[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Dvořáka a soudců Aleše Korejtka a Petry Venclové ve věci žalobkyně  X, nar. X, trvale bytem X,  zastoupené Stanislavem Kadečkou, advokátem a společníkem KVB advokátní kancelář, s.r.o., se sídlem Teplého 2786, Zelené Předměstí, 530 02 Pardubice, proti žalovanému Katastrálnímu úřadu pro Pardubický kraj, se sídlem Čechovo nábřeží 1791, Bílé Předměstí 530 86 Pardubice, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, 

takto:

I.       Žaloba, jíž se žalobkyně

a)     domáhala určení, že zásah žalovaného spočívající v neprovedení zápisu poznámky do katastru nemovitostí k pozemkům evidovaným jako st. p. č. 1747, p. p. č. 2328/7, st. p. č. 2667, vše v k. ú. Česká Třebová, o podané žalobě pro zmatečnost proti rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 13. 2. 2015, č. j. 14 C 221/2007-339, a proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 10. 3. 2016, č. j. 23 Co 554/2015-436, byl nezákonný,

b)     domáhala toho, aby soud žalovanému přikázal zapsat poznámku do katastru nemovitostí ve smyslu § 23 odst. 1 písm. o) zákona č. 256/2013 Sb. o podané žalobě pro zmatečnost proti rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 13. 2. 2015, č. j. 14 C 221/2007-339, a proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 10. 3. 2016, č. j. 23 Co 554/2015-436, k pozemkům evidovaným jako st. p. č. 1747, p. p. č. 2328/7,  st. p. č. 2667, vše  v k. ú. Česká Třebová,

se zamítá.

II.                    Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III.      Soud přiznává  Stanislavu Kadečkovi, advokátovi a společníkovi KVB advokátní kancelář, s. r. o., Teplého 2786, Zelené Předměstí, za výkon funkce ustanoveného zástupce žalobkyně odměnu a paušální náhradu hotových výdajů ve výši 12.342,-- Kč. Částka 12.342,-- Kč bude vyplacena z účtu Krajského soudu v Hradci Králové do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

 Žalobkyně a X, nar. X, bytem X, získaly dědictvím do podílového spoluvlastnictví (podíly byly rozděleny následovně: žalobkyně 51/200, X: 149/200) pozemek evidovaný v katastru nemovitostí jako st. p. č. 1747, jehož součástí je stavba – objekt k bydlení čp. 1646, pozemek evidovaný v katastru nemovitostí jako st. p. č. 2667, pozemek evidovaný v katastru nemovitostí jako p. p. č. 2328/7, vše zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrálního pracoviště v Ústí nad Orlicí, na LV č. X pro obec a k. ú. X.

Rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 13. 2. 2015, č. j. 14 C 221/2007-339, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 10. 3. 2016, č. j. 23 Co 554/2015-436, bylo zrušeno podílové spoluvlastnictví žalobkyně a X a nemovitosti byly přikázány do výlučného vlastnictví X. X bylo uloženo zaplatit žalobkyni vypořádací podíl výši 408.000,-- Kč. Vkladové řízení vedené pod zn. X u žalovaného nebylo do dnešního dne ukončeno.

Proti výše uvedeným rozsudkům podala žalobkyně žalobu pro zmatečnost ve smyslu § 229 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „o. s. ř.“), a Katastrálnímu úřadu pro Pardubický kraj (konkrétně Katastrálnímu pracovišti v Ústí nad Orlicí - katastrální pracoviště však nelze považovat za samostatný správní orgán ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a/ zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále též „s. ř. s.“ /k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 1. 2016, č. j. Nad 307/2015-42/) návrh na zápis poznámky dle § 23 odst. 1 písm. o) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále též „katastrální zákon“). Poznámka měla být zapsána ke všem výše zmíněným nemovitým věcem.

Přípisem ze dne 28. 4. 2016, č. j. Z-1907/2016-611, žalovaný žalobkyni sdělil, že v katastru nemovitostí nelze vyznačit poznámku o podané žalobě pro zmatečnost, neboť nejsou splněny podmínky stanovené § 23 odst. 1 písm. o) katastrálního zákona pro zápis takové poznámky, jelikož se nejedná o žalobu, kterou by se žalobkyně domáhala toho, aby soud vydal takové rozhodnutí týkající se nemovitostí evidovaných v katastru, na jehož základě by mohl být proveden vklad do katastru nemovitostí.

