22 A 48/2016 – 35
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudkyň JUDr. Zory Šmolkové a JUDr. Miroslavy Honusové, ve věci žalobce MUDr. I. J., Ph.D., zastoupeného JUDr. Vladimírem Zonkem, advokátem se sídlem Sadová 553/8, Ostrava – Moravská Ostrava, proti žalovanému Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje, se sídlem 28. října 117, Ostrava, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného č. j. MSK 152174/2015 ze dne 14. 4. 2016, ve věci záznamu bodů v registru řidičů,
t a k t o :
I. Žaloba se zamítá.
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobce se svou žalobou doručenou Krajskému soudu v Ostravě dne 2. 5. 2016 domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 4. 2016, č. j. MSK 152174/2015 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto odvolání
žalobce a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Ostravy (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 18. 11. 2015, č. j. SM/411856/15/DSČ/LipK-BS, kterým bylo rozhodnuto o námitkách žalobce proti provedení záznamu bodů v registru řidičů. Podle žalobce nebyly ve třech případech naplněny požadavky na formální obsah blokového rozhodnutí a tyto proto nemohly být podkladem pro záznam bodů v registru řidičů.
pokutového bloku série JL/2015 č. L 0847070. U popisu přestupkového jednání jsou použity zkratky, takže z popisu není zřejmé, kde se ho měl žalobce dopustit, jakou měl jet rychlostí a jakým vozidlem (typ, registrační značka). Právní kvalifikace je nečitelná a není z ní zřejmé, pod kterou skutkovou podstatu bylo přestupkové jednání podřazeno, když rozeznatelný je pouze údaj „§ 125c“. U úřední osoby není uvedeno jméno a příjmení a služební číslo je nečitelné.
došlo k ověření totožnosti MUDr. J., chybí popis přestupkového jednání, včetně toho, kde měl být přestupek spáchán, chybí údaje o zastoupení žalobce a datum převzetí předchází přestupkovému jednání. Navíc je použita zkratka „dtto“, což je nepřípustné.
pokutových bloků série AP/2009 č. P 0466058 a P 0466059, opět chybí přesný popis přestupkového jednání, když není uvedeno datum spáchání přestupku, chybí právní kvalifikace, chybí označení vozidla, kterým se měl žalobce přestupku dopustit a chybí údaj, zda motorové vozidlo řídil. Blok P 0466059 je nadto nevyplněný.
Dále žalobce namítl, že za situace, kdy Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 30. 9. 2015, č. j. 6 As 114/2014-55 dovodil, že uložení bodů za spáchání přestupku je trestem, měl správní orgán přihlédnout k zániku trestnosti jednotlivých přestupků, neboť jak u jednání, jež zakládají trestní odpovědnost, tak u správních deliktů, dochází s ohledem na běh času k zániku trestnosti těchto jednání. Podle žalobce je maximální hranicí, po kterou lze přihlížet k přestupkovému jednání a uplatňovat z ní jakékoliv důsledky vůči pachateli, lhůta tří let. Po uplynutí tří let dochází k promlčení a zániku trestnosti a poté již nelze přihlížet ani k zaznamenaným bodům.
Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Odkázal na své rozhodnutí s tím, že žalobce pouze opakuje svoje odvolací námitky, se kterými se žalovaný v rozhodnutí vypořádal. Nesouhlasil ani s názorem žalobce, že z usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2015, č. j. 6 As 114/2014-55 by mělo vyplývat, že body zaznamenané v registru řidičů před více než třemi lety by měly být vymazány nebo by neměly být započítávány.
U jednání žalobce na svém stanovisku setrval. Žalovaný se k jednání nedostavil.
