USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců Olgy Stránské a Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., ve věci

žalobce: B. V.

bytem X

proti

žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje

se sídlem Zborovská 81/11, 150  21 Praha 5

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 11. 2017, č. j. 144410/2017/KUSK, sp. zn. SZ 117809/2017/KUSK ÚSŘ/Ha,

takto:

1. Žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků a návrh žalobce na ustanovení zástupce se zamítá.
2. Žaloba se odmítá.
3. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) u Krajského soudu v Praze domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl žalobcovo odvolání proti usnesení starosty města Čáslav ze dne 2. 8. 2017, č. j. MěÚ20450/2017, sp. zn. 215/2015-Ob, a toto rozhodnutí potvrdil. Tímto rozhodnutím starosta města Čáslav rozhodl tak, že tajemník Městského úřadu v Čáslavi není vyloučen z projednávání a rozhodování ve věci stavby D. z. Č. na pozemcích p. č. xxxx.
2. Soud při prověřování podmínek řízení shledal, že žalobou napadené rozhodnutí je vyloučeno ze soudního přezkumu.
3. Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, odmítne soud usnesením návrh, který je podle tohoto zákona nepřípustný.
4. Podle § 68 písm. e) s. ř. s. je žaloba nepřípustná tehdy, jestliže se domáhá přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno. Podle § 70 písm. c) s. ř. s. jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny úkony správního orgánu, jimiž se upravuje vedení řízení před správním orgánem.
5. Usnesení o (ne)podjatosti úřední osoby je svou povahou pouze rozhodnutím o vedení řízení (tedy rozhodnutím procesní povahy), jímž se upravují poměry ve správním řízení, resp. vytváří se předpoklady pro to, aby mohlo být ve věci meritorně rozhodnuto. Zmíněné usnesení správního orgánu I. stupně, jakož i rozhodnutí žalovaného tedy nejsou konečnými rozhodnutími ve věci samé, ale pouze rozhodnutími o dílčích právních otázkách, která rozhodnutí ve věci samé předchází. Jde tedy o rozhodnutí, jimiž se upravuje vedení řízení, která jsou ze soudního přezkumu vyloučena ustanovením § 70 písm. c) s. ř. s. (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 10. 2003, č. j. 3 Afs 20/2003-23). Důvodem této výluky je skutečnost, že soudní přezkum každého takového rozhodnutí by značně prodlužoval správní řízení. Vychází tedy ze zásady procesní ekonomie.
6. Vyloučení rozhodnutí o odvolání proti usnesení o nepodjatosti úřední osoby nicméně neznamená, že postup žalovaného, resp. správního orgánu I. stupně nelze soudně přezkoumat. Soudní přezkum je možný v okamžiku, kdy bude vydáno konečné rozhodnutí ve věci, které může žalobce napadnout žalobou obsahující odpovídající žalobní námitku. Až v tomto řízení správní soudy posoudí otázku, zda šlo o vadu řízení, která případně mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí. Je-li takto zajištěn soudní přezkum dané otázky v rámci konečného rozhodnutí ve věci (v řízení o žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání), neporušuje kompetenční výluka, která naplňuje zásadu hospodárnosti, právo na přístup k soudu dle čl. 36 Listiny základních práv a svobod.
7. Nepřípustnost žaloby vzal soud v úvahu také při rozhodování o žádosti žalobce o osvobození od soudního poplatku a návrhu na ustanovení zástupce. Podle § 36 odst. 3 s. ř. s. pokud soud dospěje k závěru, že návrh (žaloba) zjevně nemůže být úspěšný, žádost o osvobození od soudních poplatků zamítne. Zjevně neúspěšným návrhem je i žaloba nepřípustná, a proto soud výrokem I. rozhodl o tom, že žádost o osvobození od soudních poplatků se zamítá. V návaznosti na to rozhodl soud týmž výrokem o tom, že se zamítá návrh na ustanovení zástupce, neboť ustanovit zástupce lze jen tomu, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků (§ 35 odst. 9 s. ř. s.).
8. Závěrem soud poznamenává, že nepřehlédl tvrzení žalobce, že soudci působící v soudních odděleních správního úseku Krajského soudu v Praze jsou vyloučeni z projednání této věci. Jde nicméně o obvyklou součást všech žalobcových podání, o níž v minulosti opakovaně rozhodoval Nejvyšší správní soud (srov. např. usnesení ze dne 3. 7. 2014, č. j. Nao 236/2014 – 106, usnesení ze dne 1. 6. 2012, č. j. Nao 38/2012 – 15, případně usnesení ze dne 17. 4. 2014, č. j. Nao 146/2014 – 22). Žalobce obsah své námitky neuzpůsobil dané věci, ani neupřesnil, proč by měly být vyloučeny z projednání věci všechny specializované senáty Krajského soudu v Praze. Žalobce uvádí pouze obecná nepodložená tvrzení, že zdejší soud ve své dosavadní rozhodovací činnosti vždy podpořil žalobcovu protistranu, jedná represivně, žalobce uráží a projevuje vůči němu „patologickou třídní nenávist“. Se zřetelem k výše uvedeným okolnostem považuje soud námitku podjatosti za ryze formálně uplatněnou, proto nepředkládal věc k posouzení Nejvyššímu správnímu soudu a o žalobě rozhodl.
9. Soud ze shora uvedených důvodů žalobu podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 68 písm. e) a § 70 písm. c) s. ř. s. odmítl.
10. Náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s. tak, že s ohledem na to, že byla žaloba odmítnuta, žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu
a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 19. ledna 2018

Mgr. Jitka Zavřelová v. r.

předsedkyně senátu