[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Šimůnkovou ve věci žalobce: J. Š., bytem X, zastoupen Mgr. Robertem Cholenským, Ph.D., advokátem se sídlem Bolzanova 461/5, Brno, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, odbor dopravy, se sídlem Zborovská 11, Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 8. 2016, č. j. 119695/2016/KUSK-DOP/HRO, sp. zn. 119695/2016/KUSK/2,
t a k t o:
O d ů v o d n ě n í:
Žalobce se žalobou podanou u Krajského soudu v Praze (dále jen „soud“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo dle § 90 odst. 5 zákona
č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Rakovník (dále jen „MěÚ Rakovník“) ze dne 27. 7. 2016, č. j. MURA/39937/2016, sp. zn. OD01/66151/2015/DS (dále také jen „prvostupňové rozhodnutí“), jímž byl žalobce uznán vinným z nedbalostního spáchání přestupku podle ustanovení § 125c odst. 1 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb.,
o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), neboť porušil ustanovení § 5 odst. 2 písm. b) tohoto zákona tím, že dne 1. 12. 2015 kolem 12:50 hod v obci Rakovník řídil motorové vozidlo tovární značky Mercedes Benz, registrační značky x v době, kdy byl ještě pod vlivem návykové látky, neboť byla ve vzorku jeho krevního séra prokázána přítomnost tetrahydrocannabinolu v koncentraci 3,2 ng/ml a přítomnost jeho metabolitu, kterým je carboxy-tetrahydrocannabinol, za což mu byla uložena pokuta ve výši 3.000 Kč, zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu
8 měsíců a povinnost nahradit náklady řízení spojené s projednáváním přestupku ve výši 2.500 Kč.
Žalobce v žalobě uvedl, že spáchání přestupku mu nebylo ve správním řízení prokázáno. Znalecký posudek trpí vážnými nedostatky. Nesouhlasí popis biologického materiálu – vzorku krve – který byl žalobci odebrán, s tím, který byl podroben chromatografickému rozboru. Dle protokolu o lékařském a toxikologickém vyšetření osoby při podezření z ovlivnění návykovou látkou ze dne 1. prosince 2015, sepsaném Masarykovou nemocnicí v Rakovníku, resp. společností P. H. s. r. o., žalobci bylo odebráno 2×8 ml krve, avšak podle karty vzorku Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o. z., bylo jako vzorek č. x dne 3. prosince 2015 v 7.30 hod. zaevidováno 2×4 ml krve. Žalovaný k tomu v rozhodnutí uvedl, že obě zkumavky byly opatřeny etiketou se jménem a datem narození žalobce a časem odběru. Taková argumentace však není přesvědčivá, zkumavky totiž nebyly prima facie shodné. Nebylo také zajištěno, že mezi odběrem a analýzou nemohly se vzorky krve manipulovat nepovolané osoby v nemocnici či osoby z řad policie. Správným postupem, jak žalobce vysvětlil ve svém odvolání, je vzorek zajistit např. přelepením obálky se zkumavkami lepicí páskou s podpisem lékaře a razítkem zdravotnického zařízení, a v této podobě ho předat znalci, tak aby ten měl jistotu, že se jedná skutečně o biologický materiál, který mu bylo uloženo podrobit znaleckému zkoumání. To se však nestalo. Není na žalobci, aby obstarával důkazy o skutečné manipulaci s tímto důležitým důkazním prostředkem, zcela postačuje existence důvodné pochybnosti, daná již tím, že se neshoduje popis odebraného
a analyzovaného vzorku. Znalec odmítl MěÚ Rakovník poskytnout kopii Standardního operačního postupu č. KZ 03 ST1711 UL SOUDL, Stanovení Δ9-THC a carboxy-Δ9-THC ve vzorcích biologického materiálu methodou GC-MS (dále také jen „standardní operační postup“) s tím, že tento dokument není veřejně přístupný, avšak bude v případě soudního projednávání „předán příslušnému soudu“. Žalobce přitom od počátku avizoval, že má
v úmyslu objednat revizní posudek, neboť relativně nízká koncentrace zakázané látky domněle zjištěná v jeho krvi ve spojení s tím, že žalobce v době před jízdou žádnou drogu neužil, budí pochybnosti o správnosti a přesnosti provedení a vyhodnocení analýzy, ale vzhledem k tomu, že jím oslovený revizní znalec neměl k dispozici použitý standardní operační postup, nemohl zadání splnit. Znalecké posudky nemohou být zpracovávány na základě interních, dokonce ani orgánům veřejné moci neposkytovaných postupů. Nízká formální úroveň posudku i verbální útoky znalce vůči žalobcovu zmocněnci, jemuž znalec přímo v textu dodatku k posudku vyhrožoval trestním oznámením, přitom budí ohledně jeho kompetence nemalé pochybnosti. Žalobce se domnívá, že tato osoba by vůbec neměla znaleckou činnost vykonávat, inter alia, proto, že své posudky neoznačuje číslem, pod kterým byly zapsány do znaleckého deníku, a není tak zjevné, zda a jakým způsobem znalecký deník vede.
