U S N E S E N Í
Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Magdalenou Ježkovou ve věci žalobce: D. K., nar. X, st. příslušnost Ukrajina, hlášen na adrese X, zast. JUDr. Martinou Řehořovou, advokátkou v Hradci Králové, Československé armády 287/19, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 10. 2017, č. j. OAM-1072/ZA-ZA11-BE04-2016
takto:
Odůvodnění:
Žalobce se včas podanou žalobou domáhal zrušení shora identifikovaného rozhodnutí, kterým mu žalovaný neudělil mezinárodní ochranu dle ust. § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“).
V průběhu řízení před soudem vyšlo najevo, že žalobce se v určeném místě pobytu v X nezdržuje. Tato skutečnost byla dne 29. 11. 2017 a následně dne 18. 1. 2018 ověřena z databáze Ministerstva vnitra ČR. Soud dále sám pátral po místu pobytu žalobce.
Správa uprchlických zařízení Ministerstva vnitra soudu přípisem ze dne 5. 12. 2017 sdělila, že se žalobce nachází v X bez uvedení informace o následujícím pobytu. Ředitelství služby cizinecké policie soudu sdělilo, že poslední nahlášená adresa pobytu žalobce od 4. 1. 2017 je X, přičemž propustka od tohoto data byla žalobci vydána na adresu X. Na základě této informace pak soud provedl pokus o zjištění aktuálního pobytu žalobce na uvedené adrese, nicméně zásilka byla soudu vrácena, když zásilku nebylo možné vložit do schránky adresáta. Rovněž tak ustanovený advokát soudu sdělil, že mu současná adresa žalobce není známa.
Podle § 47 písm. c) s. ř. s., soud řízení zastaví, stanoví-li tak zvláštní zákon.
Podle § 33 písm. b) zákona o azylu soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany (žalobce).
K podmínkám postupu dle těchto ustanovení se vyjádřil Nejvyšší správní soud např. v rozsudku ze dne 14. 8. 2009, č. j. 8 Azs 21/2009 – 91, v němž konstatoval, že vychází-li soud ve svém rozhodnutí z toho, že účastník řízení je neznámého pobytu, musí být ověření této skutečnosti přiměřeně aktuální. V rozsudku ze dne 26. 5. 2005, č. j. 7 Azs 271/2004 – 58, Nejvyšší správní soud uvedl, že nemožnost zjistit místo pobytu žadatele o udělení azylu je dána jen tam, kde soud vyvíjel požadované úsilí ke zjištění místa pobytu žadatele a přes toto úsilí a případně další pátrání v příslušných evidencích pobyt žadatele nebyl zjištěn a zůstal zcela neznámý. Pokud i přes toto úsilí zůstane pobyt stěžovatele nezjištěn a zcela neznámý, lze řízení zastavit.
Krajský soud je názoru, že vyvinul přiměřené úsilí ke zjištění místa pobytu žalobce, toto úsilí však bylo marné. Posledním známým místem pobytu žalobce bylo X, kde se však již nyní žalobce nenachází. Aktuální místo pobytu žalobce není známo krajskému soudu ani žalovanému.
Ze shora uvedených důvodů soud rozhodl o zastavení řízení podle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 33 písm. b) zákona o azylu.
Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s., podle nějž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení o žalobě zastaveno.
Poučení:
Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 55 odst. 5 za použití § 54 odst. 5 s. ř. s.).
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Hradec Králové 19. ledna 2018
JUDr. Magdalena Ježková v. r.
samosoudkyně
Za správnost vyhotovení:
R..