19 Ad 12/2017- 57

19Ad 12/2017- 57

[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci žalobce J.K., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 17.10.2016, o invalidní důchod,

takto:

I. Žaloba se z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou doručenou Městskému soudu v Praze dne 31.10.2016, postoupenou místně příslušnému Krajskému soudu v Ostravě dne 27.3.2017, se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 17.10.2016, č. j. X, jímž byly jeho námitky proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 24.6.2016, č. j. R-24.6.2016-425/X zamítnuty podle § 92 odst. 1 správního řádu, neboť byly podány opožděně. Žalobce konstatoval, že námitky proti označenému rozhodnutí podal k poštovní přepravě doporučeně 3.9.2016. Rozhodnutí správního orgánu I. stupně si převzal ze schránky 255 na České poště s. p. 3.8.2016. Od 22.6.2016 do 1.8.2019 byl mimo trvalé bydliště a rovněž v době od 10.8.2016 do 1.9.2016.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že rozhodnutí ze dne 24.6.2016, č. j. R-24.6.2016-425/X bylo žalobci doručeno 11.7.2016. Doručováno bylo žalobci v souladu s ust. § 20 odst. 1 správního řádu na adresu jeho trvalého pobytu. Při

doručování zásilky žalobce nebyl zastižen, takže napadené rozhodnutí bylo uloženo ve smyslu § 23 správního řádu a od 29.6.2016 bylo připraveno k vyzvednutí u provozovatele poštovních služeb. Současně bylo žalobci zanecháno poučení o následcích nevyzvednutí zásilky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena. Žalobce si uloženou písemnost ve stanovené lhůtě nevyzvedl, takže napadené rozhodnutí se podle § 24 odst. 1 správního řádu považuje za doručené dnem 11.7.2016 a následujícího dne byla písemnost žalobci vložena do schránky. O skutečnosti, že rozhodnutí se považuje za doručené dnem 11.7.2016 byl žalobce informován ve výzvě k doplnění podání ze dne 13.9.2016, kterou byl zároveň upozorněn na možnost požádat o určení neplatnosti doručení nebo okamžiku, kdy byla písemnost doručena, ve smyslu § 24 odst. 2 správního řádu a vyzván k prokázání své nepřítomnosti v trvalém bydlišti v období od 22.6.2016 do 1.9.2016. Dne 20.9.2016 obdržela žalovaná doplnění podání, v němž žalobce neuvedl, že by žádal o určení neplatnosti doručení nebo okamžiku, kdy bylo napadené rozhodnutí doručeno, a také nijak neprokázal, že v období od 22.6.2016 do 1.9.2016 nebyl v trvalém bydlišti. Pouze uvedl, že od 22.6.2016 byl ubytován v Brandýse n. Labem, dne 1.8.2016 odjel domů do Třince a od 10.8.2016 do 1.6.2016 byl v Pardubicích. Vzhledem k nejasnosti tohoto podání byl žalobce dne 23.9.2016 znovu vyzván k doplnění podání. V podání doručeném žalované 30.9.2016 žalobce uvedl, že od 2.8.2016 do 9.8.2016 byl doma v Třinci a vyřídil si poštu a administrativu. Tuto skutečnost pak potvrdil i v dalších podáních, které byly žalované doručeny dne 10.10.2016 a 11.10.2016. O určení neplatnosti doručení nebo okamžiku, kdy bylo napadené rozhodnutí doručeno, žalobce nepožádal. Navíc vzhledem k tomu, že od 2.8.2016 do 9.8.2016 si žalobce mohl vyřizovat poštu a podle ust. § 41 odst. 2 správního řádu požádat o prominutí zmeškání úkonu účastník může pouze do 15 dnů ode dne, kdy pominula překážka, která podateli bránila úkon učinit, by této žádosti mohlo být vyhověno, pouze pokud by byla učiněna do 17.8.2016. Žalovaná uzavřela, že napadené rozhodnutí bylo žalobci doručeno 11.7.2016, posledním dnem lhůty k podání opravného prostředku byla středa 10.8.2016, kdy uplynula 30 denní lhůta pro podání námitek. Jelikož žalobce sepsal námitky proti napadenému rozhodnutí až dne 1.9.2016, tj. více než 20 dnů po skončení zákonem stanovené lhůty k podání námitek, jedná se o opožděné námitky, které správní orgán v souladu s § 92 odst. 1 správního řádu zamítl.

