[OBRÁZEK]62 Af 44/2015-49

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

 Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy
JUDr. Davida Rause, Ph.D. a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D. a Mgr. Petra
Šebka v právní věci žalobce: Město Trutnov, se sídlem Trutnov, Slovanské nám. 165,
proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, se sídlem Brno, třída
Kpt. Jaroše 7, o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské
soutěže ze dne 12.2.2015, č.j. ÚOHS-R53/2014/VZ-4206/2015/321/MMl,

t a k t o :

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

O d ů v o d n ě n í :

 Žalobce se domáhá zrušení rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu
hospodářské soutěže ze dne 12.2.2015, č.j. ÚOHS-R53/2014/VZ-4206/2015/321/MMl,
kterým byl zamítnut žalobcův rozklad a potvrzeno předchozí prvostupňové rozhodnutí
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 4.2.2014, č.j. ÚOHS-S304/2013/VZ-
2440/2014/511/JPo.

[OBRÁZEK]pokračování 2 62 Af 44/2015

I. Shrnutí podstaty věci

 Žalobce (coby zadavatel) vedl otevřené zadávací řízení na zadání veřejné
zakázky „Společenské centrum Trutnovska pro kulturu a volný čas – dodávka
vybavení interiéru“; oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách
uveřejněno dne 23.2.2010 a ve Věstníku Evropské unie dne 25.2.2010. Nabídku
v zadávacím řízení podali tři uchazeči, jeden z nich (sdružení BAK stavební
společnost, a.s. a PROFIL NÁBYTEK, a.s.), jenž se později stal uchazečem
vybraným, podal nabídku, v níž hodnotící komise zjistila chybu při naceňování
nabídkové ceny, proto byl tento uchazeč následně vyzván „k předložení dodatečných
informací“, na což reagoval vysvětlením, že u jedné z položek výkazu výměr omylem
uvedl nesprávný počet kusů, tj. 90 namísto požadovaných 9 kusů, čímž došlo
k výpočtu nesprávné nabídkové ceny, a tedy při správném výpočtu ceny je celková
nabídková cena 5 798 039 Kč bez DPH namísto v nabídce uvedených 7 246 400 Kč
bez DPH. Hodnotící komise následně vysvětlení a opravu nabídkové ceny tohoto
uchazeče přijala a jeho nabídku hodnotila podle opravené nabídkové ceny a
vyhodnotila ji jako nejvhodnější.

 Žalovaný se žalobcem zahájil správní řízení pro podezření ze spáchání
správního deliktu, v němž vydal rozhodnutí, podle kterého se žalobce dopustil
správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných
zakázkách (dále jen „ZVZ“), tím, že nedodržel postup stanovený v § 76 odst. 1 a 6
ZVZ v návaznosti na § 6 ZVZ tím, že nevyloučil vybraného uchazeče
z další účasti v zadávacím řízení, ačkoli nabídka tohoto uchazeče nesplňovala
požadavek zadavatele uvedený v článku 12.6. zadávací dokumentace, tím současně
nedodržel zásadu rovného zacházení a transparentnosti, přičemž tento postup
podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky, a uzavřel smlouvu s tímto uchazečem
na plnění veřejné zakázky. Za to byla žalobci uložena pokuta ve výši 50 000 Kč.
Napadené rozhodnutí se pak s tímto závěrem ztotožnilo.

