22 A 60/2016-26

 

 

[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

 

R O Z S U D E K

 

J M É N E M    R E P U B L I K Y

 

 

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Lukotkovou v právní věci žalobce: R. K., bytem J. B. 890/11, I., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, se sídlem Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 2, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 7. 2016, č. j. MPSV-2016/160256-921, sp. zn. SZ/MPSV-2016/157886-921,

 

t a k t o :

 

  1. Žaloba   s e   z a m í t á .

 

  1. Žalobce   n e m á   p r á v o   na náhradu nákladů řízení.

 

  1. Žalovanému   s e   n e p ř i z n á v á   náhrada nákladů řízení.

 

 

O d ů v o d n ě n í :

 

 

Rozhodnutím Úřadu práce ČR – krajská pobočka v Brně (dále též „úřad práce“) ze dne 29. 6. 2016, č. j. 210024/16/BO, sp. zn. 28172-16-BO byla zamítnuta žádost žalobce o dávku pro osoby se zdravotním postižením – příspěvek na zvláštní pomůcku – „Chytré ucho“.

 

Proti rozhodnutí podal žalobce v zákonné lhůtě odvolání, rozhodnutím žalovaného ze dne 27. 7. 2016, č. j. MPSV-2016/160256-921, sp. zn. SZ/MPSV-2016/157886-921 bylo odvolání žalobce zamítnuto a uvedené rozhodnutí bylo potvrzeno.

V žalobních bodech žalobce uvedl, že je prelingválně neslyšící, tzn., že se jako neslyšící již narodil. Nepoužívá sluchadla, ani žádné jiné pomůcky pro zesílení zvuku, nepoužívá jako primární komunikační prostředek český jazyk, ale je uživatelem českého znakového jazyka. Dne 4. 5. 2016 podal žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku – speciální programové vybavení (aplikace do telefonu, programy do osobního počítače) pro edukaci a reedukaci sluchu umožňující nácvik mluvení, odezírání nebo znakové řeči. K žádosti přiložil zálohovou fakturu Unie neslyšících Brno, sociální podnik s.r.o. s aplikací „Chytré ucho“ v celkové hodnotě 59.100 Kč. Jeho žádosti však vyhověno nebylo.

 

Je osobou těžce sluchově postiženou ve smyslu části I bodu 3 přílohy k zákonu č. 329/2011 Sb., splňuje tak základní podmínku nároku na dávku uvedenou v § 9 odst. 1 citovaného zákona. Aplikace „Chytré ucho“ naplňuje nejen předpoklady pro speciální programové vybavení ve smyslu části III bodu 1 písm. c) přílohy k vyhlášce č. 388/2011 Sb., ale navíc díky ní dokáže osoba se sluchovým postižením i získávat informace, umožňuje jí styk s okolím, usnadňuje přístup ke vzdělávání a k pracovnímu uplatnění. Zamítavý názor žalovaného pramení pouze z nedostatku informací, byl proto toho názoru, že podkladem rozhodnutí byl nedostatečně zjištěný stav věci. Navrhl proto zrušit napadené rozhodnutí a vrátit věc žalovanému k dalšímu řízení.

 

