Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Ryby a soudkyň Mgr. Ivety Postulkové a JUDr. Ludmily Sandnerové ve věci
žalobkyně: Mgr. S. W., narozena xxx
bytem xxx
zastoupená advokátem JUDr. Janem Walterem
sídlem Volyňských Čechů 837, 438 01 Žatec
proti
žalovanému: Ministerstvo zdravotnictví
sídlem Palackého náměstí 4, 128 01 Praha 2
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 12. 2017, č. j. 60779/2017-NH-30.1.4.-22.12.17/I.
takto:
Věc se postupuje Krajskému soudu v Ústí nad Labem.
Odůvodnění
Žalobou podanou u Městského soudu v Praze (dále „Městský soud“) se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného, které je uvedeno v záhlaví a kterým byl podle § 16a odst. 6 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, potvrzen postup Krajské hygienické stanice Ústeckého kraje, se sídlem v Ústí nad Labem, kterým byla vyřízena část žádosti žalobkyně ze dne 25. 11. 2017, přípisem č. j. KHSUL 61208/2017, ze dne 8. 12. 2017. Tímto přípisem Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se vyjádřila k poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
Podle § 7 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“), je ve správním soudnictví k řízení místně příslušný (krajský) soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti.
V prvním stupni správního řízení rozhodovala o vyřízení žádosti Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje, sídlem Ústí nad Labem, 400 01, Ústí nad Labem, tedy s obvodem působnosti mimo okruh Městského soudu v Praze. V souladu s větou druhou shora citovaného § 7 odst. 2 s. ř. s. platí, že Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje má sídlo v obvodu Krajského soudu v Ústí nad Labem. K projednání žaloby je proto založena místní příslušnost Krajského soudu v Ústí nad Labem a z tohoto důvodu Městský soud v Praze rozhodl podle § 7 odst. 5 s. ř. s. o postoupení věci tomuto soudu jako soudu místně příslušnému.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Brno, Moravské náměstí 6, a to v tolika vyhotoveních (podává-li se v listinné podobě), aby jedno zůstalo soudu a každý účastník dostal jeden stejnopis. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Praha dne 26. ledna 2018
JUDr. Jan Ryba, v.r.
předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje M. H.