 Svůj závěr žalovaný vystavěl na konstrukci, podle níž početní chyba obsažená
v nabídce později vybraného uchazeče měla vliv na nabídkovou cenu, neboť původní
nabídková cena činila 7 246 400 Kč bez DPH a po opravě početní chyby se snížila na
5 798 039 Kč bez DPH, tj. o 1 448 361 Kč, přitom ze zprávy o posouzení a hodnocení
nabídek vyplývá, že rozhodujícím kritériem hodnocení nabídek se stala právě
nabídková cena, neboť v rámci zbývajících dílčích kritériích byly všechny nabídky
hodnoceny shodně. Umožnění opravy početní chyby později vybranému uchazeči tak
podle žalovaného mělo zcela zásadní vliv na výběr nejvhodnější nabídky, neboť
z důvodu umožnění (a provedení) této opravy se nabídková cena vybraného uchazeče
stala nejnižší nabídkovou cenou a byla tak vybrána jako nejvhodnější. Podle
žalovaného obecně platí, že uchazeč, jehož nabídka obsahuje dodatečně upravované
údaje, musí být z další účasti v zadávacím řízení vyloučen, přitom vysvětlení nabídky
vyžádané postupem dle § 76 odst. 3 ZVZ může hodnotící komise akceptovat jen tehdy,
pokud jeho prostřednictvím nedochází k faktické změně nabídky; v opačném případě
by zadavatel totiž nedodržel zásadu rovného zacházení a zásadu transparentnosti ve

[OBRÁZEK]pokračování 3 62 Af 44/2015

vztahu k ostatním uchazečům o veřejnou zakázku. Z § 76 odst. 3 ZVZ tedy podle
žalovaného vyplývá, že nelze „vysvětlovat“ chyby týkající se nabídkové ceny, resp.
ocenění položek tvořících podklad pro výpočet nabídkové ceny, a tyto chyby pak
„opravovat“ formou změny nabídkové ceny.

II. Shrnutí žaloby

 Žalobce argumentuje tak, že byl postižen za porušení povinnosti, kterou ZVZ
nestanoví a jež není dosud spolehlivě vyřešena ani rozhodovací praxí. ZVZ v § 76
odst. 1 ZVZ sice hovoří o početních chybách, avšak pouze o takových, které nemají
vliv na nabídkovou cenu; k těm se nepřihlíží. Vyřazeny přitom mají být podle § 76
odst. 1 ZVZ pouze nabídky nesplňující požadavky ZVZ a požadavky zadavatele
uvedené v zadávacích podmínkách, avšak ani v ZVZ, ani v zadávacích podmínkách
nebylo stanoveno, že nabídka nesmí obsahovat početní chyby. Jestliže žalovaný tvrdí,
že z § 76 odst. 3 ZVZ vyplývá, že nelze „vysvětlovat“ chyby týkající se nabídkové
ceny, pak z tohoto ustanovení podle žalobce nic takového nevyplývá.

 Žalobce poukazuje na jemu dostupné intepretace ZVZ a odkazuje na rozsudky
zdejšího soudu ve věci sp. zn. 62 Af 50/2010 a ve věci sp. zn. 29 Af 74/2012 a na
rozsudek Nejvyššího správního soudu ve věci sp. zn. 10 As 202/2014, jimž postup
žalobce má vyhovovat. Žalobce též odmítá, že by početní chyba fakticky vliv na
nabídkovou cenu měla, neboť později opravená nabídková cena se ve skutečnosti
neodlišovala od nabídkové ceny uchazečem původně zamýšlené; pak se tedy o
faktickou změnu nabídky nejednalo. Žalobce též odmítá přehnaně formalistický
přístup k výkladu ZVZ a dovozuje, že on sám v posuzované věci postupoval zcela
transparentně.

 Nabídka později vybraného uchazeče byla navíc podle žalobce zcela v souladu
se zadávacími podmínkami; čl. 12.6. zadávací dokumentace obsahuje pouze pravidlo,
podle kterého nese uchazeč odpovědnost za soulad položkových rozpočtů a výkazu
výměr, přičemž v případě jakéhokoli nesouladu je dána pouze „možnost“ vyřazení
nabídky, nikoli její automatické vyřazení. Navíc není pravdou ani konstatování
žalovaného, že by později vybraný uchazeč v příslušné položce výkazu výměr namísto
požadovaných 9 kusů uvedl 90 kusů; kusů bylo uvedeno správně 9, avšak cena byla
nesprávně vynásobena devadesáti namísto devíti.

