č. j. 45 A 149/2017 – 25
USNESENÍ
Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců Olgy Stránské a Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., ve věci
žalobce: D. Z.,
státní příslušník Ruské federace,
bytem X,
zastoupen advokátem Mgr. Davidem Netušilem,
se sídlem Politických vězňů 911/8, 110 00 Praha 1,
proti
žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců,
se sídlem náměstí Hrdinů 1643/3, 140 00 Praha 4,
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 10. 2017, č. j. MV-17805-4/SO-2017,
takto:
Odůvodnění:
1 Žalobce se žalobou, doručenou soudu dne 27. 11. 2017, podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, jímž žalovaná zamítla odvolání žalobce a potvrdila usnesení Ministerstva vnitra ze dne 25. 8. 2016, č. j. OAM-14979/DP-2016. Tímto usnesením Ministerstvo vnitra podle § 66 odst. 1 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) zastavilo řízení
o žalobcově žádosti o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu ve smyslu § 44a odst. 1 zákona o pobytu cizinců, neboť žalobce v určené lhůtě neodstranil podstatnou vadu žádosti, která brání pokračování v řízení.
2 Žalobce s podáním žaloby nesplnil poplatkovou povinnost, soud jej proto usnesením ze dne 1. 12. 2017, č. j. 45 A 149/2017 – 13, vyzval k zaplacení soudního poplatku ve lhůtě
7 dnů od doručení usnesení. Tato kratší lhůta byla stanovena s ohledem na skutečnost, že žalobce současně s žalobou požádal o přiznání odkladného účinku žalobě. O tomto návrhu musí být rozhodnuto do 30 dnů, a proto je třeba, aby ještě předtím, než soud začne činit další úkony nezbytné pro rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě (výzva žalovanému a případným osobám zúčastněným na řízení k vyjádření se), bylo na jisto postaveno, že řízení nebude zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku. Až do dnešního dne však žalobce na výzvu nijak nezareagoval a nezaplatil soudní poplatek, přestože jeho zástupci byla výzva doručena již dne 1. 12. 2017 a lhůta pro splnění výzvy (zaplacení soudního poplatku) uplynula dne 8. 12. 2017. Podle ustálené soudní judikatury (zopakované například v aktuálním rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 10. 2017, č. j. 2 As 349/2017 – 15) není samotné zaplacení soudního poplatku nezastupitelným úkonem, který by snad příslušel jedině osobě účastníka řízení, pročež je doručení výzvy k zaplacení soudního poplatku toliko zástupci takového účastníka řízení zcela v souladu se zákonem, a je způsobilé založit běh stanovené lhůty k zaplacení soudního poplatku, po jejímž marném uplynutí je třeba řízení zastavit.
3 Podáním doručeným soudu dne 12. 12. 2017 požádal žalobce o osvobození od soudních poplatků, s odůvodněním, že je studentem denního studia, nemá pravidelný příjem
a peníze pro pobyt na území dostává od rodičů, jejichž finanční poměry nejsou dobré. Žalobce tedy musí žít skromně a nepodařilo se mu sehnat peníze pro uhrazení soudního poplatku. Současně žalobce doručil vyplněné potvrzení o osobních, majetkových
a výdělkových poměrech, z něhož plyne, že nemá příjmy z pracovního poměru, z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr ani z podnikání, nepobírá sociální dávky ani důchod a nemá žádný majetek větší hodnoty ani dluhy. Žalobce nemá manželku
a neexistují žádné osoby, k nimž by měl vyživovací povinnost. Žádné jiné pro věc podstatné okolnosti žalobce neuvedl.
4 Podle § 36 odst. 3 s. ř. s. platí, že účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.
5 Prvním (formálním) předpokladem k osvobození od soudních poplatků je vlastní žádost účastníka řízení, který – chce-li s takovou žádostí uspět – je povinen hodnověrně doložit, že nemá dostatečné prostředky. K tomu, aby si soud učinil ucelenou představu
o majetkových poměrech účastníka řízení, slouží tzv. potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech k žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce (o. s. ř. - vzor č. 58), v němž účastník řízení prohlašuje a svým podpisem stvrzuje, že údaje, které uvádí, jsou pravdivé, že nezamlčel žádné okolnosti, které by mohly mít vliv na rozhodnutí soudu o osvobození od soudních poplatků. Takový postup účastníka řízení je pak nanejvýš vhodný, neboť pokud soud z vyplněného potvrzení nabude pochybnosti o jeho úplnosti a správnosti, zpravidla žádost bez dalšího zamítne. Není totiž jeho povinností účastníka řízení vyzývat k opravě či doplnění skutečností uvedených v daném potvrzení. Týž závěr vyslovil Nejvyšší správní soud například
v rozsudku ze dne 26. 8. 2009, č. j. 1 As 39/2009-88, z něhož plyne, že nevěrohodnost či neúplnost tvrzení stěžovatele ohledně existence předpokladů pro osvobození od soudních poplatků vylučuje, aby bylo žádosti vyhověno.
