č. j. 45 A 83/2017 – 41
Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců Olgy Stránské a Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., ve věci
žalobce: V. B.,
bytem N., K. n. L.,
zastoupen advokátem Mgr. Petrem Václavkem,
se sídlem Opletalova 1417/25, 110 00 Praha 1,
proti
žalovanému: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců,
se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4
v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného,
takto:
Odůvodnění:
1 Žalobce se žalobou, doručenou Krajskému soudu v Praze dne 23. 6. 2017, podle části třetí, hlavy druhé, dílu druhého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhal ochrany proti nečinnosti, jíž se měla žalovaná dopustit tím, že do dne podání žaloby nerozhodla o žalobcově odvolání podaném dne 5. 1. 2016 proti usnesení Ministerstva vnitra ze dne 20. 10. 2016, č. j. OAM-10807-26/ZM-2015.
2 Dne 9. 11. 2017 vzal žalobce žalobu zpět, přičemž z jeho podání vyplynulo, že tak činí pro pozdější chování žalované, která o jeho odvolání rozhodla dne 11. 8. 2017 pod č. j. MV-63867-8/SO-2017. K výzvě soudu ze dne 10. 11. 2017 žalobce toto rozhodnutí předložil.
3 Z vyjádření žalované ze dne 13. 11. 2017 a z listin, o něž k výzvě soudu doplnila správní spis, rovněž vyplynulo, že žalovaná již o odvolání žalobce rozhodla.
4 Podle ustanovení § 37 odst. 4 s. ř. s. může navrhovatel vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl. Podle ustanovení § 47 písm. a) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.
5 Vzhledem k tomu, že žalobcovo podání obsahující zpětvzetí žaloby nevzbuzuje z hlediska svého označení ani obsahu jakékoliv pochybnosti, soud řízení o žalobě v souladu s citovaným § 47 písm. a) s. ř. s. výrokem I. zastavil.
6 V souladu s § 60 odst. 3 věta druhá s. ř. s. přiznal soud žalobci výrokem II. náhradu nákladů řízení, neboť vzal žalobu zpět pro pozdější chování žalované, a to v celkové částce 7.353 Kč. Tuto částku tvoří náhrada za nevrácenou část soudního poplatku ve výši 1.000 Kč a za odměnu zástupce ve výši 6.353 Kč. Odměna zástupce se skládá z jednoho úkonu právní služby (podání žaloby) po 3.100 Kč podle § 7 bod 5., § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), jednoho úkonu právní služby (zpětvzetí žaloby) po 1.550 Kč podle § 7 bod 5., § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 2 a 3 advokátního tarifu, a náhrady hotových výdajů v paušální částce 600 Kč za dva úkony právní služby podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Zástupce žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, a proto k nákladům řízení patří i náhrada za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 1.103 Kč (zaokrouhleno podle § 37 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty).
7 Náhradu za úkon právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení advokátem [§ 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu] soud žalobci nepřiznal z toho důvodu, že ze spisové dokumentace vyplývá, že jej zástupce zastupoval již v průběhu řízení před žalovaným, a byl tedy s věcí seznámen již před podáním žaloby. V řízení před krajským soudem tak nepřebíral novou věc, která by vyžadovala jeho přípravu (srov. např. rozsudek NSS ze dne 5. 1. 2017, č. j. 1 Azs 334/2016-29, bod 28., dostupný na www.nssoud.cz).
8 Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit podle § 149 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších právních předpisů, užitého na základě § 64 s. ř. s., k rukám zástupce žalobce, a to ve lhůtě 30 dnů (§ 54 odst. 7 s. ř. s.).
9 V souladu s ustanovením § 10 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl soud výrokem III. o vrácení soudního poplatku sníženého o 1.000 Kč žalobci, neboť k zastavení řízení došlo před prvním jednáním ve věci. Soudní poplatek bude žalobci vrácen ve lhůtě plynoucí z ustanovení § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Praha 22. listopadu 2017
Mgr. Jitka Zavřelová, v. r.
předsedkyně senátu
Za správnost: P. Š.