18Ad 85/2014-173

[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM  REPUBLIKY

 Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobce  Ing. J. M., zastoupeného JUDr. Sylvou Totkovou Kolderovou, advokátkou se sídlem Havířov-Město, Pavlovova 8, proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 29.10.2014, o zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí žalované ze dne 31.7.2014, o starobním důchodu,

t a k t o :

 I.  Žaloba     s e    z a m í t á .

 II. Žádný z účastníků     n e m á    právo na náhradu nákladů řízení.

    O d ů v o d n ě n í :

      Rozhodnutím ze dne 29.10.2014 č.j. X žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení zamítla námitky žalobce a potvrdila své rozhodnutí ze dne 31.7.2014, jímž zamítla žádost žalobce o přepočet starobního důchodu pro nesplnění podmínek nařízení vlády č. 363/2009 Sb. a podmínek ust. § 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů. V odůvodnění tohoto rozhodnutí žalovaná uvedla, že žalobce dne 16.4.2014 uplatnil opětovně žádost o přepočet starobního důchodu podle citovaného nařízení vlády. Žalovaná po přezkoumání námitek žalobce dospěla k závěru, že žalobce před 1.1.2009 odpracoval v zaměstnání v hornictví v I.AA pracovní kategorii pouze 1 682 směn (2 802 dnů x 0,6) a nesplnil tak jednu z podmínek pro přepočet starobních důchodů uvedenou v ust. § 1 písm. b) nařízení vlády č. 366/2009 Sb.

     Žalobce uvedené rozhodnutí žalované napadl včasnou žalobou, ve které namítal, že v období od 1.1.1993 do 31.12.2008 pracoval v podzemí v hlubinných dolech a získal tedy směny v tomto rozhodném období. Žalovaná nepřihlédla k jím navrženým a předloženým důkazům, tyto nehodnotila a řádně se s nimi nevypořádala. Nezabývala se čestnými prohlášeními svědků, kteří práci žalobce jako dělníka -horníka potvrdili. Závěr žalované, že žalobce sice fáral do podzemí hlubinného dolu, ale nezastával pracovní pozici splňující kritéria stálého pracoviště pod zemí                     v hlubinných dolech, považuje za nesprávný. Žalobce prováděl práce důlního měřiče, která je zařazena jako „horník-dělník“, do které spadá mimo jiné i jednoduchá práce v oboru důlního měřičství, větrání a geologie. Jednalo se o práce prováděné zaměstnanci v dělnické kategorii, nikoliv o práce prováděné technickohospodářskými pracovníky. Žalobce nikdy nevykonával práci vedoucího technickohospodářského pracovníka, ale práci důlního měřice nebo pomocníka důlního měřiče. Odkázal na prohlášení svědků - spolupracovníků, kteří v dole pracovali společně s ním. Pouhé formální zařazení („THP“) nemůže mít vliv na skutečnost, jakou práci fakticky vykonával a odkázal v této souvislosti na evidenci směn důlních zaměstnanců. Žalobce má tedy za to, že v létech 1993 až 2008 odpracoval v I.AA kategorii dostatečný počet směn. V průběhu řízení žalobce upřesnil, že měl na mysli započtení směn odpracovaných v období od 1.1.1999 až 30.6.2009.

      Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby žalobce jako nedůvodné. Ve svém vyjádření k podané žalobě zpochybnila svědecké prohlášení bývalých spolupracovníků žalobce, neboť jejich věrohodnost je výrazně narušena velkým časovým odstupem. Odkázala na obsáhlé vyjádření bývalého zaměstnavatele žalobce, z něhož plyne, že žalobce v době od 1.5.1990 do 30.6.2009 nevykonával práce dělníka, ale po celou dobu byl veden a placen jako technickohospodářský zaměstnanec – důlní měřič.

      Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 29.10.2014 č.j. X, dávkovým spisem žalobce, personálním spisem žalobce, výpovědí žalobce a níže uvedených svědků, sdělením OKD, a.s. ze dne 13.11.2015, popisem pracovních funkcí vedoucího (samostatného) důlního měřiče a figuranta v dole, přehledem odpracovaných důlních směn žalobce od roku 1999 do 30.6.2009 a žalobcem předloženými fotokopiemi pochůzkových knih za období květen 2004 až červen 2009. Rozsudkem ze dne 17.12.2015 č.j. 18Ad 85/2017-94 žalobu žalobce jako nedůvodnou zamítl, přičemž vycházel ze skutkových zjištění, která vyplynula z provedeného dokazování:

-    z dávkového spisu žalobce, že rozhodnutím  ze dne 15.9.2009 mu byla zamítnuta žádost  o přiznání starobního důchodu před dosažením důchodového věku  pro nesplnění podmínek ust. § 31, § 74 zákona o důchodovém pojištění a § 174 zákona č. 235/1992 Sb. s odůvodněním, že v pracovní kategorii I.AA získal započitatelných pouze 2.802 dnů pojištění, tj. 7 roků a 247 dnů a v I.A kategorii             2 848 dnů, tj. 7 roků a 293 dnů a neprokázal trvání těchto zaměstnání do 31.12.1992. Rozhodnutím ze dne 21.12.2009 mu byl od 27.8.2009 přiznán starobní důchod podle ust. § 31 zákona o důchodovém pojištění po dodatečném prokázání doby zaměstnání ke dni 31.12.1992 zařazeného do I.A pracovní kategorie. Následně žalobce podal žádost dne 15.4.2010 o zvýšení starobního důchodu podle nařízení vlády č. 363/2009 Sb., která mu byla zamítnuta a dne 16.4.2014 podal opětovnou žádost o přepočet starobního důchodu podle citovaného nařízení vlády.

Jak shora uvedeno, tuto žádost zamítla žalovaná rozhodnutím ze dne 31.7.2014, které žalobce napadl námitkami ze dne 12.8.2014. O těchto námitkách pak rozhodla žalovaná žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 29.10.2014. V řízení             o námitkách žalobce předložil „Společné čestné prohlášení“ ze dne 19.8.2014 podepsané J. K., K. O., P. S. a E. S., že žalobce se stal zaměstnancem OKD, a.s. Důl Darkov převedením  z  Dolu 9. květen ve Stonavě 1.7.1995, kde pracoval do roku 1999 ve funkci vedoucího důlního měřiče. V roce 1999 byl převeden na pozici důlní měřič. V této pracovní pozici byl až do ukončení pracovního poměru  dne 30.6.2009 na OMG  Závodu 2  Dolu Darkov. V prohlášení se dále uvádí, že univerzálnost žalobce umožňovala zaměstnavateli nakládat s ním podle libosti, takže zpočátku byl začleňován podle situace a po roce 2002 zcela pravidelně používán v pracovní pozici pomocník důlního měřiče – figurant. Součástí dávkového spisu je dále sdělení OKD, a.s. ze dne 8.10.2014, které žalovaná doslovně odcitovala v odůvodnění svého rozhodnutí ze dne 29.10.2014 a na které krajský soud ve stručnosti jen odkazuje. Citované sdělení odkazuje na výnos č. 5/1988 Federálního ministerstva paliv a energetiky, jímž byl vydán resortní seznam zaměstnání zařazených pro účely důchodového zabezpečení do preferovaných pracovních kategorií a dále obsahuje informaci, že žalobce v době od 1.5.1990 do 30.6.2009 nevykonával práci dělníka, po celou dobu byl veden a placen jako technickohospodářský zaměstnanec – důlní měřič. Pokud jde o shora uvedené prohlášení,  o vypovídací hodnotě svědčí skutečnost, že osoby na něm uvedené, činí prohlášení o skutečnostech, které jim nemohly být známy, neboť ani jedna z nich nevykonávala činnost personalisty;

-  z účastnické výpovědi žalobce, že míní prokázat výkon práce v preferované pracovní kategorii I.AA za období od 1.1.1999 do ukončení pracovního poměru dne 30.6.2009. Nejbližšími spolupracovníky v tomto období mu byly osoby podepsané na čestném prohlášení ze dne 19.8.2014, které mohou potvrdit, že pracoval jako důlní měřič a nikoliv jako THP. Zmíněné prohlášení připravil a vyhotovil on sám a osoby na něm uvedené jej podepsaly. Pokud je v jeho personálních dokladech uváděna po celou dobu funkce technickohospodářský pracovník, pak to neodpovídá faktickému výkonu práce, kterou konal. Evidenční listy důchodového pojištění, na nichž byla vyznačována pracovní kategorie I. a nikoliv I.AA podepisoval proto, že v té době a ve svém věku a postavení byl rád, že má zaměstnání; 

