22 A 37/2016 – 29
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudkyň JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Zory Šmolkové v právní věci žalobce Ing. T. D., proti žalovanému Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje, se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, 28. října 117, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 19.2.2016 č.j. MSK 159406/2015, ve věci záznamu bodů v registru řidičů,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobou podanou v zákonné lhůtě dne 20.4.2016 se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 19.2.2016, č.j. MSK 159406/2015, kterým žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Magistrátu města Opavy ze dne 24.11.2015, č.j. MMOP 137510/2015 o námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řidičů podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů (dále jen z.č. 361/2000 Sb.).
V podané žalobě žalobce vymezil tyto žalobní body:
1) Žalobce namítá, že pokutový blok ze dne 2.11.2006 vystavený Městskou policií Brno nesplňuje požadavky, když předtištěné části bloku nejsou samoúčelné, ale smyslem je řádně popsat jednání tak, aby bylo jednoznačné,
srozumitelné a nezaměnitelné. Žalobce dále namítá, že v pokutovém bloku není uvedeno místo spáchání přestupku, není uvedena obec či město, kde byl přestupek spáchán, schází právní kvalifikace jednání. Popis jednání v oznámení přitom musí mít oporu v příslušném pokutovém bloku, musí být splněny požadavky ust. § 88 ods 4, věta druhá zákona č. 200/1990 Sb.,
o přestupcích, v platném znění (dále jen zákon o přestupcích).
2) Žalobce dále namítá, že přestupek ze dne 13.2.2007 byl zaevidován nesprávně a na základě skartace pokutového bloku, kdy již není možné vyslovit závěr, že body byly zaznamenány na základě způsobilého podkladu. Žalobce proto nesouhlasí se zdůvodněním odvolacího správního orgánu a odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen NSS) ze dne 4.9.2012, č.j. 7 As 94/2012-20, z něhož vyplývá, že správní orgán rozhodující v řízení o námitkách je oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam bodů a zda byl záznam proveden v souladu s tímto podkladem a dále odkazuje na rozhodnutí žalovaného č.j. MSK 61068/2014, ve kterém se uvádí, že pokud nelze ověřit, zda existuje způsobilý podklad pro záznam bodů, kterým je v daném případě pokutový blok, nelze vyslovit závěr, že body byly zaznamenány na základě způsobilého podkladu pro záznam bodů.
Žalovaný ve svém písemném vyjádření k záznamu bodů za přestupek ze dne 2.11.2006 uvedl, že na pokutovém bloku je dostatečně určitě popsáno jednání, pro které byl žalobce uznán vinným z přestupku, a to slovy „v 12:40 h, Hlavní 61, B-1, X, modrá – Octavia“. Byť je část těchto údajů vepsána v části bloku označené jako „Zaměstnavatel (Povolání)“, a to ve druhém řádku této části bloku, je z povahy věci zřejmé, že nemůže jít o označení zaměstnavatele, nýbrž že jde o popis skutku, pouze zapsaný v nesprávném řádku formuláře bloku. Vzhledem k tomu, že jde
o řádek, pod kterým se nachází předtištěný text „Doba, místo a popis přestupkového jednání:“ lze bez důvodných pochybností dovodit, že vepsané údaje označují právě dobu a místo přestupku a přestupkového jednání. Skutečnost, že se přestupek nestal v Opavě, vyplývá z toho, že blok vydala Městská policie Brno, jejíž působnost se vztahuje na území města Brna.
K záznamu bodů za přestupek ze dne 13.2.2007 žalovaný uvedl, že v oznámení o uložení pokuty ze dne 14.2.2007 je srozumitelně popsáno, že daného dne v 10:10 hodin v Ostravě – Mariánských Horách, na ul. 28. října a Slavníkovců při řízení osobního vozidla Škoda Octavia, RZ X žalobce porušil povinnost řídit se zákazovými nebo příkazovými dopravními značkami, a to konkrétně dopravní značkou „B 24 Zákaz odbočení vlevo“. Obsah tohoto oznámení žalobce svými námitkami relevantně nezpochybnil, pouze zcela obecně namítl, že měl jisté pochybnosti o správnosti uložené pokuty, tyto pochybnosti však žádným způsobem blíže nespecifikoval. Dle názoru žalovaného ani za situace, že by pokutový blok existoval (nebyl skartován), by nebylo nutné jej v řízení o námitkách opatřovat a provádět jím důkaz.
