č.j. 55 A 8/2018 – 27
U S N E S E N Í
Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Milana Podhrázkého, Ph.D., a soudců Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., a Mgr. Ing. Petra Šuránka v právní věci žalobce: A. H., bytem P. n., S. u B., proti žalovanému: Krajský soud v Praze, se sídlem náměstí Kinských 5, Praha, o žalobě proti usnesení žalovaného ze dne 1. 11. 2017, čj. 46 A 148/2017 – 22,
t a k t o:
O d ů v o d n ě n í :
Žalobou doručenou soudu dne 16. 1. 2018 se žalobce domáhá zrušení shora označeného usnesení Krajského soudu v Praze.
Soud se musel v první řadě zabývat tím, zda jsou splněny podmínky řízení, tedy zda lze ve smyslu § 49 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), „projednat věc samu“. Přitom zjistil, že nyní podanou žalobou je napadeno rozhodnutí žalovaného, které ovšem nevydal v rámci výkonu veřejné správy, nýbrž v rámci výkonu soudní moci (vlastní rozhodovací činnosti). Rozhodnutí tedy není rozhodnutím správního orgánu vydaným při výkonu veřejné správy. Žaloba nesměřuje proti správnímu orgánu [ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] a nenapadá správní rozhodnutí (ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s.). Správní soud nemá pravomoc projednat takovou žalobu, neboť nejde o žádný z případů dle § 4 s. ř. s. Pravomoc soudu k projednání návrhu je podmínkou řízení, jejíž nedostatek nelze odstranit. Soud proto žalobu odmítl podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
Soud odmítl žalobu bez jednání, neboť jednání se nařizuje k projednání žaloby. Není-li žaloba projednatelná v soudním řízení správním a je-li z toho důvodu odmítána, není třeba jednání nařizovat.
Rovněž je třeba zdůraznit, že podaná žaloba není podle své formy ani obsahu kasační stížností (jak u obdobné žaloby téhož žalobce vyhodnotil Nevyšší správní soud v řízení sp. zn. 4 As 94/2014). Soudní řád správní nepřipouští, aby byla k žalobě přezkoumávána napadená usnesení jinak než formou (včasné) kasační stížnosti podané k Nejvyššímu správnímu soudu, popř. následné ústavní stížnosti. Žalobce se tedy domáhá něčeho, co soudní řád správní, ale i právní řád jako celek nepřipouští.
S ohledem na výše uvedené se pak soud nezabýval ani otázkou případné podjatosti, neboť přihlédl k judikatuře Nejvyššího správního soudu, z níž plyne, že daný žalobce „svá 'práva' uplatňuje zjevně šikanózním způsobem a výsměšnou formou a nesoudí se veden snahou o meritorní řešení sporu, nýbrž pro samotné vedení sporu“, v důsledku čehož není na místě neúčelně a neefektivně „rozehrávat písemný ping pong“ mezi žalobcem a soudem (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 3. 2016, čj. 6 As 48/2016 – 20).
O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle nějž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Praze dne 22. ledna 2018
JUDr. Milan Podhrázký, Ph.D., v. r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení:
P. Š.