-   ze svědecké výpovědi svědkyně E.C., že u OKD, a.s. Důl Darkov byla zaměstnána od roku 1979 jako mzdová účetní. Žalobce nebyl zařazen v důlní kategorii I. AA jako horník v dole zabývající se jednoduchými pracemi v oboru důlního měřičství. Svědkyně vycházela ze mzdového listu, kde je vyznačena pracovní kategorie příslušného zaměstnance. Kategorie vyznačuje ekonom, který vychází z uzavřené pracovní smlouvy. K faktickému výkonu práce žalobce v období od 1.1.1999 do 30.6.2009 může svědkyně potvrdit jen to, co je uvedeno ve mzdových listech a v údajích uvedených v personálním listu žalobce;

-  ze svědecké výpovědi Ing. O. K., že k 1.1.1999 vykonával funkci hlavního inženýra OKD, a.s. Dolu Darkov a pro odstup času se k vykonávané práci žalobce   v té době již nemůže blíže vyjádřit. K dotazu rozdílu mezi prací vedoucího či samostatného důlního měřiče a pomocníky důlního měřiče uvedl, že se obecně jedná o práci velmi odpovědnou, fárání vedoucích – samostatných důlních měřičů se odvíjelo od aktuálních potřeb pracoviště, za která odpovídali. K realizaci práce v dole měli pak přidělené pomocníky důlního měřiče. K otázce zařazování těchto funkcí do pracovních kategorií se svědek nevyjádřil;

- ze svědecké výpovědi Ing. R. L., že od roku 1992 byl vedoucím důlním měřičem na Dole Darkov, Závod 2. Žalobce působil na Závodě 1 téhož dolu a  k jeho výkonu práce důlního měřiče se blíže vyjádřit nemůže. Stejně tak se nemůže vyjádřit k zařazování důlních měřičů do preferovaných pracovních kategorií, on sám se zajímal o vykázaný počet jím odfáraných směn a posléze zjistil, „že je to 0“. K rozdílu mezi výkonem práce vedoucího – samostatného důlního měřiče a horníka – dělníka vykonávajícího jednoduché práce v oboru důlního měřičství svědek uvedl, že práce vedoucího či samostatného důlního měřiče má daleko větší odpovědnost, zatímco pomocná práce figuranta tuto odpovědnost neměla;

- ze svědecké výpovědi P. S., že pracoval v létech 1999 až 2009 u OKD, a.s. Důl Darkov na tzv. hlavním závodě ve funkci pomocného důlního měřiče a může říci, že zhruba v té době tam byl zaměstnán i žalobce, který byl zaměstnán ve stejné funkci. Vídávali se na pracovišti, avšak vždy společně nefárali, to bylo podle potřeby. Svědek jako figurant chodil s příslušným důlním měřičem jako jeho pomocník, příp.              i samostatně, prováděli vytyčování směru či měření nosnosti rubání. Úkoly důlním měřičům rozděloval denně hlavní důlní měřič Ing. L. a odfárání směn v období 1999 až 2009 bylo přísně důlním měřičům předepsáno;

- ze svědecké výpovědi J. K., že je zaměstnancem OKD, a.s. Důl Darkov přibližně od roku 1992 ve funkci důlního pracovníka. Pracuje jako figurant v dole, vykonává práce v rubání, ražbách, kde se podílí na měřičských pracích. Konkrétně jde o určení směru ražby důlního díla, měření příslušným strojem, na základě kterého se údaje zanášejí do mapové dokumentace. Výsledky měření do mapové dokumentace provádí již měřič, tedy nikoliv figurant. Práce figuranta obnáší pomocné měřičské práce. Svědek se domnívá, že má odpracováno 15 let v kategorii I.AA. K dalším dotazům dodal, že jeho pracovní náplní nebylo rozdělování práce, jednání se státními orgány či jinými subjekty, zanášení dat do příslušného počítače ani zakreslování do důlních map. Tyto činnosti byly úkolem důlních měřičů a nikoliv figurantů. On přitom fáral denně do dolu. Svědek nepopírá, že na prohlášení ze dne 19.8.2014 je jeho podpis, neví, kdo toto prohlášení vyhotovil, předložil mu ho žalobce za účelem prokázání důlní práce;