Krajský soud poté, co zjistil, že žaloba byla podána včas ve lhůtě dvou měsíců po doručení písemného vyhotovení rozhodnutí žalovaného žalobci, tedy v souladu s ustanovením § 72 odst. 1 zákona č. 152/2002 Sb., soudního řádu správního (dále
jen „s. ř. s.“), přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 s. ř. s. v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
Z obsahu správních spisů krajský soud zjistil, že pro účely správního řízení ve věci námitek proti provedení záznamu bodů v registru řidičů byla správnímu orgánu I. stupně ze strany Policie České republiky zaslána fotokopie pokutového bloku série JL/2015 č. L 0847070, jímž byla dne 21. 8. 2015 žalobci uložena pokuta ve výši 1.000,- Kč. Na pokutovém bloku je v kolonkách identifikujících totožnost přestupce uvedeno jeho jméno a příjmení – I. J., rodné číslo – X, adresa místa pobytu – S. 1723/11, O., M. O., číslo OP – X a série a číslo ŘP – X. V sekci „přestupkové jednání – doba, místo a popis“ je uvedeno „21. 8. 2015 v 15:53 hod., sl. I/56, mimo obec Hodoňovice (sm. SK), § 18/3 z. č. 361/2000 Sb. - rychlost mimo obec, 90/127/123 km/h, RZ: X“. Dále je uvedeno ustanovení zákona, dle něhož byla pokuta uložena - § 125c/1f/3
z. č. 361/2000 Sb., celková výše uložené pokuty – 1000,- Kč, místo a datum vystavení bloku – v Hodoňovicích dne 21. 8. 2015, dále otisk úředního razítka a podpis a služební či identifikační číslo oprávněné úřední osoby. Na závěr bloku je vyjádřen žalobcův souhlas s projednáním přestupku v blokovém řízení, potvrzení správnosti údajů na obou částech bloku a převzetí části bloku A dne 21. 8. 2015.
Dále byla správnímu orgánu I. stupně ze strany Městského úřadu Vítkov zaslána fotokopie pokutových bloků vydaných v blokovém řízení dne 31. 10. 2012. Na pokutovém bloku série OF/2007 č. F 0811787 je opět uvedeno jméno a příjmení přestupce, datum narození a bydliště, dále ustanovení zákona, dle něhož byla pokuta uložena - § 125c/1f b. č. 4 z. č. 361/2000 Sb., v kolonce ověření totožnosti je poté uvedeno „zmocněnec: D. F.OP X“. V části „doba, místo a popis přestupkového jednání“ je uvedeno datum, čas i místo spáchání přestupku – 22. 8. 2012, 15:42 h., Vítkov pk. K., jakož i popis skutku – řízení motorového vozidla zn. Landrover RZ X a překročení rychlosti v obci 50/64/61, tj. o 11 km/h. Dále je uvedena celková výše uložené pokuty – 1000,- Kč, místo a datum vystavení bloku – ve Vítkově dne 31. 10. 2012, otisk úředního razítka a příjmení, podpis a funkce oprávněné úřední osoby. Na závěr je podpisem žalobce potvrzeno převzetí dílu „B“ bloku dne 31. 10. 2012. Pokutový blok série OF/2007
č. F 0811788 vykazuje shodné znaky s blokem č. F 0811787 ovšem s těmi rozdíly, že v kolonce pro ověření totožnosti je uvedeno „č. OP X“, v kolonce celkové výše uložené pokuty je uvedeno „dtto (1000,-)“ a v kolonce o potvrzení převzetí dílu „B“ pokutového bloku je uvedeno datum 31. 10. 2002.
Ze strany Policie České republiky byla správnímu orgánu I. stupně zaslána rovněž fotokopie pokutového bloku série AP/2009 č. P0466058 a č. P0466059, jenž byl dne 24. 8. 2012 vydán žalobci. V levé horním rohu bloku je uvedena RZ vozidla – X. V prvé části bloku jsou poté opět uvedeny údaje identifikující totožnost přestupce, čili jméno a příjmení, datum narození a bydliště. Následuje ustanovení zákona, dle něhož byla pokuta uložena - § 125c/1f3 z. č. 361/2000 Sb. a kolonka pro ověření totožnosti s uvedeným číslem „X“. V pasáži „doba, místo a popis přestupkové jednání“ je uvedeno „13:21 hod., 24. 8. 12, dálnice D1 357 km směr Bohumín mimo obec § 4c z. č. 361/2000, R –X“. Dále je uvedena celková
výše uložené pokuty – 2000,- Kč, místo a datum vystavení bloku – v Ostravě dne
24. 8. 2012, dále otisk úředního razítka, podpis a funkce oprávněné úřední osoby. Na závěr je podpisem žalobce potvrzeno převzetí dílu „B“ bloku dne 24. 8. 2012.
Správní orgán I. stupně rozhodl dne 18. 11. 2015 mj. na podkladě žalobou vytýkaných pokutových bloků o zamítnutí námitek žalobce proti záznamu bodů do registru řidičů a provedené záznamy bodů potvrdil. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, které žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl a potvrdil tím prvostupňové správní rozhodnutí.
K jednotlivým žalobním bodům krajský soud po jejich přezkoumání učinil následující závěry:
Podle 123b odst. 1 zák. č. 361/2000 Sb., účinného ke dni 31. 8. 2015, které sice bylo následně novelizováno, nikoliv však v úpravě vztahující se na jednání žalobce (dále jen „zákon o silničním provozu“), řidiči motorového vozidla, kterému byla příslušným orgánem uložena sankce za přestupek, sankce za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise, nebo mu byl uložen kázeňský trest za jednání mající znaky přestupku anebo mu byl soudem uložen trest za trestný čin, a přestupek, jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise, jednání mající znaky přestupku anebo trestný čin, spáchal jednáním zařazeným do bodového hodnocení, se zaznamená v registru řidičů stanovený počet bodů.
Podle odstavce dvě tohoto ustanovení, záznam v registru řidičů provede příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností ke dni uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení nebo ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o uložení sankce za přestupek, rozhodnutí o uložení sankce za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise, rozhodnutí o uložení kázeňského trestu za jednání mající znaky přestupku anebo rozhodnutí, kterým se ukládá trest za trestný čin, a to nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno
a) oznámení o uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení,
b) rozhodnutí o uložení sankce za přestupek, rozhodnutí o uložení sankce za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise anebo rozhodnutí
o uložení kázeňského trestu za jednání mající znaky přestupku, nebo
c) rozhodnutí, kterým byl uložen trest za trestný čin.
Podle § 123f odstavec 1 zákona o silničním provozu, nesouhlasí-li řidič
s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu.
Žalobce namítal, že pokutové bloky nejsou způsobilé být podkladem pro záznam bodů z hlediska jejich obsahových a formálních nedostatků. Vymezení přestupkového jednání na pokutovém bloku vydaném v blokovém řízení podle § 84 a násl. zákona č. 200/1990 Sb. o přestupcích (dále jen „zákon o přestupcích“) se Nejvyšší správní soud opakovaně zabýval např. v rozsudku ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7
As 94/2012 – 20, nebo v rozsudku ze dne 28. 8. 2014 č. j. 4 As 127/2014-39, s tím, že v řízení o námitkách proti záznamu 12 bodů jsou formální a obsahové nedostatky pokutových bloků relevantními námitkami pouze do té míry, pokud jsou schopny zpochybnit způsobilost jednotlivých podkladů pro záznam, což je nutné posuzovat v každém konkrétním případě. Žalobcem vznesené námitky proti tomuto testu však neodpovídají a žalovaný se jimi v tomto smyslu jednoznačně vypořádal.
V bloku č. JL/2015 vystaveném dne 21. 8. 2015 je o přestupkovém jednání v kolonce – doba, místo a popis uvedeno: „21.8.2015 15:53 hod., sl. I/56 mimo obec Hodoňovice (sm. SK) § 18/3 z.č. 361/2000 Sb. – rychlost mimo obec, 90/127/123 km/h, RZ: X“. V oddíle „pokuta za přestupek“ je uvedeno „125c/1fc zák. č. 361/2000 Sb.“ Z uvedeného je zřejmé, kdy a kde se měl žalobce přestupkového jednání dopustit, tedy že žalobce jel po silnici č. 56 ve směru na Slovensko z Hodoňovic, což je dostatečně určitý popis jednání. Ze zkratky „90/127/123 km/h“ vyplývá, že žalobce přestoupil nejvyšší povolenou rychlost mimo obec (čemuž odpovídá i obrat „rychlost mimo obec“) o 33 km v hodině, přičemž „90 km/h“ je nejvyšší povolená rychlost, 127 km/h je naměřená rychlost a 123 km/h je rychlost žalobce při zohlednění odchylky měřícího zařízení. Přípustnost této zkratky dovodil např. Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 4 As 127/2014-39 z 28. 8. 2014 (srov. bod 24 odůvodnění tohoto rozsudku). Z uvedené registrační značky je zřejmé vozidlo, kterým žalobce jel. Právní kvalifikace je rovněž čitelná, přestupek byl kvalifikován podle § 18 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., tedy porušení nejvyšší povolené rychlosti mimo obec, která pro řidiče motorového vozidla o maximální přípustné hmotnosti nepřevyšující 3500 kg činí 90 km/h. Pokuta byla uložena podle § 125c odst. 1 písm. f) bod. 3 zák. č. 361/2000 Sb., fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v provozu na pozemních komunikacích při řízení vozidla překročí nejvyšší dovolenou rychlost v obci o 20 km.h-1 a více nebo mimo obec o 30 km.h-1 a více. Blok je opatřen razítkem a podpisem úřední osoby s uvedením čísla oprávněné úřední osoby, bez uvedení funkce, což jako přípustné dovodil např. Nejvyšší správní soud v citovaném rozsudku č. j. 4 As 127/2014-39 (srov. bod 21 odůvodnění). Blok tak podle názoru krajského soudu splňuje podmínky pro to, aby byl podkladem pro záznam bodů ve smyslu ustanovení § 123b odst. 2 zákona o silničním provozu.