Z obsahu správního spisu krajský soud zjistil, že žalovanému byly dne 17.7.2015 doručeny námitky k provedenému záznamu bodů. Součástí správního spisu je rovněž kopie pokutového bloku ze dne 2.11.2006 série CB/2003 číslo bloku B 0094349, dále sdělení Policie České republiky ze dne 18.6.2015 k pokutovému bloku a následně rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 24.7.2015, č.j. MMOP 85296/2015. Na uvedené rozhodnutí žalobce reagoval odvoláním ze dne 7.8.2015, o němž žalovaný rozhodl tak, že rozhodnutí zrušil a věc správnímu orgánu I. stupně vrátil. Správní orgán I. stupně rozhodl dne 24.11.2015 č.j. MMOP 137510/2015 tak, že námitky žalobce zamítl. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání ze dne 18.12.2015, o němž žalovaný rozhodl rozhodnutím ze dne 19.2.2016 č.j. MSK 159406/2015 tak, že odvolání zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu.
Pokutový blok ze dne 2.11.2006, série CB/2003, číslo bloku: B 0094349, obsahuje výši pokuty 1.000 Kč, uloženou za přestupek dle § 22 zák. č. 200/98 Sb. ve znění pozdějších předpisů, na místě nezaplacenou. Dále pokutový blok obsahuje jméno a příjmení řidiče, datum narození, bydliště. Přestupkové jednání je popsáno takto: v 11:15 H, Hlavní 61, B-1 . Dále je v pokutovém bloku uvedena RZ X. MODRÁ OCTAVIA. Blok obsahuje datum projednání 2.11.2006, otisk úředního razítka, podpis kontrolujícího policisty, údaj o tom, že žalobce pokutový blok převzal a podpis žalobce jako přestupce.
Pokutový blok ze dne 13.2.2017 není součástí správního spisu, neboť tento byl dle sdělení Policie České republiky ze dne 18.6.2015 skartován. Součástí správního spisu je však oznámení o uložení pokuty ze dne 14.2.2007.
Podle ust. § 123f odst. 1 z. č. 361/2000 Sb., nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu.
Podle ust. § 123f odst. 2 téhož zákona, shledá-li obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky oprávněné, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy mu byly námitky doručeny, provede opravu záznamu o dosaženém počtu stanovených bodů v registru řidičů a neprodleně písemně vyrozumí o provedené opravě záznamu řidiče.
Podle ust. § 123f odst. 3 téhož zákona, shledá-li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče neodůvodněné, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí.
Napadené rozhodnutí se týká námitek proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů podaných podle § 123f odst. 1 z.č. 361/2000 Sb. V řízení o námitkách proti sdělení dosaženého počtu bodů v registru řidičů správní orgán posuzuje, zda byly záznamy bodů v registru řidičů provedeny v souladu se zákonem, tj. zda podkladem pro záznam bylo pravomocné rozhodnutí, zda počet zaznamenaných bodů odpovídá spáchanému přestupku atd. Předmětu řízení pak logicky odpovídá i výrok rozhodnutí a jeho odůvodnění. V důsledku toho tak pouze ověří, zda oznámení, které bylo podkladem pro záznam bodů v registru řidičů, plně odpovídá skutečnostem uvedeným v rozhodnutí nebo v dokladu o blokové pokutě (viz rozsudky NSS č.j. 5 As 39/2010-81, č.j. 5 As 76/2010-59). Dále je nutno vyjít z toho, že blokové řízení představuje specifický druh řízení o přestupcích. Jednou z podmínek přípustnosti vydání rozhodnutí v blokovém řízení je podle § 84 odst. 1 zákona o přestupcích skutečnost, že osoba, která se měla přestupku dopustit, je ochotna pokutu zaplatit. Další podmínkou, jež musí být kumulativně s první podmínkou splněna, pak je, že přestupek je spolehlivě zjištěn. V případě, že by ten, kdo se měl přestupku dopustit, nepovažoval přestupek za spolehlivě zjištěný, případně by z jiného důvodu nebyl ochoten pokutu zaplatit, bylo by třeba otázky skutkové a právní týkající se předmětného přestupku posuzovat a provádět o tom dokazování ve správním řízení, přičemž jeho zahájení je fakticky v dispozici té osoby, jež se měla přestupku dopustit.
K prvnímu žalobnímu bodu uvádí krajský soud následující. V posuzované věci v návaznosti na shora citovaný rozsudek NSS činí krajský soud závěr, že žalobce souhlasem s blokovým řízením, podpisem pokutového bloku ze dne 2.11.2006 a zaplacením pokuty dal najevo jak svůj souhlas s přestupkem za porušení § 22 odst. 1 písm. l) z.č. 200/1990 Sb. ve spojení s ust. § 4 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb, konkrétně porušením zákazové značky B1, „Zákaz vjezdu všech vozidel (v obou směrech)“, tak i s jeho spolehlivým a zákonným zjištěním, včetně toho, že předmětný přestupek spáchal právě žalobce. Stěžejním důkazem je pokutový blok ze dne 2.11.2016, série CB/2003, číslo B0094349, na základě něhož správní orgán vzal za prokázané, že se žalobce předmětného přestupku dopustil a byl projednán v blokovém řízení a že existuje právní podklad pro provedení záznamu v registru řidičů. Krajský soud zastává názor, že jde k tíži žalobce, pokud si pokutový blok nepřečetl a jeho obsahu tak nevěnoval pozornost. Jak výše uvedeno, je nesporné, že žalobce pokutový blok podepsal, pokutu následně zaplatil a nevyužil možnosti vedení správního řízení, což ani v podané žalobě žádným způsobem nerozporoval.
Žalobce namítá, že jednání na pokutovém bloku ze dne 2.11.2006, které je popsáno slovy „v 12:40 h, Hlavní 61, B-1, X modrá – Octávia“ považuje za nedostatečné ve vztahu k požadavkům ust. § 88 odst. 4, věty druhé zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích. K tomuto krajský soud uvádí, že byť je část těchto údajů vepsána v části bloku označené jako „Zaměstnavatel (Povolání)“, a to ve druhém řádku této části bloku, je z povahy věci zřejmé, že nemůže jít o označení zaměstnavatele, nýbrž že jde o popis skutku, jež byl pouze nesprávně zapsán. Vzhledem k tomu, že jde o řádek, pod kterým se nachází předtištěný text „Doba, místo a popis přestupkového jednání:“, lze bez důvodných pochybností dovodit, že vepsané údaje označují právě dobu a místo přestupku a přestupkového jednání. Skutečnost, že se přestupek nestal v Opavě (viz. slovo „Opava“ vepsané v prvním řádku části bloku „Zaměstnavatel (Povolání)“), vyplývá jednak z toho, že blok vydala Městská policie Brno, jejíž působnost se vztahuje pouze na území města Brna a za druhé skutečnost, že řádek pokutového bloku označený jako „Bydliště (místo pobytu)“ je vyplněn slovy „H. 19, K. – „ a na něj navazující řádek, označující zaměstnavatele nebo polovaní, obsahuje slovo „Opava“, jež je jednoznačným navázáním na předchozí řádek, jež je také správně zakončen pomlčkou, když na něj navazuje uvedení města pobytu žalobce, jímž je Opava, konkrétně městská část K., ulice H. 19.
K druhému žalobnímu bodu krajský soud uvádí, že námitka žalobce spočívající v tvrzení, že absence pokutového bloku způsobuje nemožnost zápisu bodového hodnocení do evidenční karty řidiče, není důvodná. Krajský soud vychází z rozsudku NSS ze dne 18.3.2015, č.j. 1 As 1/2015-33, podle nějž pokutový blok nemusí být součástí správního spisu. V tomto rozsudku se NSS vyjádřil jednak k povaze oznámení policie o uložení pokuty za přestupek, když uvedl, že „[o]známení policie, na základě kterých je prováděno hodnocení dosaženého počtu bodů, jsou pouze úředním záznamem o tom, že byl spáchán přestupek a kdo jej spáchal, toto oznámení poskytuje správnímu orgánu určitou informaci o věci; nelze však z něj bez dalšího vycházet v případech, vyskytnou-li se v řízení pochybnosti o údajích zde zaznamenaných. K dokazování průběhu událostí popsaných v úředním záznamu je třeba v takovém případě vyžádat proto další důkazy prokazující skutečnosti zde uvedené.“ (rozsudek ze dne 24. 8. 2010, č. j. 5 As 39/2010 - 76, publ. pod č. 2145/2010 Sb. NSS.)
K tomu, co se rozumí pochybnostmi o zaznamenaných údajích, se NSS vyjádřil v rozsudku ze dne 4. 1. 2012, č. j. 3 As 19/2011 - 74. V tomto rozhodnutí uvedl, že uvedené „nelze chápat tak, že ke zpochybnění údajů oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení, které zakládá povinnost správního orgánu vyžádat další důkazy prokazující skutečnosti zde uvedené, dochází vždy, když řidič namítne, že přestupek nespáchal nebo že si jej není vědom. Je totiž třeba rozlišit případy, kdy řidič pouze uvede, že se přestupku nedopustil, a případy, kdy současně uvede skutečnosti konkretizující toto tvrzení, např. že se v době údajného spáchání přestupku nacházel v jiném místě nebo že v tuto dobu vozidlo neřídil, případně svá tvrzení podloží navrženými důkazy. Správní orgán vedle těchto tvrzení řidiče současně posuzuje i kvalitu oznámení z toho hlediska, jaké množství údajů prokazujících spáchání přestupku konkrétním řidičem obsahuje.“
NSS shrnul, že správní orgán má za povinnost opatřit další důkazy o tom, že byl spáchán přestupek dle popisu v oznámení, pouze, vyskytnou-li se pochybnosti, že řidič přestupek spáchal.
Žalobce však v nyní projednávané věci žádná konkrétní či podložená tvrzení neuvedl, když pouze obecně namítal neexistenci pokutového bloku, čemuž automaticky přisuzoval nemožnost záznamu bodů do evidenční karty řidiče.
K žalobcem uvedenému rozsudku NSS ze dne 4.9.2012, č.j. 7 As 94/2012-20 krajský soud uvádí, že závěry z něj plynoucí na projednávanou věc nedopadají, když v nyní projednávané věci nejde o případ, kdy na pokutovém bloku není přestupek jako konkrétní individualizované jednání vůbec vymezen.
K žalobcem uvedenému rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje č.j. MSK 61068/2014 podle něhož nelze-li ověřit, zda existuje způsobilý podklad pro záznam bodů, kterým je v daném případě pokutový blok, nelze vyslovit závěr, že body byly zaznamenány na základě způsobilého podkladu pro záznam bodů, krajský soud uvádí, že tento byl vydán dříve, než výše citovaná judikatura.
Krajský soud závěrem uvádí, že obecná námitka žalobce, že neexistence pokutového bloku způsobuje nemožnost závěru, že body byly zaznamenány na základě způsobilého podkladu pro záznam bodů, není ve světle výše uvedené judikatury s to zpochybnit oznámení o uložení blokové pokuty.
Na základě shora uvedeného krajský soud podanou žalobu jako nedůvodnou zamítl (ust. § 78 odst. 7 s.ř.s.). Ve věci bylo rozhodnuto bez jednání v souladu s ust. §51 odst. 1 s.ř.s.
Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., když procesně úspěšnému žalovanému podle obsahu soudního spisu nevznikly žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.
V Ostravě dne 7.9.2017
JUDr. Monika Javorová
předsedkyně senátu