18 Ad 22/2017-23
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobkyně E. D., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 12.4.2017 č.j. o zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí žalované ze dne 19.1.2017, o invalidním důchodu,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Rozhodnutím ze dne 12.4.2017 č.j. X žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení zamítla námitky žalobkyně a potvrdila své rozhodnutí ze dne 19.1.2017, kterým zamítla žalobkyni žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ust. § 38 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Ostrava ze dne 19.12.2016 žalobkyně není invalidní, jelikož z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze o 20%. Při svém rozhodování žalovaná vycházela z posudku o invaliditě vypracovaného Českou správou sociálního zabezpečení dne 11.4.2017, podle kterého je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddílu E, položce 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které lékař ČSSZ stanovil míru poklesu pracovní schopnosti 20% a vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu zvýšil lékař ČSSZ podle ust. § 3 odst. 1 vyhlášky č. 359/2009 Sb. tuto hodnotu o 10%, celkově tedy míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně činí 30%.
Proti shora uvedenému rozhodnutí podala žalobkyně včasnou žalobu, ve které namítala, že nebylo přihlédnuto na další zhoršení zdravotního stavu fyzického i psychického. Žalobkyně poukázala na zhoršení zraku, kde byl diagnostikován glaukom, dále na zhoršení artrózy a také stavu páteře.
Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 12.4.2017 č.j. 705 308 5512/48091-SA, připojeným posudkovým spisem žalobkyně vedeným u OSSZ v Ostravě, posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen „PK MPSV ČR“) v Ostravě ze dne 17.8.2017, žalobkyní doloženými lékařskými zprávami a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného posudkového spisu žalobkyně vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že žalobkyně žádala o přiznání invalidního důchodu v roce 2008, 2009, 2010 a 2016, přičemž ani v jednom případě jí nebyl invalidní důchod přiznán. Dne 29.11.2016 podala žalobkyně opětovně žádost o invalidní důchod. Dne 19.12.2016 byl posouzen zdravotní stav žalobkyně lékařem OSSZ Ostrava se závěrem, že nejde o invaliditu žádného stupně dle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů a stanovil pokles pracovní schopnosti dle kapitoly XIII, oddílu E, položky 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. 20%. Na základě tohoto posudkového hodnocení přistoupila žalovaná rozhodnutím ze dne 19.1.2017 k zamítnutí žádosti žalobkyně o invalidní důchod. Proti uvedenému rozhodnutí podala žalobkyně námitky a v rámci řízení o těchto námitkách přezkoumal její zdravotní stav posudkový lékař ČSSZ dne 11.4.2017 a podle jeho posudku rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně bylo postižení uvedené v kapitole XIII, oddílu E, položky 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které stanovil míru poklesu pracovní schopnosti 20%. Vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu podle § 3 odst. 1 vyhlášky č. 359/2009 Sb. zvýšil tuto hodnotu o 10% na celkových 30%. O těchto námitkách rozhodla žalovaná žalobou napadeným rozhodnutím.
Jelikož rozhodnutí soudu v daném případě, kdy se jedná o dávku důchodového pojištění podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem občana a jeho dochovanou pracovní schopností, je závislé především na odborném lékařském posouzení, vyžádal krajský soud odborný lékařský posudek PK MPSV ČR, pracoviště Ostrava, která je k podání tohoto posudku povolána přímo ze zákona podle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění. Z posudku této komise krajský soud zjistil, že vycházela při jeho vypracování ze zdravotní dokumentace praktické lékařky MUDr. M. a z jejího nálezu ze dne 1.3.2016 a dále z nálezů: rehabilitační ambulance MUDr. B. ze dne 10.11.2015, 12.1.2016, a 29.2.016, MUDr. H. ze dne 21.11.2016 a 9.1.2017, MUDr. V. ze dne 16.8.2008, gastroenterochirurgické, onkochirurgické a koloproktologické ambulance MUDr. A. ze dne 10.2.2016 a 2.2.2015, neurologické ambulance MUDr. V. ze dne 30.10.2015, 9.2.2011, 7.1.2010, 19.1.2010, 27.5.2013, 25.3.2015, 31.3.2015, 9.8.2015, 18.11.2015, 22.2.2016, 3.10.2009 a 9.2.2009, MUDr. H. ze dne 15.5.2014, MUDr. R. ze dne 8.11.2016 a 29.8.2016, MUDr. S. ze dne 24.8.2016 a 25.8.2016, MUDr. Z ze