- ze svědecké výpovědi K. O., že byl zaměstnán u OKD, a.s. Důl Darkov od roku 1976 do 30.4.2015. V létech 1999 až 2009 pracoval jako důlní pracovník – figurant, pomocník důlního měřiče. Zaměřovali jednotlivá důlní díla jako rubání, ražení apod., přičemž samotné měření určoval důlní měřič, který za tato měření byl odpovědný a prováděná měření také kontroloval. Svědek fáral do dolu každý den, pracovní smlouvu podepisoval na druh práce důlního pracovníka a má za to, že tato práce byla vykazována v preferované kategorii I.AA. K dotazu ohledně pracovního zařazení žalobce svědek uvedl, že žalobce pracoval nikoliv jako důlní figurant, ale jako důlní měřič. Na pracích s počítačem, s mapami podle prováděných měření a jednáních s ostatními subjekty a orgány se svědek z titulu svého pracovního zařazení vůbec nepodílel. Podepsal prohlášení ze dne 19.8.2014, které mu bylo předloženo již vyhotovené žalobcem a na kterém měli potvrdit, že žalobce pravidelně fáral důlní směny, které však nebyly zohledněny v souvislosti s přiznáním starobního důchodu;

- ze svědecké výpovědi E. S., že byla zaměstnána u OKD, a.s. Důl Darkov od roku 1982 do roku 2013. Od roku 1999 až do ukončení pracovního poměru působila na útvaru důlního měřičství jako pracovník pro mapokreslířskou dokumentaci jednotlivých měřičských děl. Na tomto útvaru působilo 7 důlních měřičů a vedoucí tohoto útvaru. Žalobce byl jedním z těchto 7 důlních měřičů. Ohledně zařazování důlních měřičů a figurantů do preferovaných pracovních kategorií se svědkyně vyjádřit nemůže, nikdy se tím blíže nezabývala. Je pravdou, že podepsala prohlášení ze dne 19.8.2014, které jí žalobce předložil za tím účelem, že mu nebyly uznány důlní směny pro jeho důchodové nároky. Důlní měřiči fárali v rozsahu 40- 60% pracovního fondu podle potřeby provádění měřičských prací a práce figuranta obnášela fárání každodenní. K dotazu žalobce svědkyně uvedla, že by bylo možno dohledat, v jakém rozsahu byl žalobce zařazen jako měřič či jako figurant, rozsah závisel na rozdělení práce v každé směně. Svědkyně v této souvislosti odkázala na každodenní záznamy v „knize rozdělení denní práce“;

- ze sdělení OKD, a.s. ze dne 13.11.2015, že nemá k dispozici žádné knihy rozdělení denní práce, ve kterých by byl uveden pracovní den a konkrétní práce vykonávané žalobcem;

-  z popisu pracovní funkce vedoucí (samostatný důlní měřič), že vedoucí důlní měřič je vedoucí technickohospodářský pracovník hlubinných dolů, který organizuje, řídí a kontroluje důlně měřičské práce. Je zodpovědný za správnost a úplnost jednotlivých měření a částí dokumentace, kterou prováděl a je odpovědný za vedení speciálního obsahu účelových důlních map. V rámci ostatních činností organizuje kontrolu dodržování kvality ražených důlních děl, zpracovává měsíčně měřičskou a kvalitativní odbírku provedených prací v jednotlivých rubáních a při ražení důlních děl, organizuje a kontroluje práce figuranta v dole, řídí podřízené při pracích na šetření úrazů, mimořádných událostí a havárií a spolupracuje s geologem na komplexním zpracování důlně měřičské a geologické dokumentace;

- z popisu pracovní funkce figurant v dole, že jde o dělnickou profesi v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí hlubinného dolu v oblasti důlního měřičství a větrání a geologie. Figurant provádí práce v dole a to pomocné práce při vytyčování směru, úklonů ražených důlních děl, měření mocnosti uhlí a tektonických poruch v dobývaných porubech a z naměřených hodnot zhotovuje podélné profily, měření přímosti v dobývaných porubech, fyzicky kontroluje dodržování směru a úklonů ražených důlních děl, provádí měření konvergence důlní děl, zakreslování geologických ražených důlních děl, včetně tektonických poruch a pomocné práce při měření nerovnosti kolejových tratí;

- z přehledu o odpracovaných důlních směnách žalobce, že v roce 1999 měl 24 důlních směn, v roce 2000 62 důlních směn, 2001 104 důlních směn, 2002 140 důlních směn, 2003 148 důlních směn, 2004 149 důlních směn, 2005 148 důlních směn, 2006 158 důlních směn, 2007 148 důlních směn, 2008 109 důlních směn a v roce 2009 do 30.6. 62 důlních směn;

-  z personálního spisu žalobce, že je v něm založen osobní list (údaje o pracovním zařazení), na kterém je uvedeno pracovní zařazení od 1.5.1990 „THP-důl SOTP důlní měřič“, od 1.8.1995 organizační změna – záv. 9, od 1.8.1995 „vedoucí důlní měřič a OGT“ a od 1.4.2001 „důlní měřič“. Součástí osobního spisu je pracovní smlouva s OKD, Důl 9. květen, k. p. Stonava, kde jako druh práce – funkce je uvedeno: „THP ODMaG“ ze dne 28.4.1990, dohoda o změně pracovní smlouvy ze dne 8.9.1995, podle které žalobce měl pracovat jako „THP“ a dohoda o rozvázání pracovního poměru ze dne 4.6.2009, podle které byl ukončen tento pracovní poměr k datu 30.6.2009. Dále jsou v osobním spisu žalobce založeny „stanovení základního platu“ ze dne 2.5.1990 s uvedením funkce „SOTP důlní měřič“, ze dne 1.4.1992 s uvedením funkce „důlní měřič“, stanovení mzdového tarifu – dodatek k pracovní smlouvě ze dne 1.8.1995 s uvedením funkce „vedoucí důlní měřič a OGI“ a dodatek k pracovní smlouvě ze dne 1.4.1992, podle které je žalobce zařazen od tohoto data jako „důlní měřič“;

-  z  fotokopií pochůzkových knih předložených žalobcem za období květen 2004 až červen 2009, že v nich žalobce denně vykazoval svoji pracovní činnost (tyto knihy zachycují jen jednotlivé úseky v tomto období), že žalobce kromě fárání vykazoval pravidelně tyto činnosti: rozdělení práce, kancelářské práce –  provádění měřičských prací měřičské odbírky, zajišťování figurantů, zajišťování měření, potřebné techniky a materiálu, vyřizování administrativy, vyhodnocení podkladů zaměřování, práce na počítači a další.

     Krajský soud považoval za zásadní spornou otázku v této projednávané věci posouzení, zda má žalobce nárok na přepočet starobního důchodu ve smyslu nařízení vlády č. 363/2009 Sb. Podle údajů v dávkovém spise měl žalobce v preferované kategorii I.AA (tj. zaměstnání v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí hlubinných dolech) odpracováno 2 802, tj. 7 roků 247 dnů. Žalobce tvrdil, že v období od 1.1.1999 do 30.6.2009 pracoval pod zemí v hlubinných dolech a že „získal směny v tomto rozhodném období“. Žalovaná v tomto směru nepřihlédla k jím navrženým a předloženým důkazům, které nehodnotila řádně a nevypořádala se s nimi. Nezabývala se čestným prohlášením svědků, kteří jeho práci „dělníka – horníka“ potvrdili. Spornou otázkou tedy bylo posouzení, zda práce vykonávané žalobcem v uvedeném období byly zaměstnáním v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech (zařazené do bývalé I.AA pracovní kategorie) či nikoliv. Seznam zaměstnání v I.AA pracovní kategorii v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech je uveden v příloze č. 2 k nařízení vlády ČSSR č. 117/1988 Sb. o zařazování zaměstnání do I. a II. pracovní kategorie pro účely důchodového zabezpečení. Seznam zaměstnání vedoucích technickohospodářských pracovníků hlubinných dolů a geologického průzkumu prováděného hornickým způsobem a vedoucích technických pracovníků státní báňské správy je uveden v příloze č. 3 téhož nařízení vlády. Pod č. 5 přílohy 3 je uveden vedoucí (samostatný důlní měřič) s popisem pracovní činnosti „koordinace, řízení a kontrola důlně geologických prací“. V příloze č. 2 pod č. 3 je uveden „horník - dělník, vrtný dělník, vzorkař, dělník v geologickém průzkumu, karotážník“. K tomuto zařazení je v popisu pracovní činnosti mimo jiné uvedena práce v oboru důlního měřičství.  K provedení uvedeného nařízení vlády byl vydán resortní seznam zaměstnání zařazených pro účely důchodového zabezpečení bývalým Federálním ministerstvem paliv a energetiky. Dle výnosu č. 5/1988 tohoto ministerstva bylo pod pořadovým číslem 03 uvedeno povolání horník – dělník, kde mezi popisem této pracovní činnosti byly uvedeny jednoduché práce, obsluha a údržba důlních zařízení, práce v oboru důlního měřičství. Pod pořadovým číslem 16  je uvedeno povolání vedoucí (samostatný) důlní měřič zařazené mezi zaměstnání vybraných vedoucích technickohospodářských pracovníků (pracovní kategorie I.A nikoliv I.AA) a charakteristika této funkce jako koordinace, řízení a kontrola důlně měřičských prací. Zhodnocením všech shora provedených důkazů dospěl krajský soud k závěru, že žalobce v předmětném období od 1.1.1999 do 30.6.2009 nevykonával práce spadající pod č. 03 uvedeného resortního seznamu, tj. práce horníka – dělníka, kde byly zařazeny i jednoduché práce v oboru důlního měřičství, ale že konal práce důlního měřiče zařazené pod č. 16 téhož resortního seznamu. Tomuto závěru odpovídá nejen obsah personálního spisu žalobce, tedy pracovní smlouva a jednotlivé dohody o změně pracovní smlouvy či stanovení platu. Oponoval-li žalobce v žalobě uvedeným prohlášením svědků, pak tito svědci všichni shodně vypověděli, že písemné prohlášení vyhotovil žalobce a nechal jim jej podepsat. Nicméně z výpovědí těchto svědků vyplynulo, že žalobce fáral v dole, ovšem jeho pracovní náplň odpovídala práci důlního měřiče zařazeného v útvaru příslušných technickohospodářských pracovníků a nikoliv práci figuranta v dole, jakožto dělnické profesi. Tomu odpovídá ostatně i popis obou pracovních funkcí, tak jak jej krajskému soudu poskytl na výzvu bývalý zaměstnavatel žalobce. V neposlední řadě pro tento závěr svědčí i žalobcem samým předložené fotokopie pochůzkových knih, které žalobce denně vyplňoval a v nichž uváděl jednotlivé vykonané pracovní činnosti. Opakovaně, jak shora uvedeno, jsou v nich uváděny činnosti spočívající v kancelářské práci, měřičské odbírky, práce s počítačem, rozdělování práce, organizování práce, vyhodnocování zaměřování atd. Samozřejmě, že k výkonu této funkce samostatného důlního měřiče náleželo i fárání do dolu v rozsahu shora uvedeném. Krajský soud proto uzavřel, že žalobci se v řízení nepodařilo prokázat, že v předmětném období konal práce, které byly nesprávně vykazovány pro účely důchodového zabezpečení, resp. pojištění.

 K podané kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 3.11.2016 č.j. 9 Ads 23/2016-40 rozsudek krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Nejvyšší správní soud se v podstatě v odůvodnění svého rozsudku ztotožnil s krajským soudem v tom, že spornou otázkou v této projednávané věci je to, zda má žadatel nárok na přepočet starobního důchodu ve smyslu nařízení vlády č. 363/2009 Sb., tedy zda splňuje podmínky dané § 1 tohoto nařízení, konkrétně pak, zda činnost, kterou konal vykonával v období od 1.1.1999 do 30.6.2009 lze zařadit do činností uvedených v příloze č. 2 nařízení vlády č. 117/1988 Sb., tj. do zaměstnání I. pracovní kategorie v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech, tedy do takových, které se počítají do povinných směn dle § 1 písm. b) nařízení vlády č. 363/2009 Sb. Nejvyšší správní soud v odůvodnění svého rozsudku odkázal na nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1015/13, jehož podstatnou část dále odcitoval a z něhož dovodil, že důležité pro posouzení, zda vykonávané činnosti spadaly do přílohy č. 2 nebo do přílohy č. 3 nařízení vlády č. 117/1988 Sb., je pouze to, zda byly vykonávány soustavně a v průběhu kalendářního měsíce převážně na pracovištích podzemních hlubinných dolů. Není tak podstatné, zda v případě tohoto zaměstnání převáží jeho dělnický nebo odborný či technickohospodářský charakter. Touto otázkou se krajský soud podle kasačního soudu zabýval nedostatečně, když uvedl svá zjištění ohledně odpracovaných důlních směn žalobce od roku 1999 do roku 2009, avšak dále je nehodnotil. Ve smyslu citovaného ústavního nálezu se měl proto zabývat tím, zda stěžovatel v průběhu kalendářních měsíců pracoval převážně na pracovištích podzemních hlubinných dolů.

