52A 21/2017 – 36
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Dvořákem v právní věci žalobce: D. R., zastoupeného Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem, se sídlem Na Zlatnici 301/2, 140 00 Praha 4, proti žalovanému: Krajský úřad Pardubického kraje, se sídlem Komenského nám. 125, 532 11 Pardubice, v řízení o žalobě proti rozhodnutí Krajského úřadu Pardubického kraje ze dne 4.1.2017, č.j. KrÚ 1078/2017/ODSH/14,
t a k t o:
O d ů v o d n ě n í:
Žalobce se včasnou žalobou domáhal soudního přezkumu v záhlaví tohoto rozsudku označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Chrudim ze dne 22.9.2016, č.j. CR 062866/2016 ODP/Ma, jímž byl žalobce podle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, v platném znění, (dále jen „zákon o silničním provozu“), uznán vinným ze spáchání přestupku, kterého se dopustil tím, že dne 5.10.2015 v 13:50 hod. v obci Chrudim překročil nejvyšší povolenou rychlost v obci, při jízdě vozidlem reg. zn. XXX XXXX, tovární značky Peugeot, o 11 km/h, přičemž mu byla uložena pokuta ve výši 1500 Kč a povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1000 Kč. Žalobu odůvodnil následujícím způsobem:
Jednak uvedl, že odpovědnost za přestupek byla prekludována, poté namítl, že „Rozhodnutí orgánu I. stupně je nezákonné, neboť v téže věci již bylo vydáno rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 2.5.2016, proti kterému žalobce podal odvolání, o němž nebylo dosud rozhodnuto.“ Postup správního orgánu, který nevyčkal právní moci rozhodnutí o odvolání proti „prvnímu“ rozhodnutí ve věci a vydal rozhodnutí nové, je zmatečný, pro žalobce nepředvídatelný, žalovaný měl nové rozhodnutí I. stupně zrušit, toto bylo vydáno v rozporu se zásadou ne bis in idem. Současně navrhl, aby soud přerušil řízení z důvodu, že rozšířený senát NSS rozhoduje o právní otázce týkající se zastupování zmocněncem v přestupkovém, resp. ve správním řízení, nezletilou osobou. Žalobce nebyl řádně předvolán „ani k jednomu ústnímu jednání“.
Žalobce navrhl, aby soud žalované rozhodnutí zrušil.
Žalovaný ve vyjádření k žalobě odkázal na žalované rozhodnutí, neztotožnil se s námitkami žalobce, navrhl, aby soud žalobu zamítl.
Krajský soud v řízení vedeném podle ust. § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění, (dále jen „s.ř.s.“) přezkoumal žalované rozhodnutí v mezích žalobních bodů, přičemž dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům:
Ze správního spisu vyplývá, že na základě příslušných podkladů (oznámení přestupku ze dne 5.10.2015, záznam o dopravním přestupku, potvrzení o proškolení obsluhy měřícího zařízení, ověřovací list k silničnímu laserovému rychloměru, vyjádření Policie ČR k měření rychlosti, uživatelský manuál k měřícímu zařízení, sdělení o souhlasu Policie ČR s měřením rychlosti) vydal správní orgán I. stupně příkaz, který byl přímo doručen žalobci jako obviněnému, načež následně obdržel správní orgán I. stupně v zákonné lhůtě odpor, který však nepodal žalobce, ale pan L. K., jako nezletilý zmocněnec žalobce. Správní orgán I. stupně zaslal jak tomuto „zástupci“, tak i žalobci, výzvu k odstranění vad, ve které uvedl, že tento nezletilý zástupce nemá plnou procesní způsobilost a nemůže být zmocněncem účastníka a upozornil na postup dle ust. § 34 odst. 4 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, tedy že správní orgán může uznat zmíněný úkon učiněný ve prospěch žalobce touto nezletilou osobou, jestliže o to žalobce požádá. To také žalobce učinil podáním doručeným správnímu orgánu I. stupně dne 8.3.2016, tedy požádal o uznání tohoto odporu podaného zmíněným nezletilým zástupcem s tím, že s tímto úkonem zcela souhlasí. Správní orgán I. stupně poté uznal daný příkaz za úkon učiněný ve prospěch účastníka, tedy žalobce, a nařídil ve věci ústní jednání. Následně vydal správní orgán I. stupně rozhodnutí, proti kterému bylo podáno nepodepsané blanketní odvolání, toto bylo na základě výzvy k odstranění vad tohoto odvolání doplněno o podpis. Následně žalovaný toto první rozhodnutí o přestupku zrušil a věc vrátil správnímu orgánu I. stupně k dalšímu řízení. Poté bylo vydáno nové rozhodnutí o přestupku, které bylo doručeno žalobci dne 10.10.2016, proti němu rovněž bylo podáno nepodepsané blanketní odvolání, tato vada byla na základě výzvy k odstranění vad odstraněna, když byl pouze doplněn podpis odvolatele, ale odvolací důvody v něm vůbec nebyly uvedeny, jednalo se tedy o blanketní odvolání. Žalovaný jako odvolací správní orgán poté přezkoumal rozhodnutí o přestupku a vydal žalované rozhodnutí, proti kterému žalobce brojí zmíněnou žalobou.