Soud vyzval účastníky řízení k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez jednání. Současně byli poučeni podle § 51 odst. 1 s.ř.s., zákona č. 150/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, že nevyjádří-li se do dvou týdnů od doručení výzvy, má se za to, že souhlas je udělen. Žalobce se na výzvu soudu doručenou do jeho vlastních rukou dne 8.6.2017 nevyjádřil. Žalovaná, jíž byla výzva doručena 2.5.2017 se rovněž nevyjádřila. Soud proto v souladu s ust. § 51 odst. 1 s.ř.s. rozhodl bez nařízení jednání.

Krajský soud na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí žalované, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů), a to v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

V dané věci se žalobce podanou žalobou domáhal přezkoumání rozhodnutí, kterým byly zamítnuty jako opožděné jeho námitky proti prvostupňovému rozhodnutí správního orgánu. Podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu (např. rozhodnutí sp. zn. 2 As 53/2007 ze dne 27.11.2008) rozhodnutí, jímž správní orgán zamítl odvolání jako opožděné, soud přezkoumal pouze z hlediska, zda bylo toto odvolání důvodně zamítnuto jako opožděné, či nikoliv, tedy zda odvolatel byl či nebyl zkrácen na svém veřejném subjektivním právu na přezkoumání rozhodnutí správního orgánu I. stupně. Z výše uvedeného vyplývá, že rámec soudního přezkumu rozhodnutí, kterým byly zamítnuty námitky pro opožděnost, tvoří pouze skutečnost, zda byly podány včas či nikoliv.

Ze správního spisu bylo pro posouzení věci zjištěno, že rozhodnutí ČSSZ ze dne 24.6.2016, č. j. R-24.6.2016-425/X bylo žalobci doručováno na adresu jeho bydliště T., Č. 689 prostřednictvím držitele poštovní licence. Protože adresát při doručování zásilky nebyl zastižen, byla zásilka připravena k vyzvednutí na poště od 29.6.2016, o čemž byl žalobce poučen a současně byl vyzván k vyzvednutí zásilky a bylo mu zanecháno poučení o následcích nevyzvednutí. Žalobce si zásilku nevyzvedl. Ta následně byla 12.7.2016 vložena do jeho poštovní schránky. Uvedený postup žalované byl v souladu s ust. § 20 odst. 1 správního řádu zákona č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, podle něhož fyzické osobě se písemnost doručuje na adresu pro doručování, na adresu evidovanou v Informačním systému evidence obyvatel, na kterou jí mají být doručovány písemnosti, na adresu jejího trvalého pobytu, ve věcech podnikání do místa podnikání, nebo při doručování prostřednictvím veřejné datové sítě na její elektronickou adresu; fyzické osobě lze však doručit kdekoli bude zastižena. Postup při doručování byl rovněž v souladu s § 23 odst. 4 správního řádu, podle něhož adresát se vyzve vložením oznámení o neúspěšném doručení písemnosti do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo, aby si uloženou písemnost ve lhůtě 10 dnů vyzvedl; současně se mu sdělí, kde, odkdy a ve kterou denní dobu si lze písemnost vyzvednout. Je-li to možné a nevyloučil-li to správní orgán, písemnost se po uplynutí 10 dnů vloží do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo; jinak se vrátí správnímu orgánu, který ji vyhotovil. Z ust. § 24 odst. 1 správního řádu vyplývá, že nevyzvedl-li si adresát uložené písemnosti, písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty. Jestliže zásilka byla připravena k vyzvednutí 29.6.2016, ve lhůtě 10 dnů si ji žalobce nevyzvedl, považuje se zásilka za doručenou posledním dnem této lhůty, tedy dne 11.7.2016.

