[OBRÁZEK]
Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Evy Pechové a soudců Mgr. Milana Taubera a Mgr. Gabriely Bašné v právní věci žalobce: EVROPA 2, spol. s r. o., IČO 15891283, se sídlem Wenzigova 4/1872, Praha 2, zastoupen JUDr. Ladislavem Břeským, advokátem, se sídlem Botičská 1936/4, Praha 2, proti žalované: Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, se sídlem Škrétova 44/6, Praha 2, za účasti: RADIO UNITED BROADCASTING s. r. o., IČO 29131901, se sídlem Říčanská 2399/3, Praha 10, zastoupen JUDr. Pavlínou Záhorskou, advokátkou, se sídlem Na Poříčí 1079/3a, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 25. 4. 2017, č. j. RRTV/7455/2017-blu, sp. zn. 2017/211/blu,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
I.
Předmět sporu
Žalobce se podanou žalobou domáhá přezkoumání shora označeného rozhodnutí, kterým žalovaná
Ke změně názvu (ostatní povolené či nepovolené změny nejsou v nynějším řízení sporné) žalovaná v odůvodnění rozhodnutí uvedla, že změna názvu programu neznamená porušení profilu programu. Vazby na region může provozovatel dosáhnout i po požadované změně, neboť samotná změna názvu programu nijak nezakládá změnu jejího profilu a orientace. Provozovatel ani nepožádal o změnu profilu programu; původní profil programu, včetně všech parametrů zabezpečujících vazbu na region, tak zůstává součástí platných licenčních podmínek. I po změně názvu tak bude provozovatel vázán licenčními podmínkami, podle kterých se na region musí orientovat. Této povinnosti by pak dle Rady mohl provozovatel orientací zpravodajství nebo dalších pořadů na příslušný region dosáhnout i v případě, kdy by část obsahu programu byla vytvářená centrálně. Provozovatel by takovouto orientaci na region mohl zajišťovat i pomocí odpojování centrálně vytvářeného vysílání a zařazováním lokální části vysílání, přičemž tato část by obsahovala zpravodajství či další pořady zaměřené na region. Toto zaměření na region pak i umožňuje posluchačům, aby případně odlišili danou stanici od dalších stanic se stejným názvem.
Ve věci možné zaměnitelnosti názvu programu odkázala žalovaná na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 4 As 77/2012-37, a citovala z něj. Z rozsudku mimo jiné vyplývá, že zaměnitelnost názvu dvou programů může způsobit újmu pouze provozovateli, který vysílá program s názvem, který by byl zaměnitelný s názvem po požadované změně licenčních podmínek. Vzhledem k tomu, že provozovatelem programů KISS je společnost RADIO UNITED BROADCASTING s. r. o., která je i provozovatelem programu Kiss jižní Čechy, o jehož změnu názvu žádá, nemůže popsaná újma provozovateli vzniknout.
Závěrem Rada uvedla, že v nedávné době kladně rozhodla o několika obdobných žádostech provozovatelů, kdy cílem bylo sjednocení názvů programů vysílaných daným provozovatelem. V případě nynější žádosti, se tak jedná o obdobný případ ve smyslu § 2 odst. 4 správního řádu a Rada postupovala v souladu se zásadou předvídatelnosti práva.
II.
Obsah žaloby a související vyjádření
Žalobce napadá I. výrok citovaného rozhodnutí.
V podané žalobě uvádí, že podle závazných licenčních podmínek je profil stanice zúčastněné osoby specifikován třemi základními parametry, a to jako:
a) Hudební rozhlasová stanice – zaměření na hudbu středního proudu;
b) Mluvené slovo s orientací na region;
c) Zpravodajství z větší části zaměřené na region Č. Krumlov a Č. Budějovice.
Zúčastněná osoba se tedy zavázala orientovat obsah svého vysílání na region Českého Krumlova a Českých Budějovic. Tomu odpovídal jak původní název programu „Rádio Krumlov“, tak i navazující název „Kiss jižní Čechy“. Nové označení názvu programu „KISS“ nicméně postrádá jakýkoliv regionální prvek.
