22 A 22/2016 – 61
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., v právní věci žalobce Ing. L. B., zastoupeného Mgr. Ing. Pavlem Němcem, advokátem se sídlem Okružní 271/13, Mohelnice, proti žalovanému Starostovi Městského obvodu Ostrava-Jih se sídlem Horní 791/3, Ostrava, o ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu,
t a k t o :
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobou ze dne 17. 2. 2016 se žalobce domáhal určení nezákonnosti zásahu žalovaného, spočívajícího v „omezení osob přítomných na jednání Zastupitelstva Městského obvodu Ostrava-Jih, konaného 17. 12. 2015, na počet 61 osob, čímž bylo znemožněno žalobci uplatnění jeho práv vyjadřovat na zasedání Zastupitelstva Městského obvodu Ostrava-Jih v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem“. Zároveň žalobce navrhl, aby bylo žalovanému zakázáno pokračovat v porušování práv žalobce vyjadřovat se na zasedání jednání Zastupitelstva Městského obvodu Ostrava-Jih (dále jen „zastupitelstvo“).
V žalobě uvedl, že je občanem ČR, který je hlášen k trvalému pobytu na území Městského obvodu Ostrava-Jih. Na den 17. 12. 2015 svolal žalovaný zasedání zastupitelstva do prostor jednací místnosti zastupitelstva v sídle Úřadu Městského obvodu Ostrava-Jih, přičemž oznámil, že údajná nejvyšší povolená přípustná kapacita dané místnosti činí 61 osob. Pro veřejnost tak v jednací síni zbylo jen několik míst v řádu jednotek. Pro zbylou veřejnost byl zajištěn přímý přenos do jiné místnosti sídla Úřadu Městského obvodu Ostrava-Jih, avšak přítomni v této místnosti neměli možnost klást otázky a vyjadřovat se k projednávaným bodům; navíc přenos postihly několikrát výpadky. Na programu jednání zastupitelstva byly body, ohledně nichž bylo možno očekávat zvýšený zájem veřejnosti, a to zejména s ohledem na bod 1, posléze změněný na bod 2, týkající se zřizovací listiny Základní školy a mateřské školy Ostrava-Hrabůvka na ul. Mitušově 16. Do jednací síně bylo vpuštěno několik osob z řad veřejnosti, přičemž o jejich účasti nebylo rozhodnuto volbou veřejnosti či jiným objektivním způsobem (např. losem). Žalobce do jednací síně vpuštěn nebyl. Žalobce podal improvizovaným způsobem, za pomoci třetí osoby přihlášku do diskuse k bodu 1 navrženého programu zasedání zastupitelstva, avšak žalovaný mu nedal prostor k přednesení diskusního příspěvku. Žalobce má za to, že kolaudační rozhodnutí neodůvodňuje omezení počtu osob přítomných v zasedací síni zastupitelstva na 61.
Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě ze dne 8. 4. 2016 uvedl, že počet osob, které mohou být přítomny v jednací místnosti, je přímo kolaudačním rozhodnutím stanoven na 61 osob. Žalovaný nepředpokládal zvýšenou účast veřejnosti, neboť otázka zřizovací listiny jen navazovala na otázku slučování škol, která byla projednávána na minulém zasedání zastupitelstva. Osobám z řad veřejnosti byl umožněn vstup v pořadí, v jakém se na místo samé dostavily. Pro veřejnost byly vyčleněny další místnosti s kapacitou 48 osob, která po celou dobu zasedání zastupitelstva nebyla vyčerpána. Před zasedací síní zastupitelstva byly přijímány přihlášky do diskuse k jednotlivým bodům zasedání zastupitelstva. Tvrzené výpadky v přenosu zvuku již nelze zpětně ověřit. Žalovaný zdůraznil, že žalobce se podle zápisu i záznamu ze zasedání ústně vyjadřoval k jednomu z bodů jednání. Následné zasedání zastupitelstva se již konalo v kapacitně větších prostorách. Žalovaný je toho názoru, že podnikl veškerá opatření, aby umožnil účast veřejnosti na předmětném zasedání zastupitelstva.
Usnesením podepsaného soudu č. j. 22 A 22/2016-33 ze dne 28. 7. 2016 byla žaloba odmítnuta pro nedostatek aktivní procesní legitimace žalobce. Toto usnesení bylo následně rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 10 As 197/2016-25 ze dne 26. 10. 2016 zrušeno.
