46 A 87/2017 - 54
USNESENÍ
Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Olgy Stránské a soudců Mgr. Jana Čížka a JUDr. Milana Podhrázkého ve věci
žalobce: M. F.,
narozen x, státní příslušnost Ukrajina,
zastoupeného Mgr. Petrem Václavkem, advokátem,
sídlem Opletalova 25, Praha 1,
proti
žalovanému: Krajské ředitelství policie Středočeského kraje,
sídlem Křižíkova 8, Praha 8,
o žalobě proti nezákonnému zásahu žalovaného,
takto:
Odůvodnění:
1 Žalobce podal u Městského soudu v Praze (s účinky podání ke dni 15. 2. 2017) žalobu proti nezákonnému zásahu žalovaného podle § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). V žalobě uvedl, že rozhodnutím ze dne 26. 7. 2016, č. j. KRPS-4163-98/ČJ-2015-010022, mu bylo uloženo správní vyhoštění a stanovena doba 1 roku, po kterou mu nelze umožnit vstup na území členských států EU. Žalobce se proti tomuto rozhodnutí odvolal. Poté se žalobce rozhodl z území ČR vycestovat a vyčkat na rozhodnutí v zemi původu. Z tohoto důvodu opakovaně žádal žalovaného o vydání výjezdního příkazu, aby si následně mohl zařídit tzv. trazitní vízum. To však žalovaný odmítl s odůvodněním, že vydání výjezdního příkazu není do skončení odvolacího řízení možné. Pokud chce žalobce vycestovat, musí tak učinit letecky, nebo může vzít odvolání zpět a získat výjezdní příkaz. Při opakovaném podání žádosti mu bylo sděleno, že výjezdní příkaz nic neřeší, neboť ho lze využít pouze k vycestování, oprávnění k trazitu přes cizí státy však není Policie ČR oprávněna vydávat. Žalobce se proto rozhodl dne 15. 12. 2016 vzít zpět podané odvolání a týž den mu žalovaný vydal výjezdní příkaz a dne 22. 12. 2016 mu bylo vydání trazitní vízum, na jehož základě vycestoval ze země. Podle žalobce jej tak žalovaný fakticky donutil zvolit mezi omezením osobní svobody a svobody pohybu a vzdáním se opravného prostředku. V tomto postupu spatřuje zásah do práva na osobní svobodu, svobody pobytu a pohybu a práva na spravedlivý proces podle čl. 8, čl. 14 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod.
2 Žaloba dále obsahuje žalobní návrh, podle něhož se žalobce domáhá, aby soud rozhodl o tom, že „se žalovaný dopustil popsaným jednáním nezákonného zásahu a přikázal mu, aby obnovil stav před tímto zásahem“ a přiznal žalobci náhradu nákladů řízení.
3 Městský soud v Praze usnesením ze dne 24. 3. 2017, č. j. 9 A 43/2017-27, postoupil věc Krajskému soudu v Praze.
4 Zdejší soud při předběžném posouzení žaloby dospěl k závěru, že žaloba má vadu spočívající v neurčitém návrhu výroku rozsudku. Z tohoto důvodu soud usnesením ze dne 14. 8. 2017, č. j. 46 A 87/2017-51, vyzval žalobce, aby ve lhůtě do 15 dnů tento nedostatek odstranil, a to tak, že v návrhu výroku rozsudku (petitu) uvede konkrétní skutkové vymezení nezákonného zásahu, jehož určení se domáhá, a konkrétní, vykonatelnou povinnost, jež má být uložena žalovanému k obnově stavu před zásahem. Současně soud poučil žalobce o následcích nesplnění této výzvy.
5 Usnesení bylo zástupci žalobce doručeno dne 14. 8. 2017 a patnáctidenní lhůta k odstranění vady žaloby tak uplynula dne 29. 8. 2017. Žalobce však před jejím uplynutím ani později vadu neodstranil.
6 Podle § 37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.
7 Návrh výroku rozsudku patří mezi základní náležitosti žaloby [§ 84 odst. 3 písm. d) s. ř. s.]. Musí být formulován dostatečně konkrétně, neboť žalobce právě svým petitem vymezuje předmět řízení. V řízení o zásahové žalobě může soud přiznat pouze to, co žalobce požaduje, a nemůže rozhodnout nad rámec petitu. Žalobní návrh musí být rovněž dostatečně konkrétní z toho důvodu, aby jej bylo možno vykonat (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 2. 2016, č. j. 6 As 2/2015-128, dostupný na www.nssoud.cz). Nemůže tedy znít obecně, ale měl by směřovat ke konkrétnímu zákazu a příkazu. Soud nemůže za žalobce pouze na základě skutkových okolností, které v žalobě uvedl, dotvářet žalobní petit a domýšlet za něj proti jakému nezákonnému zásahu brojí a co po žalovaném žaduje. V takovém případě by se stal advokátem žalobce, což mu nepřísluší.
8 Absence konkrétně vymezeného žalobního návrhu představuje vadu žaloby, která brání soudu pokračovat v řízení a rozhodnout o věci samé. Vzhledem k tomu, že žalobce ani přes výzvu tento nedostatek neodstranil, nezbylo soudu, než žalobu odmítnout (§ 37 odst. 5 druhá věta s. ř. s.).
9 Jelikož k odmítnutí žaloby došlo před prvním jednáním ve věci, soud podle § 10 odst. 3 věty třetí zákona o soudních poplatcích rozhodl o vrácení soudního poplatku ve výši 2.000 Kč ve lhůtě do 30 dnů od právní moci usnesení (§ 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích).
10 O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 věty prvé s. ř. s., podle nějž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Praha 7. září 2017
Olga Stránská, v. r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení:
V.