[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Šimůnkovou ve věci žalobce: M. Š., bytem X, zastoupen Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti žalovanému: Generální ředitelství cel, se sídlem Budějovická 7, Praha 4, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 1. 2016, č. j. 931/2016-900000-304.7, sp. zn. 143663/2015-610000-12,
t a k t o:
O d ů v o d n ě n í:
Žalobce se žalobou doručenou Krajskému soudu v Praze (dále jen „soud“) domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 1. 2016, č. j. 931/2016-900000-304.7, sp. zn. 143663/2015-610000-12, a ze dne 25. 1. 2016, č. j. 1402-2/2016-900000-304.7, sp. zn. 143663/2015-610000-12.
Rozhodnutím žalovaného ze dne 27. 1. 2016, č. j. 931/2016-900000-304.7, sp. zn. 143663/2015-610000-12, (dále jen „rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 1. 2016“), bylo
pro opožděnost zamítnuto dle § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) žalobcovo odvolání proti rozhodnutí Celního úřadu pro Středočeský kraj (dále jen „celní úřad“) ze dne 23. 10. 2015, č. j. 143663-11/2015-6100000-12, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle ustanovení
§ 42a odst. 2 písm. a) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“), za porušení povinnosti
dle ustanovení § 21e odst. 1 písm. a) zákona o pozemních komunikacích, kterého se dopustil tím, že jako řidič vozidla Seat Altea RZ: x užil dne 16. 7. 2015 zpoplatněnou pozemní komunikaci R10 bez úhrady časového poplatku, za což mu byla uložena pokuta
ve výši 3.000,- Kč a povinnost nahradit náklady řízení spojené s projednáváním přestupku
ve výši 1.000,- Kč.
Rozhodnutím žalovaného ze dne 25. 1. 2016, č. j. 1402-2/2016-900000-304.7,
sp. zn. 143663/2015-610000-12, (dále jen „rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 1. 2016“), bylo zamítnuto žalobcovo odvolání a potvrzení usnesení celního úřadu ze dne 28. 12. 2015,
č. j. 143663-14/2015-610000-12, kterým bylo dle § 66 odst. 1 písm. c) ve spojení
s § 93 odst. 1 správního řádu zastaveno řízení o odvolání zahájené podáním žalobce odeslaným celnímu úřadu dne 24. 11. 2015.
Soud rozsudkem ze dne 26. 6. 2017, č. j. 51 A 13/2016 - 43, ve výroku I. zastavil řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 1. 2016 podle § 47 písm. c) zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)
ve spojení s § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), ve výroku II. rozhodl o náhradě nákladů
v této části řízení, ve výroku III. zrušil rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 1. 2016 a usnesení Celního úřadu ze dne 28. 12. 2015, č. j. 143663-14/2015-610000-12, a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení, výrokem IV. uložil žalovanému zaplatit k rukám zástupce žalobce na náhradě nákladů řízení částku 11.228,- Kč. Rozsudek byl doručen žalovanému dne 27. 6. 2017 a zástupci žalobce dne 28. 6. 2017.
Soudní poplatek za podání žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 1. 2016 byl plátcem Motoristickou vzájemnou pojišťovnou, družstvem zaplacen dne 27. 6. 2017. Jelikož k zaplacení soudního poplatku došlo ještě dříve, než nabyl právní moci výrok I. rozsudku zdejšího soudu ze dne 26. 6. 2017, č. j. 51 A 13/2016 - 43, o zastavení řízení, soud v souladu
s § 9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích (neboť pouze formálně propůjčil zastavení řízení formu rozsudku) výrok I. o zastavení řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 1. 2016 a výrok II. o náhradě nákladů v této části řízení zrušil usnesením ze dne 26. 7. 2017, č. j. 51 A 13/2016 - 64.
Proti výrokům I. a II. rozsudku zdejšího soudu podal žalobce kasační stížnost. Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 3. 8. 2017, č. j. 2 As 247/2017 - 17, kasační stížnost odmítl, neboť předmět řízení o kasační stížnosti po zrušení výroků I. a II. rozsudku ze dne 26. 6. 2017, č. j. 51 A 13/2016 – 43, odpadl.
Žalovaný na výzvu soudu v poskytnuté lhůtě nesdělil, zda souhlasí, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, proto lze s poukazem na § 51 odst. 1 s. ř. s. mít za to,
že s tímto postupem souhlasí. Žalobce již v žalobě uvedl, že trvá na provedení důkazu přečtením podacího lístku. Soud však, jak dovodil již v rozsudku ze dne 26. 6. 2017, dospěl k závěru, že provedení tohoto důkazu je nadbytečné, proto přistoupil k rozhodnutí věci bez nařízení jednání.
Soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů a vycházel při tom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.). Soud nezjistil vady, ke kterým by musel přihlédnout i bez návrhu, a dospěl k závěru, že žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 1. 2016 není důvodná.
Kasační stížností nebyl napaden výrok III. rozsudku zdejšího soudu ze dne 26. 6. 2017, proto soud z jeho závěrů vychází.
Jak soud pro úplnost uvedl již ve svém rozsudku ze dne 26. 6. 2017, nelze než konstatovat, že odvolání s uznávaným elektronickým podpisem doručené celnímu úřadu dne 28. 12. 2015 je „nové – samostatné“ podání. Usnesením celního úřadu ze dne 7. 12. 2015 byl žalobce vyzván k doplnění podpisu na odvolání ve lhůtě 5 dnů od doručení tohoto usnesení. Usnesení bylo doručeno zástupci žalobce dne 9. 12. 2015, proto podpis měl být na odvolání doplněn do dne 14. 12. 2015. V uvedené lhůtě k doplnění podpisu nedošlo. Proto bylo řízení
o odvolání (byť nepříslušným správním orgánem – celním úřadem) zastaveno. Podání učiněné v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem a doručené celnímu úřadu dne 28. 12. 2015 je tak „novým“ odvoláním. S ohledem na marné uplynutí lhůty k podání odvolání, resp. nedoplnění podpisu na „prvním“ odvolání ve stanovené lhůtě bylo odvolání doručené celnímu úřadu dne 28. 12. 2015 zcela správně pro opožděnost zamítnuto žalobou napadeným rozhodnutím žalovaného ze dne 27. 1. 2016.
Soud neshledal v napadeném rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 1. 2016 vady,
ke kterým by musel přihlédnout i bez návrhu. Vzhledem k výše uvedenému soud neshledal žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 1. 2016 důvodnou, a proto ji dle ustanovení
§ 78 odst. 7 s. ř. s. ve výroku I. tohoto rozsudku zamítl.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměl úspěch. Žalovanému, který byl v řízení úspěšný, žádné náklady přesahující rámec jeho běžné činnosti nevznikly. Soud proto
ve výroku II. tohoto rozsudku rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Bude-li soudní poplatek zaplacen dříve než usnesení nabude právní moci, soud toto usnesení zruší (§ 9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích).
V Praze dne 19. října 2017
JUDr. Věra Šimůnková, v. r.
samosoudkyně
Za správnost:
B. K.