 Z těchto důvodů, v žalobě podrobně argumentovaných, se žalobce domáhá
zrušení napadeného (případně i jemu předcházejícího prvostupňového) rozhodnutí.
Žalobce na svém procesním stanovisku setrval po celou dobu řízení před zdejším
soudem.

III. Shrnutí vyjádření žalovaného

 Žalovaný považuje žalobu za nedůvodnou a setrvává na svých závěrech, které
prezentoval v napadeném rozhodnutí. Vybrané části žalobní argumentace odmítá

[OBRÁZEK]pokračování 4 62 Af 44/2015

 věcně shodně jako v napadeném rozhodnutí a žalobu navrhuje zamítnout. I žalovaný
setrval na svém procesním stanovisku po celou dobu řízení před zdejším soudem.

IV. Posouzení věci

 Žaloba byla podána osobou oprávněnou (§ 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb.,
soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů – „s.ř.s.“) a včas (§ 72 odst. 1 s.ř.s.).
Žaloba je přípustná (§ 65, § 68, § 70 s.ř.s.).

 Podstatou sporu mezi žalobcem a žalovaným je odpověď na otázku, zda žalobce
mohl umožnit změnu nabídky v údaji, který byl předmětem jednoho z dílčích
hodnotících kritérií (nabídkové ceny), na základě vysvětlení nabídky, resp. zda
vysvětlení, jež se nakonec promítlo ve snížení původně nabízené ceny, lze s ohledem
na jeho charakter pokládat za faktickou nepřípustnou změnu nabídky či nikoli.

 Z obsahu správního spisu plyne, že základním hodnotícím kritériem byla
v posuzované věci ekonomická výhodnost nabídky s následujícími dílčími hodnotícími
kritérii: nabídková cena bez DPH s vahou 65 %, záruční doba za provedené dílo
(v měsících minimálně 60) s vahou 15 %, výše smluvní pokuty (v Kč, minimálně 10
000 Kč) s vahou 10 % a doba splatnosti daňových dokladů (ve dnech, minimálně 90)
s vahou 10%. Rozhodujícím kritériem pro výsledek hodnocení nabídek se stala právě
nabídková cena, neboť v rámci zbývajících dílčích kritériích byly všechny nabídky
hodnoceny zcela shodně.

 Pokud jde o nabídkové ceny, v nabídkách byly uvedeny ceny 5 849 616 Kč
(uchazeč „STARKON Nová Říše“), 6 556 287 Kč (uchazeč „Dřevozpracující výrobní
družstvo“) a 7 246 400 Kč (později vybraný uchazeč). Hodnotící komise v rámci
posuzování nabídek objevila v nabídce později vybraného uchazeče chybu spočívající
v chybném vynásobení počtu kusů a ceny u položky č. 26 výkazu výměr. Vyzvala
později vybraného uchazeče k objasnění, ten odpověděl, že omylem uvedl nesprávný
počet kusů, tj. 90 namísto požadovaných 9 kusů, čímž došlo k výpočtu nesprávné
nabídkové ceny. Při správném výpočtu ceny za položku č. 26 výkazu výměr je celková
nabídková cena 5 798 039 Kč bez DPH namísto v nabídce uvedených 7 246 400 Kč
bez DPH. Hodnotící komise pak ve zprávě o posouzení a hodnotící nabídek uvedla, že
vzala vysvětlení a opravu nabídkové ceny vybraného uchazeče na vědomí a rozhodla
se, že bude hodnotit nabídku vybraného uchazeče s opravenou nabídkovou cenou. Ze
zprávy o posouzení a hodnocení nabídek pak dále vyplývá, že vybraný uchazeč
v zadávacím řízení „zvítězil“ právě na základě nabídky s opravenou nabídkovou cenou
– nabídkové ceny totiž po této opravě činily 5 849 616 Kč (uchazeč „STARKON Nová
Říše“), 6 556 287 Kč (uchazeč „Dřevozpracující výrobní družstvo“) a 5 798 039 Kč
(později vybraný uchazeč).