 Jak už bylo shora uvedeno, byl krajskému soudu na jeho žádost poskytnut bývalým zaměstnavatelem žalobce přehled o odpracovaných důlních směnách, který je shora uveden mezi skutkovými zjištěními. OKD a.s. v průběhu řízení předložila krajskému soudu kromě tohoto přehledu i tzv. absenční karty žalobce s tím, že tyto karty do data 30.6.2001 poskytnout nemůže, protože neexistují. Z těchto absenčních karet krajský soud zjistil počet odpracovaných důlních směn žalobcem v jednotlivých měsících od července 2001 až do června 2009, přičemž odpracované důlní směny porovnal s počtem pracovních dnů v jednotlivých měsících za účelem posouzení, zda v tom kterém měsíci vykonával žalobce práce v podzemní hlubinných dolů (ve shodě s citovaným nálezem Ústavního soudu bez ohledu na to, zda v profesi dělnické či technickohospodářské). Tyto údaje uvádí krajský soud v následujícím přehledu:

Z uvedeného přehledu vyplývá, že za toto období lze žalobci započíst celkem 868 důlních směn, které byly odpracovány v podzemí hlubinných dolů za kalendářní měsíce, v nichž byly tyto důlní práce konány převážně. Od tohoto celkového prokazatelného počtu směn je nutno odečíst 50 započitatelných důlních směn za období ledna až června 2009, neboť podle § 1 písm. b) nařízení vlády č. 363/2009 Sb., se toto nařízení vztahuje na osoby, které odpracovaly před 1. lednem 2009 v zaměstnání v hornictví celkem alespoň 3300 směn, takže lze žalobci započíst 818 důlních směn.

Žalobce v dalším průběhu řízení namítal, že žalovaná nezohlednila odpracované důlní směny nejen za původně žalované období od 1.1.1999 – 30.6.2009, ale že nesprávně hodnotila tyto směny po celou dobu trvání pracovního poměru, tedy i v období let 1974 – 1999. K tomuto období na žádost krajského soudu uvedla OKD a.s., že z evidence, kterou má k dispozici ohledně odfáraných směn jednotlivých pracovníků, není schopna zjistit počet odfáraných směn pracovníků v jednotlivých měsících, jediné, co krajskému soudu mohla doložit, byl přehled o počtu důlních směn žalobce za období od června 1975 do roku 1995 včetně, nazvaný jako karta záznamů zdravotní prevence. K tomuto listinnému důkazu OKD a.s. uvedla, že slouží především pro evidenci nejvyšší přípustné expozice zaměstnance a že se v ní evidují odfárané směny za určitá období, tj. období roku či několika let. Ani z této jediné dostupné evidence nebyl krajský soud schopen objektivně zjistit, zda a ve kterých měsících odpracoval žalobce nadpoloviční většinu směn v dole. Směny, kdy vykonával důlní práce v podzemí hlubinných dolů zařazené do I. kategorie, mu byly žalovanou zhodnoceny podle údajů v evidenčních listech důchodového pojištění (zabezpečení) v počtu 2802 směn a po vynásobení koeficientem 0,6 1682 směn. V řízení tedy bylo celkem prokázáno 2500 (1682+818) odpracovaných směn žalobcem v zaměstnání v hornictví; nařízení vlády č. 363/2009 Sb. se však vztahuje na osoby, které odpracovaly před 1. lednem 2009 v zaměstnání v hornictví alespoň 3300 směn. Protože další žalobcem tvrzené odpracované směny, které by ve smyslu citovaného nařízení vlády žalobci bylo možno započíst, prokázány nebyly, žalobce tak neplní podmínku danou ust. § 1 písm. b) tohoto nařízení vlády.

      Ze shora uvedených důvodů proto shledal krajský soud opětovně žalobu žalobce jako nedůvodnou, a v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. ji zamítl.

      Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v řízení úspěch neměl a žalovaná na jejich náhradu nemá ze zákona právo (ust. § 60 odst. 2 s.ř.s. a ust. § 118d zákona č. 582/1991 Sb. v platném znění).

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu   soudu   v  Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a   to písemně,  ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

Kasační stížnost je nepřípustná proti rozhodnutí, jímž soud rozhodl poté, kdy jeho původní rozhodnutí bylo zrušeno Nejvyšším správním soudem, to neplatí, je-li jako důvod kasační stížnosti namítáno, že se soud neřídil závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu.

V Ostravě dne  2. listopadu 2017

                                                            JUDr. Petr Indráček 

                                                                    samosoudce