K námitkám týkajícím se odmítnutí znalce doložit standardní operační postup se však žalovaný v napadeném rozhodnutí vůbec nevyjádřil, přitom žalobcovo právo předkládat vlastní důkazní návrhy, včetně znaleckých posudků, bylo fakticky negováno. Žalovaný se rovněž řádně nevypořádal ani s žalobcovou námitkou, že po ústním jednání, jehož se žalobce, jak avizoval, nezúčastnil a předložil své stanovisko písemně, mu nebylo umožněno seznámit se s podklady rozhodnutí a vyjádřit se k nim, ale MěÚ Rakovník bezprostředně poté vydal rozhodnutí.
Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Podle § 1 nařízení vlády č. 41/2014 Sb.,
o stanovení jiných návykových látek a jejich limitních hodnot, při jejichž dosažení v krevním vzorku řidiče se řidič považuje za ovlivněného takovou návykovou látkou, se za osobu ovlivněnou považuje ten, v jehož krevním vzorku se nachází Δ(Delta)9-tetrahydrocannabinol v koncentraci 2 ng/ml a více. Dle znaleckého posudku vypracovaného znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví toxikologie byla rozborem vzorku krevního séra žalobce prokázána přítomnost Δ(Delta)9-tetrahydrocannabinolu v koncentraci 3,2 ng/ml a přítomnost jeho metabolitu carboxy-tetrahydrocannabinolu. Pokud je tvrzením obviněného z přestupku některý z důkazů zpochybněn, přesouvá se důkazní břemeno na jeho stranu a je pouze
na něm, aby svá tvrzení prokázal. K námitce, že znalecký posudek má nedostatky, uvedl,
že žalobci bylo sděleno, že standardní operační postup je interní předpis ve vlastnictví třetí osoby, se kterým znalec nemůže nakládat. V doplnění znaleckého posudku ze dne 21. 2. 2016 je dokumentován postup a výsledek vyšetření krevního vzorku žalobce. K tomu žalovaný navrhl výslech znalce Ing. J. H. K námitce manipulace se vzorky uvedl,
že v protokolu o odběru krevního vzorku není vyplněna část, kde je uváděno množství odebírané krve. Protokol v části D, v kolonce „Převzaté vzorky, druh, množství“ není vyplněn. Žalobce neprokázal tvrzení o množství odebrané krve. Navíc podle nařízení
č. 41/2014 Sb. není množství odebrané krve pro provedení rozboru na přítomnost
Δ-9-tetrahyrocannabinolu rozhodující. K tomu navrhl žalovaný provést výslech svědka MUDr. R. T., lékaře odebírajícího vzorek. Žalobce své tvrzení o manipulaci
se vzorky neprokázal. Po odběru vzorků je postup zdravotnického zařízení upraven
a jednotlivé kroky jsou evidovány. V řízení bylo doloženo, že odebraný vzorek byl doručen na místo, kde byl skladován a prováděn rozbor, prostřednictvím poštovní přepravy.
Při převzetí vzorků nebylo laboratoří vyznačeno, že by vzorek byl poškozen. Vyšetřované vzorky jsou evidovány v příjmové knize a elaborační knize. Vzhledem k tomu, že tvrzení žalobce o manipulaci se vzorky je obviněním z trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby, žalovaný navrhl provést výslech policistů, a to pprap. J. H., pprap. P. N., pprap. M. M., pprap. M. O. K námitce, že žalobci nebylo umožněno se seznámit s podklady rozhodnutí, zrekapituloval průběh správního řízení a z něj dovodil, že jde o účelové tvrzení. MěÚ Rakovník opakovaně vyzval žalobce k seznámení s podklady pro rozhodnutí. Dokazování bylo provedeno při ústním jednání, kterého se žalobce vědomě nezúčastnil. Teprve poté, bez dalších úkonů, bylo vydáno rozhodnutí. Závěrem žalovaný uplatnil nárok na náhradu nákladů řízení v paušální výši za písemné úkony ve věci.
Žalobce v replice uvedl, že výslech znalce není schopen vadu rozhodnutí žalovaného odstranit. Žalobci svědčí právo předložit revizní posudek již ve fázi správního řízení. Pokud takový posudek nelze z důvodu absence podkladů objednat, musí být rozhodnutí žalovaného zrušeno. S výslechem lékaře provádějícího odběr krve a výslechem policistů souhlasí. Žalobce nemusí prokazovat, že k manipulaci se vzorky došlo (např. přidáním malého množství opiátu do nezabezpečené zkumavky), postačuje totiž, aby prokázal, že proti takovému postupu nebyla učiněna vhodná opatření, ač učiněna být mohla např. minimálně ve formě zapečetění vzorku jeho přelepením lepicí páskou s razítkem a podpisem lékaře.
