55 A 1/2018 - 20

USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Milana Podhrázkého a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., ve věci

žalobkyně:  A. H.

  bytem V., R.

  zastoupena advokátem Mgr. Štěpánem Mládkem

  sídlem Skořepka 7, 110 00 Praha 1

proti

žalovanému:  Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro Středočeský kraj a hlavní město Praha

sídlem nám. W. Churchilla 1800/2, 130 00 Praha 3

o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu,

takto:

1. Řízení se zastavuje.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 2. 1. 2018 domáhá vydání rozsudku, jímž by soud určil, že vyloučení žádosti žalobkyně pro neplatnost bylo nezákonným zásahem, a přikázal žalovanému, aby obnovil stav před nezákonným zásahem, tj. aby považoval žádost žalobkyně ze dne 4. 10. 2017, kterou žádala o převod nabízeného pozemku parc. č. X v k. ú. L., za řádně a včas uplatněnou.
2. Podáním žaloby vznikla žalobkyni povinnost zaplatit soudní poplatek za řízení, který byl podle § 2 odst. 2 písm. a), § 4 odst. 1 písm. a) a § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), splatný zároveň s podáním žaloby.
3. Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.
4. Jelikož žalobkyně soudní poplatek při podání návrhu nezaplatila, vyzval ji soud usnesením ze dne 4. 1. 2018, č. j. 55 A 1/2018 - 13, aby tak učinila ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení, přičemž zároveň žalobkyni poučil, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen. Usnesení bylo doručeno zástupci žalobkyně do datové schránky dne 4. 1. 2018. Poslední den lhůty k zaplacení soudního poplatku tak připadl na pátek 19. 1. 2018.
5. Krajský soud v Praze nepřehlédl, že mu bylo dne 23. 1. 2018 (tedy po uplynutí lhůty k zaplacení soudního poplatku) doručeno (z datové schránky F. RH R., s. r. o.) podání žalobkyně, podle níž by měla být v dané věci od soudních poplatků osvobozena, neboť předmětem řízení je restituční věc dle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon č. 229/1991 Sb.“). K tomu je nicméně třeba uvést, že ustanovení § 21a odst. 2 citovaného zákona ve spojení s § 11 odst. 2 písm. j) zákona o soudních poplatcích nepředpokládá, že od soudních poplatků jsou osvobozena všechna řízení související s tímto zákonem, ale toliko „oprávněná osoba domáhající se svého práva podle tohoto zákona proti povinné osobě“, přičemž „osvobozena od soudních poplatků je též osoba domáhající se svého práva podle § 8“. Zákon o soudních poplatcích [ve zmíněném § 11 odst. 2 písm. j)] pak v této souvislosti hovoří o „řízení o vydání věci nebo uplatnění nároku“. V případě nyní posuzované žaloby (na ochranu před nezákonným zásahem ve smyslu § 82 a násl. s. ř. s.) se však žalobkyně nedomáhá vydání věci či uplatnění nároku ani svého práva proti povinné osobě ve smyslu výše uvedeném, nýbrž napadá postup žalovaného při vyhlášení veřejné nabídky podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb. v procesu, jež může v návaznosti na podanou žádost vést k uzavření smlouvy o bezúplatném převodu. Shora vymezené důvody pro osvobození od soudních poplatků tedy podle názoru zdejšího soudu na takovou žalobu nedopadají, ostatně sama žalobkyně v žalobě výslovně uvedla, že soudní poplatek na výzvu soudu zaplatí.
6. S ohledem na to, že žalobkyně ve stanovené lhůtě soudní poplatek nezaplatila, soud v souladu s výše citovaným § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích řízení zastavil. Zastavením řízení o podané žalobě končí, není tedy již ani na místě rozhodovat o návrhu žalobkyně na vydání předběžného opatření, které bylo součástí žaloby.
7. Podle § 60 odst. 3 věty prvé zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) pak soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť bylo řízení zastaveno.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 24. ledna 2018

JUDr. Milan Podhrázký v. r.

předseda senátu