 Zadávací řízení bylo zahájeno v únoru 2010; na posouzení věci se tedy uplatní
právní úprava podle ZVZ ve znění zákona č. 417/2009 Sb.

pokračování 5 62 Af 44/2015

 Podle § 43 odst. 1 věty první ZVZ zadávací lhůtou je lhůta, po kterou jsou
uchazeči svými nabídkami vázáni. Podle § 43 odst. 3 věty první ZVZ zadávací lhůta
začíná běžet okamžikem skončení lhůty pro podání nabídek a končí dnem doručení
oznámení zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky.

 Podle § 71 odst. 9 ZVZ (v rámci otevírání obálek) po provedení kontroly
úplnosti každé nabídky podle § 71 odst. 8 ZVZ sdělí komise přítomným uchazečům
identifikační údaje uchazeče a informaci o tom, zda nabídka splňuje požadavky podle
§ 71 odst. 8 ZVZ; komise může přítomným uchazečům sdělit rovněž informaci o
nabídkové ceně.

 Podle § 76 odst. 1 ZVZ hodnotící komise posoudí nabídky uchazečů z hlediska
splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele uvedených v zadávacích
podmínkách a z hlediska toho, zda uchazeč nepodal nepřijatelnou nabídku podle § 22
odst. 1 písm. d) ZVZ. Nabídky, které tyto požadavky nesplňují, musí být vyřazeny.
Jestliže nedošlo k vyřazení všech variant nabídky, nepovažuje se nabídka za
vyřazenou. Ke zjevným početním chybám v nabídce, zjištěným při posouzení nabídek,
které nemají vliv na nabídkovou cenu, hodnotící komise nepřihlíží.

 Podle § 76 odst. 3 ZVZ hodnotící komise může v případě nejasností požádat
uchazeče o písemné vysvětlení nabídky. V žádosti hodnotící komise uvede, v čem
spatřuje nejasnosti nabídky, které má uchazeč vysvětlit. Hodnotící komise nabídku
vyřadí, pokud uchazeč nedoručí vysvětlení ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne
doručení žádosti o vysvětlení nabídky, nestanoví-li hodnotící komise lhůtu delší.

 Podle § 82 odst. 2 věty druhé ZVZ smlouvu uzavře zadavatel v souladu s
návrhem smlouvy obsaženým v nabídce vybraného uchazeče, popřípadě upraveným
podle § 32 ZVZ.

 Zdejší soud souhlasí s obecnou konstrukcí, kterou vzal za základ svých úvah
žalovaný, podle níž vysvětlení nabídky postupem dle § 76 odst. 3 ZVZ může hodnotící
komise akceptovat (a k pokusu o vysvětlení nabídky podle § 76 odst. 3 ZVZ vůbec
přistoupit) jen tehdy, pokud tento postup nevede ke změně nabídky. Aplikováno pak
na nyní posuzovanou věc, zdejší soud souhlasí i se závěrem žalovaného, že je-li
nabídková cena hodnotícím kritériem, pak postup podle § 76 odst. 3 ZVZ nemůže vést
k žádným opravám údajů obsažených v položkách výkazu výměr, jež by vedly ke
změně nabídkové ceny, byť by původní údaje obsažené v nabídce byly výsledkem
chybné početní operace uchazeče.

 Základním východiskem pro posouzení věci zdejším soudem je akcentace
pravidla, podle něhož po podání nabídek je nelze měnit způsobem, který by byl
„změnou návrhu smlouvy“, což by způsobilo, že by zadavatel neuzavíral podle § 82
odst. 2 ZVZ smlouvu v souladu s návrhem smlouvy obsažené v nabídce vybraného
uchazeče v těch dílčích údajích (hodnotách), o něž se nejprve opírala možnost
uchazeče účastnit se zadávacího řízení (že uchazeč nabídku v zadávacím řízení podal a

