č. j. 20 Ad 34/2017-30

[OBRÁZEK]

    ČESKÁ REPUBLIKA  

ROZSUDEK

    JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou ve věci

žalobce:  B. Š.

proti

žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení

sídlem Křížová 25, 225 08  Praha 5

o žalobě ze dne 18.9.2017 proti rozhodnutí žalované ze dne 2.8.2017, o nároku na invalidní důchod,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II.  Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1] Žalobci byla zamítnuta žádost o invalidní důchod z důvodu stanovení míry poklesu pracovní schopnosti pod zákonem stanovenou hranici 35 %.

[2] Žalobce se včasnou žalobou domáhá zrušení napadeného rozhodnutí, neboť měl za to, že jeho zdravotní stav nebyl objektivně zhodnocen ohledem na postižení očí. Uvedl, že na pravé oko nevidí a na levé oko šilhá od dětství; špatně vidí do dálky i do blízka, má závrat, točí se mu hlavy, má špatné výsledky krve a cholesterolu.

[3] Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě setrvala na stanovisku zákonného rozhodnutí a navrhla provedení důkazu odborným lékařským posouzením PK MPSV. Nebude-li posudkem PK MPSV potvrzena invalidita žalobce, navrhuje žalovaná zamítnutí žaloby, v opačném případě ponechává rozhodnutí na úvaze soudu.

[4] Krajský soud u jednání provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované, obsahem správních spisů a posudkem PK MPSV ze dne 28. 11. 2017.

[5] Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z provedeného dokazování vzal krajský soud za prokázané, že žalobce podal žádost o invalidní důchod  dne  27. 3. 2017 s požadavkem od nároku.  V řízení o této žádosti byl zdravotní stav žalobce posouzen lékařem OSSZ v Karviné dne 27. 4. 2017 se závěrem, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla míra pracovní schopnosti o 20 % s hodnocením dle kapitoly VII, pol. 4 písm. a) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a poté bylo vydáno rozhodnutí dne 10. 5. 2017 o zamítnutí žádosti. Žalobce dne 12. 6. 2017 podal námitky a v řízení o těchto námitkách  byl  žalobce dne 20. 7. 2017 lékařem žalovaného správního orgánu posouzen shodně dle kapitoly VII, položky 4,  písm. a) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. s poklesem pracovní schopnosti o 20%, avšak s navýšením o dalších možných deset procentních  bodů na celkových 30 %. Na základě posudku ze dne 20. 7. 2017 žalovaná napadeným rozhodnutím zamítla námitky a své rozhodnutí ze dne 10. 5. 2017 potvrdila.

[6] Jelikož rozhodnutí soudu v dané věci, kdy se jedná o dávku důchodového pojištění podmíněného nepříznivým zdravotním stavem žalobce a jeho dochovanou pracovní schopností, je závislé především na odborném lékařském posouzení, vyžádal krajský soud odborný lékařský posudek u posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen PK MPSV) s pracovištěm v Ostravě, která je k podání tohoto posudku povolána přímo ze zákona podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

[7] Z posudku PK MPSV ze dne 28. 11. 2017 soud zjistil, že PK MPSV se usnesla na posudkovém závěru, že žalobce nebyl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., neboť pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nedosahoval míry nejméně 35 %. PK MPSV vycházela ze zdravotnické dokumentace praktického lékaře MUDr. C., z nálezů oční ambulance MUDr. K. ze dne 12. 12. 2016, MUDr. S. ze dne 8. 12. 2016, z nálezu retinální poradny MUDr. B. ze dne 8. 12. 2016, z nálezů ortopedické ambulance MUDr. J. ze dne 1. 4.
2010, 15. 4. 2010, 19. 5. 2010, z nálezu rehabilitační ambulance MUDr. B. ze dne 19. 5. 2010, z nálezu laboratorních výsledků ze dne 3. 4. 2017 a z úplné spisové dokumentace OSSZ Karviná. U žalobce byla konstatována nevidomost pravého oka z důvodu amoce sítnice, visus levého oka 6/12, OU Strabismus divergens, amblyopia congenita levis. Zdravotní stav byl hodnocen jako dlouhodobě nepříznivý, jeho rozhodující příčinou k datu vydání napadeného rozhodnutí byla ztráta vizu jednoho oka – pravého při normálních zrakových funkcích na druhém oku – levém s posudkovým hodnocením v kapitole VII, položce 4a přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., kdy pokles prac. schopnosti činí 20% a tuto hodnotu navyšuje dle § 3 odst. 2 citované vyhlášky o 10% a celkový pokles prac. schopnosti činí 30%. U posuzovaného se nejedná o žádný stupeň invalidity. Posuzované je neschopen práce fyzicky nadměrně namáhavé,
se zvedáním a přenášením nadlimitních břemen, ve výškách, u rychloběžných strojů a v prostředí náročném na zrak, je schopen rekvalifikace. PK MPSV se shoduje s posudkovým závěrem lékaře
 