Z obsahu správního spisu dále bylo zjištěno, že námitky proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně žalobce sepsal 1.9.2016. V žalobě žalobce uvedl, že k poštovní přepravě zásilku podal 3.9.2016. Námitky byly doručeny žalované 5.9.2016. V uvedeném podání žalobce také sdělil žalované, že od 22.6.2016 do 1.9.2016 byl na plánované cestě (350 km) z trvalého bydliště. Žalovaná ve výzvě k doplnění podání ze dne 13.9.2016 žalobci jednak sdělila, že si napadené rozhodnutí ve lhůtě nevyzvedl, takže se považuje za doručené dnem 11.7.2016 a 12.7.2016 bylo rozhodnutí vloženo do P. O. Boxu. Dále jej poučila dle § 24 odst. 2 správního řádu a vyzvala k prokázání nepřítomnosti v trvalém bydlišti od 22.6.2016 do 1.9.2016 či jiného vážného důvodu, proč si bez svého zavinění nemohl vyzvednout uloženou písemnost. Žalobci k doplnění byla stanovena lhůta 15 dnů ode dne doručení výzvy. Současně byl poučen o tom, že v případě nedoručení požadovaného ve stanovené lhůtě, bude žalovaná nucena zamítnout jeho námitky pro opožděnost. Na tuto výzvu reagoval žalobce podáním doručeným žalované 20.9.2016, v němž uvedl toliko to, že od 22.6.2016 byl ubytován v Brandýse n. Labem, 1.8.2016 odjel domů do Třince a od 9.8.2016 do 1.9.2016 byl v Pardubicích. Nic dalšího neuvedl a rovněž svou již dříve uvedenou nepřítomnost v místě bydliště, ničím neprokazoval. Žalovaná na toto podání žalobce reagovala výzvou ze dne 23.9.2016 k doplnění tohoto podání, konkrétně k doložení potvrzení o jeho pobytu v Brandýse n. Labem a v Pardubicích v období od 22.6.2016 do 1.9.2016. K tomu mu byla stanovena lhůta 15 dnů ode dne doručení výzvy. Na tuto výzvu žalobce reagoval podáním, které bylo žalované doručeno 30.9.2016 a žalované sdělil, že od 2.8.2016 do 9.8.2016 byl doma v Třinci a vyřídil si poštu a administrativu. Totéž zopakoval v dalších podáních z 10.10.2016 a 11.10.2016. Ke svým tvrzením ohledně nepřítomnosti v místě bydliště, kam mu bylo doručováno, žalobce nic nedoložil.

Podle ust. § 88 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení uvedených v § 3 odst. 3 písm. b) a d) až f) ve věcech důchodového pojištění lze jako řádný opravný prostředek podat písemné námitky do 30 dnů ode dne jeho oznámení účastníku řízení.

Podle ust. § 88 odst. 3 téhož zákona námitky se podávají orgánu sociálního zabezpečení, který rozhodnutí vydal. Námitky musí obsahovat stejné náležitosti jako odvolání podané podle § 82 správního řádu. V projednávané věci bylo rozhodnutí správního orgánu I. stupně doručeno žalobci 11.7.2016. Lhůta 30 dnů k podání námitek uplynula dnem 10.8.2016 (středa). Za situace, kdy žalobce sepsal námitky až dne 1.9.2016, k poštovní přepravě je podal 3.9.2016, učinil tak až po skončení zákonem stanovené lhůty. Žalovaná proto postupovala správně, když v souladu s ust. § 92 odst. 1 správního řádu tyto opožděné námitky zamítla. § 92 odst. 1 správního řádu zákona č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů byl aplikován žalovanou na základě § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Z výše uvedených důvodů soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s.ř.s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce ve věci úspěch neměl a žalované prokazatelně v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Brno, Moravské náměstí č. 6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Ostravě dne 12.6.2017

Mgr. Jarmila Úředníčková

samosoudkyně