Žalovaný podal písemné vyjádření k žalobním námitkám dne 27. 10. 2016. Ve shodě s odůvodněním napadeného rozhodnutí dále uvedl, že aplikaci „Chytré ucho“ – „Tlumočník do kapsy“ nelze srovnat se speciálním programovým vybavením uvedeným v příloze č. 1 části III bodu 1 písm. c) vyhlášky č. 388/2011 Sb., v platném znění, neboť používání této pomůcky nevede k edukaci či reedukaci sluchu. V případě zvláštní pomůcky na speciální programové vybavení (speciální programové vybavení pro edukaci a reedukaci sluchu umožňující nácvik mluvení, odezírání nebo znakové řeči) uvedené v příloze č. 1 k vyhlášce č. 388/2011 Sb., v platném znění, se příspěvek neposkytuje na výrobek, ale pouze na jeho speciální komponenty a programové vybavení. Přepis řeči do textové podoby umožňuje za určitých podmínek např. aplikace Dragon Dictation. K této službě se dostanou majitelé iphonů nebo ipadů, kteří si ji mohou zdarma stáhnout v obchodě App Store. Telefony Samsung aktuálně převádění hlasu na text umožňují v programu SWYPE. Rovněž do mobilních telefonů vybavených systémem Android je možné zdarma instalovat program, který umožňuje česky diktovat dotazy i psát smsky. Při využití aplikace „Chytré ucho“ na rozlišení zvuků se při hodnocení podmínky nejmenší ekonomické náročnosti v rámci srovnatelnosti pomůcky, příspěvek na zvláštní pomůcku poskytuje v ceně pomůcky, která splňuje tuto podmínku. Podle vyjádření žalobce požadovanou aplikaci „Chytré ucho“ bude využívat především pro komunikaci v prostředí. Elektronická komunikační pomůcka, která by mohla být srovnatelnou s požadovanou pomůckou, je pak určena pouze osobám nevidomým nebo hluchoslepým. V případě, že se jedná o osobu těžce sluchově postiženou, nedá se jí tato pomůcka přiznat, protože nemá příslušné postižení. Vzhledem k tomu, že veřejným zájmem žalovaného je uvážlivé ekonomické čerpání finančních prostředků z příslušné kapitoly státního rozpočtu, nelze z uvedených důvodů námitky z odvolání zohlednit. Jako zcela zásadní je v dané věci i informace, že v ceně 60.000 Kč není jenom aplikace do mobilního telefonu, ale v ceně je především samotný telefon (zpravidla Apple iPhone, na kterém je nainstalovaná předmětná aplikace). Samotná aplikace bez mobilního telefonu se pořídit nedá. Z uvedeného vyplývá, že se jedná o telefon a nikoliv o aplikaci samotnou.

Z výše uvedených důvodů proto žalovaný navrhl zamítnutí žaloby jako nedůvodné. 

 

Ve správním spise je založena žádost žalobce o příspěvek na zvláštní pomůcku ze dne 4. 5. 2016, doručená úřadu práce dne 4. 5. 2016 s požadavkem speciálního programového vybavení pro komunikaci v prostředí a ve znakové řeči, aplikace „Chytré ucho“. Dále je ve spise založena zálohová faktura č. 516128 potvrzující cenu speciálního programového vybavení pro komunikaci v prostředí a ve znakové řeči, aplikace „Chytré ucho“, licence programu Megaword pro mobilní aplikaci „Tlumočník do kapsy“ včetně instalace, aktualizací na dobu 5 let a technické podpory v celkové výši 59.100 Kč. Na výzvu úřadu práce ze dne 17. 5. 2016 sdělila Unie neslyšících Brno dne 30. 5. 2016, která vyvinula aplikaci „Chytré ucho“, že položka speciální programové vybavení (aplikace do telefonu) pro edukaci a reedukaci sluchu umožňuje nácvik mluvení, odezírání nebo znakové řeči. Dne 29. 6. 2016 vydal Úřad práce ČR – krajská pobočka Brno rozhodnutí č. j. 210024/16/BO, sp. zn. 28172-16-BO, jímž zamítl žádost žalobce o dávku pro osoby se zdravotním postižením – příspěvek na zvláštní pomůcku – „Chytré ucho“ s tím, že tato pomůcka není uvedena v seznamu druhů a typů zvláštních pomůcek určené pro těžce sluchově postižené občany. Proti rozhodnutí podal žalobce dne 13. 7. 2016 odvolání, o němž žalovaný rozhodl dne 27. 7. 2016, č. j. MPSV-2016/160256-921, sp. zn. SZ/MPSV-2016/157886-921, odvolání zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil.