ČSSZ v námitkovém řízení, který rovněž dospěl ke stejnému posudkovému zhodnocení, naopak lékař OSSZ stanovil pokles pracovní schopnosti u posuzované 20% a tím nezohlednil jeho dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti a podhodnotil celkový pokles pracovní schopnosti. U posuzovaného se nejedná o žádný stupeň invalidity. Ke sdělením posuzovaného uvedeným v žalobě PK MPSV uvádí, že jeho levé oko má zachovány normální zrakové funkce při správně používané korekci, jím uváděné potíže – šilhavost, závratě nejsou posudkově natolik významné, aby měly vliv na pokles pracovní schopnosti. Jeho zdravotní postižení bylo posudkovou komisí zhodnoceno ve výše uvedené kapitole a položce přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. na podkladě objektivních  očních vyšetření a posudková komise dospěla k závěru, že pokles pracovní schopnosti činí 30%, nejedná se o žádný stupeň invalidity. Posuzovaný je schopen rekvalifikace a následně adekvátního prac. zařazení.

[9] Krajský soud opakuje, že PK MPSV v souzené věci je příslušná k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.), a proto posudek této komise považuje soud za stěžejní důkaz. Posudková komise podala posudek v řádném složení, stanoveném v ust. § 16b zákona č. 582/1992 Sb., neboť v komisi vedle posudkového lékaře byl další odborný lékař. Posudek byl vypracován s náležitostmi uvedenými v ust. § 7 vyhl. č. 359/2009 Sb. na základě zdravotní dokumentace žalobce. Posudková komise vyhodnotila míru poklesu pracovní schopnosti žalobce zcela shodně s lékařem žalované dle kapitoly VII (postižení oka, očních adnex, zraku), položky (ztráta oka nebo vizu oka), písm. a) (ztráta jednoho oka nebo ztráta vizu jednoho oka při normálních  zrakových funkcích na druhém oku) dle přílohy k vyhl.
č. 359/2009 Sb. Dle uvedeného toto zdravotní postižení  stanoví míru poklesu pracovní schopnosti o 20 % a PK MPSV ve shodě s lékařem žalované tuto míru navýšila o dalších možných 10 procentních bodů dle § 3 odst. 2 a 3 cit. vyhlášky. Jak již výše uvedeno, posudková komise byla řádně odborně obsazena, a soud proto nemá důvod zpochybňovat erudici tohoto posudkového orgánu. Závěr posudku koresponduje s výsledky odborných lékařských vyšetření, na které posudková komise odkázala. Posudková komise hodnotila zdravotní stav žalobce na základě zdravotní dokumentace, kterou si pro své jednání vyžádala a také se ve svém posudku vypořádala s námitkami žalobce uvedenými v žalobě.  

[10] Jelikož žalobce k datu 2. 8. 2017 nenaplňoval zákonné podmínky stanovené § 39 odst. 1, 2 zákona č. 155/1995 Sb. pro invaliditu alespoň prvního stupně, byla-li  míra poklesu jeho pracovní schopnosti stanovena 30 %, žalovaná, zamítla-li žádost o invalidní důchod,  nijak nepochybila.. Na základě výše uvedeného krajský soud v souladu s § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., s.ř.s., žalobu jako nedůvodnou zamítl se zdůrazněním, že jakékoliv změny ve zdravotním stavu po 2. 8. 2017 nemohly být v tomto řízení zohledněny a lze se jich dovolávat až v novém řízení.

[11] Žádnému z účastníků řízení nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v řízení nebyl procesně úspěšný a žalovaná nemá na jejich náhradu ze zákona nárok (ust. § 60 odst. 2 s.ř.s. a § 118d zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Ostrava 10. ledna 2018

JUDr. Jana Záviská

samosoudkyně