Číslo jednací: 32Ad 3/2017
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivonou Šubrtovou ve věci žalobkyně: E. D., bytem X, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované o námitkách ze dne 21. 11. 2016, č. j. X, o zvýšení starobního důchodu
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
[1] Žalovaná rozhodnutím ze dne 13. 9. 2016, č. j. X (dále také jen „prvoinstanční rozhodnutí“) zamítla žádost žalobkyně o zvýšení starobního důchodu pro nesplnění podmínek ustanovení § 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Proti uvedenému rozhodnutí podala žalobkyně námitky, v nichž nesouhlasila s tím, že jí pro účely stanovení výše starobního důchodu nebyla zohledněna doba zaměstnání v Zemědělském družstvu Český ráj Všeň. Předložila žalované výpis Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR (dále také jen „VZP“) ze dne 5. 4. 2016 za období od 1. 1. 1992 do 5. 4. 2016, v němž je uvedeno trvání jejího zaměstnání v období od 1. 1. 1993 do 31. 5. 1993 v Zemědělském družstvu Český ráj.
[2] Žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 21. 11. 2016, č. j. X žalovaná zamítla námitky žalobkyně a potvrdila prvoinstanční rozhodnutí. V odůvodnění uvedla, že ČSSZ neeviduje žádné doklady za dobu zaměstnání žalobkyně v roce 1993, žádné potvrzení o době pojištění a vyměřovacím základu za dobu od 1. 1. 1993 do 31. 5. 1993 se jí nepodařilo získat ani dotazem na žalobkyní uváděného zaměstnavatele, nyní AGRA Český ráj a.s., jenž k opakovanému dotazu žalované sdělil, že pracovní poměr žalobkyně v Zemědělském družstvu Český ráj Všeň (dále také jen „ZD Český ráj“) trval od 1. 2. 1972 do 31. 3. 1992, záznam o zaměstnání žalobkyně v roce 1993 nebyl dohledán.
[3] K žalobkyní předloženému výpisu VZP žalovaná uvedla, že zdravotní pojištění, které je povinné pro každého občana České republiky, je určené k úhradě nákladů zdravotní péče. Účast na zdravotním pojištění však sama o sobě nezakládá účast na důchodovém pojištění. Žalovaná shrnula, že v evidenci ČSSZ se nenacházejí žádné doklady o zaměstnání žalobkyně v době od 1. 1. 1993 do 31. 5. 1993 u ZD Český ráj. Od uvedeného ZD má žalovaná k dispozici pouze evidenční listy prokazující dobu pojištění do 31. 3. 1992. Žalobkyní namítaná doba nebyla prokázána ani opětovným šetřením u právního nástupce ZD Český ráj. Žalovaná dále poukázala na to, že v žádosti žalobkyně o invalidní důchod ze dne 13. 7. 1995 je uvedena doba zaměstnání u ZD do ledna 1992, do 31. 3. 1992 bylo čerpáno nemocenské v ochranné době a od 1. 4. 1992 do července 1994 byla bez zaměstnání. V žádosti žalobkyně o starobní důchod ze dne 16. 1. 2003 pak byla celá doba od 1. 12. 1991 do 1. 8. 1994 uvedena jako doba bez pojištění. Údaje v obou těchto žádostech žalobkyně stvrdila svým podpisem. Žalovaná uzavřela, že žalobkyně neprokázala tvrzené zaměstnání v období od 1. 1. 1993 do 31. 5. 1993, proto jí uvedenou dobu nelze započíst jako dobu pojištění. Dle žalované je nepochybné, že žalobkyně v rámci důchodového pojištění získala 32 roků a 311 dnů pojištění.