pokračování 6 62 Af 44/2015

že tento uchazeč nebyl ze zadávacího řízení vyloučen) a poté úspěšnost jeho nabídky
v zadávacím řízení (že se tento uchazeč stal vybraným uchazečem). Vázanost
nabídkou od okamžiku skončení lhůty pro podání nabídek do dne doručení oznámení
zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky na straně uchazeče (§ 43 ZVZ) je nutným
odrazem principu nezměnitelnosti zadávacích podmínek během téže doby na straně
zadavatele; podle aktuální právní úpravy, jež respektuje judikatorní závěry z doby před
účinností této úpravy (kupř. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12.5.2008 ve
věci sp. zn. 5 Afs 131/2007), lze zadávací podmínky změnit pouze v případě, kdy na
tuto změnu mohou uchazeči svojí nabídkou reagovat (§ 40 odst. 3 ZVZ). Jen při
dodržení neměnících se zadávacích podmínek a na ně reagujících neměnících se
nabídek v těch parametrech, jež předurčují úspěšnost nabídky při jejím hodnocení, lze
dosáhnout transparentního způsobu uzavření smlouvy v zadávacím řízení.

 Za nepřípustnou změnu nabídky po dobu běhu zadávací lhůty je tedy třeba
pokládat změnu údajů (hodnot), jež jsou předmětem kteréhokoli z hodnotících kritérií;
tyto hodnoty musí být od okamžiku podání nabídky až do okamžiku uzavření smlouvy
hodnotami neměnnými. Jakékoli umožnění pozdější změny těchto hodnot, ať už by
změna byla odůvodněna čímkoli (dodatečným zjištěním možnosti učinit ze strany
uchazeče nabídku výhodnější či dodatečným zjištěním chyby v početních operacích při
sestavování nabídky) a ať už by byla výsledkem též aktivity na straně zadavatele
(postupu směřujícího k vyjasnění nabídky podle § 76 odst. 3 ZVZ) či výlučně aktivity
na straně uchazeče (dodatečné opravy či „vysvětlení“ ze strany uchazeče bez jakékoli
výzvy ze strany zadavatele), by v principu mohlo otevírat nebezpečnou možnost
následných manipulací s nabízenými hodnotami kupř. v závislosti na obsahu nabídek
jiných uchazečů poté, co se s nimi lze při otevírání obálek seznámit, což by bylo
možností v praxi mnohdy stěží odlišitelnou od možnosti dodatečných oprav
skutečných chyb, jichž se uchazeč při sestavování nabídky dopustil.

 Je sice pravdou, že takto přísně a jednoznačně konstruované pravidlo ZVZ (a to
dokonce v žádném jeho dosud účinném znění) výslovně nepodává, plyne však podle
zdejšího soudu ze smyslu pravidla o vázanosti uchazečů svými nabídkami po dobu
zadávací lhůty a z povinnosti uzavřít smlouvu s vybraným uchazečem podle podmínek
nabídky, jež byly hodnoceny, obojí v kontextu povinnosti zadavatele předem
(v zadávacích podmínkách) ze strany zadavatele jasně a nezměnitelně stanovit pravidla
hodnocení v jednotlivých hodnotících kritériích tak, aby byly dodrženy zásady
zadávacího řízení podle § 6 ZVZ (tu především zásada transparentnosti).

 Je také pravdou, že ZVZ ve znění na věc aplikovatelném ještě neobsahoval
povinnost po otevření obálek za zákonem garantované účasti všech uchazečů (§ 71
odst. 7 ZVZ) sdělovat hodnoty obsažené v nabídkách odpovídající jednotlivým
kritériím hodnocení; § 71 odst. 9 ZVZ ve znění na věc aplikovatelném pouze
umožňoval sdělit informaci o nabídkové ceně, až od 15.9.2010 (ZVZ ve znění zákona
č. 179/2010 Sb.) ZVZ tuto povinnost ukládal a až od 1.4.2012 (ZVZ ve znění zákona
č. 55/2012 Sb. – tu již se jednalo o § 71 odst. 10 ZVZ) ZVZ tuto povinnost rozšířil na
informace o nabídkové ceně a informace o údajích z nabídek odpovídající číselně