Taktéž bloky vztahující se k přestupku z 31. 10. 2012 jsou podle názoru krajského soudu v souladu s požadavky dostatečné individualizace, za situace, kdy pokutové bloky nelze posuzovat ani po obsahové stránce s rigidní přísností. Je sice pravdou, že u bloků není uvedeno, zda byla ověřena totožnost žalobce, je ověřena pouze totožnost zástupce F. D., jehož plná moc je ve správním spise založena, nicméně žalobce netvrdí, že by se vytýkaného jednání nedopustil a že by podpis na těchto blocích nebyl podpisem jeho zástupce, přičemž právě skutečnost, že pokutový blok je podepsaný, je jednou z esenciálních náležitostí bloku (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 12. 2010, č. j. 8 As 68/2010-81). Žalobce je identifikován svým jménem, příjmením, datem narozením a bydlištěm. Z bloku je rovněž zřejmé přestupkové jednání, když je uvedeno, že se jej žalobce dopustil dne 28. 12. v 15:42 hodin v obci Vítkov, dále je uvedeno, že byla naměřena rychlost v obci 50/64/61, což je, jak je uvedeno výše, zkratka přípustná a lze z ní dovodit, že žalobce překročil nejvyšší povolenou rychlost 50 km/h o 11 Km/h. Vozidlo
bylo dostatečně označeno typem – Landrover – a registrační značkou X. Je pravdou, že na pokutovém bloku č. F 0811788 je jako den převzetí uvedeno datum „31. 10. 2002“, přičemž přestupkové jednání se uskutečnilo dne 22. 8. 2012, nicméně s ohledem na ostatní okolnosti, tedy den přestupkového jednání, datum podpisu k témuž jednání vyplněného bloku č. F 0811787 (31. 10. 2012) a den udělení plné moci, je zřejmé, že se musí jednat o rok 2012, nikoliv 2002 a že se jedná o chybu v psaní. Ve spise jsou k témuž jednání založeny dva přestupkové bloky, které dohromady dostatečně určitě popisují skutkový děj, přičemž byly oba považovány za jeden podklad pro záznam bodů a za této situace podle názoru krajského soudu jsou způsobilým podkladem pro záznam bodů ve smyslu ustanovení § 123b odst. 2 zákona o silničním provozu.
Co se týče pokutového bloku vztahujícího se k přestupku spáchanému 24. 8. 2012, je na něm uveden jak den, tak hodina přestupkového jednání, je zde uvedena kvalifikace přestupku s odkazem na ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona č. 361/2000 Sb., který byl citován výše, je popsáno, kde se měl žalobce přestupkového jednání dopustit, je uvedena rovněž rychlost výše rozebranou zkratkou „100/147/142“, ze které vyplývá překročení nejvyšší povolené rychlosti 100 km/h o 42 km/h. Chybí sice označení vozidla přímo v kolonce „doba, místo a popis přestupkového jednání“, nicméně v levém horním rohu bloku je uvedena registrační značka 9T0 4382, což soud rovněž považuje za dostatečné pro konkretizaci vozidla, kterým se žalobce přestupkového jednání dopustil. Blok je žalobcem podepsán, jeho podpis nebyl zpochybněn a je uvedeno rovněž datum převzetí bloku. I tento blok podle názoru krajského soudu zcela splňuje formální náležitosti pokutového bloku tak, aby byly podkladem pro zápis bodů do registru řidičů ve smyslu ust. § 123b odst. 2 zákona o silničním provozu. Vzhledem k tomu, že za přestupkové jednání byl záznam bodů proveden pouze jednou, jeho určitost nezpochybňuje ani existence druhého nevyplněného bloku č. P 0466059.