[4] Žalobkyně se včas podanou žalobou domáhala přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalované ze dne 21. 11. 2016, jakož i jemu předcházejícího prvoinstančního rozhodnutí ze dne 13. 6. 2016. Stejně jako v námitkách zopakovala svůj nesouhlas s tím, že jí pro účely stanovení výše starobního důchodu nebyla započtena doba zaměstnání v ZD Český ráj, nyní AGRA Český ráj a.s. za období od 1. 1. 1993 do 31. 5. 1993, ač doložila trvání pracovního poměru u uvedeného zaměstnavatele potvrzením Všeobecné zdravotní pojišťovny. Uvedla, že v ZD Český ráj byla zaměstnána od 1. 2. 1972 až do jeho zrušení a převedení na společnost AGRA Český ráj a.s., k čemuž došlo určitě až po roce 1993, má za to, že to bylo v roce 1994 nebo 1995. Po dobu jejího působení v ZD Český ráj nedošlo z její strany ani ze strany zaměstnavatele k rozvázání pracovního poměru. Uvedla, že žalobu podala na radu Veřejné ochránkyně práv, na jejíž kancelář se obrátila v roce 2016 se žádostí o radu ve věci zvýšení starobního důchodu. Právě pověřený pracovník Veřejné ochránkyně práv ji upozornil na to, že jí nebyla zohledněna doba zaměstnání od 1. 1. 1993 do 31. 5. 1993 v ZD Český ráj, což zjistil z výpisu Všeobecné zdravotní pojišťovny ze dne 5. 4. 2016, který žalobkyni zaslal. Korespondenci od Veřejné ochránkyně práv s doporučením jak v dané věci postupovat, ke své žalobě přiložila.
[5] Uvedla, že po tolika letech již sama žádné doklady nemá a nemůže je sehnat. Dle jejího názoru bylo napadené rozhodnutí vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu a mělo by být soudem zrušeno.
III. Vyjádření žalované
[6] Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě shrnula, že žalobkyně je od 5. 3. 2003 poživatelkou starobního důchodu přiznaného podle ust. § 31 zdp. Dalším rozhodnutím ze dne 17. 3. 2016 žalovaná rozhodla o zvýšení starobního důchodu žalobkyně od 5. 3. 2003 z důvodu ve výpočtu důchodu použitého chybného koeficientu nárůstu pro rok 1991 a současně žalobkyni započetla nově prokázanou dobu pojištění od 1. 1. 1992 do 31. 3. 1992.
[7] Dne 20. 6. 2016 žalobkyně požádala o zvýšení starobního důchodu zápočtem chybějící doby zaměstnání za období od 1. 1. 1993 do 31. 5. 1993 u ZD Český ráj, nyní AGRA Český ráj a.s. Na základě toho žalovaná provedla dne 13. 7. 2016 šetření přímo u AGRA Český ráj a.s. Z archivní dokumentace bylo zjištěno, že pracovní poměr žalobkyně v ZD Český ráj trval od 1. 2. 1972 do 31. 3. 1992. Z důvodu žalobkyní podaných námitek a jí předloženého potvrzení VZP ze dne 5. 4. 2016 (obsahujícího údaj o zaměstnání žalobkyně v ZD Český ráj od 1. 1. 1993 do 31. 5. 1993) žalovaná své šetření u právního nástupce původního ZD zopakovala, žádné nové skutečnosti však prokázány nebyly. Žalovaná setrvala na názoru, že účast na zdravotním pojištění sama o sobě nezakládá účast na důchodovém pojištění.
[8] Žalovaná dále uvedla, že před přiznáním starobního důchodu byla žalobkyně od 1. 12. 1991 poživatelkou částečného invalidního důchodu. Poukázala na obsah protokolu o jednání posudkové komise Okresní správy sociálního zabezpečení Semily ze dne 2. 6. 1992, z něhož vyplývá, že žalobkyně byla zaměstnána v ZD Český ráj, v době od 18. 9. 1991 do 18. 12. 1991 pobírala nemocenské dávky a od té doby do práce nenastoupila. Žalovaná dále uvedla, že v žádosti o plný invalidní důchod ze dne 13. 7. 1995 žalobkyně uvedla, že do 31. 3. 1992 čerpala nemocenské dávky v ochranné době, což potvrzuje i evidenční list důchodového zabezpečení ze dne 19. 5. 1992. V uvedené žádosti rovněž uvedla a potvrdila svým podpisem, že od 1. 4. 1992 do července 1994 byla bez zaměstnání.
[9] Žalobkyně tedy neprokázala, že byla v období od 1. 1. 1993 do 31. 5. 1993 důchodově pojištěna. Žalovaná setrvala na správnosti napadeného rozhodnutí a navrhla, aby soud žalobu zamítl. Doplnila, že se nebrání rozhodnout o výši starobního důchodu znovu, prokáže-li žalobkyně nové skutečnosti o sporné době pojištění.
