64 A 5/2018-66

 

 

 

USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL. M. a Mgr. Zdeňka Macháčka ve věci

navrhovatelky: A.J.

  bytem XX

  zastoupena advokátem Mgr. Ivem Kroužkem

  sídlem AK KROUŽEK LEGAL s.r.o., Washingtonova 1599/17, 110 00 Praha 1

proti

odpůrci: Statutární město Jablonec nad Nisou

  sídlem Mírové náměstí 3100/19, 466 01 Jablonec nad Nisou

  

za účasti: Přípravný výbor pro konání místního referenda

  jednající zmocněnkyní Bc. Annou Strnadovou

  bytem Josefa Hory 4081/25, 466 01 Jablonec nad Nisou

  zastoupen obecným zmocněncem Ing. Jakubem Mackem

  bytem F. L. Čelakovského 4278/7, Jablonec nad Nisou

 

o návrhu na vyslovení neplatnosti hlasování a neplatnosti rozhodnutí přijatého v místním referendu konaném ve dnech 12. a 13. 1. 2018 ve statutárním městě Jablonec nad Nisou

takto:

 

  1. Návrh na vyslovení neplatnosti hlasování a neplatnosti rozhodnutí přijatého v místním referendu konaném ve dnech 12. a 13. 1. 2018 ve statutárním městě Jablonec nad Nisou se zamítá.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

Odůvodnění:

  1. Návrhem podaným u krajského soudu dne 23. 1. 2018 se navrhovatelka domáhá, aby soud vyslovil, že hlasování a rozhodnutí přijaté v místním referendu, které bylo vyhlášeno statutárním městem Jablonec nad Nisou a které se konalo ve dnech 12. a 13. 1. 2018 ve statutárním městě Jablonec nad Nisou o položené otázce: „Souhlasíte s tím, aby Město Jablonec nad Nisou, z důvodu ochrany veřejného pořádku a zvýšení bezpečnosti ve městě, učinilo veškeré možné kroky ve své samostatné působnosti k bezodkladnému zamezení provozu výherních hracích přístrojů, interaktivní videoloterních terminálů, centrálních a lokálních hracích systémů a dalších loterií uvedených v § 2 písm. e), g), j), l), m) bod 2 a n) a § 50 odst. 3 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách a totalizátorových her a technických her v uvedených v § 3 odst. 2 písm. c) a e) zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách?“, jsou neplatné.
  2. Navrhovatelka uvedla, že datum konání místního referenda bylo stanoveno na dny 12. 1. 2018 v době od 14:00 do 22:00 hodin a 13. 1. 2018 v době od 8:00 do 14:00 hodin a v těchto dnech místní referendum proběhlo. Zápis o výsledcích místního referenda byl vyvěšen na úřední desce dne 13. 1. 2018 a vyplývá z něj, že z celkového počtu oprávněných osob 36 045 hlasovalo „ano“ pro položenou otázku 12 482 osob. Navrhovatelka podala návrh podle § 58 odst. 1 písm. a) zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změnách některých zákonů (dále jen „zákon o místním referendu“), neboť podle ní došlo k takovému poručení ustanovení zákona o místním referendu, že to jednoznačně mohlo ovlivnit výsledek referenda. Namítala, že místní referendum se konalo ve 2 dnech v rozporu s § 5 odst. 1 věta první zákona o místním referendu. Podle ní by musel zákon o místním referendu přímo umožnit, aby se místní referendum konalo ve 2 dnech společně s volbou prezidenta republiky. Prezidentské volby však nejsou v taxativním výčtu ve větě druhé § 5 odst. 1 zákona o místním referendu, proto bylo na místě aplikovat větu první § 5 odst. 1 zákona o místním referendu a místní referendum konat v 1 dni. Důsledkem uvedeného porušení zákona o místním referendu bylo, že oprávněné osoby hlasovaly o položené otázce ve
    2 dnech, což mělo nepochybně vliv na účast osob v referendu i výsledek hlasování. Zápis o výsledcích referenda a výsledky referenda jsou nepřezkoumatelné, protože není jasné, kolik osob který den hlasovalo a jakým způsobem. Hlasování a rozhodnutí v referendu jsou tak postiženy nezhojitelnou vadou, proto navrhovatelka navrhovala, aby soud vyslovil neplatnost hlasování a neplatnost rozhodnutí přijatého v konaném místním referendu.
  3. V písemném vyjádření k návrhu se odpůrce s náhledem navrhovatelky na dobu konání místního referenda neztotožnil. Konstatoval, že v taxativním výčtu typů voleb v § 5 odst. 1 věta druhá zákona o místním referendu není volba prezidenta vskutku uvedena, jde však patrně o opomenutí zákonodárce. Z kontextu zákonné úpravy je zřejmé, že zákonodárce stanovil logický postup - pokud se koná referendum s volbami, jsou oba procesy časově identické, opačný přístup by vedl ke zmatku při konání voleb. Tento princip respektují ve své praxi i krajské soudy v případech, kdy vyhlašují referendum podle § 57 zákona o místním referendu. Např. takto rozhodl Krajský soud v Plzni dne 5. 11. 2011 při vyhlášení místního referenda na území statutárního města Plzeň, či dne 7. 12. 2017 při vyhlášení místního referenda na území statutárního města Karlovy Vary, kdy referendum vyhlásil na termín voleb prezidenta republiky, tj. na dny 12. a 13. 1. 2017. Odpůrce proto navrhoval podaný návrh zamítnout.
  4. Shodný názor vyjádřil přípravný výbor, rovněž navrhoval, aby soud podaný návrh zamítnul.
  5. Z písemností předložených odpůrcem a z úřední desky statutárního města Jablonec nad Nisou soud ověřil, že místní referendum na území statutárního města Jablonec nad Nisou k položené otázce bylo vyhlášeno na základě usnesení Zastupitelstva města Jablonec nad Nisou č. ZM/194/2017 ze dne 19. 10. 2017 s datem konání ve dnech 12. 1. 2018 v době od 14:00 do 22:00 hodin a 13. 1. 2018 v době od 8:00 do 14:00 hodin. V těchto dnech se místní referendum konalo, zápis o výsledcích místního referenda byl vyvěšen na úřední desce statutárního města dne 13. 1. 2018.
  6. Jak vyplývá z rozhodnutí předsedy Senátu Parlamentu České republiky publikovaného pod č. 275/2017 Sb., byly vyhlášeny volby prezidenta republiky a stanoveny dny jejich konání na pátek a sobotu 12. a 13. ledna 2018.
  7. Krajský soud konstatuje, že byly splněny podmínky řízení pro projednání návrhu. Návrh byl podán v zákonné lhůtě dle § 58 odst. 2 zákona o místním referendu, návrh podala oprávněná osoba dle § 2 tohoto zákona, po splnění poplatkové povinnosti, a proto soud přistoupil k projednání a rozhodnutí návrhu podle § 91a, § 93 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).
