Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Veberové a soudců JUDr. Jitky Hroudové a Mgr. Marka Bedřicha v právní věci žalobce: T. R., bytem L. 69, L. n. V., proti žalovanému: předseda Obvodního soudu pro Prahu 9, se sídlem 28. pluku 1533/29b, Praha 10, v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Žalobce se žalobou původně podanou u Krajského soudu v Praze a postoupenou Městskému soudu v Praze domáhal ochrany před nezákonným zásahem žalovaného správního orgánu, spočívajícím ve vydání rozvrhu práce na rok 2015 předsedou Obvodního soudu pro Prahu 9.
V prvé řadě se Městský soud v Praze zabýval posouzením otázky, zda jsou splněny zákonem stanovené podmínky pro to, aby mohl rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení), a přitom dospěl k závěru, že tomu tak není.
Zákon umožňuje podat žalobu ve správním soudnictví jen ve stanovené lhůtě. Podle § 84 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“) lze žalobu podat do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu. Nejpozději lze žalobu podat do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout.
Běh lhůt upravuje § 40 odst. 2 s.ř.s., podle kterého „lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.“ Odst. 4 téhož ustanovení pak stanoví, že „lhůta je zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.“
Citované ustanovení § 84 odst. 1 s.ř.s. stanoví subjektivní a objektivní lhůtu pro podání žaloby na ochranu proti nezákonnému zásahu správního orgánu. Subjektivní lhůta činí dva měsíce ode dne, kdy se žalobce o nezákonném zásahu dozvěděl, objektivní lhůta činí dva roky od okamžiku, kdy k nezákonnému zásahu došlo. Žaloba musí být podána za současné existence obou těchto lhůt. Nejpozději lhůty uplynou s uplynutím lhůty objektivní.
Ze sdělení žalovaného k rozvrhu práce na rok 2015 založeného ve spise vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 11 A 61/2017 soud zjistil, že rozvrh práce na rok 2015 byl podepsán předsedou Obvodního soudu pro Prahu 9 dne 28. 11. 2014 a uveřejněn na internetových stránkách soudu dne 30. 12. 2014, kde se s ním mohla seznámit veřejnost. Žalovaný měl tedy možnost se seznámit s rozvrhem práce ode dne 30. 12. 2014. Od tohoto dne také započala plynout objektivní dvouletá lhůta pro podání žaloby proti nezákonnému zásahu správního orgánu. Tato lhůta uplynula dne 30. 12. 2016. Žalobce však podal žalobu u Krajského soudu v Praze až dne 6. 3. 2017. S ohledem na výše zmíněné je patrné, že žalobce lhůtu dvou let pro podání žaloby proti nezákonnému zásahu správního orgánu podle ustanovení § 84 odst. 1 s.ř.s. zmeškal.
Podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, byl-li podán opožděně. Protože v daném případě nebyla splněna podmínka včasnosti žaloby, musel městský soud na základě výše uvedeného ustanovení žalobci v této věci přístup k soudu odepřít a žalobu odmítnout.
Žalobce současně v podané žalobě požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů.
Podle ustanovení § 36 odst. 3 s.ř.s. účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Dospěje-li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne. Přiznané osvobození kdykoliv za řízení odejme, popřípadě i se zpětnou účinností, jestliže se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka přiznané osvobození neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly. Přiznané osvobození se vztahuje i na řízení o kasační stížnosti. Žalobce podal opožděný návrh, který bylo na místě bez věcného projednání odmítnout. V tomto případě se jedná o zjevně bezúspěšně uplatněný návrh, a proto soud dospěl k závěru, že podmínka pro osvobození od soudních poplatků nebyla splněna.
Pokud jde o žádost žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů, vycházel soud z ustanovení § 35 odst. 8 s.ř.s., dle kterého navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát; hotové výdaje zástupce a odměnu za zastupování osoby uvedené v odstavci 2 platí v takovém případě stát. Z uvedeného vyplývá, že možnost ustanovení advokáta je vázána na dvě podmínky, a to na splnění předpokladů pro osvobození od soudních poplatků a objektivní potřebu zastoupení k ochraně práv účastníka řízení. Ani v tomto případě nebyly žalobcem podmínky naplněny. Jak vyplývá z výše uvedeného, podmínka předpokladu pro osvobození od soudních poplatků nebyla pro zjevnou bezúspěšnost návrhu splněna, a rovněž tak nelze dovodit, že v případě, kdy je návrh žalobce pro svou opožděnost odmítnut, je dána objektivní potřeba zastoupení účastníka v řízení.
Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s.ř.s., podle kterého žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.
P o u č e n í :
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v ustanovení § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 24. srpna 2017
JUDr. Hana Veberová v.r.
předsedkyně senátu