Motivem změny označení názvu programu je pak záměr provést systematické změny v označení programů provozovaných zúčastněnou osobou pod různými názvy již obsahujícími značku KISS, a to změny spočívající v jejich sjednocení pod brand „KISS“. Tvrzený zájem zúčastněné osoby vymezovat se pro posluchače jednotným a nezaměnitelným způsobem, dle žalobce zjevně a zcela nepokrytě nemíří k tomu, aby se tímto jednotným a nezaměnitelným způsobem vymezila stanice „Kiss jižní Čechy“, ale k tomu, aby zúčastněná osoba formou unifikace označení názvů všech (různých) programů jí provozovaných v souvislosti se značkou Kiss dosáhla možnosti centrální tvorby obsahu většího množství programů bez ohledu na jejich specifika.
Žalobce nesouhlasí se závěrem žalované, že samotná změna názvu programu nijak nezakládá změnu jejího profilu a orientace. Tento záměr je naopak zcela zjevný jak ze samotné žádosti, tak je znám i žalované z její úřední činnosti, zejména pak z celé řady dalších obdobných stejnou zúčastněnou osobou již podaných žádostí o změnu označení názvu programů ve vztahu k jiným jí provozovaným programům, v nichž se objevuje prvek Kiss. Žalovaná sice uvádí, že zúčastněná osoba zatím nepožádala o změnu výše zmíněného profilu. To však dle názoru žalobce neznamená a nikterak nevylučuje, že tak nemůže učinit kdykoliv v budoucnu, tedy nelze vyloučit, že zúčastněná osoba v budoucnu nezneužije unifikovaného názvu programů k faktické centrální tvorbě obsahu těchto programů bez ohledu na jakákoliv jejich specifika. Změna by ve svém důsledku a kontextu zcela potlačila jakoukoliv regionalitu, tedy by odporovala podstatě udělené licence.
Žalobce shrnuje, že vydáním napadeného rozhodnutí dochází k takové změně udělené licence, která vytváří zúčastněné osobě podmínky pro neplnění slibu ohledné charakteru programu, na základě něhož v řízení o udělení licence uspěl.
Žalobce navrhuje zrušení I. výroku napadeného rozhodnutí.
Ve vyjádření k obsahu žaloby žalovaná nejprve sumarizuje průběh správního řízení a poté uvádí, že změna názvu programu v daném případě nezakládá sama o sobě důvod pro neudělení licence, přičemž název programu přitom není otázkou týkající se programové skladby. Dle žalované není název programu podmínkou pro to, aby program orientoval své vysílání na konkrétní region. Požadavek, aby název programu odrážel konkrétní region, nemá oporu v zákonu č. 231/2001 Sb. ani ve správní praxi, jejichž konkrétní příklady žalovaná následně vyjmenovává. Název programu podle žalované vždy vyplývá především z úsudku a záměru vysílatele a není dáno, že se odvíjí od oblasti, ve které je program zachytitelný. Samotný název programu není zárukou, že program bude orientován na konkrétní region; regionalita vysílání je zajištěna profilem programu, regionálním informačním servisem, vymezením mluveného slova či dalšími licenčními podmínkami. Orientace vysílání na region je v daném případě dána licenčními podmínkami, které se napadeným rozhodnutím nemění, a to profilem programu a vymezením zpravodajství. Naopak i v případě, kdy by byl zachován název programu v podobě před změnou, tj. „Kiss jižní Čechy“, nebyl by takovýto název sám o sobě garancí, že vysílání bude orientováno na jihočeský region. Podle žalované tedy změna názvu sama o sobě neznamená zánik vazby vysílání na region, neboť tato vazba vyplývá ne z názvu, ale z licenčních podmínek programu a ty zůstaly v tomto směru nezměněny.
Žalovaná navrhuje zamítnutí žaloby.
Své vyjádření podala i osoba zúčastněná na řízení a v podstatě se shoduje s žalovanou. Uvádí, že název programu neurčuje programovou specifikaci dané rozhlasové stanice. Profil rozhlasové stanice je dán programovými podmínkami nikoli názvem stanice. Specifikace programu (v tomto případě tedy i orientace na region) je určována v konkrétních licenčních podmínkách dané rozhlasové stanice, přičemž základní programovou specifikaci nelze podle § 21 odst. 3 zákona o vysílání měnit. Název programu určuje v prvé řádě provozovatel a zákon o vysílání mu neukládá povinnost, aby název programu reflektoval region, ve kterém bude program zachycován. Ani zaměnitelnost názvu programů není překážkou pro udělení souhlasu se změnou názvu programu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 4 As 77/2012-37).
