U S N E S E N Í
Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Lehkou, Ph.D. v právní věci žalobkyně: M. N., nar. „X“, bytem „X“, proti žalovanému: M i n i s t e r s t v u p r á c e a s o c i á l n í c h v ě c í, sídlem v Praze 2, ul. Na Poříčním právu č. p. 1, PSČ 128 01, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 1. 2016, č. j. MPSV-2016/18000-916, sp. zn. SZ/1229/2015/9S-ÚSK, o přiznání nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením ode dne 1. 3. 2015,
t a k t o :
I. Řízení s e z a s t a v u j e .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobkyně se žalobou, která byla podána v zákonem stanovené lhůtě, domáhala přezkoumání zákonnosti napadeného rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 1. 2016, č. j. MPSV-2016/18000-916, sp. zn. SZ/1229/2015/9S-ÚSK, kterým bylo změněno rozhodnutí Úřadu práce České republiky, krajské pobočky v Ústí nad Labem, kontaktního pracoviště Podbořany (dále jen „správní orgán I. stupně“), ze dne 25. 5. 2015, č. j. 139787/15/LN, a výrok rozhodnutí nahrazen textem: „M. N., narozené „X“, trvale bytem „X“, se podle ustanovení § 34 odst. 1 a 2, ustanovení § 34a, § 34b a ustanovení § 35 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, přiznává nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“ ode dne 01.03.2015 trvale.“
Při ústním jednání před soudem, které se konalo dne 15. 11. 2017, ovšem žalobkyně vzala výslovně tuto žalobu zpět s poukazem na to, že se jí v mezidobí výrazně zhoršil zdravotní stav, kdy toto zhoršení bude třeba žalovanému teprve doložit.
Protože projev vůle žalobkyně, kterým došlo ke zpětvzetí předmětné žaloby, je zcela jednoznačný a nevzbuzuje pochybnosti o tom, že jím žalobkyně zamýšlela ukončení dotyčného soudního řízení jeho zastavením, soud tudíž v souladu s ust. § 47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), řízení o předmětné žalobě zastavil.
Z důvodů zastavení řízení současně v souladu s ust. § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť k zastavení řízení nedošlo v důsledku pozdějšího chování žalovaného či uspokojení žalobkyně, a proto žalobkyně nemá proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení podle věty druhé téhož zákonného ustanovení.
Pro úplnost soud poznamenává, že v předmětném přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí je pro soud skutečně určující zdravotní stav, jaký panoval v době rozhodné, tj. k datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí. Proto pokud u žalobkyně došlo od data vydání žalobou napadeného rozhodnutí k nějaké změně (zhoršení) jejího zdravotního stavu, nic jí nebrání v tom, aby u žalovaného zažádala o přiznání nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením označeným symbolem „ZTP“ a iniciovala tak nové správní řízení včetně případného soudního přezkumu v rámci správního soudnictví, pokud by jí žalovaný nevyhověl. Právě v novém správním řízení by žalobkyně měla poukazovat a dokládat, že její zdravotní stav se jen zhoršuje, když v lednu 2017 prodělala těžkou operaci kolene (výměnu kolenního kloubu) s následnými pooperačními komplikacemi a její špatný zdravotní stav dokládá i lékařská zpráva MUDr. Z. ze dne 6. 11. 2017 i lékařská zpráva MUDr. V. ze dne 6. 11. 2017.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Ústí nad Labem dne 15. listopadu 2017
JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r.
samosoudce
Za správnost vyhotovení:
G. Z.