Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Trajerem v právní věci žalobce: V. N., narozen „X“, bytem „X“, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 26.7.2016, č.j. „X“,
takto:
Odůvodnění:
Žalobce se svojí žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 26.7.2016, č.j. „X“, kterým byla zamítnuta žalobcova žádost o invalidní důchod.
Žalobce se tedy předmětnou žalobou domáhal zrušení správního rozhodnutí žalované ve smyslu ust. § 65 a násl. zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“). Před vlastním projednáním věci byl soud ovšem nejprve povinen zabývat se povahou napadeného rozhodnutí v tom směru, zda se nejedná o rozhodnutí, které je z přezkumné činnosti soudu vyloučeno. K přezkoumávání správního rozhodnutí může soud v rámci správního soudnictví totiž přistoupit jen za předpokladu, že není dána překážka, která by mu bránila věcně rozhodnout. Jinak soudu nezbývá nic jiného, než podanou žalobu jako nepřípustnou podle ust. § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. usnesením odmítnout. O tom, kdy nastává taková situace, hovoří např. ust. § 68 písm. a) s.ř.s.
V ust. § 68 písm. a) s.ř.s. je zakotveno, že žaloba je nepřípustná tehdy, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného.
Podle ust. § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. platí, že soud návrh (žalobu) usnesením odmítne, jestliže je podle tohoto zákona nepřípustný.
Dle § 88 odst. 1 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, lze proti rozhodnutí žalované ve věcech důchodového pojištění jako řádný opravný prostředek podat námitky. Rozhodnutí o žádosti o přiznání invalidního důchodu je rozhodnutí ve věci důchodového pojištění, proti kterému jsou přípustné námitky. O možnosti podat námitky byl žalobce v rozhodnutí řádně poučen. K písemnému dotazu soudu žalovaná sdělila, že proti rozhodnutí, které žalobce označil jako žalobou napadené rozhodnutí, nebyly podány námitky. V daném případě tedy nedošlo ze strany žalobce k vyčerpání řádných opravných prostředků v řízení před správním orgánem před podáním správní žaloby proti správnímu rozhodnutí. Proto dospěl soud k závěru, že se jedná o žalobu ve smyslu ust. § 68 písm. a) s.ř.s. nepřípustnou, neboť nedošlo v řízení před správními orgány k vyčerpání opravných prostředků ze strany žalobce, a výrokem ad I. předmětnou žalobu odmítl pro její nepřípustnost.
K návrhu žalobce na ustanovení zástupce pro řízení před soudem soud uvádí, že v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu není zakotveno povinné zastoupení žalobce, takže ten může podat návrh soudu a činit jiné úkony sám. Soud pak může na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát, toliko účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv, jak vyplývá z ust. § 35 odst. 8 věta první s.ř.s.
V ustanovení § 36 odst. 3 s.ř.s. je uvedeno, že účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků. Ve větě třetí citovaného ustanovení je uvedeno, že dospěje-li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne. Jak již bylo uvedeno výše, soud dospěl k závěru, že předmětná žaloba je nepřípustná pro nevyčerpání opravných prostředků ze strany žalobce v řízení před správními orgány. Takový důvod pro odmítnutí žaloby lze zcela určitě považovat za skutečnost, ze které je možno dovodit, že předmětná žaloba zjevně nemůže být úspěšná. Žalobce tedy dle soudu v předmětném řízení nesplnil předpoklady, aby byl osvobozen od soudního poplatku. V důsledku toho nebyla naplněna jedna z kumulativních podmínek pro ustanovení zástupce žalobci dle § 35 odst. 8 s.ř.s. Proto soud výrokem ad II. zamítl návrh žalobce na ustanovení právního zástupce pro dané řízení.
V důsledku odmítnutí žaloby současně soud v souladu s ust. § 60 odst. 3 věty první s.ř.s. ve výroku usnesení ad III. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Pro úplnost soud podotýká, že žalobci nebrání nic v případě, že se domnívá, že má nárok na přiznání invalidního důchodu, podat po právní moci tohoto usnesení příslušnému orgánu novou žádost o přiznání invalidního důchodu.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Ústí nad Labem dne 13. června 2017
Mgr. Václav Trajer v.r.
samosoudce
Za správnost vyhotovení:
Iva Tovarová