[10] Dalším podáním žalobkyně soudu předložila aktuální výpis VZP Semily ze dne 28. 4. 2017- výpis za období od 1. 1. 1992 do 28. 4. 2017, v němž je uvedena dobu jejího zaměstnání od 1. 1. 1993 do 31. 5. 1993 u zaměstnavatele Zemědělské družstvo Český ráj. Dále uvedla, že vzhledem ke skutečnosti, že jí byl částečný invalidní důchod přiznán se zpětnou platností, není si jista, zda chodila do zaměstnání nebo byla v pracovní neschopnosti. Doplnila, že nemůže své příbuzné a známé žádat, aby si vzpomněli, zda před 24 lety pracovala a za tím účelem byli předváděni k výslechu. Má za to, že jí sporovanou dobu, kterou dokládá potvrzením VZP, by si měly mezi sebou vyřešit žalovaná se zdravotní pojišťovnou.
IV. Skutkové a právní závěry krajského soudu
[11] Soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). O žalobě rozhodl při jednání v nepřítomnosti žalobkyně, která se z jednání omluvila.
[12] V přezkumném řízení soud provedl důkaz podstatným obsahem správního spisu, který ohledně žalobkyně vede žalovaná a z něho ověřil rozhodné skutečnosti, které jsou popsány výše v bodech 3, 6, 7 a 8 tohoto rozsudku.
[13] Z evidenčního listu důchodového zabezpečení ze dne 19. 5. 1992, vystaveného ZD Český ráj Všeň, vyplývá, že pracovní poměr žalobkyně trval, resp. evidenční list byl ukončen ke dni 31. 3. 1992.
[14] Soudu předložený výpis VZP ze dne 28. 4. 2017 je totožný s výpisem VZP ze dne 5. 4. 2016 (tj. výpis za období od 1. 1. 1992 do doby současné) a obsahuje v kolonce zaměstnání od do, údaj o tom, že v době od 1. 1. 1993 do 31. 5. 1993 byla žalobkyně zaměstnána v Zemědělském družstvu Český ráj, další zaměstnání je uvedeno až od 6. 3. 2006. Výpis dále obsahuje údaj o tom, že žalobkyně byla od 27. 11. 1992 důchodce, od 2. 8. 1994 – 18. 3. 2003 byla uchazečem o zaměstnání.
[15] Krajský soud požádal VZP ČR o vyjádření, proč a z jakého důvodu neeviduje u žalobkyně dobu zaměstnání od 1. 1. 1992 do 31. 12. 1992 a na druhé straně, na základě jakých dokladů vykazuje u žalobkyně spornou dobu zaměstnání od 1. 1. 1993 do 31. 5. 1993. Současně požádal o sdělení, zda za žalobkyni bylo v období od 1. 1. 1993 do 31. 5. 1993 jejím zaměstnavatelem ZD Český ráj odváděno pojistné na zdravotní pojištění a zda VZP disponuje nějakými doklady, které by uvedenou skutečnost prokázaly (např. pracovní smlouvu žalobkyně, přihlášku či odhlášku žalobkyně k pojištění a pod).
[16] VZP ČR, regionální pobočka Ústí nad Labem ve své odpovědi ze dne 16. 11. 2017 uvedla, že z důvodu uplynutí skartační lhůty nelze k uvedené věci žádné doklady poskytnout. Obecně konstatovala, že zaměstnání je do systému standardně zadáváno na základě oznámení zaměstnavatele, lze tedy předpokládat, že zaměstnavatel se sám k hrazení zdravotního pojištění za žalobkyni přihlásil. Zda bylo zaplaceno zdravotní pojištění za konkrétní zaměstnankyni nelze jednoznačně sdělit, neboť pojistné na zdravotní pojištění je odváděno kumulativně za všechny zaměstnance jednou úhradou.
[17] Pověřená pracovnice žalované navrhla zamítnutí žaloby, náklady řízení nežádala.
[18] Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i v jejich souhrnu i s důkazy provedenými v řízení před správním orgánem (§ 77 odst. 2 s. ř. s.) a po provedeném dokazování v návaznosti na příslušná zákonná ustanovení dospěl k závěru, že žaloba n e n í d ů v o d n á.
