USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Mgr. Jitky Zavřelové a soudců Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., a Mgr. Jana Čížka v právní věci

žalobce: A. H., narozený x

bytem X

proti

žalovanému: Krajský soud v Praze

sídlem náměstí Kinských 5, Praha

o žalobě proti usnesení žalovaného ze dne 1. 11. 2017, čj. 46 A 109/2017 – 19,

t a k t o:

1. Žaloba   s e   o d m í t á .

2. Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

1. Žalobou doručenou soudu dne 16. 1. 2018 se žalobce domáhá zrušení shora označeného usnesení Krajského soudu v Praze.
2. Soud se musel v první řadě zabývat tím, zda jsou splněny podmínky řízení, tedy zda lze ve smyslu § 49 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), „projednat věc samu“. Přitom zjistil, že nyní podanou žalobou je napadeno rozhodnutí žalovaného, které ovšem nevydal v rámci výkonu veřejné správy, nýbrž v rámci výkonu soudní moci (vlastní rozhodovací činnosti). Rozhodnutí tedy není rozhodnutím správního orgánu vydaným při výkonu veřejné správy. Žaloba nesměřuje proti správnímu orgánu [ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] a nenapadá správní rozhodnutí (ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s.). Správní soud nemá pravomoc projednat takovou žalobu, neboť nejde o žádný z případů dle § 4 s. ř. s. Pravomoc soudu k projednání návrhu je podmínkou řízení, jejíž nedostatek nelze odstranit. Soud proto žalobu odmítl podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
3. Soud odmítl žalobu bez jednání, neboť jednání se nařizuje k projednání žaloby. Není-li žaloba projednatelná v soudním řízení správním a je-li z toho důvodu odmítána, není třeba jednání nařizovat.
4. Rovněž je třeba zdůraznit, že podaná žaloba není podle své formy ani obsahu kasační stížností (jak u obdobné žaloby téhož žalobce vyhodnotil Nevyšší správní soud v řízení sp. zn. 4 As 94/2014). Soudní řád správní nepřipouští, aby byla k žalobě přezkoumávána napadená usnesení jinak než formou (včasné) kasační stížnosti podané k Nejvyššímu správnímu soudu, popř. následné ústavní stížnosti. Žalobce se tedy domáhá něčeho, co soudní řád správní, ale i právní řád jako celek nepřipouští.
5. S ohledem na výše uvedené se pak soud nezabýval ani otázkou případné podjatosti, neboť přihlédl k judikatuře Nejvyššího správního soudu, z níž plyne, že daný žalobce „svá 'práva' uplatňuje zjevně šikanózním způsobem a výsměšnou formou a nesoudí se veden snahou o meritorní řešení sporu, nýbrž pro samotné vedení sporu“, v důsledku čehož není na místě neúčelně a neefektivně „rozehrávat písemný ping pong“ mezi žalobcem a soudem (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 3. 2016, čj. 6 As 48/2016 – 20).
6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle nějž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu
a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Praha 19. ledna 2018

Mgr. Jitka Zavřelová v. r.

předsedkyně senátu