Krajský soud tak dospěl k závěru, že správní orgán I. stupně a žalovaný nepochybili, pokud napadené pokutové bloky považovali za způsobilé být podkladem pro zápis bodů do registru řidičů.
Dále žalobce namítal, že žalovaný měl přihlédnout k zániku trestnosti uplynutím tří let od spáchání přestupku.
Podle § 123c odst. 3 zákona o silničním provozu, příslušný obecní úřad obce
s rozšířenou působností při provedení záznamu bodů, kterým řidič dosáhl celkového počtu 12 bodů, neprodleně písemně nebo elektronickou cestou oznámí tuto skutečnost řidiči a vyzve jej k odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne doručení tohoto oznámení. Řidič pozbývá řidičské oprávnění uplynutím 5 pracovních dnů ode dne,
v němž mu bylo toto oznámení doručeno.
Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 30. 9. 2015 č. j. 6 As 114/2014-55 skutečně dospěl k závěru, že záznam stanoveného počtu bodů v registru řidičů podle § 123b odst. 1 zákona o silničním provozu je trestem ve smyslu čl. 40 odst. 6 Listiny
základních práv a svobod a čl. 7 odst. 1 věty druhé Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. V usnesení se nicméně vyjádřil rovněž ke vztahu mezi provedeným záznamem bodů a důsledky dosažení dvanácti bodů v registru řidičů; uvedl, že žalobce není ve smyslu čl. 4 Protokolu č. 7 k Úmluvě znovu trestán za totéž jednání, za které byl již potrestán dříve. Pozbytím řidičského oprávnění je trestáno opakované páchání přestupku na úseku bezpečnosti a plynulosti silničního provozu a je tedy sankcí za speciální recidivu se samostatnou skutkovou podstatou, která je vyjádřena v § 123c zákona o silničním provozu. Není dána totožnost skutku a nejedná se o trest za původní (jednotlivá) protispolečenská jednání, a proto ani nemůže jít o opakovaný postih (srov. bod 41 odůvodnění). Z uvedeného vyplývá, že ani promlčení jednotlivých přestupků nemůže mít na pozbytí řidičského oprávnění v důsledku dosažení 12 bodů vliv, neboť je trestán správní delikt spočívající v opakovaném páchání přestupku na úseku bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, tedy hromadný správní delikt a u takového promlčecí doba počíná běžet až dnem spáchání posledního útoku, který tvoří skutkovou podstatu hromadného správního deliktu, což v daném případě byl přestupek ze dne 21. 8. 2015, který ke dni oznámení dne 26. 8. 2016 promlčen nebyl. Nadto, zákon o silničním provozu obsahuje speciální úpravu odečtu bodů v případě, že přestupci nebyla pod stanovenou dobu uložena sankce za přestupek nebo trest za trestný čin, spáchaný jednáním zařazeným do bodového hodnocení, které vede ke konečnému odečtu všech bodů po uplynutí 36 měsíců (§123e odst. 1 zákona o silničním provozu). Ani tato námitka žalobce tak není důvodná.
Krajský soud tak uzavřel, že žaloba není důvodná, a proto ji postupem podle ustanovení § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
V řízení byl plně procesně úspěšný žalovaný, kterému v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s. vzniklo právo na náhradu nákladů řízení; plně procesně neúspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo a soud mu ho proto nepřiznal (výrok II.). Vzhledem k tomu, že podle obsahu spisu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, soud rozhodl tak, že žalovanému náhradu nákladů řízení nepřiznal (výrok III.).
P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.
V Ostravě dne 19. prosince 2017
JUDr. Monika Javorová
předsedkyně senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje