U S N E S E N Í
Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivonou Šubrtovou ve věci žalobce: S. K., bytem Ch. 21, PSČ ..., zastoupen Mgr. Veronikou Klaškovou, advokátkou se sídlem Tyršova 2, 517 41 Kostelec nad Orlicí, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované o námitkách, ze dne 13. 4. 2017, č. j. 600 410 7197/315-AHN, o invalidní důchod,
t a k t o:
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobce se žalobou ze dne 29. 6. 2017, doručenou soudu dne 4. 7. 2017 (k poštovní přepravě předané dne 3. 7. 2017), domáhal přezkoumání a zrušení výše uvedeného rozhodnutí žalované ze dne 13. 4. 2017, č. j. 600 410 7197/315-AHN, kterým žalovaná zamítla námitky žalobce a potvrdila prvoinstanční rozhodnutí žalované č.j. R-19.12.2016-423/600 410 7197, ze dne 19. 12. 2016, kterým zamítla žádost žalobce o invalidní důchod pro nesplnění podmínek § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Žalobce podal žalobu prostřednictvím advokátky Mgr. Veroniky Klaškové, která mu byla ustanovena usnesením Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 21. 6. 2017, č. j. 6 Nc 2652/2017-7 „ k podání žaloby a navazujícího řízení o žalobě proti rozhodnutí o nepřiznání invalidního důchodu“ (přiloženo k žalobě). V úvodu žaloby žalobce uvedl, že napadené rozhodnutí mu bylo doručeno dne 3. 5. 2017.
Soud vyzval žalovanou k předložení správního spisu a vyjádření k podané žalobě.
Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 26. 7. 2017 uvedla, že podle ve správním spise založené dodejky si žalobce napadené rozhodnutí ze dne 13. 4. 2017 přezval osobně dne 24. 4. 2017, což stvrdil vlastnoručním podpisem. V žalobě uvedený údaj o tom, že si napadené rozhodnutí převzal dne 3. 5. 2017, je proto nesprávný. Žalovaná s ohledem na ustanovení § 72 odst. 1 s. ř. s., stanovujícího dvouměsíční lhůtu pro podání žaloby navrhla, aby soud žalobu jako opožděnou odmítl. Žalovaná dále poznamenala, že z obsahu žaloby nevyplývá, že by tomuto soudnímu řízení předcházelo občanskoprávní soudní řízení u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou, jenž by řízení zastavil proto, že se jedná o věc spadající do správního soudnictví, a žalobce měl následně možnost podat žalobu u správného věcně a místně příslušného soudu do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí o zastavení řízení, a kdy by platilo, že je žaloba podána dnem, kdy došla soudu rozhodujícímu v občanském soudním řízení.
Zástupkyně žalobce po seznámení se s vyjádřením žalované navrhla, aby soud podané žalobě vyhověl.
Krajský soud o dané věci uvážil následovně:
Základním předpokladem pro věcné přezkoumání zákonnosti rozhodnutí správního orgánu, je včasné podání žaloby proti tomuto rozhodnutí u příslušného soudu. Dle ustanovení § 72 odst. 1 s. ř. s., lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou.
Dle ustanovení § 72 odst. 4 s. ř. s. nelze zmeškání lhůty pro podání žaloby prominout.
Krajský soud z předložené dodejky o doručení rozhodnutí žalobci ověřil, že žalobce si osobně převzal proti svému podpisu žalobou napadené rozhodnutí dne 24. 4. 2017. Žalobce doručil svoji žalobu nadepsanému soudu dne 4. 7. 2017 (k poštovní přepravě žalobu předal dne 3. 7. 2017).
Lhůty jsou upraveny v § 40 s. ř. s. Dle odst. (1) lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. To neplatí o lhůtách stanovených podle hodin.
Dle odst. (2) lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.
Dle odst. (3) připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. To neplatí o lhůtách stanovených podle hodin.
Dle odst. (4) je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.
Ve smyslu ustanovení § 72 odst. 1 s. ř. s. a § 40 odst. 1, 2, 3, 4 s. ř. s. by tak posledním dnem dvouměsíční lhůty pro podání žaloby byla sobota 24. 6. 2017, proto posledním dnem pro podání žaloby byl nejbližší možný pracovní den, a to pondělí 26. 6. 2017. Žaloba však byla podána k poštovní přepravě až dne 3. 7. 2017, tedy opožděně. Z výše uvedeného je tak zcela nepochybné, že žaloba byla podána po marném uplynutí zákonné lhůty pro podání žaloby, jejíž zmeškání nelze prominout.
Krajský soud stejně jako předtím žalovaná dospěl k závěru, že z obsahu žaloby ani jiného podání žalobce nevyplývá, že by v projednávaném případě nastala situace předvídaná ustanovením § 72 odst. 3 s. ř. s. („Jestliže soud rozhodující v občanském soudním řízení zastavil řízení proto, že šlo o věc, v níž měla být podána žaloba proti rozhodnutí správního orgánu, může ten, kdo takovou žalobu v občanském soudním řízení podal, podat u věcně a místně příslušného soudu žalobu ve správním soudnictví do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí o zastavení řízení. V takovém případě platí, že žaloba byla podána dnem, kdy došla soudu rozhodujícímu v občanském soudním řízení“), tedy, že by tomuto řízení předcházelo řízení o správní žalobě, nesprávně uplatněné u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou a lhůta pro podání žaloby by tak byla zachována.
Vzhledem k tomu, že žalobce podal žalobu opožděně, nemohl se krajský soud zabývat věcnou správností a zákonností rozhodnutí samotného a nezbylo mu, než žalobu podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. jako opožděnou odmítnout, když žalobce byl napadeným rozhodnutím řádně poučen o místu a lhůtě pro podání žaloby a neprokázal, že by nastala situace předvídaná ustanovením § 72 odst. 3 s. ř. s. pro zachování žalobní lhůty.
O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žaloba byla odmítnuta.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Hradec Králové 8. září 2017
JUDr. Ivona Šubrtová v.r.
samosoudkyně
Za správnost vyhotovení:
L. P.