V neprovedení zápisu poznámky dle § 23 odst. 1 písm. o) zákona o katastru nemovitostí spatřovala žalobkyně nezákonný zásah žalovaného do jejích veřejných subjektivních práv, a proto se obrátila s žalobou ve smyslu § 82 a násl. s. ř. s. na soud a namítala, že pokud je pravomocný rozsudek o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví vkladovou listinou, pak není pochyb o tom, že musí být vkladovou listinou (podkladem pro vklad) i rozhodnutí zmatečnostního soudu, jímž je rozsudek o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví podle § 235e odst. 2 věta prvá o. s. ř. rušen (v důsledku čehož je třeba na zrušený rozsudek nahlížet jako by nebyl nikdy vydán a původní zápisy v katastru nemovitostí je třeba obnovit). Žalobkyně je přesvědčena, že žalobou pro zmatečnost je zahájeno řízení o žalobě, kterou se navrhovatel domáhá toho, aby soud vydal takové rozhodnutí týkající se nemovitostí evidovaných v katastru, na jehož základě by mohl být proveden vklad do katastru nemovitostí (§ 23 odst. 1 písm. o/ katastrálního zákona). Pokud žalovaný poznámku podle § 23 odst. 1 písm. o) katastrálního zákona do katastru nemovitostí nezapsal, postupoval nezákonně. Žalobkyně se proto domáhala určení, že postup žalovaného spočívající v neprovedení zápisu poznámky do katastru nemovitostí ve smyslu § 23 odst. 1 písm. o) katastrálního zákona byl nezákonným zásahem. Dále požadovala, aby soud žalovanému přikázal zapsat poznámku do katastru nemovitostí ve smyslu § 23 odst. 1 písm. o) katastrálního zákona o podané žalobě pro zmatečnost proti rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 13. 2. 2015, č. j. 14 C 221/2007-339, a proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 10. 3. 2016, č. j. 23 Co 554/2015-436, a to k pozemkům evidovaným v katastru nemovitostí jako st. p. č. 1747, p. p. č. 2328/7, st. p. č. 2667, vše v k. ú. X.

Žalovaný ve vyjádření k žalobě (které není třeba podrobně rekapitulovat, neboť jeho obsah účastníci znají, nadto v řízení byl žalovaný úspěšný, přičemž v odůvodnění rozsudku je třeba především vypořádat námitky toho účastníka, kterému soud za pravdu nedal) setrval na tom, že podáním žaloby pro zmatečnost nebylo zahájeno řízení o žalobě, kterou se navrhovatel domáhá, aby soud vydal takové rozhodnutí týkající se nemovitostí evidovaných v katastru, na jehož základě by mohl být proveden vklad do katastru, a proto k výše uvedeným nemovitostem nebylo možno zapsat poznámku podle § 23 odst. 1 písm. o) katastrálního zákona, jak požadovala (a nadále požaduje) žalobkyně. Navrhl proto, aby byla žaloba zamítnuta.

Soud o žalobě uvážil následovně:

Jak již bylo uvedeno výše, žalobkyně a X získaly dědictvím do podílového spoluvlastnictví nemovitosti v k. ú. Česká Třebová. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně a X bylo zrušeno a vypořádáno rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 13. 2. 2015, č. j. 14 C 221/2007-339, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 10. 3. 2016, č. j. 23 Co 554/2015-436. Proti těmto rozsudkům podala žalobkyně žalobu pro zmatečnost a domnívá se, že podáním této žaloby bylo zahájeno řízení o žalobě, kterou se navrhovatel domáhá, aby soud vydal takové rozhodnutí týkající se nemovitostí evidovaných v katastru, na jehož základě by mohl být proveden vklad do katastru. Trvá proto na tom, aby žalovaný zapsal do katastru nemovitostí k výše uvedeným nemovitostem poznámku podle § 23 odst. 1 písm. o) katastrálního zákona, přičemž v neprovedení zápisu poznámky spatřuje nezákonný zásah.

Žalobkyně má nepochybně pravdu v tom, že se dle ustálené judikatury správních soudů lze proti provedení či neprovedení zápisu poznámky do katastru nemovitostí bránit zásahovou žalobou (z poslední doby srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne 21. 1. 2016, č. j. 7 As 290/2015-19). Další právní závěry žalobkyně však podle soudu správné nejsou.

Podle § 23 odst. 1 písm. o) katastrálního zákona se k nemovitostem zapisuje poznámka o podané žalobě, kterou se navrhovatel domáhá, aby soud vydal takové rozhodnutí týkající se nemovitostí evidovaných v katastru, na jehož základě by mohl být proveden vklad do katastru, pokud se na jeho základě nezapisuje poznámka spornosti zápisu.

Poznámku spornosti zápisu upravuje § 24 katastrálního zákona. Podle § 24 odst. 1 katastrálního zákona není-li stav zapsaný v katastru v souladu se skutečným právním stavem, osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, se domáhá odstranění nesouladu, a prokáže-li, že své právo uplatnila u soudu, zapíše se na její žádost do katastru poznámka spornosti zápisu. Obdobně se zapíše do katastru poznámka spornosti zápisu i v případě, že někdo tvrdí, že je ve svém právu dotčen zápisem provedeným do katastru bez právního důvodu ve prospěch jiného a žádá, aby to bylo v katastru poznamenáno. Poznámku spornosti zápisu, která působí proti zápisu provedenému na základě napadeného právního jednání a na něj navazujícím zápisům, zapíše katastrální úřad také na základě oznámení soudu o podané žalobě nebo na základě doloženého návrhu žalobce, pokud žalobce podal žalobu o určení, že právní jednání, na jehož základě má být zapsáno právo do katastru, je neplatné, zdánlivé nebo zrušené.

Žalobkyně netvrdí, že by stav zapsaný v katastru nemovitostí nebyl v souladu se skutečným právním stavem, netvrdí též, že by byl v katastru nemovitostí proveden zápis bez právního důvodu ve prospěch jiného (ostatně vkladové řízení vedené pod zn. X u žalovaného nebylo do dnešního dne ukončeno), nepodala ani žalobu o určení, že právní jednání, na jehož základě má být zapsáno právo do katastru, je neplatné, zdánlivé nebo zrušené.

Zápis poznámky spornosti zápisu tedy nepřipadá a nepřipadal v projednávané věci v úvahu a je třeba se zabývat tím, zda bylo podáním žaloby pro zmatečnost zahájeno řízení o žalobě, kterou se žalobkyně domáhá, aby soud vydal takové rozhodnutí týkající se výše uvedených nemovitostí evidovaných v katastru nemovitostí, na jehož základě by mohl být proveden vklad do katastru nemovitostí (§ 23 odst. 1 písm. o/ katastrálního zákona). Soud dospěl k závěru, že nikoli.

Žaloba pro zmatečnost představuje mimořádný opravný prostředek, který slouží k tomu, aby mohla být zrušena pravomocná rozhodnutí soudu, která trpí takovými vadami, jež představují porušení základních principů ovládajících řízení před soudem, popřípadě je takovými vadami postiženo řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo (zmatečností), jestliže je nejen v zájmu účastníků, ale i ve veřejném zájmu, aby taková pravomocná rozhodnutí byla odklizena bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou věcně správná.

Podle § 235e odst. 2 věta prvá o. s. ř. žalobu pro zmatečnost soud usnesením buď zamítne nebo napadené rozhodnutí zruší.  Podle § 235h odst. 2 o. s. ř. bylo-li napadené rozhodnutí pro zmatečnost zrušeno, soud, o jehož rozhodnutí jde, věc, jakmile usnesení nabude právní moci, bez dalšího návrhu projedná a rozhodne; přihlédne přitom ke všemu, co vyšlo najevo v původním řízení nebo při projednávání žaloby. Právní názor obsažený ve zrušovacím usnesení je pro nové projednání a rozhodnutí věci závazný.

Z výše uvedeného je zřejmé, že o žalobě pro zmatečnost může zmatečnostní soud rozhodnout pouze tak, že žalobou napadené rozhodnutí zruší, nebo žalobu zamítne. Výrok rozhodnutí zmatečnostního soudu tedy zní bud´ tak, že se žaloba zamítá, nebo že se ruší konkrétní soudní rozhodnutí. Aby mohlo být rozhodnutí zmatečnostního soudu „podkladem pro vklad do katastru nemovitostí“, muselo by mít náležitosti vkladové listiny (§ 15 odst. 1 písm. a/ katastrálního zákona), neboť podle § 17 odst. 4 katastrálního zákona jde-li o rozhodnutí soudu, zkoumá katastrální úřad, zda vkladová listina splňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru nemovitostí (§ 8 katastrálního zákona ve spojení s § 17 odstavcem 2 písm. a/ katastrálního zákona), a dále to, zda je soudní rozhodnutí závazné i pro osoby, v jejichž prospěch je právo v katastru nemovitostí dosud zapsáno.

