19Ad 21/2017-27

[OBRÁZEK]

 

ČESKÁ REPUBLIKA

  ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

 

 

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci žalobkyně J. H., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o žalobě na přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 28.4.2017,  o invalidní důchod,

 

takto:

 

 

  1. Žaloba se  z a m í t á .

 

  1.               Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

Odůvodnění:

 

 

Žalobkyně se včas podanou žalobou domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované ze dne 28.4.2017, č. j. X, kterým byly její námitky zamítnuty a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. j.X ze dne 14.2.2017, jímž byla zamítnuta její žádost o invalidní důchod, bylo potvrzeno. Žalobkyně namítala, že se její dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav v posledních měsících zhoršuje, jak dokládá lékařská zpráva z 31.1.2017. Uvedla, že došlo k zhoršení mobility a některé aktivity vykonává jen s obtížemi. Žalobkyně zdůraznila, že její pracovní potenciál se s těmito zásadními omezeními nedá využít. V jejích profesích, kuchařka nebo uklízečka, nelze racionálně uvažovat s pracovním zařazením ani na kratší úvazek. Žalobkyně vyslovila přesvědčení, že u ní došlo ke snížení pracovní schopnosti o více než 30 %. Navrhla proto nové posouzení a přezkoumání své žádosti. 

 

Žalovaná v písemném vyjádření uvedla, že s ohledem na námitky žalobkyně, navrhuje přezkoumání jejího zdravotního stavu Posudkovou komisí MPSV ČR a rozhodnutí ponechává na výsledku dokazování a rozhodnutí soudu.

 

Ze správních spisů bylo zjištěno, že rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne 14.2.2017, č. j. X, byla žalobkyni zamítnuta žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ust. § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále „zdp“).  Z odůvodnění plyne, že podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Nový Jičín ze dne 30.1.2017 není žalobkyně invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze o 30 %. V posudkovém závěru posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Nový Jičín ze dne 30.1.2017 je konstatováno, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., odd. A, pol. 2b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 30 %.

 

Proti označenému rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 14.2.2017 podala žalobkyně námitky, o nichž žalovaná rozhodla žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 28.4.2017 tak, že se námitky zamítají a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. j. X ze dne 14.2.2017 se potvrzuje. Žalovaná vycházela z posudku o invaliditě vypracovaného posudkovou lékařkou LPS ČSSZ dne 19.4.2017, v jehož posudkovém závěru se uvádí, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je netypická revmatoidní artritida I. seronegativní, s projevy na rukou, jde o formu pomalu progredující, s nízkou zánětlivou aktivitou a lehkým funkčním omezením rukou. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., odd. A, pol. 2b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 30 %. V uvedeném posudku je konstatováno, že zdravotní postižení žalobkyně není takového stupně závažnosti a rozsahu, aby odůvodňovalo hodnocení dle položky 2c nebo 2d, kap. XIII, odd. A přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., protože se nejedná o středně těžkou nebo těžkou formu artritidy, s výraznými kloubními deformitami, poruchou funkce horních končetin, se střední nebo vysokou aktivitou a s výraznou RTG progresí. V posudkovém závěru je uvedeno, že k datu napadeného rozhodnutí a k datu posouzení zdravotního stavu v rámci řízení o námitkách, zjištěný dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav neodpovídal žádnému stupni invalidity. Na základě takto provedeného přezkumu dospěla lékařka LPS ČSSZ k závěru, že posudkový závěr lékařky LPS OSSZ Nový Jičín ze dne 30.1.2017 lze potvrdit. V posudkovém zhodnocení je podrobně rozvedeno, z jakých podkladů posudková lékařka vycházela při vypracování posudku.