I v případě, že obviněný z přestupku se nedostaví k ústnímu jednání, nezaniká jeho právo seznámit se s podklady rozhodnutí. Žalovaný i v případě úspěchu by měl právo toliko na náhradu prokázaných hotových výdajů (např. poštovného), nikoli na náhradu nákladů řízení v paušální výši.
Z předloženého správního spisu zjistil soud následující skutečnosti:
V úředním záznamu Policie ČR, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územního odboru Rakovník (dále jen „policie“) ze dne 1. 12. 2015 je uvedeno, že téhož dne hlídka dopravního inspektorátu ve složení pprap. H., pprap. N., pprap. M.
a pprap. O. vykonávala dohled nad BESIP v obci Ruda. V 9:15 kolem ní projelo vozidlo, z jehož okénka řidič pokřikoval na hlídku vulgární slova. V 9:21 hlídka vozidlo dostihla v Rakovníku na autobusové zastávce Šamotka. Řidič – žalobce byl vyzván k podrobení
se orientačního testu na přítomnost návykové látky pomocí DRUGWIPE 5 S. Výsledek testu vyšel pozitivně na marihuanu. Žalobce sdělil, že žádnou návykovou látku před jízdou neužil. Žalobce souhlasil s provedením lékařského vyšetření spojeného s odběrem biologického materiálu. Žalobce byl poté převezen do Masarykovy nemocnice k odběru krve. Žalobce odmítl podepsat „Potvrzení o zadržení řidičského průkazu“, na protokol „Úřední záznam
o kontrole řidiče podezřelého z požití jiné návykové látky před anebo během jízdy“ uvedl pouze tři křížky. Žalobce několikrát během kontroly sdělil, že nenávidí policii.
V protokolu o lékařském a toxikologickém vyšetření osoby při podezření z ovlivnění návykovou látkou - formuláři je předtištěno „odběr krve (2x8 ml)“ a dále je doplněno,
že byl proveden odběr krve v 10:10 hodin.
V oznámení přestupku vyhotoveném policií je uvedeno, že odebraná krev byla
pro případné znalecké zkoumání odeslána k uložení do Masarykovy nemocnice Ústí nad Labem, toxikologického oddělení.
MěÚ Rakovník usnesením ze dne 14. 12. 2015, č. j. MURA/66828/2015, ustanovil znalce Ing. J. H., pracujícího v Masarykově nemocnici, odd. toxikologie v Ústí nad Labem. Položil mu otázku na přítomnost návykové látky, druh a množství v krvi žalobce.
Správní řízení bylo zahájeno dne 17. 12. 2015, kdy si žalobce převzal písemnost - oznámení o zahájení řízení.
Ve znaleckém posudku ze dne 31. 12. 2015 je uvedeno, že předložen byl vzorek krve. Vzorek krevního séra byl po úpravách extrahován technikou extrakce na pevných fázích (SPE). Po elucích analytů a po vysušení elučních činidel proudem inertního plynu byla provedena rekonstituce odparku acetonitrilem a následná derivatisace derivatisačními činidly BSTFA s 1 % TMCS. Poté bylo provedeno stanovení GC-MS v režimu hmotnostního spektrometru MS/MS. Naměřená hmotová spektra byla identifikována porovnáváním
se spektry derivatisovaných standardů derivátů tetrahydrocannabinolu a se spektry derivátů tetrahydrocannabinolu uložených v elektronických knihovnách hmotových spekter Pfleger-Maurer-Weber a NIST. Stanovení bylo provedeno na přístroji VARIAN TQ 320MS.
Ve vzorku krevního séra byla prokázána přítomnost Δ9-tetrahydrocannabinolu v koncentraci 3,2 ng/ml a přítomnost jeho metabolitu carboxy-Δ9-tetrahydrocannabinolu.
MěÚ Rakovník nařídil ústní jednání na 25. 1. 2016.
Dne 7. 1. 2016 telefonicky kontaktoval žalobce MěÚ Rakovník a sdělil, že je téměř bezdomovec a že si předvolání k ústnímu jednání asi nevyzvedne, ale že se k němu pokusí dostavit jeho právní zástupce. MěÚ Rakovník odmítl sdělit zjištěnou koncentraci návykové látky v krvi s tím, že se vše žalobce dozví u ústního jednání.
Dne 11. 1. 2016 se k MěÚ Rakovník dostavil žalobce, převzal si předvolání k ústnímu jednání a pořídil fotokopii znaleckého posudku.