[19] Předmětem projednávané věci je posouzení, zda žalobkyně prokázala, že byla v období od 1. 1. 1993 do 31. 5. 1993 zaměstnána v Zemědělském družstvu Český ráj Všeň a má tak nárok na dodatečné zhodnocení a započtení této doby do doby pojištění a tím i nárok na zvýšení výše starobního důchodu.
[20] Podle § 38 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění, je primárním důkazním prostředkem k osvědčení doby pojištění a získaných vyměřovacích základů pro výpočet důchodu evidenční list důchodového pojištění, dříve evidenční list důchodového zabezpečení. Při jejich absenci je třeba aplikovat obecná pravidla pro dokazování uvedená v § 52 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podle kterého lze k provedení důkazu užít všech důkazních prostředků, které jsou vhodné ke zjištění stavu věci a které nejsou získány nebo provedeny v rozporu s právními předpisy, a to zejména listiny, ohledání, svědecká výpověď a znalecký posudek. V § 85 zákona č. 582/1991 Sb. jsou upravena pravidla pro prokazování některých dob pojištění, podle pátého odstavce citovaného ustanovení lze k prokázání doby pojištění použít čestného prohlášení nejméně dvou svědků a žadatele o důchod, nelze-li tuto dobu prokázat jinak (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 6. 2014, č.j. 3 Ads 58/2013, rozsudek ze dne 11. 7. 2013, č.j. 4 Ads 28/2013, dále též rozsudek ze dne 12. 6. 2013, č.j. 4 Ads 8/2013).
[21] Žalovaná vycházela při výpočtu starobního důchodu žalobkyně z údajů uvedených v evidenčních listech důchodového zabezpečení/pojištění založených v její evidenci a podle dokladů, které jí byly žalobkyní předloženy k žádosti o starobní důchod. V uvedeném postupu soud neshledal pochybení.
[22] K žalobkyní dodatečně předloženému výpisu VZP krajský soud uvádí, že veřejné zdravotní pojištění představuje autonomní pojistný systém, sloužící k účelu hrazení plateb za zdravotní péči. Soud ve shodě se žalovanou uvádí, že samotná účast na zdravotním pojištění automaticky nezakládá účast na důchodovém pojištění. Ostatně uvedenou skutečnost žalobkyni potvrdila i kancelář Veřejné ochránkyně práv ve své odpovědi ze dne 14. 12. 2016. Ta žalobkyni dále sdělila, že je třeba, aby předložila další dokumenty, z nichž bude její zaměstnání v ZD patrné. Příkladmo uvedla pracovní smlouvu, doklad o ukončení pracovněprávního vztahu, zápočtový list, mzdové listy, výplatní pásky apod. Není-li jich, je možné dobu zaměstnání prokázat písemným čestným prohlášením, jehož nezbytnou součástí je čestné prohlášení nejméně dvou bývalých spolupracovníků či spolupracovnic z té doby, kteří mají ve svých důchodových nárocích sporné období ode dne 1. 1. 1993 do 31. 5. 1993 započítáno jako zaměstnání v předmětném zemědělském družstvu a kteří potvrdí, že tam byla žalobkyně v uvedeném období zaměstnána.
[23] Krajský soud shrnuje, že samotný výpis ze zdravotního pojištění bez existence dalších důkazů, jež by prokázaly existenci pracovního poměru žalobkyně v ZD Český ráj (výplatní pásky, případně mzdové listy, a pod) nelze považovat za kvalifikovaný důkaz k prokázání sporné doby pojištění. Ani v řízení před soudem se nepodařilo (dotazem na zdravotní pojišťovnu) získat další informace či důkazy o existenci pracovního poměru žalobkyně ve sporném období. Navíc některé údaje ve výpisu zdravotní pojišťovny za období od 1. 1. 1992 do současné doby zcela neodpovídají údajům uvedeným v osobním listu důchodového pojištění, kterými disponuje žalovaná a jejichž rozsah, pokud jde o dobu pojištění, je širší a ucelenější. Žalovaná proto nepochybila, pokud námitky žalobkyně zamítla a prvoinstanční rozhodnutí jako správné potvrdila. Soud rovněž považuje za vysoce pravděpodobné, že informace ohledně doby trvání svého zaměstnání v ZD Český ráj, které žalobkyně uvedla zejména při jednání posudkové komise Okresní správy sociálního zabezpečení Semily v roce 1992 při rozhodování o její žádosti o invalidní důchod, jakož i ve své další žádosti o invalidní důchod v roce 1995, tedy, že před přiznáním částečného invalidního důchodu (přiznán jí byl zpětně od 1. 12. 1991) pobírala nemocenské dávky (do 18. 12. 1991, resp. do 31. 3. 1992) a od té doby do práce nenastoupila, a že od 1. 4. 1992 byla bez zaměstnání, nejvíce odpovídají skutkovému stavu věci, jaký byl v té době, a jak uvedené skutečnosti žalobkyně jistě podle pravdy uvedla do svých prvotních žádostí o invalidní důchod. Tomu ostatně odpovídá i objektivně prokázaná skutečnost, že evidenční list důchodového zabezpečení žalobkyně byl ze strany ZD Český ráj ukončen ke dni 31. 3. 1992. Vzhledem ke značné časové vzdálenosti je nyní obtížné s určitostí tvrdit stav věcí jaký byl v roce 1993.
