USNESENÍ
Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců Mgr. Václava Trajera a JUDr. Petra Černého, Ph.D. v právní věci žalobce: E. R., nar. „X“, bytem „X“, přechodně bytem v České republice na adrese „X“, zastoupeného Mgr. Jiřím Hladíkem, advokátem se sídlem nám. 28. října 1898/9, 602 00 Brno, proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství, se sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 7. 2017, č.j. 3201/DS/2016, JID: 118959/KUUK,
takto:
Odůvodnění
Žalobce se žalobou podanou u Krajského soudu v Ústí nad Labem dne 3. 10. 2017, prostřednictvím svého právního zástupce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 7. 2017, č.j. 3201/DS/2016, JID: 118959/KUUK, kterým bylo změněno rozhodnutí Městského úřadu Bílina, odboru dopravy a silničního hospodářství, ze dne 12. 6. 2017, č.j. MUBI 24970/2017, ev. č. MUBI 52958/2016/OD/Ca, jímž byla žalobci v souladu s ustanovením § 51 odst. 3 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), pro nedodržení podmínek stanovených v § 82 odst. 1 písm. d) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zamítnuta žádost o udělení řidičského oprávnění skupiny „B“, tak, že v části „Podle § 51 odst. 3 správního řádu se zamítá žádost o vydání řidičského průkazu panu E. R., nar. „X“, trvale bytem „X“, přechodně bytem v obci „X“, jelikož neprokázal obvyklé bydliště na území České republiky, a nesplnil tedy podmínku stanovenou § 82 odst. 1 písm. d) zákona o silničním provozu v návaznosti na § 2 písm. hh) téhož zákona“ tak, že: „Podle § 51 odst. 3 správního řádu se zamítá žádost o udělení řidičského oprávnění panu E. R., nar. „X“, trvale bytem „X“, přechodně bytem v obci „X“, jelikož neprokázal obvyklé bydliště na území České republiky, a nesplnil tedy podmínku stanovenou § 82 odst. 1 písm. d) zákona o silničním provozu v návaznosti na § 2 písm. hh) téhož zákona“.
Podle ustanovení § 2 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), je poplatníkem soudního poplatku ten, kdo podal žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení ve věci správního soudnictví. Podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) zákona o soudních poplatcích vzniká poplatková povinnost podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení. Protože žalobce podal žalobu proti rozhodnutí správního orgánu, vznikla mu povinnost uhradit soudní poplatek ve výši 3.000,- Kč za předmětný žalobní návrh [viz položka č. 18 bod 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků]. Dle ustanovení § 7 odst. 1 věty první zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti, tj. podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení.
Jelikož žalobce splatnou poplatkovou povinnost při podání žaloby nesplnil, zdejší soud ho usnesením ze dne 11. 10. 2017, č.j. 15 A 234/2017-17, vyzval, aby ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení uhradil soudní poplatek ve výši 3.000,- Kč. Žalobce byl současně poučen, že pokud soudní poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen, řízení bude zastaveno. Výzva k zaplacení soudního poplatku byla zástupci žalobce řádně doručena do datové schránky dne 11. 10. 2017, jak vyplývá z potvrzení o dodání a doručení do datové schránky založeného v soudním spise. Poslední den lhůty k zaplacení soudního poplatku tak uplynul dne 26. 10. 2017. Kontrolou v účtárně soudu bylo zjištěno, že ve stanovené lhůtě nebyl soudní poplatek na účet soudu uhrazen. Jelikož žalobce i přes doručenou výzvu soudu neuhradil soudní poplatek ve stanovené výši, došlo k marnému uplynutí lhůty pro zaplacení soudních poplatků. Na tomto místě soud upozorňuje žalobce, že v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, věta poslední, k zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.
Na základě této skutečnosti soud podle ustanovení § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“), ve spojení s ustanovením § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích řízení o žalobě po marném uplynutí lhůty k zaplacení soudního poplatku výrokem ad I. zastavil. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zastaveno, soud výrokem ad II. současně nepřiznal v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 věty první s.ř.s. žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatl, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Ústí nad Labem dne 8. listopadu 2017
JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v. r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení:
G. Z.