 

Z posudku Posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 5.10.2017, který si zdejší soud vyžádal v tomto řízení, bylo zjištěno, že k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyla žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. Jednání posudkové komise dne 5.10.2017 byla žalobkyně přítomna. Posudková komise při vypracování posudku vycházela ze zdravotní dokumentace praktické lékařky MUDr. J. a jejího nálezu z 16.1.2017, z nálezů revmatologie MUDr. K. V. z 15.9.2016, 13.12.2016 a 19.12.2016,  z nálezu ortopeda MUDr. A. z 12.8.2015, z nálezů rehabilitace MUDr. N. z 12.8.2015, 31.10.2016, 2.1.2017 a 19.5.2017, z nálezů rehabilitace MUDr. V. z 27.2.2017 a 2.10.2017, z očního nálezu z 21.9.2017, revmatologického nálezu z 1.9.2016 a ortopedického vyšetření z 2.1.2017 a 27.2.2017. Posudková komise měla k dispozici také úplnou spisovou dokumentaci OSSZ v Novém Jičíně. V posudkovém hodnocení se kromě jiného dále uvádí, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je netypická revmatoidní arthritida I., seronegativní s projevy na ručních kloubech a zápěstích. Posudková komise MPSV ČR v Ostravě stanovila jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., oddílu A, položce 2b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které stanovila míru poklesu pracovní schopnosti 30 %, tj. střední hranici z daného rozmezí 25 – 35 %, vzhledem k dalším chorobným stavům v anamnéze, které nejsou ve stádiu dekompensace a nemají zásadní vliv na posudkový závěr. Posudková komise uvedla, že nezvolila horní hranici procentního rozmezí, s ohledem na minimální rentgenový nález s nízkou aktivitou onemocnění. Konstatovala, že zdravotní postižení není takového stupně závažnosti a rozsahu, aby odůvodňovalo hodnocení dle položky 2c a 2d kap. XIII., odd. A přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., protože se nejedná o středně těžkou nebo těžkou formu arthritidy, s výraznými kloubními deformacemi, funkční poruchou horních končetin závažného stupně, se střední nebo vysokou aktivitou a výraznou rtg progresí. V posudkovém hodnocení se dále uvádí, že žalobkyně je schopna rekvalifikace, je schopna pracovního zařazení s vyloučením těžké fyzické práce, práce s vysokými nároky na jemnou motoriku horních končetin a v trvale nepříznivých klimatických podmínkách /tj. chladu a vlhku/. K datu napadeného rozhodnutí posudková komise zhodnotila, že závěr lékařky LPS OSSZ i lékařky LPS ČSSZ lze potvrdit.  

 

Žalobkyně svou neúčast u jednání soudu dne 31.10.2017 omluvila a souhlasila, aby bylo jednáno v je nepřítomnosti. Soud v souladu s ust. § 49 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů, dále s.ř.s., rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně.

 

Soud konstatuje, že stěžejní otázkou bylo posouzení zdravotního stavu žalobkyně. Soud byl proto povinen vyžádat si odborný lékařský nález. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav žalobkyně, ve vztahu k určení invalidity a jejího stupně, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi, jak plyne z § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Tato komise je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a zachované pracovní schopnosti žalobkyně, ale také k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován shora citovaný odborný lékařský posudek Posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě. Posudková komise podala posudek v řádném složení stanoveném v § 16b zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, neboť v komisi byl vedle posudkové lékařky i lékař z oboru interního lékařství. Posudek byl vypracován s náležitostmi uvedenými v § 7 vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity, na základě zdravotní dokumentace. Krajský soud s ohledem na výše uvedené neměl důvod zpochybnit závěr posudku Posudkové komise MPSV ČR v Ostravě, že u žalobkyně šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 30 % a nelze ji tedy považovat za invalidní v žádném stupni invalidity.

 

Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Vzhledem k tomu, že u žalobkyně nedošlo k datu vydání napadeného rozhodnutí k poklesu pracovní schopnosti v míře zakládající invaliditu, soud žalobu jako nedůvodnou ve smyslu § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

 

Při přezkoumání napadeného rozhodnutí soud respektoval ust. § 75 odst. 1 a 2 s.ř.s., vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů.

 

O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 s.ř.s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně ve věci úspěch neměla a žalované prokazatelně v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.

 

P o u č e n í :  Proti výroku tohoto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů od dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních k Nejvyššímu správnímu soudu se sídlem Brno, Moravské náměstí 6 a rozhoduje o ní Nejvyšší správní soud.

 

 Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.

 

 V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

 

                                            V Ostravě dne 31.10.2017

                                    

                                                          Mgr. Jarmila Úředníčková

        samosoudkyně