[24] Krajský soud konstatuje, jak je již uvedeno výše, že k prokázání doby pojištění lze podle § 85 odst. 5 zákona č. 582/1991 Sb., použít čestné prohlášení nejméně dvou svědků a žadatele o důchod, nelze-li tuto dobu prokázat jinak. I z judikatury Nejvyššího správního soudu (srovnej rozsudek ze dne 11. 7. 2013, č.j. 4 Ads 28/2013) vyplývá, že účel uvedeného ustanovení spočívá v možnosti pojištěnce doložit po dosažení důchodového věku účast na důchodovém pojištění získanou v minulosti, a to často s odstupem řady desítek let, neboť zákonodárce si byl vědom skutečnosti, že po tak dlouhé době je často problematické předložit příslušné evidenční listy. Prostřednictvím uvedeného ustanovení je možné doložit jen dobu pojištění, a o to žalobkyně usiluje, nikoli vyměřovací základy, na které klade i judikatura Nejvyššího správního soudu vyšší nároky (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 10. 2010, č.j. 3 Ads 78/2010-93, podle něhož …“za účelem prokázání vyměřovacích základů nelze použít tytéž podpůrné důkazní prostředky, jako stran prokázání samotné doby pojištění, např. čestné prohlášení dvou svědků a žadatele o důchod..“
[25] Krajský soud má tedy za to, že pokud by žalobkyně využila uvedeného ustanovení § 85 odst. 5 zákona č. 582/1991 Sb. a doložila čestné prohlášení nejméně dvou svědků, tj. svých bývalých spolupracovníků, kterým bylo do jejich důchodových dávek sporné období ode dne 1. 1. 1993 do 31. 5. 1993 započítáno jako zaměstnání v dotčeném zemědělském družstvu, mohla by být se svou žádostí o zvýšení starobního důchodu úspěšná. To se však v řízení před žalovanou, ač žalobkyně měla v tomto směru potřebné informace od veřejné ochránkyně práv, ani v řízení před soudem, nestalo. Žalobkyně ve svém podání soudu sama uvedla, že „nemůže své příbuzné a známe žádat, aby si vzpomněli, zda před 24 lety pracovala a za tím účelem byli předváděni k výslechu.“ Ani soud nemůže žalobkyni k uvedenému kroku jakkoli nutit, nutno podotknout, že v daném případě by nestačilo prohlášení rodinných příslušníků či známých, ale muselo by se jednat o bývalé spolupracovníky. Pokud však žalobkyně kromě potvrzení Všeobecné zdravotní pojišťovny nedoložila žádné jiné důkazy k prokázání sporné doby pojištění, nemohl soud její žalobě vyhovět.
[26] Závěrem soud shrnuje, že neshledal v postupu žalované ani při aplikaci hmotného práva pochybení, nezbylo mu proto, než v souladu s ustanovením § 78 odst. 7 s. ř. s. žalobu jako nedůvodnou zamítnout.
[27] Výrok o náhradě nákladů řízení soud odůvodňuje ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s., dle kterého má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně nebyla ve věci úspěšná a správnímu orgánu, který měl ve věci úspěch, toto právo nenáleží dle odst. 2 tohoto zákonného ustanovení.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Hradec Králové 18. leden 2018
JUDr. Ivona Šubrtová v. r.
samosoudkyně
Za správnost vyhotovení:
R. V.