Katastrální zákon za vkladovou listinu považuje listinu, na jejímž základě má být zapsáno právo do katastru. Vkladové listiny jsou veřejné (např. zmíněné soudní rozhodnutí) nebo soukromé (např. kupní smlouva). Podle § 8 katastrálního zákona v listinách pro zápis práv do katastru nemovitostí musí být nemovitosti označeny údaji katastru, a to

a) pozemek parcelním číslem s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží, a v případě, že jsou v katastrálním území pozemky vedeny ve dvou číselných řadách a jde o stavební parcelu, též údajem o této skutečnosti, jinak se má za to, že jde o pozemkovou parcelu,

b) pozemek, který je evidován zjednodušeným způsobem, parcelním číslem podle dřívější pozemkové evidence s uvedením, zda se jedná o parcelní číslo podle pozemkového katastru, přídělového operátu, scelovacího operátu nebo evidence nemovitostí, s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží, a s uvedením názvu původního katastrálního území, pokud byl pozemek dotčen změnou hranice katastrálního území,

c) budova, která není součástí pozemku ani práva stavby, označením pozemku, na němž je postavena, číslem popisným nebo evidenčním a příslušností budovy k části obce, pokud je název části obce odlišný od názvu katastrálního území, v němž se nachází pozemek, na kterém je budova postavena,

d) budova, která není součástí pozemku ani práva stavby a číslo popisné ani evidenční se jí nepřiděluje, je hlavní stavbou na pozemku a nejedná se o drobnou stavbu, označením pozemku, na němž je postavena, a způsobem využití,

e) jednotka označením budovy, v níž je vymezena, pokud není součástí pozemku ani práva stavby, nebo označením pozemku nebo práva stavby, jehož součástí je budova, v níž je vymezena, číslem jednotky a jejím pojmenováním,

f) rozestavěná jednotka označením budovy, v níž je vymezena, pokud není součástí pozemku ani práva stavby, nebo označením pozemku nebo práva stavby, jehož součástí je budova, v níž je vymezena, číslem jednotky a označením, že se jedná o rozestavěnou jednotku,

g) právo stavby označením pozemku, ke kterému je zřízeno,

h) nemovitost evidovaná v katastru podle jiného zákona označením pozemku, na kterém je postavena, a způsobem využití.

Jelikož je v případě soudního rozhodnutí závazný pouze jeho výrok (srov. § 159a odst. 2 o. s. ř.), je zjevné, že výrok rozhodnutí zmatečnostního soudu o žalobě pro zmatečnost náležitosti vkladové listiny vyžadované katastrálním zákonem nemá a nemůže tak být na jeho základě proveden vklad do katastru nemovitostí. Již vůbec pak rozhodnutí soudu o žalobě pro zmatečnosti nevypovídá nic o vlastnickém právu účastníků řízení k předmětným nemovitostem. Ostatně dle převažující praxe katastrálních úřadů se i po případném kasačním rozhodnutí zmatečnostního soudu ponechávají zápisy v katastru nemovitostí beze změny a vyčkává se na nové rozhodnutí (§ 235h odst. 2 o. s. ř.).

Lze tedy uzavřít, že žalovaný nepochybil, pokud poznámku o podané žalobě pro zmatečnost k výše uvedeným nemovitostem nezapsal. Jeho postup nebyl nezákonný a žaloba není důvodná. Soud ji proto zamítl (§ 87 odst. 3 s. ř. s.). Rozhodl přitom přednostně (§ 56 odst. 3 s. ř. s.) a bez jednání, když zákonem stanovené podmínky pro takový postup byly splněny (§ 51 odst. 1 s. ř. s.).

Žalobkyně nebyla v řízení úspěšná, nemá právo na náhradu nákladů řízení (§ 60 odst. 1 s. ř. s. a contrario). Žalovanému, kterému by jinak právo na náhradu nákladů řízení o žalobě příslušelo, žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo (výrok II).

Jelikož soud přiznal žalobkyni osvobození od soudních poplatků a ustanovil jí zástupce z řad advokátů, musel současně rozhodnout o odměně a o náhradě hotových výdajů ustanoveného zástupce, neboť podle § 35 odst. 8 s. ř. s. hotové výdaje zástupce a odměnu za zastupování osoby uvedené v § 35 odst. 2 s. ř. s. hradí stát. Soud proto rozhodl, že se ustanovenému zástupci přiznává

a)      odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání ve věci samé ze dne 11. 7. 2016 a ze dne 12. 9. 2016 /§11 vyhl. č. 177/1996 Sb./) dle § 7 bodu 5. ve spojení s § 9 odst. 4 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 9.300,-- Kč (3 x 3.100,-- Kč),

b)     paušální náhrada hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé ze dne 11. 7. 2016 a ze dne 12. 9. 2016 /§11 vyhl. č. 177/1996 Sb./) dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 900,-- Kč,

c)      daň z přidané hodnoty ve výši 21 % (2.142,--Kč; § 57 odst. 2 s. ř. s.),

celkem 12.342,-- Kč. Tato částka bude ustanovenému zástupci žalobce vyplacena z účtu Krajského soudu v Hradci Králové do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

P o u č e n í :

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Pardubicích dne 30. září 2016

   Jan Dvořák v.r.

   předseda senátu

Za správnost vyhotovení:

Kateřina Vrabcová