pokračování 7 62 Af 44/2015

 vyjádřitelným dílčím hodnotícím kritériím – tedy na veškeré uchazeči nabízené
hodnoty, jež mají být předmětem hodnocení nabídek. Všechny tyto (byť z pohledu
uložení povinnosti pozdější) právní úpravy ZVZ však směřovaly k témuž, co bylo
třeba dovozovat již ze znění ZVZ na věc aplikovatelného: nabídky musí být v těch
hodnotách, jež mají být předmětem hodnocení, nezměnitelnými (a k zajištění kontroly
jejich nezměnitelnosti ze strany samotných uchazečů směřuje podle dřívější právní
úpravy možnost, podle pozdější právní úpravy pak povinnost tyto hodnoty po otevření
obálek za účasti uchazečů sdělovat).

 Tomuto pojetí, byť jistě přísnému, ostatně odpovídá i výslovné pravidlo
podávané z § 46 odst. 2 a 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek,
který teprve nabude účinnosti (dne 1.10.2016); podle § 46 odst. 2 věty za středníkem
uvedeného zákona nabídka může být doplněna o údaje, které nebudou hodnoceny
podle kritérií hodnocení, a podle § 46 odst. 3 uvedeného zákona za objasnění se
považuje i oprava položkového rozpočtu, pokud není dotčena celková nabídková cena
nebo jiné kritérium hodnocení nabídek.

 Takto přísný požadavek na nezměnitelnost nabídek i ve vztahu k postupu
žalobce podle ZVZ na věc aplikovatelného nelze pokládat za nesprávně mechanickou
aplikaci práva, zbytečně hledající formální překážky pro jeho rozumnou aplikaci,
nýbrž za esenciální požadavek na transparentnost celého zadávacího řízení. Smyslem
její kodifikace do § 6 ZVZ je přitom zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek
probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně
a srozumitelně stanovených podmínek. Jinak by v zadávacím řízení nemohlo být
dosaženo „obecně objektivního postupu“, jak jej coby promítnutí zásady
transparentnosti jako „vůdčí zásady pro zadávací řízení“ ve velmi instruktivní
sumarizaci dosavadní rozhodovací činnosti Soudního dvora rekapitulovala generální
advokátka Stix-Hackl ve svém stanovisku ze dne 12.4.2005 ve věci C-231/03. Všem
uchazečům o veřejnou zakázku se musí dostat záruk postavených na garanci
odpovídajícího stupně publicity zadávacího řízení (rozsudek Soudního dvora ze dne

13.11.2008 ve věci C-324/07), jež nepochybně musí zahrnovat i garanci
odpovídajícího stupně publicity obsahu nabídek v hodnotách, jež mají být hodnoceny;
ta je zajištěna sdělením hodnocených údajů po otevření obálek, přitom umožnění
jakékoli změny poté, co si uchazeč sám uvědomí nebo si zadavatel povšimne chyby
v nabídce, odpovídající stupeň publicity podle zdejšího soudu nemůže zaručit.

 Změna nabízených hodnot pro účely hodnocení nabídek poté, co jsou
v otevřeném zadávacím řízení nabídky podány, tudíž musí být obecně pokládána za
nepřípustnou změnu nabídky a jakýkoli výklad ZVZ, který by to zpochybňoval, by
směřoval zjevně proti zásadě transparentnosti.