Soud následně vyzval žalobce, nechť se vyjádří k tvrzení žalovaného, že na předmětném jednání zastupitelstva vystoupil v diskusi. K tomu žalobce v podání ze dne 5. 5. 2017 uvedl, že se přihlásil jak bodu 1, tak bodu 2 jednání, možnost vystoupení však dostal jen k jednomu bodu, neboť předsedající jeho druhou přihlášku do diskuse v rámci druhého z bodů „nepřečetl“. Žalobce mohl vystoupit pouze v rámci jedné ze svých písemně předložených přihlášek do diskuse, na druhou z přihlášek do diskuse starosta jako předsedající nereagoval, ač mu byla ze strany přihlášky evidující a jemu předávající úřednicí tato předána.
K uvedeným tvrzením se vyjádřil žalovaný dne 5. 6. 2017 tak, že žalobce se dle zápisu i záznamu z jednání vyjadřoval pouze k jednomu z bodů. K tvrzení, že došlo k podání druhé přihlášky, která byla ignorována, nepředložil žádný důkaz.
Krajský soud vycházel při posouzení namítaného nezákonného zásahu ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době zásahu (§ 87 odst. 1 in fine s. ř. s.).
Podle § 82 s. ř. s. každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.
Podle § 16 odst. 2 písm. c) zákona č. 128/2000 Sb., obecního zřízení, ve znění pozdějších předpisů, má občan obce, který dosáhl věku 18 let, právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem.
Soud při posuzování žaloby vyšel z toho, že dle žalobního žádání (petitu) měl zásah spočívat v „omezení osob přítomných na jednání Zastupitelstva Městského obvodu Ostrava-Jih, konaného 17. 12. 2015, na počet 61 osob, čímž bylo znemožněno žalobci uplatnění jeho práv vyjadřovat na zasedání Zastupitelstva Městského obvodu Ostrava-Jih v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem“. Omezení osob přítomných přímo na zasedání zastupitelstva na 61 osob je mezi stranami nesporné. Z doplněných tvrzení žalobce, která učinil v reakci na procesní obranu žalovaného, plyne, že toto omezení počtu osob přítomných přímo na zasedání zastupitelstva mu nezabránilo podat přihlášku do diskuse ke dvěma bodům, kdy v jednom případě mu i bylo uděleno slovo.
V řízení o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu podle § 82 a násl. s. ř. s. musí být tvrzeno a následně prokázáno, že protiprávní stav vznikl v důsledku tvrzeného omisívního zásahu žalovaného. Mezi jednáním správního orgánu a zásahem do právní sféry jednotlivce musí existovat vztah příčinné souvislosti, resp. přičitatelnosti, který je součástí tzv. objektivní stránky protiprávního jednání. Jinak nejsou splněny podmínky pro poskytnutí soudní ochrany před takovým zásahem, i kdyby existence protiprávního stavu byla nesporná (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 1/2014-30 ze dne 14. 11. 2014, publ. pod č. 3170/2015 Sb. r. NSS).
Žalobce tvrdil zásah spočívající v omezení počtu osob přítomných přímo v jednací síni v průběhu zasedání zastupitelstva dne 17. 12. 2015 a zároveň tvrdil protiprávní stav z toho plynoucí, spočívající v tom, že mu bylo zabráněno realizovat právo vyjádřit své stanovisko k projednávaným věcem. Z jeho doplněných skutkových tvrzení ovšem dále vyplynulo, že příčinná souvislost mezi těmito dvěma skutečnostmi zde nebyla. Příčina, proč mu dle jeho tvrzení nebylo podruhé uděleno slovo, vůbec nespočívala v omezení počtu osob z řad veřejnosti, přítomných v jednací síni zastupitelstva, ale v tom, že žalovaný ignoroval jeho přihlášku. Žalobce však předmětem žaloby neučinil ignoraci doručené přihlášky ze strany žalovaného, nýbrž předmětem žaloby učinil omezení počtu osob přítomných v jednací síni zastupitelstva. Proto soud již jen ze samotných tvrzení žalobce uzavřel, že žaloba je nedůvodná, neboť samotná tvrzení žalobce vyvracejí jím popsaný mechanismus zapříčinění nezákonného stavu popsaným zásahem. Protože soud neshledal existenci nezákonného zásahu tak, jak byl vymezen petitem žaloby, nebyl zde ani prostor pro úvahy o jeho hrozícím opakování a případném zákazu pro futuro.
Soud proto žalobu podle § 87 odst. 3 s. ř. s. pro nedůvodnost zamítl.
O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., neboť procesně úspěšný žalovaný se práva na náhradu nákladů řízení vzdal.
P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.
Krajský soud v Ostravě
dne 21. září 2017
Mgr. Jiří Gottwald
předseda senátu