 

 

Právní posouzení:

 

 

Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále též „s.ř.s.“), osobou oprávněnou (§ 65 odst. 1 s.ř.s.), žaloba je přípustná (§ 65, § 68, § 70 s.ř.s.).

 

V souladu s § 75 odst. 1, § 2 s.ř.s. přezkoumal zdejší soud napadené rozhodnutí žalovaného v mezích žalobních bodů včetně řízení předcházející jeho vydání, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.

 

Žaloba není důvodná.

 

Podmínky nároku na příspěvek na zvláštní pomůcku stanoví § 9 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění pozdějších předpisů. Zákon upravuje poskytování peněžitých dávek osobám se zdravotním postižením určených ke zmírnění sociálních důsledků jejich zdravotního postižení a k podpoře jejich sociálního začleňování a průkaz osoby se zdravotním postižením (§ 1 citovaného zákona).

 

Podle § 9 odst. 1 citovaného zákona nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku má osoba, která má těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí nebo těžké sluchové postižení anebo těžké zrakoové postižení charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a její zdravotní stav nevylučuje přiznání tohoto příspěvku.

 

Podle § 9 odst. 10 citovaného zákona příspěvek se poskytuje na zvláštní pomůcku v základním provedení, které osobě vzhledem k jejímu zdravotnímu postižení plně vyhovuje a splňuje podmínku nejmenší ekonomické náročnosti.

 

Zdravotní postižení odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku je uvedeno v příloze č. 1 k zákonu č. 329/2011 Sb., v němž v části III bodu 1 písm. a), b) c) jsou taxativně vyjmenovány zvláštní pomůcky určené těžce sluchově postiženým osobám, sice signalizace bytového zvonku, signalizace domovního zvonku, včetně instalace, signalizace pláče dítěte, včetně instalace, speciální programové vybavení (aplikace do telefonu, programy do osobního počítače, pro edukaci a reedukaci sluchu umožňující nácvik mluvení, odezírání nebo znakové řeči).

 

Na základě shromážděných podkladů dospěl soud k závěru, že postup ze strany správních orgánů nevyvolává pochybnosti o objektivním posouzení věci. Při hodnocení napadeného rozhodnutí jakož i procesu, který mu předcházel, zaujal soud stanovisko, že závěry, které žalovaný učinil na základě použitých podkladů, jsou zcela dostatečně přesvědčivě a objektivně odůvodněné, a že postup ze strany správních orgánů v předmětné věci byl správný. Žalovaný v odůvodnění svého rozhodnutí jednoznačně uvedl, proč podle jeho názoru nelze vyhovět žádosti účastníka řízení. Podmínkou meritorního přezkumu zákonnosti rozhodnutí správního orgánu na základě podané žaloby je rozhodnutí obsahující dostatečně určité a srozumitelné odůvodnění, v němž se žalovaný náležitě vypořádá s námitkami účastníka řízení. Dle názoru Krajského soudu této podmínky žalovaný dostál. Z odůvodnění rozhodnutí je seznatelné, proč považoval odvolací orgán námitky účastníka za liché a mylné, které skutečnosti vzal za podklad svého rozhodnutí, podle které právní normy rozhodl, jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů a jaké úvahy jej vedly k rozhodnutí ve věci (srov. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 2. 1993, č. j. 6 A 48/92-23, publikovaného pod č. 27/1994 SJS).

 

Ze správního spisu bylo zjištěno, že žalobce podal dne 4. 5. 2016 na úřadu práce žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku – „Chytré ucho“ – určené pro osoby se sluchovým postižením. Funkčnost uvedené zvláštní pomůcky spočívá v přepisu mluveného slova do textu, který se následně zobrazuje na displeji mobilního telefonu a dokáže rozlišit různé zvuky v okolí. K žádosti doložil žalobce zálohovou fakturu vydanou Unií neslyšících, ve které se tato pomůcka označuje jako speciální programové vybavení pro komunikaci v prostředí a ve znakové řeči. Dále na výzvu správního orgánu předložil dne 30. 5. 2016 vyjádření Unie neslyšících Brno, že se jedná o speciální programové vybavení (aplikace do telefonu) pro edukaci a reedukaci sluchu umožňující nácvik mluvení, odezírání nebo znakové řeči. Uplatněná žalobcova žádost nebyla předmětem posouzení jeho zdravotního stavu pro potřeby řízení o příspěvku na zvláštní pomůcku OSSZ Brno-venkov, poněvadž dle stanoviska GŘ ÚP ČR nelze tuto pomůcku srovnat se speciálním programovým vybavením uvedeným v příloze č. 1 části III bodu 1 písm. c) vyhlášky č. 388/2011 Sb., je možné ji srovnat se zvláštní pomůckou Signalizace bytového/domovního zvonku, včetně instalace. Na tuto zvláštní pomůcku pro těžce sluchově postižené občany již byl jmenovanému přiznán příspěvek v roce 2015. 

 

Žalobce sice v odvolacích námitkách uvedl, že díky aplikaci „Chytré ucho“ dokáže sluchově postižený získat informace, umožňuje mu styk s okolím, pomáhá mu při vzdělávání a pracovním uplatnění, získává při odezírání kontrolu předávaných informací, což nahradí tlumočníka znakového jazyka, jehož objednání je náročné, dále pomůcku lze využít při komunikaci se sestrami a lékaři v nemocnici, kam často doprovází nemocnou matku, dále v autě, kdy by ho aplikace upozorňovala na nebezpečí, když kolem projíždí sanitka nebo pohotovostní vozy, aplikaci lze rovněž využít i při procvičování správné výslovnosti, soud se ale nemohl odchýlit od právního názoru žalovaného, neboť dle přílohy č. 1 v části III pod bodem 1 písm. c) vyhlášky č. 388/2011 Sb. je zvláštní pomůckou určenou těžce sluchově postiženým osobám míněno speciální programové vybavení (aplikace do telefonu, programy do osobního počítače) pro edukaci a reedukaci sluchu umožňující nácvik mluvení, odezírání nebo znakové řeči, tzn., že příspěvek není určen na výrobek, nýbrž na jeho speciální komponenty a programové vybavení. V podstatě se jedná o mobilní telefon a nikoliv o aplikaci samotnou, neboť samotnou aplikaci bez existence mobilního telefonu nelze pořídit.

 

Optikou shora učiněného náhledu je proto zřejmé, že postup žalovaného nevybočil z rámce zákonem stanovených právních hledisek, v odůvodnění rozhodnutí jsou správně posouzeny rozhodující právní i faktické skutečnosti, z nichž žalovaný vycházel, skutková zjištění jsou přehledně a srozumitelně uvedena a vyplývají z uvedených důkazů. Skutkový stav věci byl tedy zjištěn v souladu s § 3 správního řádu. Soud neshledal ve správním řízení žádná procesní pochybení, která by měla za následek nezákonnost rozhodnutí ve věci samé. Soud tak neshledal  žádný z uplatněných žalobních bodů důvodným a nad rámec uplatněných námitek nezjistil žádnou vadu, jež by měla za následek nezákonnost žalobou napadeného rozhodnutí a k níž by musel přihlížet z úřední povinnosti. Žaloba proto jako nedůvodná podle § 78 odst. 7 s.ř.s. byla zamítnuta.

 

Žalobce ve věci samé nebyl úspěšný, žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona, soud proto výrok o náhradě nákladů řízení opírá o § 60 odst. 1, 2 s.ř.s.

 

 

P o u č e n í :  Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

 

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

 

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

 

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

 

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

 

 

V Brně dne 31. července 2017  JUDr. Eva Lukotková, v. r.

 samosoudkyně

 

 

Za správnost vyhotovení:

Barbora Zachovalová