Dne 20. 1. 2016 bylo doručeno MěÚ Rakovník podání zástupce žalobce, ve kterém bylo namítnuto, že znalecký posudek je nepřezkoumatelný, není v něm, uvedeno číslo,
pod kterým je zapsán do znaleckého deníku, nelze z něj zjistit, v jakém stavu byl znalci předán zkoumaný biologický materiál, není uvedeno přesné laboratorní zkoumání vzorku
a s jakými výsledky včetně údaje o přesnosti stanovení koncentrace jednotlivých látek
ve vzorku. Žalobce chtěl MěÚ Rakovník předložit revizní znalecký posudek vypracovaný znalcem z téhož oboru, avšak ten nelze pro nepřezkoumatelnost již přeloženého posudku vůbec objednat. Navrhl proto položit znalci doplňující otázky, a to: V jakém stavu
a kým byl znalci předložen vzorek krve určený ke zkoumání? Jaká opatření byla učiněna,
aby se vzorkem nemohl nikdo v době mezi odběrem a analysou manipulovat? Konkrétně:
byl vzorek zajištěn pečetí nebo jiným obdobným způsobem? Popište přesně, jak probíhalo otevření obalu a kdo mu byl přítomen. Byla znalcem pořízena fotodokumentace obalu,
ve kterém byl vzorek znalci předložen? Pokud ano, přiložte ji. Ve které laboratoři byla provedena analysa? Které osoby analysu prováděly? Přiložte kopii laboratorního protokolu, včetně podpisů těchto osob. Jakou akreditaci má tato laboratoř pro daný způsob zkoumání biologického materiálu? Přiložte kopii příslušného osvědčení. Dále uveďte, na základě kterých standardních operačních postupů byla analysa provedena, a pokud nejsou veřejně
dostupné např. na Internetu, přiložte jejich kopii. Uveďte přesné typy a výrobní čísla přístrojů, na nichž byla analysa provedena, a protokoly z jejich poslední kalibrace. Obdobné podklady doložte i pro použitou chromatografickou kolonu. Přiložte kopii grafu, ze kterého znalec odečetl hodnoty pro své závěry, a všech pomocných výstupů, jako např. počítačových protokolů, které byly v souvislosti s tím vyhotoveny. Jakou přesnost mělo stanovení, jež bylo podkladem znaleckých závěrů? Uveďte standardní odchylku, případně jinou obdobnou statistickou hodnotu, nikoli pouze dolní a horní mez.
Dne 8. 2. 2016 byla MěÚ Rakovník doručena písemnost vyhotovená znalcem, ve které znalec konstatuje, že zasílá tři faktury a dále, že ho navštívil žalobce a že si hezky popovídali.
V dodatku znaleckého posudku ze dne 21. 2. 2016 znalec uvedl, že vzorek krve žalobce byl doručen Českou poštou. Po převzetí zásilky na podatelně v budově ředitelství Krajské zdravotní a.s. Ústí nad Labem byla obálka se vzorky doručena laborantkou
do toxikologické laboratoře. Přejímku a kontrolu vzorku provedla laborantka K., která také vystavila kartu vzorku č. x. Vzorek byl doručen do laboratoře dne 3. 12. 2015 v 7:30 hodin. Jednalo se o papírovou obálku formátu A4, ve které se nacházela menší obálka s ochrannou bublinkovou fólií, ve které se nacházely dvě malé zkumavky s krví žalobce. Obě zkumavky byly opatřeny etiketou se jménem, datem narození a časem odběru. Vnější obal (obálka A4) ani obal vnitřní nejevily známky poškození. Ke vzorkům byla přiložena žádost o uskladnění biologického materiálu vyhotovená policií. Se vzorky krve byl dodán také protokol
o lékařském a toxikologickém vyšetření žalobce. Vzorky předala laborantka K. znalci a poté byly umístěny do chladničky č. 12 určené k uchovávání tohoto typu vzorků. Chladnička se nachází v místnosti č. 101, která se po ukončení pracovní směny zamyká. Do prostoru toxikologických laboratoří nemají přístup neoprávněné osoby, po skončení směny je vstup do laboratoří uzavřen kovovou mříží. Vzorek žalobcovy krve byl dodán v neporušeném obalu, byl řádně označen. Pečetění vzorků biologického materiálu se v současné době neprovádí, žádný právní předpis ho ani nenařizuje. Fotodokumentace obalu pořízena nebyla. Obal nebyl poškozen a ani nevzniklo podezření, že by se vzorkem mohla manipulovat nepovolaná osoba. Analýza byla provedena v toxikologické laboratoři Soudně lékařského oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem (extrakce, derivatizace, GC-MS analýza, vyhodnocení dat, vypracování a napsání posudku provedl znalec).