 ZVZ výslovně neřeší způsob odstraňování chyb, jež mají vliv na hodnoty, které
mají být předmětem hodnocení, jak na to žalobce správně poukazuje (§ 76 odst. 1 ZVZ
pouze ukládá nepřihlížet ke zjevným početním chybám v nabídce, zjištěným při
posouzení nabídek, které nemají vliv na nabídkovou cenu), a k této otázce dosud

pokračování 8 62 Af 44/2015

 neexistuje ani spolehlivé judikatorní vodítko. Zdejšímu soudu je z jeho činnosti dobře
známo, že zadavatelé tento nedostatek řeší stanovením podrobných pravidel ohledně
způsobu vyplňování výkazů výměr, sčítání, zaokrouhlování a souladu takto zjištěných
údajů s konečným údajem odpovídajícím nabídkové ceně v zadávací dokumentaci. To
ostatně také žalobce v posuzované věci učinil, když v bodu 12.6. stanovil mimo jiné
pravidlo, podle něhož v případě jakéhokoli nesouladu mezi výkazem výměr a
položkovými rozpočty (např. chybějící položky, přebývající položky, nesprávné
množství měrných jednotek, apod.) může hodnotící komise vyřadit nabídku z dalšího
posuzování; jakýkoli nesoulad promítající se v nabídkové ceně by však s ohledem na
shora uvedené neměl zakládat toliko „možnost“ vyřazení nabídky, nýbrž „nutnost“,
aniž by bylo třeba v zadávací dokumentaci výslovně zmiňovat, že v položkových
rozpočtech nesmějí být jakékoli chyby. Takový požadavek lze totiž dovozovat z logiky
věci, jež je dána samotným smyslem takových položkových rozpočtů, který lze
spatřovat nejen v bližším vysvětlení způsobu, jakým uchazeč k nabídkové ceně dospěl
(to se ve vztahu k probíhajícímu zadávacímu řízení může jevit jako užitečný nástroj
např. z pohledu identifikace a posuzování vysvětlení mimořádně nízké nabídkové
ceny), nýbrž také v „nacenění“ dílčího plnění v rámci realizace veřejné zakázky pro
účely případných budoucích soukromoprávních nároků zadavatele a dodavatele či pro
účely účtování případných dodatečných plnění („víceprací“), jež ZVZ (kupř.
s využitím jednacího řízení bez uveřejnění) umožňuje.

 Shora uvedené vede zdejší soud k závěru, že vnitřní nesoulad nabídky
v hodnotách, jež mají být předmětem hodnocení, nemůže být předmětem vyjasňování
nabídky podle § 76 odst. 3 ZVZ, pokud by takové „vyjasnění“ vedlo ke změně
výsledné hodnoty, jež má být předmětem hodnocení. Proto přísný výklad žalovaného,
na němž své hodnocení založil, podle zdejšího soudu obstojí.

 Odkaz žalobce na rozsudek zdejšího soudu ze dne 6.10.2011 ve věci sp. zn. 62
Af 50/2010 není případný, neboť tam byla možnost (a de facto nutnost) postupu
zadavatele podle § 76 odst. 3 ZVZ dovozena ze zcela mimořádných okolností, jež byly
dány skutečností, že návrh smlouvy tvořící součást nabídky obsahoval nejasnost
spočívající v tom, že obsahoval číselnou hodnotu, která neodpovídala číselným
hodnotám vyjadřujícím tentýž údaj v rámci zbylého obsahu nabídky, tedy šlo o
nejasnost, která ve svém důsledku způsobovala, že ani zadavatel si nemohl být jistý,
v jaké fázi zadávacího řízení se má tato nejasnost projevit (tj. nebylo postaveno
najisto, zda nabídka má být hodnocena či nikoli), aniž by však ovšem odstranění
dílčího nesouladu nabídky vedlo ke změně hodnoty, jež měla být předmětem
hodnocení nabídek.

 Ani žalobcovy odkazy na rozsudek zdejšího soudu ze dne 28. 8. 2014 ve věci
sp. zn. 29 Af 74/2012 a na něj navazující rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne

14.1.2015 ve věci sp. zn. 10 As 202/2014 nepokládá zdejší soud za případné.
V uvedené věci totiž soudy judikovaly za situace, kdy na krycím listu nabídky
v kolonce označené „Celkem paušální ceny bez DPH/4 roky“ byla uvedena cena za
1 rok, což jinak bylo z nabídky zřejmé, a dospěly k závěru, že se z pohledu uchazeče

pokračování 9 62 Af 44/2015

nejednalo o početní chybu, neboť hodnota uvedená uchazečem nebyla výsledkem
chybné početní operace, nýbrž šlo o špatné pochopení a vyplnění formulářové tabulky,
která tvořila přílohu č. 2 zadávací dokumentace. Kasační soud přitom akcentoval též tu
skutečnost, že někteří uchazeči se mohli domnívat, že poslední sloupec zmíněné části
krycího listu bude představovat součet všech těchto dílčích položek kalkulovaných za
rok, a tedy že zadávací podmínky mohly být vyloženy několika způsoby, aniž by
vzbuzovaly pochybnosti o správnosti té které z nich.

 V obou právě uvedených případech soudy judikovaly k nejasnostem nabídky
(jež se projevily na různých místech nabídky jako celku), jež bylo možno odstraňovat
postupem podle § 76 odst. 3 ZVZ, jednoduše řečeno proto, že odstranění nejasností
nemohlo vést k jakékoli manipulaci s reálně nabídnutou cenou – tj. s hodnotou za
účasti uchazečů, kteří podali nabídky, „čtenou“ (přítomným uchazečům „sdělovanou“)
při otevírání obálek. Ani v jednom z uvedených případů nebylo judikováno ani ve
prospěch možnosti oprav v početních operacích, jež podání nabídky předcházely.

 Jestliže žalobce namítá, že se do rozporu s čl. 12.6. zadávací dokumentace
nedostal, pak ani s tím zdejší soud nesouhlasí. Při hodnocení nabídek byla rozhodná
celková nabídková cena, která byla podle pravidel stanovených v zadávací
dokumentaci výsledkem údajů zachycených v položkách zahrnutých do výkazu výměr.
Čl. 12.6. zadávací dokumentace obsahuje pravidlo o odpovědnosti uchazeče za soulad
položkových rozpočtů a výkazu výměr – nutně jde tedy o „soulad“, který zahrnuje
správné vyplnění výkazu výměr a též „soulad“ nakonec vypočtené ceny s celkovou
(výslednou) cenou nabídkovou. Nesoulad, jenž měl být dán podle později vybraného
uchazeče chybným vyplněním výkazu výměr (vynásobením devadesáti namísto
devíti), je nedodržením pravidla stanoveného zadavatelem pro vyplnění („nacenění“)
položek v rámci výkazu výměr, s důsledkem předvídaným v § 76 odst. 1 ZVZ, jenž
spočívá ve vyřazení nabídky.

 Zdejší soud tedy ve shodě se žalovaným dospívá k závěru, že opravou výkazu
výměr, jež nemohla být zahrnuta pod „vyjasnění“ nabídky podle § 76 odst. 3 ZVZ,
došlo k faktické změně nabídky v hodnotě, jež měla být předmětem hodnocení
v dílčím hodnotícím kritériu „nabídková cena“. Zdejší soud souhlasí i s důsledky, jak
je žalovaný dovodil; byly-li nabídky hodnoceny se zohledněním této změny nabídky
později vybraného uchazeče, pak byly hodnoceny jinak, než jak by byly hodnoceny
podle původních hodnot vážících se k dílčímu hodnotícímu kritériu nabídková cena – a
vybrán byl nakonec jiný uchazeč. Vybraný uchazeč se stal vybraným právě na základě
nabídky s opravenou nabídkovou cenou.

 Ze shora uvedených důvodů tedy zdejší soud na věc nahlíží v nosných ohledech
shodně jako žalovaný v napadeném a jemu předcházejícím rozhodnutí. Závěr
žalovaného tedy podle zdejšího soudu je opřen o odpovídající skutkový podklad a
nevykazuje žádnou chybu v jeho hodnocení. Žádný ze žalobních bodů, jak byly
v žalobě uplatněny, zdejší soud nepokládá za důvodný, nad jejich rámec nelze ve
vztahu k napadenému rozhodnutí dovodit ani žádný nedostatek, který by vyvolával