6 Z žalobcem vyplněného potvrzení vyplynulo, že nemá vůbec žádné příjmy. Toto tvrzení však soud nemůže přijmout, neboť je nepochybné, že žalobce musí nějakým způsobem pokrývat výdaje na základní životní potřeby (ubytování, strava, ošacení, lékařská péče), platit školné na soukromé vysoké škole a disponovat prostředky k pobytu na území ve smyslu § 13 zákona o pobytu cizinců. Poskytují-li žalobci tyto prostředky jeho rodiče, nebo obstarává-li si je sám příležitostnými výdělky (jak žalobce naznačil v podání ze dne 12. 12. 2017), měl tyto skutečnosti uvést v potvrzení, a to včetně výše těchto příjmů, aby soud mohl posoudit, zda je na místě žalobce od soudních poplatků osvobodit, případně z jaké části. Za daných okolností však nelze než konstatovat, že žalobce vyplnil potvrzení neúplně, neboť má zjevně příjmy, které v něm neuvedl. Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 2. 2017, č. j. 9 As 308/2016 – 35, musí mít soud pro posouzení žádosti celkový přehled o osobních, majetkových a finančních poměrech žalobce. Tato podmínka v dané věci naplněna nebyla.
7 Krajský soud v Praze proto uzavírá, že prohlášení neposkytuje dostatečný přehled
o majetkové situaci žalobce a jako celek jej považuje za nevěrohodné. S tímto závěrem pak nelze spojit jiný výsledek než konstatování, že nejsou dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. S ohledem na to soud žalobcovu žádost výrokem I. zamítl.
8 Soud o žádosti o osvobození od soudního poplatku rozhodl i přes novou (dále vysvětlenou) právní úpravu týkající se placení soudního poplatku, neboť se domnívá, že nelze mít za to, že by k ní neměl přihlížet, tak jako je tomu nově u zaplacení soudního poplatku po soudem stanovené lhůtě.
9 Dále soud konstatuje, že žalobce nesplnil poplatkovou povinnost ani s podáním žaloby, ani ve lhůtě stanovené soudem v usnesení ze dne 1. 12. 2017, č. j. 45 A 149/2017 – 13, která uplynula dne 8. 12. 2017 a nebyl úspěšný ani s žádosti o osvobození od soudního poplatku.
10 Podle ustanovení § 47 písm. c) s. ř. s. soud usnesením řízení zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.
11 Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 296/2017 Sb. (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovoláním nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po uplynutí této lhůty se nepřihlíží.
12 Soud poznamenává, že zákonem č. 296/2017 Sb., kterým byl mj. novelizován zákon
o soudních poplatcích, došlo s účinností od 30. 9. 2017 ke změně § 9 tohoto zákona. Ve znění účinném do 30. 9. 2017 zákon umožňoval zaplacení poplatku za řízení i po marném uplynutí náhradní lhůty určené soudem, až do okamžiku, kdy usnesení o zastavení řízení pro nesplnění poplatkové povinnosti nabylo právní moci. Ve znění účinném po novele (od 30. 9. 2017) zvolil zákonodárce přísnější konstrukci: poplatník je povinen zaplatit soudní poplatek za řízení (nebyl-li zaplacen současně s podáním žaloby) ve lhůtě soudem určené a nesplnění této povinnosti má za následek zastavení řízení; k poplatku zaplacenému po uplynutí lhůty se nepřihlíží. Jak vyplývá z důvodové zprávy k zákonu č. 296/2017 Sb. (sněmovní tisk č. 987/0, dostupný na www.psp.cz), cílem zákonodárce bylo zjednodušení a snížení zátěže soudů.
13 S ohledem na citovanou právní úpravu nezbylo soudu nic jiného, než v souladu
s poučením, kterého se účastníkovi ve výzvě k zaplacení soudního poplatku dostalo, podle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s ustanovením § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích řízení výrokem II. zastavit.
14 O náhradě nákladů rozhodl soud výrokem III. v souladu s § 60 odst. 3 větou první s. ř. s., podle níž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Praha 20. prosince 2017
Mgr. Jitka Zavřelová, v. r.
předsedkyně senátu
Za správnost:
B. K.