48 A 159/2017-13

U S N E S E N Í

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Milana Podhrázkého a soudců Mgr. Jitky Zavřelové a Mgr. Ing. Petra Šuránka ve věci

 

žalobce: J. K.

bytem D., K.

proti

žalované: Divadla Kladno s. r. o.

sídlem Divadelní 1702, 272 52 Kladno

 

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 16. 10. 2017,

 

takto:

  1. Řízení se zastavuje.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
  3. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, který bude z účtu Krajského soudu v Praze vyplacen do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

 

Odůvodnění:

 

  1.     Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 15. 12. 2017 domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, jímž žalovaná zamítla odvolání žalobce a potvrdila své předchozí rozhodnutí o odmítnutí žádosti žalobce o informace ze dne 12. 9. 2017.
  2.     Podáním žaloby vznikla žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek za řízení, který byl podle § 2 odst. 2 písm. a), § 4 odst. 1 písm. a) a § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), splatný zároveň s podáním žaloby.
  3.     Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, „[n]ebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží“ (zvýrazněno soudem).
  4.     Poslední věta § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích byla do tohoto zákona vložena s účinností od 30. 9. 2017 změnovým zákonem č. 296/2017 Sb. Současně došlo ke zrušení první věty § 9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích, podle níž dříve soud zrušil usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku, pokud byl ve věcech správního soudnictví poplatek zaplacen dříve, než usnesení nabylo právní moci. Podle současné právní úpravy je tedy účastník povinen zaplatit soudní poplatek za řízení nejpozději v poslední den lhůty stanovené soudem ve výzvě k zaplacení poplatku. Podle důvodové zprávy k zákonu č. 296/2017 Sb. (dostupné např. z právního informačního systému ASPI) by „[b]ez významu mělo být případné zaplacení poplatku po uplynutí této lhůty, avšak ještě před vydáním usnesení o zastavení řízení. Důvodem pro zrušení usnesení o zastavení řízení by měla být pouze skutečnost, že byl poplatek zaplacen ve lhůtě určené ve výzvě (např. nebyla-li včasně provedená platba ztotožněna s určitým řízením).“ Tato změna má přispět ke snížení administrativní zátěže soudů spojené s problematikou výběru soudních poplatků. Ochrana práv účastníka přitom je dostatečně zabezpečena již existencí výzvy k dodatečnému splnění poplatkové povinnosti.
  5.     Jelikož v nyní souzené věci žalobce soudní poplatek při podání návrhu nezaplatil, vyzval jej soud usnesením ze dne 19. 12. 2017, č. j. 48 A 159/2017 - 10, aby tak učinil ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení, přičemž zároveň žalobce poučil, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen. Usnesení bylo doručeno žalobci do datové schránky dne 19. 12. 2017. Poslední den lhůty k zaplacení soudního poplatku tak připadl na středu 3. 1. 2018. Podle záznamu o složení byl však poplatek žalobcem připsán na účet soudu až dne 4. 1. 2018.
  6.     Určením okamžiku, kterým došlo k zaplacení soudního poplatku, se již zabývala judikatura Nejvyššího správního soudu, který dospěl k závěru, že „povinnost uhradit soudní poplatek je splněna až okamžikem připsání peněžní částky na účet soudu. (…) Z hlediska včasnosti splnění uvedené povinnosti tedy není rozhodné, kdy účastník částku soudního poplatku ze svého bankovního účtu poukáže (resp. kdy dá pokyn bance k bankovnímu převodu), ale je rozhodný až ten den, kdy je částka skutečně připsána na účet soudu. Dokladem potvrzujícím zaplacení soudního poplatku je v takovém případě tzv. „záznam o složení“, který vyhotovuje účtárna soudu a který je zakládán do soudního spisu“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 4. 2012, č. j. 9 Afs 7/2012-49).
  7.     S ohledem na výše uvedené lze tedy uzavřít, že k zaplacení soudního poplatku v dané věci došlo až po marném uplynutí lhůty dle citované výzvy a podle § 9 odst. 1 věty poslední zákona o soudních poplatcích k němu proto nelze přihlížet.
  8.     Soudu tedy za těchto okolností nezbylo, než podle § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) ve spojení s § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích řízení zastavit.
  9.     Soud podle § 60 odst. 3 věty prvé s. ř. s. současně určil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť bylo řízení zastaveno.
  10. V době, kdy žalobce soudní poplatek uhradil, dosud trvala jeho poplatková povinnost, neboť ta v souladu s § 9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích zaniká až s právní mocí usnesení o zastavení řízení. Soud proto současně rozhodl o vrácení poplatku podle § 10 odst. 3 a § 10a zákona o soudních poplatcích tak, že žalobci bude vrácen uhrazený soudní poplatek za řízení o žalobě snížený o 1 000 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

 

Praha 11. ledna 2018

 

 

JUDr. Milan Podhrázký v. r.

předseda senátu

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje A. S.