  8. Navrhovatelka se domáhá vyslovení neplatnosti hlasování v místním referendu a neplatnosti rozhodnutí přijatého v místním referendu podle § 91a písm. c) a d) s. ř. s., když má za to, že ve smyslu § 58 odst. 1 písm. a) zákona o místním referendu došlo k takovému porušení ustanovení zákona o místním referendu, které mohlo ovlivnit jeho výsledek.
  9. Podle § 58 odst. 1 písm. a) zákona o místním referendu návrh na vyslovení neplatnosti hlasování nebo neplatnosti rozhodnutí v místním referendu může podat u soudu každá oprávněná osoba nebo přípravný výbor, mají-li za to, že došlo k takovému porušení ustanovení tohoto zákona, které mohlo ovlivnit jeho výsledek.
  10. Podle § 5 odst. 1 zákona o místním referendu hlasování v místním referendu se koná v jednom dni. Koná-li se hlasování v místním referendu současně s volbami do zastupitelstev obcí, do zastupitelstev krajů, do některé z komor Parlamentu České republiky nebo do Evropského parlamentu, koná se ve stejnou dobu, která je stanovena pro konání voleb. Právě porušení citovaného ustanovení se navrhovatelka domáhá.
  11. Z uvedeného plyne základní pravidlo, a sice že hlasování v místním referendu se koná v jednom dni. Toto pravidlo se uplatní, nekoná-li se hlasování v místním referendu současně v den či dny, kdy se konají volby do zastupitelstev obcí, do zastupitelstev krajů, do některé z komor Parlamentu České republiky nebo do Evropského parlamentu. Ačkoli ustanovení § 5 odst. 1 zákona o místním referendu neupravuje variantu současného konání hlasování v místním referendu s volbou prezidenta republiky, lze to přičítat zákonodárci, který při přípravě zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta, opomenul novelizovat citované ustanovení zákona o místním referendu.
  12. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 31. 12. 2012, č. j. Ars 2/2012-43, publ. ve Sb. NSS č. 2799/2013 dovodil „je-li místní referendum vyhlášeno společně s volbami, které se konají po dva dny, pak se i místní referendum koná ve dvou dnech a ve stejnou dobu jako volby“. Nejvyšší správní soud vyšel z teleologického výkladu § 5 odst. 1 zákona o místním referendu, který upřednostnil před jazykovým výkladem, který nevylučuje obě varianty výkladu o době konání referenda. Odkázal také na ustálenou praxi obcí při vyhlašování místních referend a v tehdy projednávané věci vyhlásil konání místního referenda současně s prvním kolem prezidentských voleb konaných ve dvou dnech. Tento výklad § 5 odst. 1 zákona o místním referendu poté Ústavní soud v usnesení ze dne 9. 1. 2013, sp. zn. I ÚS 4908/12, označil za nikoli interpretační exces, který by byl racionálně neobhajitelný a představoval by porušení základního práva obce na výkon samosprávy. Ústavní soud v označeném usnesení také poukázal na skutečnosti, že v době přijetí zákona o místním referendu nebyl prezident volen přímou volbou, tak že se volby a místní referendum nemohly konat společně. A jak se toho dovolával odpůrce ve svém vyjádření, shodná je i praxe krajských soudů, rozhodují-li dle § 57 zákona o místním referendu o vyhlášení místního referenda v době konání volby prezidenta (srov. usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 11. 2011, č. j. 57 A 101/2017-47, dostupné na www.nssoud.cz, kterým bylo vyhlášeno místní referendum na území statutárního města Karlovy Vary současně s volbou prezidenta republiky ve dnech 12. a 13. 1. 2018).
  13. Soud tedy dospěl k závěru, že zákon o místním referendu nebyl vyhlášením místního referenda s dobou ve dvou dnech souběžně s prvním kolem prezidentské volby, konkrétně ve dnech 12. a 13. 1. 2018, porušen.
  14. Soud proto návrh na vyslovení neplatnosti hlasování v místním referendu a vyslovení neplatnosti přijetí rozhodnutí v místním referendu usnesením zamítnul, a to bez jednání, v souladu s podle § 91a odst. 3 s. ř. s.

 

 

 

 

 

 

  1. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 93 odst. 4 s. ř. s., podle něhož nemá na náhradu nákladů řízení ve věcech volebních a ve věcech místního referenda žádný z účastníků právo.
  2. Usnesení soud podle § 93 odst. 5 s. ř. s. doručí účastníkům řízení a vyvěsí jej na úřední desce, usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

 

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

 

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

 

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

 

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

 

 

Liberec dne 9. února 2018.  

 

Mgr. Lucie Trejbalová, v. r.

předsedkyně senátu

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje Z. F.