Zúčastněná osoba je povinna provozovat rozhlasové vysílání v souladu s licencí a zařazovat tak i „místní části vysílání“, tyto povinnosti jsou kontrolovány žalovanou a jejich nedodržování by ve svém důsledku vedlo k sankcím uděleným vůči zúčastněné osobě. Změna názvu programu, která byla odsouhlasena žalovanou v napadeném, rozhodnutí neumožnuje zúčastněné osobě měnit programová specifika dané rozhlasové stanice, jak mylně dovozuje žalobkyně.
Zúčastněná osoba požaduje zamítnutí žaloby.
III.
Posouzení žaloby
Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, kterými je vázán [§ 75 odst. 2 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)], a vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.).
Při jednání, které se u zdejšího soudu konalo dne 11. 10. 2017, setrvali účastníci řízení i zúčastněná osoba na svých dosavadních návrzích i argumentech.
Žalobce sice napadá I. výrok napadeného rozhodnutí, jímž byl udělen souhlas se změnou názvu programu na nový název KISS a se změnou programového schématu, jeho námitky však směřují výlučně jen k části výroku týkající se změny názvu programu.
Podle § 21 odst. 1 písm. a) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů (dále jen „zákon o vysílání“), provozovatel vysílání s licencí je povinen předem požádat Radu o písemný souhlas se změnou těchto skutečností uvedených v žádosti o licenci: a) označení názvu programu.
Zákon o vysílání v tomto ustanovení ani v žádném jiném svém ustanovení nesvazuje se zněním názvu programu žádné povinnosti provozovatele vysílání vztahující se k charakteru (obsahu, profilu) vysílání. V tomto směru je právní úprava naprosto jasná a nepochybná, a soud tak musí zcela dát za pravdu vyjádřením žalované i zúčastněné osoby, jakož i odůvodnění napadeného rozhodnutí. Napadené rozhodnutí nijak nezasahuje licenční podmínky týkající se specifikace programu. Nadále tak zůstávají pro zúčastněnou osobu závazné dosavadní licenční podmínky, a to především
1) Hudební rozhlasová stanice – zaměření na hudbu středního proudu;
2) Mluvené slovo s orientací na region;
3) Zpravodajství z větší části zaměřené na region Č. Krumlov a Č. Budějovice
Pokud žalobce poukazuje na případné budoucí zneužití unifikovaného názvu programů k faktické centrální tvorbě obsahu těchto programů bez ohledu na jakákoliv jejich specifika a na porušení udělené licence, jedná se nyní jen o spekulace a hypotézy. Jestliže zúčastněná osoba bude porušovat licenční podmínky, znamená to, že bude postupovat v rozporu se zákonem, a žalovaná proto bude muset uplatnit svou regulatorní pravomoc. Požádá-li zúčastněná osoba v budoucnu o změnu licenčních podmínek orientujíc se na oslabení či vůbec eliminaci regionality svého programu, má právo takovou žádost podat a na žalované bude, aby ji v souladu se zákonem a v rámci zákonem svěřené pravomoci posoudila. Právo podat takovou žádost však měla zúčastněná osoba již nyní, a to bez ohledu na to, zda název programu obsahoval odkaz na konkrétní region či nikoli. Tohoto práva prozatím nevyužila, tudíž o změně charakteru vysílání ani žalovaná dosud nerozhodovala.
Lze shrnout, že zákon o vysílání nijak nelimituje znění názvu programu ve vazbě na charakter vysílání ani programovou skladbu apod. Proto je potřeba rozhodnutí žalované v jeho napadené části vnímat jen tak, že došlo ke změně názvu programu, nikoli též ke změně jeho charakteru (obsahu, profilu).
IV.
Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení
Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle kterého má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měl plný úspěch žalovaný, avšak žalovanému v řízení žádné náklady nad rámec jeho běžných činností nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
O náhradě nákladů osoby zúčastněné na řízení soud pak rozhodl dle § 60 odst. 5 s. ř. s. tak, že osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, jelikož jí soud neuložil žádnou povinnost, se kterou by byl vznik nákladů spojen, a nejsou dány ani důvody zvláštního zřetele hodné.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 11. října 2017
JUDr. Eva Pechová, v.r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení:
S. K.