Laboratoř je akreditována u ČIA dle normy ISO 15 189. Analýza byla provedena
dle SOP (Standardní operační postup č. KZ 03 ST1711 UL SOUDL Stanovení Δ9-THC
a carboxy-Δ9-THC ve vzorcích biologického materiálu metodou GC-MS). Standardní operační postup není veřejně přístupný dokument. Jedná se o vlastnictví Krajské zdravotní a.s. a znalec není oprávněn ho poskytnout druhým osobám. V případě soudního projednávání případu však bude SOP předán soudu.
Analýza byla provedena na plynovém chromatografu VARIAN 3800 ve spojení s hmotnostním detektorem VARIAN 320MS (třístupňový kvadrupol), stanovení bylo provedeno technikou MS/MS. K extrakci vzorku byla užita extrakční kolona AGILENT BOND ELUT CERTIFY (130 mg), derivatisace analytů provedena derivatisačními činidly BSTFA s 1 % TMCS (výrobce SIGMA). Plynový chromatograf VARIAN 3800: výrobní číslo 00234, detektor MS/MSvVARIAN 320MS: výrobní číslo 104204. Chromatografická kolona: Restek Rxi – 5 Sil MS 30 ml x 0,25 mm x 0,25 μm, číslo výrobní série: 1311704. K dodatku je přiložen kalibrační protokol THC ze dne 10. 12. 2015, kalibrační protokol společnosti Restek na chromatografickou kolonu Rxi – 5 Sil MS, kopie kalibračního grafu
Δ9-tetrahydrocannabinolu ze dne 10. 12. 2015 a chromatografický záznam (chromatogram) vzorku žalobce.
Stanovení Δ9-tetrahydrocannabinolu bylo provedeno dle verifikované GC-MS metody v módu MS/MS na přístroji VARIAN 320MS. Mez stanovitelnosti metody
pro Δ9-tetrahydrocannabinol je 1 ng/ml séra. Relativní směrodatná odchylka: 10,0 %, rozšířená nejistota stanovení: 11,9 % (ur, tot), výpočet nejistoty stanovení proveden
dle metodiky SEKK.
Znalec v dodatku k posudku uvedl rovněž, že z výsledků laboratorního vyšetření krve žalobce i z jeho ústního sdělení (žalobce znalce osobně navštívil dne 14. 1. 2016 a sdělil,
že je dlouholetým a pravidelným uživatelem marihuany) vyplývá, že jde o osobu chronicky užívající produkty z rostliny Cannabis sativa (konopí seté). Tomu svědčí i nález velkého množství metabolitu Δ9-tetrahydrocannabinolu, kterým je carboxy-Δ9-tetrahydrocannabinol (intenzita signálu vyšší než 3,5 MCounts). Žalobce sdělil znalci, že marihuanu užil naposledy 11 hodin před deliktem a že za tuto dobu musí být veškerý Δ9-tetrahydrocannabinol z jeho krve bezpečně odbourán. K tomu znalec uvedl, že za dobu 11 hodin od poslední aplikace marihuany by došlo k eliminaci Δ9-tetrahydrocannabinolu z krve u rekreačních uživatelů. V případě chronických uživatelů je však situace odlišná, Δ9-tetrahydrocannabinol v krvi chronických uživatelů přetrvává podstatně delší dobu a je v krvi prokazatelný i za dobu podstatně delší než 11 hodin. K tomu znalec přiložil dva odborné články. V příloze k doplnění posudku je obsažena žádost policie ze dne 2. 12. 2015 o uskladnění biologického materiálu
na návykovou látku (drogy) pro potřeby správního orgánu adresovaná Masarykově nemocnici, toxikologické laboratoři v Ústí nad Labem a jejíž přílohou byl odebraný vzorek krve.
MěÚ Rakovník umožnil žalobci seznámit se s doplněním znaleckého posudku
dne 30. 3. 2016. Dne 30. 3. 2016 se k MěÚ Rakovník dostavil zástupce žalobce, který sdělil,
že se k věci vyjádří písemně.