dne 23.5.2017, RTG LS páteře MUDr. K. ze dne 29.12.2015, oční ambulance MUDr. J. ze dne 21.3.2017 a 24.5.2017, ortopedické ambulance MUDr. M. ze dne 27.3.2017, 2.11.2016, 14.11.2016, 24.10.2016 a 8.8.2016 MUDr. P. ze dne 29.2.2016 a 24.6.2015, ambulance internisty a gastroentologa MUDr. Š. ze dne 19.8.2015, MUDr. F. ze dne 5.8.2015 a 12.10.2011, gastroenterologické ambulance MUDr. B. ze dne 31.5.2013, 21.1.2013, 7.11.2012 a 17.12.2012, neurochirurgické ambulance MUDr. R. ze dne 3.2.2009, z propouštěcí zprávy neurochirurgického oddělení MNO ze dne 8.8.2017, z operační vložky neurochirurgické MNO MUDr. M. ze dne 1.8.2017, ORL ambulance MUDr. K. ze dne 21.3.2017, z propouštěcí zprávy chirurgické kliniky FN Ostrava ze dne 17.6.2010, z propouštěcí zprávy ortopedického oddělení Karvinské hornické nemocnice ze dne 15.10.2015 a z úplné spisové dokumentace OSSZ v Ostravě. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotní stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti k datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí 12.4.2017 je podle posudkové komise chronický bolestivý vertebrogenní syndrom bederní páteře po operaci páteře v úseku L4-L5 vpravo v roce 2007 bez přetrvávající kořenové symptomatologie, tento zdravotní stav odpovídá kapitole XIII, oddílu E, položce 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které PK MPSV ČR stanovila míru poklesu pracovní schopnosti ve výši 20%. Vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu zvýšila posudková komise podle § 3 odst. 1 vyhlášky č. 359/2009 Sb. tuto hodnotu o 10% na celkových 30% a uvedla, že se jedná o lehké funkční postižení bederní páteře po operaci v tomto úseku, nejedná se v žádném případě o středně těžké funkční postižení či těžké funkční postižení páteře, neboť nejsou naplněna kritéria u těchto druhů postižení uvedená.
Krajský soud v souladu s ust. § 75 odst. 1 s.ř.s. při přezkoumávání napadeného rozhodnutí žalované vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu. Přitom dospěl k závěru, že žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí 12.4.2017 nebyla invalidní. Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je totiž pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35%. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35%, avšak nejvíce o 49%, jedná se o invaliditu I. stupně, jestliže poklesla nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu II. stupně a jestliže poklesla nejméně o 70%, jedná se o invaliditu III. stupně. Pokles pracovní schopnosti u žalobkyně činil 30% a tento závěr jednoznačně vyplývá z citovaného posudku PK MPSV ČR, o jehož úplnosti, správnosti a přesvědčivosti nemá krajský soud důvodu pochybovat. Posudková komise posuzovala zdravotní stav žalobkyně ve složení z posudkového lékaře a dalšího lékaře – neurologa, tedy lékaře z oboru nemoci, která je uznávána jako dominantní v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobkyně. Posudková komise svým posudkovým závěrem hodnotila zdravotní stav žalobkyně totožně jako lékař ČSSZ. Závěrem svého posudku PK MPSV ČR poznamenala, že žalobkyně je nadále schopna práce jako účetní, je neschopna práce fyzicky nadměrně namáhavé se zvedáním a přenášením nadlimitních břemen a práce ve vynucených polohách. Žalobkyně u ústního jednání uvedla, že posudková komise při vypracování posudku měla její veškerou lékařskou dokumentaci a dále uvedla, že má přetrvávající žaludeční problémy, které podle ní nebyly uvedeny v diagnostickém souhrnu v posudku PK MPSV ČR, avšak tyto problémy rozhodně nejsou závažnějšího charakteru než je neurologický problém, tj. chronický vertebrogenní a algický syndrom LS páteře se stavem po operačním zákroku v roce 2007.
Jelikož u žalobkyně k datu 12.4.2017 nešlo o invaliditu v žádném stupni, žalovaná nepochybila, když napadeným rozhodnutím námitky žalobkyně zamítla a zároveň potvrdila své rozhodnutí ze dne 19.1.2017, jímž žalobkyni žádost o invalidní důchod zamítla.
Na základě výše uvedeného krajský soud v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl, neboť není důvodná.
Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně v řízení úspěšná nebyla a žalovaná na jejich náhradu nárok ze zákona nemá (ust. § 60 odst. 2 s.ř.s. a ust. § 118d zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění).
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to písemně, ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.
Ostrava dne 7. září 2017
JUDr. Petr Indráček
samosoudce