U S N E S E N Í
Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Lehkou, Ph.D. v právní věci žalobce: V. T., nar. „X“, bytem „X“, proti žalované: MUDr. E. V., se sídlem Pracoviště ČSSZ Ústí nad Labem, oddělení lékařské posudkové služby, ul. Revoluční č. p. 3289/15, PSČ 400 01, v řízení o podání žalobce ze dne 12. 10. 2017 – žaloba proti rozhodnutí posudkové lékařky,
takto:
I. Podání žalobce ze dne 12. 10. 2017 - žaloba proti rozhodnutí posudkové lékařky s e
o d m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobce zaslal prostřednictvím pošty ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem podání ze dne 12. 10. 2017, které označil jako „žaloba proti MUDr. E. V. z ČSSZ Ústí nad Labem“ a které soud obdržel dne 13. 10. 2017. V tomto podání žalobce výslovně uvedl, že se jedná o žalobu proti MUDr. E. V., posudkové lékařky ČSSZ Ústí nad Labem, a to v souvislosti s posudkem o invaliditě ze dne 27. 4. 2017, který vypracovala na osobu žalobce. K tomuto podání ze dne 12. 10. 2017 současně žalobce přiložil mj. jím zmíněný posudek posudek o invaliditě České správy sociálního zabezpečení, pracoviště Ústí nad Labem, oddělení lékařské posudkové služby, ze dne 27. 4. 2017, č. j. LPS/2017/209-NR-UST_CSSZ, který vypracovala MUDr. E. V.
Z obsahu podání žalobce ze dne 12. 10. 2017, zejména pak z výše připojeného posudku o invaliditě ze dne 27. 4. 2017 zjevně vyplývá, že toto podání žalobce výslovně koncipoval jako žalobu proti dotyčné posudkové lékařce a jejímu posudku o invaliditě, a nikoliv tedy jako žalobu proti rozhodnutí České správy soviálního zabezpečení, které by se opíralo o dotyčný posudek o invaliditě. Tomu ostatně odpovídá fakt, že žalobce u Krajského soudu v Ústí nad Labem již podal žalobu vůči rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, a to ze dne 3. 5. 2017, č. j. „X“, které vycházelo ze závěrů obsažených v posudku o invaliditě České správy sociálního zabezpečení, pracoviště Ústí nad Labem, oddělení lékařské posudkové služby, ze dne 27. 4. 2017, č. j. LPS/2017/209-NR-UST_CSSZ, který vypracovala MUDr. E. V., přičemž daná žaloba byla u soudu zaevidována pod sp. zn. 78 Ad 15/2017. Tato žaloba tak představuje žalobu podanou ve smyslu ust. § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), čemuž ostatně koresponduje to, že soud činí postupné procesní úkony za účelem jejího náležitého projednání se žalobcem.
Naproti tomu má soud za to, že na podání žalobce ze dne 12. 10. 2017 nelze pohlížet jako na žalobu projednatelnou v intencích ust. § 65 a násl. s. ř. s. či v jiném režimu dle s. ř. s. Je tomu tak proto, že s ohledem na žalobcem výslovné označení žalované strany, a to posudkové lékařky, a brojení žalobce proti jejímu posudku o invaliditě ze dne 27. 4. 2017, nelze podání žalobce ze dne 12. 10. 2017 podřadit pod některý z přípustných typů řízení, které předvídá § 4 s. ř. s.).
Na tomto místě je třeba zdůraznit, že před vlastním projednáním věci je soud vždy povinen zabývat se mj. tím, zda jsou vůbec splněny podmínky vést soudní řízení o předmětném podání, v daném případě o podání žalobce ze dne 12. 10. 2017, či nikoliv, a tedy zda ve smyslu ust. § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. se nemá podání odmítnout pro nesplnění podmínek řízení.
Podle ust. § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. totiž mj. platí, že soud usnesením návrh (podání) odmítne, pokud nejsou splněny podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný, a nelze proto v řízení pokračovat.
Již výše soud předestřel, na základě jakých skutečností dospěl k závěru, že podání žalobceze dne 12. 10. 2017 není projednatelné v rámci správního soudnictví.
V daném případě je soud toho názoru, že podání žalobce ze dne 12. 10. 2017 není projednatelné v rámci správního soudnictví, neboť nelze podřadit pod některý z přípustných typů řízení, které předvídá § 4 s. ř. s. Tato skutečnost představuje neodstranitelnou vadu podání žalobce ze dne 12. 10. 2017 pro nesplnění podmínek řízení, a nelze proto v řízení pokračovat, vyzývat žalobce k odstranění vad jeho podání by vzhledem k výše uvedeným skutečnostem postrádalo racionalitu. V důsledku této skutečnosti soud podání žalobce ze dne 12. 10. 2017 dle ust. § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve výroku ad I. usnesení bez dalšího odmítl.
V důsledku odmítnutí žaloby současně soud v souladu s ust. § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve výroku ad II. usnesení nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Pro úplnost však soud považuje za potřebné uvést zejména směrem k žalobci, a to s ohledem na jeho veškerá dosavadní podání adresovaná soudu, že činnost posudkové lékařky MUDr. E. V., resp. správnost a zákonnost jejích závěrů osažených v jí vypracovaném posudku o invaliditě ze dne 27. 4. 2017 bude podrobena soudnímu přezkumu v rámci projednávání žaloby, kterou soud eviduje pod sp. zn. 78 Ad 15/2017.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Ústí nad Labem dne 31. října 2017
JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v. r.
samosoudce
Za správnost vyhotovení:
G. Z.