Ve vyjádření ze dne 31. 3. 2016 zástupce žalobce uvedl, že doplnění posudku posílilo pochybnosti o identitě vzorku krve žalobce. Neshoduje se popis vzorku, dle protokolu
o lékařském a toxikologickém vyšetření sepsaném Masarykovou nemocnicí v Rakovníku bylo žalobci odebráno 2x8 ml krve. Avšak podle karty vzorku Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o.z. byly zaevidovány 2x4 ml krve. Vzhledem k tomu, že neexistuje fotografická dokumentace, nelze zjistit příčinu této disparity. Z právního hlediska nelze vzorek odebraný v Rakovníku podkládat za identický se vzorkem dodaným do Ústí nad Labem. Jak uvedl znalec, do laboratoře ročně přichází několik tisíc různých biologických vzorků. Při takovém počtu není vyloučena možnost záměny. Zkumavky nebyly opatřeny podpisem či parafou lékaře nebo jiným ochranným prvkem. Se vzorkem tak mohla nekontrolovaně manipulovat kterákoli z osob, která s ním přišla do kontaktu, tedy v mezidobí mezi převzetím hlídkou policie a odevzdáním zásilky k poštovní přepravě, ale rovněž v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem. Správným postupem je vzorek zajistit přelepením obálky se zkumavkami lepicí páskou s podpisem lékaře a razítkem zdravotnického zařízení a v této podobě ho předat znalci. Pochybením je rovněž to, že znalec odmítl MěÚ Rakovník poskytnout kopii standardního operačního postupu. Je nutné zajistit, aby každý znalecký posudek
byl přezkoumatelný a aby jeho závěry mohly být předloženy k nezávislé revizi jiným znalcem. Vzhledem k tomu, že žalobcem oslovený znalec nemá k dispozici standardní operační postup, nemůže posudek vypracovat.
Žalobce požádal písemností ze dne 13. 4. 2016 žalovaného o uplatnění opatření proti nečinnosti dle § 80 správního řádu. Žalovaný přikázal písemností ze dne 3. 6. 2016 MěÚ Rakovník, aby do 30 dnů ode dne doručení tohoto opatření vydal ve věci meritorní rozhodnutí.
MěÚ Rakovník nařídil písemností ze dne 24. 6. 2016 ústní jednání na 18. 7. 2016. V písemnosti zároveň uvedl, že „Při ústním projednávání budete oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí. Před vydáním rozhodnutí
ve věci máte možnost vyjádřit se k jeho podkladům (§ 36 správního řádu). Dále budete
mít právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které se Vám kladou za vinu a k důkazům
o nich, uplatňovat skutečnosti a navrhovat důkazy na svoji obhajobu, podávat návrhy
a opravné prostředky.“
Zástupce žalobce písemností ze dne 24. 6. 2016 sdělil, že se s odkazem na závěry nálezu Ústavního soudu ze dne 18. 2. 2010, sp. zn. I. ÚS 1849/08 nedostaví k ústnímu jednání, a také vyjádřil překvapení nad nerespektováním opatření pro nečinnosti, když
MěÚ Rakovník nevydá do 30 dnů od doručení opatření meritorní rozhodnutí.
V protokolu o ústním jednání, ke kterému se žalobce ani jeho zástupce nedostavili, MěÚ Rakovník uvedl, že ve věci se nekonalo ústní jednání a tím by byl žalobce zkrácen
na svém právu vyjádřit se ke všem podkladům obsaženým ve spise, navrhovat důkazy
a podávat další návrhy. Uvedl také, že jelikož se žalobce k ústnímu jednání nedostavil, přestože byl vyrozuměn o možnosti vyjádřit se při ústním jednání k podkladům pro vydání rozhodnutí podle § 36 odst. 3 správního řádu, má za to, že se žalobce svého práva vzdal.
Rozhodnutím ze dne 27. 7. 2016 MěÚ Rakovník shledal žalobce vinným ze spáchání výše vymezeného přestupku. V odůvodnění uvedl, že z doplňku posudku vyplývá, že vzorek byl neporušený, přístroje kalibrované, tudíž nejsou žádné pochybnosti o porušení vzorku nebo špatné manipulace s ním. … Vzorek krve byl žalobci odebrán dne 1. 12. 2015 v 10.10 hodin
v nemocnici P. H. s.r.o. a byly obviněnému odebrány 2x8 ml krve. Zástupce obviněného uvedl, že podle karty vzorku Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o.z., bylo jako vzorek č.l x dne 3. 12. 2015v 7.30 hodin zaevidováno 2x4 ml krve, což se nezakládá na pravdě. Z tohoto vyplývá, že materiál byl do laboratoře doručen 3. 12. 2015 v 07.30 hodin. Jednalo se o papírovou obálku formátu A4, ve které se nacházela menší obálka s ochrannou bublinkovou fólií, ve které se nacházely dvě malé zkumavky s krví pana J. Š. Obě zkumavky byly opatřeny etiketou se jménem, datem narození a časem odběru. Vnější obal ani obal vnitřní nejevily známky poškození. Nikde není uvedeno, jaké množství se nacházelo ve zkumavkách jen pouhé tvrzení laborantky toxikologické laboratoře, že se uvnitř obalu nacházely dvě malé zkumavky s krví, ale ne jejich obsah v mililitrech. Lze si toto vykládat několika způsoby, ale vzhledem k tomu, že zkumavky byly řádně označeny se jménem obviněného a nebyly poškozeny, tak není důvod, proč vycházet z toho, že by se nemělo jednat o odebranou krev obviněného. Nadále správní orgán prostudoval uvedený Protokol o lékařském a toxikologickém vyšetření osoby při podezření z ovlivnění návykovou látkou ze dne 1. 12. 2015, kde na tomto formuláři je již předtištěno, jaké množství krve se má odebírat, kdy z tohoto vyplývá, že nebude ani možné odebrat méně krve a není zde tedy prokázán důvod, proč by měl zdravotnický personál odebrat méně krve, než je předepsáno. Vzhledem k tomu, že obal nebyl poškozen a nebylo zde ani podezření, že by někdo manipuloval s uvedenými vzorky, nemuselo být přijato jakékoliv opatření, jako je např. fotodokumentace. Nicméně správní orgán nespatřuje v tomto případě žádné pochybnosti o tom, že by se obviněný výše uvedeného jednání nedopustil. Byl hlídkou policie řádně zastaven, zkontrolován a podrobil se orientačnímu testu na jinou návykovou látku, který byl pozitivní. Obviněný souhlasil s podrobením se lékařskému vyšetření a odběru biologického materiálu. Je pravdou, že na místě přestupku nepodepsal žádné sepisované dokumenty, nedoznával ani užití jiné návykové látky, ale toto neznamená, že by neřídil vozidlo v době, kdy byl ještě pod vlivem jiné návykové látky.
Zástupce žalobce podal proti rozhodnutí MěÚ Rakovník odvolání, ve kterém uvedl námitky shodné jako v žalobě, tj. po ústním jednání nedal MěÚ Rakovník možnost žalobci seznámit se s podklady rozhodnutí, možnost záměny vzorku krve, když nesouhlasí ani jeho popis vzhledem k objemu odebrané krve, možnost manipulace se vzorkem krve neoprávněnou osobou, nezpřístupnění standardního operačního postupu, nemožnost předložit svůj znalecký posudek. K námitce o nepředložení standardního operačního postupu se MěÚ Rakovník
ve svém rozhodnutí nevyjádřil. S vypořádáním námitky o pochybnostech o identitě vzorku nesouhlasil, neboť MěÚ Rakovník aproboval názor, že pokud existují důvodné pochybnosti
o identitě vzorku, je tyto pochybnosti třeba vykládat v neprospěch žalobce.
Žalovaný rozhodnutím ze dne 15. 8. 2016 dle § 90 odst. 5 správního řádu zamítl odvolání a rozhodnutí MěÚ Rakovník potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zkumavky byly opatřeny etiketou se jménem a datem narození žalobce a časem odběru. Při dodání vzorku nebyly shledány závady a vzorek byl zpracován standardním způsobem. Námitky o záměně vzorku jsou zcela nekonkrétní a hypotetické. Žalobce nedoložil a neprokázal, že by k záměně skutečně došlo. Důvodné pochybnosti o záměně vzorku nebyly zjištěny ani prokázány. Odmítl i námitku o porušení práva dle § 36 odst. 3 správního řádu, neboť v předvolání k ústnímu jednání na 18. 7. 2016 MěÚ Rakovník sdělil, že při ústím jednání bude žalobce oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí
a bude mít možnost vyjádřit se k jeho podkladům.
Rozhodnutí žalovaného bylo doručeno zástupci žalobce dne 18. 8. 2016. Žaloba byla doručena soudu dne 24. 8. 2016. Lze tak konstatovat, že žaloba je včasná [srov. § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “s. ř. s.”)].
Žalovaný na výzvu soudu v poskytnuté lhůtě nesdělil, zda souhlasí, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, ale navrhl výslech několika osob. Žalobce v replice uvedl,
že souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, ale zároveň se ztotožnil s návrhem na výslech lékaře provádějícího odběr krve. Soud však, jak je níže uvedeno, dospěl k závěru,
že rozhodnutí žalovaného je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, proto ho zrušil
dle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s., aniž by musel nařizovat jednání.
Soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů a vycházel při tom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.). Soud zjistil vady, ke kterým by musel přihlédnout i bez návrhu, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
Soud k jednotlivým žalobním námitkám uvážil takto:
Námitce odlišného množství krve soud žalobci nepřisvědčil. Dle soudu důvodné pochybnosti o záměně vzorku nevyvstaly. Zkumavky byly označeny jménem a datem narození žalobce a časem odběru. Pouhé rozdílné označení objemu odebrané krve ještě nevzbuzuje pochybnosti o identitě vzorku. Ve formuláři „Protokol o lékařském
a toxikologickém vyšetření osoby při podezření z ovlivnění návykovou látkou“ je předtištěno „2x8 ml“ a v kartě vzorku je vyplněno „2x4ml“. Rozdíl mohl vzniknout tím, že laborantka v nemocnici v Ústí nad Labem nepřesně určila objem zkumavek, popř. krev byla odebrána
do zkumavek o objemu 4 ml a v předtištěném formuláři nedošlo v nemocnici v Rakovníku k opravě. Tvrzení žalobce o záměně vzorku a o manipulaci se vzorkem neoprávněnými osobami jsou pouhé ničím nepodložené spekulace, které minimálně hraničí s obviněním z trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby.
Námitce o nepředložení standardního operačního postupu a skutečnosti, že žalovaný
se k tomu nevyjádřil, soud přisvědčil. Ačkoli žalobce v průběhu správního řízení ani v žalobě neuvedl jméno jím osloveného znalce, který potřebuje k vypracování posudku znát standardní operační postup Nemocnice v Ústí nad Labem pro stanovení příslušné návykové látky, a tato skutečnost tak zůstala pouze v rovině tvrzení, je dle soudu právem obviněného znát konkrétní postup analýzy vzorku jeho krve upravený příslušným standardním operačním postupem. Nadto MěÚ Rakovník i žalovaný se k této námitce uplatněné žalobcem v řízení na prvním stupni i v odvolání vůbec nevyjádřili. Jejich rozhodnutí jsou tak nepřezkoumatelná
pro nedostatek důvodů, srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 7. 2008,
č. j. 3 As 51/2007 - 84, a rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 2. 1993,
č. j. 6 A 48/1992 - 23, publ. v SP č. 27/1994.
Námitce porušení ustanovení § 36 odst. 3 správního řádu soud nepřisvědčil. Předně konstatuje, že žalovaný se k této odvolací námitce vyjádřil na straně 6 svého rozhodnutí. Rozhodnutí žalovaného tedy v tomto směru není nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Žalobce se mohl vyjádřit (a také tak učinil) ke všem podkladům pro rozhodnutí, zejména znaleckému posudku a jeho doplnění. Když MěÚ Rakovník nařídil ústní jednání na 18. 7. 2016, vyjádřil zástupce žalobce překvapení nad tímto úkonem, neboť požadoval vydání rozhodnutí ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení opatření proti nečinnosti, nikoli nařízení ústního jednání. V předvolání k ústnímu jednání na 18. 7. 2016 byl žalobce upozorněn na ustanovení § 36 odst. 3 správního řádu. Jak vyplývá z protokolu o ústním jednání ze dne 18. 7. 2016, považoval MěÚ Rakovník toto sdělení za upozornění na možnost uplatnit právo vyjádřit se k podkladům rozhodnutí dle § 36 odst. 3 správního řádu nejpozději při ústním jednání. Upozornění je v nařízení jednání uvedeno nepřesně, pouze v kontextu s větou předcházející
a větou následující lze usoudit, že MěÚ Rakovník mínil možnost uplatnit právo dle § 36 odst. 3 nejpozději při ústním jednání. Jde sice o procesní pochybení, MěÚ Rakovník měl poučení
o možnosti uplatnění práva dle § 36 odst. 3 správního řádu nejpozději při ústním jednání uvést přesněji, ale žalobce se přesto ke všem podkladům rozhodnutí vyjádřil. MěÚ Rakovník při ústním jednání, resp. po obdržení doplnění znaleckého posudku žádný nový podklad pro rozhodnutí neopatřil. Materiálně do žalobcova práva vyjádřit se ke všem podkladům rozhodnutí tedy zasaženo nebylo.
Soud má rozhodnutí žalovaného za nezákonné pro nepřezkoumatelnost danou nedostatkem důvodů, proto napadené rozhodnutí dle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. zrušil
bez jednání a vrátil věc dle § 78 odst. 4 s. ř. s. žalovanému k dalšímu řízení. Správní orgán
je v dalším řízení dle § 78 odst. 5 s. ř. s. vázán právním názorem vyloveným soudem.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměl úspěch. Žalobci, který byl ve věci úspěšný, přiznal soud náhradu nákladů v celkové částce 15.342,- Kč. Náhrada nákladů řízení představuje v dané věci žalobcem zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 3.000,- Kč
a dále odměnu zástupce žalobce. Mimosmluvní odměna činí v daném případě tři úkony právní služby po 3.100,- Kč (převzetí zastoupení, sepis žaloby, další písemné podání - replika) podle § 7, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), tj. 9.300,- Kč, k čemuž
je dále třeba přičíst třikrát režijní paušál po 300,- Kč (tj. 900,- Kč) za náhradu hotových výdajů zástupce žalobce podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu (tj. 10.200,- Kč). Odměna zástupce žalobce je dále navýšena o náhradu za 21 % DPH ve výši 2.142,- Kč (celkem tedy 12.342,- Kč). Celkovou částku 15.342,- Kč je žalovaný povinen žalobci zaplatit ve lhůtě
30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to k rukám jeho zástupce.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních
u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz .
V Praze dne 31. srpna 2017
JUDr. Věra Šimůnková, v. r.
samosoudkyně
Za správnost:
B. K.