[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl soudcem Mgr. et Mgr. Jaroslavem Vávrou ve věci žalobce V.H., , zastoupeného Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4 proti žalovanému Krajskému úřadu Pardubického kraje, se sídlem Komenského nám. 125, 532 11 Pardubice, v řízení o žalobě proti rozhodnutí Krajského úřadu Pardubického kraje ze dne 12. 9. 2016, č.j. 64153/2016/ODSH/11,

t a k t o :

I. Žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 9. 2016, č.j. 64153/2016/ODSH/11,  s e   z a m í t á.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se včasnou žalobou domáhal soudního přezkumu a následného zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo podle ust. § 92 odst. 1 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění (dále jen „správní řád“) jako opožděné zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Magistrátu města Pardubic ze dne 17. 5. 2016, č.j. OSA/P-1751/1-D/345. Tímto rozhodnutím byl žalobce jako přestupce uznán vinným ze spáchání přestupku proti pravidlům silničního provozu, který spočíval v tom, že jako řidič vozidla značky Toyota Verso, rzv. ..., dne 21. 11. 2015 na dálnici D11 u km 74 ve směru na Prahu v době okolo 8.53 hodin, řídil toto vozidlo rychlostí 166 km/h, přičemž povolená rychlost byla 130 km/h. Byla mu uložena pokuta 2.500 Kč a povinnost uhradit náklady řízení 1.000 Kč.   

Žalobce v žalobě tvrdil, že odvolání proti správnímu rozhodnutí orgánu I. stupně bylo podáno včas. Poukazoval na to, že odvolací lhůta počala běžet od okamžiku doručení rozhodnutí jeho tehdejšímu zmocněnci a nikoli okamžikem doručení rozhodnutí přímo žalobci. K tomu uvedl, že ve správním řízení byl zastoupen zmocněncem, v plné moci jemu udělené však vyloučil doručování písemností ve smyslu § 33 odst. 2, písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Současně poukazoval však na ustanovení § 34 odst. 2 téhož zákona, z něhož dovozoval, že rozhodnutí mělo být doručeno zmocněnci. Rovněž zmiňoval, že správní orgán doručoval písemnosti, včetně rozhodnutí, jak žalobci, tak jeho zástupci – zmocněnci. Napadenému rozhodnutí vytkl nesprávné právní posouzení. Žaloba neobsahovala jediné konkrétní datum a obsahovala především tvrzení ve smyslu právního výkladu zmíněných dvou ustanovení správního řádu (pozn. soudu).    

Žalovaný považoval žalobu za nedůvodnou a setrval na závěry vydaného rozhodnutí. Navrhl její zamítnutí. Odmítl, že by rozhodnutí správního orgánu I. stupně byla doručováno též tehdejšímu zmocněnci žalobce. Bylo doručováno pouze žalobci, a to v souladu s doloženou plnou mocí. Nesouhlasil s výkladem předmětných ustanovení správního řádu, jak je v žalobě uvádí žalobce. Své stanovisko podpořil vybranými rozhodnutími Nejvyššího správního soudu. Též poukázal na obstrukční a zdržovací strategie, které využívá organizovaná skupina okolo současného právního zástupce žalobce. V žalobě zvolená tvrzení jsou toho dokladem. Závěrem připomněl, že napadené rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo doručeno žalobci dne 19. 5. 2016, posledním dnem odvolací lhůty tak byl den 3. 6. 2016. Odvolání bylo však podáno zmocněnkyní žalobce e-mailem bez elektronického podpisu až dne 13. 6. 2016, proto bylo odmítnuto.          

Krajský soud přezkoumal žalované rozhodnutí v mezích žalobních bodů v řízení vedeném podle ust. § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění, (dále jen „s.ř.s“), přičemž dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům.

Ze správního spisu se podává, že po doručení sdělení o zahájení správního řízení a předvolání žalobci jako přestupci dne 26. 4. 2016, byla zmocněnkyní V. Ř., nar. ..., doručena plná moc od žalobce ze dne 27. 4. 2016 pro zastupování ve věci označeného správního řízení, ve které je výslovně uvedeno, že není zmocněna k doručování písemností. K ústnímu jednání se žalobce ani zmocněnkyně nedostavila. Rozhodnutí orgánu I. stupně ze dne 17. 5. 2016 bylo doručeno dne 19. 5. 2016 do datové schránky žalobce. Ve správním spise není doklad o tom, že by rozhodnutí bylo doručováno jiné osobě (krom registru řidičů). Blanketní odvolání podala zmocněnkyně žalobce nepodepsaným e-mailem dne 13. 6. 2016, poštou poté 18. 6. 2016. Po výzvě k odstranění vad následovalo vydání žalobou napadeného rozhodnutí.            

Krajský soud považuje skutkový stav v dané věci za spolehlivě zjištěný s tím, že nebylo třeba provádět jakékoliv další dokazování.

Na základě shora zjištěného stavu věci soud uzavírá, že žaloba není důvodná. Žalovaný nijak ve svém rozhodnutí nepochybil. Žalobce mohl podat včasné odvolání proti meritornímu správnímu rozhodnutí nejpozději dnem 3. 6. 2016 (pátek), to však neučinil. Tvrzení žalobce o doručování rozhodnutí správním orgánem I. stupně jak žalobci, tak jeho zmocněnci nemá oporu ve spise. Z pohledu soudu se jedná o snahu k záměrnému překroucení skutečnosti. Postupy žalobce, resp. osob zvolených za zmocněnce soud jako zneužívající a nepožívající právní ochrany odmítá. Ze založené plné moci je nepochybné, že správní orgán tuto vyložil správně a písemné rozhodnutí doručil žalobci do jeho existující datové schránky. Snaha žalobce v tomto soudním řízení o jemu jaksi příznivý vzájemný výklad ustanovení § 33 odst. 2 a § 34 odst. 2 správního řádu je chybná a marná. Pokud zmocnitel vyloučil část úkonů (zde doručování písemností) z oprávnění zmocněnce, nelze se poté dovolávat aplikace ustanovení § 34 odst. 2 správního řádu. Nadto – opět bez jakékoli opory (listiny) ve správním spise – není zřejmé, k jakému dni by rozhodnutí orgánu I. stupně mělo být doručeno zmocněnkyni tak, aby její odvolání mohlo být včasné. Žalobce v žalobě pouze uvádí svá tvrzení neodpovídající skutečnosti (včasnost odvolání odvíjející se od pozdějšího doručení rozhodnutí zmocněnci), ke kterému nemá jakýkoli průkaz a ani patrně nemůže mít. Neuvádí jakékoli datum, kterým by rozhodnutí mělo být správním orgánem doručeno zmocněnci. Soud shledal napadené rozhodnutí v pořádku, souzenou věc není třeba dále rozebírat.    

S ohledem na shora uvedené závěry žaloba nebyla shledána důvodnou, krajský soud ji dle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 1 s.ř.s.. Žalovanému náklady řízení podle obsahu spisu nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: http://www.nssoud.cz.

Pardubice, 26. září 2017

        Mgr. et Mgr. Jaroslav Vávra v. r.

                      s o u d c e

Za správnost: Mgr. L. M.