V procesním postupu obou správních orgánů nenachází krajský soud žádnou vadu, která by způsobila nezákonnost těchto rozhodnutí, když zmíněný procesní postup žádným způsobem nekrátil žalobce na jeho právech. Pokud se týče zastoupení zmíněným nezletilým zástupcem, tak správní orgán I. stupně postupoval v souladu s ust. § 34 odst. 4 správního řádu a poté, kdy i sám žalobce jednal v souladu s touto právní úpravou, tedy požádal o uznání odporu podaného touto nezletilou osobou a zcela s ním souhlasil, tak ve věci bylo nařízeno ústní jednání a již byly písemnosti správně doručovány pouze žalobci, přičemž v pořadí první rozhodnutí o přestupku bylo žalovaným zrušeno, přičemž další rozhodnutí o přestupku ze dne 22.9.2016 nebylo vydáno v rozporu se zásadou ne bis in idem, když v dané věci je třeba přihlédnout i k tomu, že jak rozhodnutí o přestupku, tak i rozhodnutí o odvolání, tvoří jeden celek a v dané věci nevydal žalovaný dvě rozhodnutí, ve kterých by zamítal odvolání a potvrzoval rozhodnutí o přestupku. Krajský soud rovněž neshledal důvod pro přerušení řízení, když v dané věci sám žalobce požádal o uznání odporu podaného uvedenou nezletilou osobou, tedy žalobce nebyl krácen na svých procesních právech, navíc v případě zastupování účastníků správního řízení nezletilou osobou soud vychází nejen z rozhodnutí NSS ze dne 23.2.2016, č.j. 8As 6/2016-34, podle něhož „Je-li i v případě posuzování procesní způsobilosti kvůli účinné ochraně práv účastníků řízení zpravidla nutné trvat na jejich zletilosti a tím spojené plné svéprávnosti, pak v případě obecných zmocněnců (hájících práva jiných) je tím spíše namístě vyžadovat, aby bez výjimky se jednalo o plné svéprávné osoby. Účel institutu zastoupení spočívá v pomoci účastníkovi řízení, v lepším hájení jeho práv a celkově zefektivnění řízení (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 4.5.2011, č.j. 1As 27/2011-81, nebo ze dne 15.9.2015, č.j. 8As 57/2015-46). Tohoto účelu nemůže být stěží dosaženo, pokud by zájmy účastníků v řízení hájil nezletilý zmocněnec. Podmínka plné svéprávnosti se tedy vztahuje i na obecné zmocněnce podle § 33 správního řádu.“, ale dále je třeba odkázat i na usnesení Ústavního soudu ze dne 8.11.2016, sp.zn. III. ÚS 1524/16, který se týká rovněž této problematiky. V daném případě proto neplatila „hypotéza, že pan K. byl zmocněncem žalobce“, jak tvrdí žalobce v žalobě. Rovněž není důvodná námitka, že došlo k zániku odpovědnosti za přestupek, když přestupek byl spáchán dne 5.10.2015, žalovaný rozhodl rozhodnutím ze dne 4.1.2017, k zániku odpovědnosti za přestupek tedy nedošlo.
Protože žaloba nebyla důvodná, musel ji krajský soud zamítnout (§ 78 odst. 7 s.ř.s.).
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., když neúspěšný žalobce neměl právo na náhradu nákladů řízení a úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení podle obsahu spisu nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Pardubice 2. listopadu 2017
JUDr. Jan Dvořák v. r.
samosoudce
Za správnost vyhotovení: