č. j. 45 A 110/2016 – 10
USNESENÍ
Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců Olgy Stránské a Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., ve věci
žalobce: Bc. V. M.
bytem E., B.
proti
žalovanému: Katastrální úřad pro Středočeský kraj
se sídlem Pod Sídlištěm 1800/9, 182 12 Praha 8
o žalobě proti vyrozumění ředitele žalovaného ze dne 27. 9. 2016, č. j. KÚ-02008/2016-200-01001-11,
takto:
Odůvodnění:
1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), podané soudu dne 29. 11. 2016, domáhá zrušení v záhlaví uvedeného vyrozumění ředitele žalovaného, jímž byl žalobce informován o tom, že výběrové řízení na služební místo „odborný rada oddělení právních vztahů k nemovitostem Katastrálního pracoviště Rakovník“ se podle § 28 odst. 4 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění účinném do 20. 2. 2017 (dále jen „zákon o státní službě“) zrušuje.
2. Žalobce v žalobě namítá, že napadené rozhodnutí nemá náležitosti rozhodnutí stanovené v § 68 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), Konkrétně jeho obsah není členěn na výrok, odůvodnění a poučení. Odůvodnění dokonce zcela chybí. Rozhodnutí je proto nepřezkoumatelné. Pro úplnost žalobce dodává, že v téže věci již podal u zdejšího soudu také žalobu na ochranu proti nečinnosti, která je vedena pod sp. zn. 45 A 98/2016. Tuto žalobu proti rozhodnutí správního orgánu podává z opatrnosti pro případ, že by soud dospěl k závěru, že vyrozumění žalovaného ze dne 27. 9. 2016 je třeba považovat z materiálního hlediska za rozhodnutí. Žalobce zdůrazňuje, že k podání dvou žalob jej nevede snaha vybírat si žalobní typ, nýbrž nejistota ve vztahu k povaze vyrozumění.
3. Soud konstatuje, že žaloba byla podána včas a obsahuje též potřebné náležitosti. Zabýval-li se však soud její přípustností, dospěl k závěru, že žaloba přípustná není.
4. Podle 65 odst. 1 s. ř. s. lze žalobou proti rozhodnutí správního orgánu napadnout úkon správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují žalobcova práva či povinnosti.
5. Podle § 28 odst. 2 zákona o státní službě služební orgán vybere v dohodě s bezprostředně nadřízeným představeným jednoho žadatele ze tří nejvhodnějších žadatelů; dohoda je písemná. Podle odst. 4 téhož ustanovení v případě, že žádný žadatel ve výběrovém řízení neuspěl nebo služební orgán žádného žadatele postupem podle odstavce 2 nevybral, výběrové řízení se zruší a vyhlásí se nové výběrové řízení.
6. Podle § 23 odst. 2 zákona o státní službě na přijetí do služebního poměru, resp. na zařazení na služební místo není právní nárok.
7. Výběrové řízení na obsazení volného služebního místa je upraveno v § 24 – 29 a v § 164 zákona o státní službě. Je rozděleno do dvou fází. V první fázi vybírá nejvhodnější uchazeče výběrová komise podle jejich schopností a zkušeností, a to na základě pohovoru (případně doplněného o písemný test). Podle § 164 zákona o státní službě se o průběhu a výsledku výběrového řízení v této fázi sepisuje protokol, proti němuž mohou neúspěšní uchazeči podat námitky, o nichž rozhoduje sama komise tak, že jim vyhoví a výběrové řízení zruší, nebo je zamítne (§ 165 odst. 5 zákona o státní službě). Ve druhé fázi výběrového řízení vybírá jediného nejvhodnějšího uchazeče služební orgán, který již ve své volbě a postupu není zákonem o státní službě nijak omezován (s výjimkou nutnosti získat souhlas bezprostředně nadřízeného představeného podle § 28 odst. 3 zákona o státní službě).
8. Výběrové řízení není řízením podle správního řádu, ale je zvláštním postupem podle zákona o státní službě s tím, že na tento postup se pouze v omezeném rozsahu použila úprava řízení o výběru žádosti podle § 146 správního řádu (srov. § 164 odst. 1 zákona o státní službě), přičemž po novele provedené zákonem č. 144/2017 Sb. účinným od 1. 7. 2017 se na výběrové řízení úprava řízení o výběru žádosti podle § 146 správního řádu již nepoužije vůbec.
9. V dané věci je žalobou napadeno vyrozumění ředitele žalovaného podle § 28 odst. 4 zákona o státní službě. Podle tohoto ustanovení v případě, že žádný žadatel ve výběrovém řízení neuspěl nebo služební orgán žádného žadatele postupem podle odstavce 2 nebo 3 nevybral (což se stalo v souzené věci), se výběrové řízení zruší a vyhlásí se nové výběrové řízení. Jde tedy o ukončení druhé fáze výběrového řízení. Žalobce přitom toto vyrozumění považuje za rozhodnutí ve smyslu § 65 s. ř. s. Tím však vyrozumění podle § 28 odst. 4 zákona o státní službě není.
10. Pokud jde o důvody tohoto závěru, lze odkázat na argumentaci uvedenou v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 11. 2017, č. j. 10 Ads 316/2016-50. Zde Nejvyšší správní soud mimo jiné uvedl, že „[17] Podle § 23 odst. 2 zákona o státní službě platí, že na přijetí do služebního poměru, zařazení na služební místo a na jmenování na služební místo představeného není nárok. NSS se ve svých rozhodnutích opakovaně zabýval vztahem mezi vrchnostensky nadřízeným orgánem, který je způsobilý svými úkony ovlivňovat právní postavení osob, a osobou, která tento orgán o něco žádá, a zkoumal procesní možnosti žadatele a rozsah soudního přezkumu v situaci, kdy žadatel nemá nárok na získání určitého oprávnění či obecněji řečeno nárok na výsledek. Z jeho judikatury plyne, že i v těchto případech má žadatel právo na to, aby orgán při svém postupu respektoval procesní pravidla, aby neuplatňoval libovůli, aby rozhodoval v obdobných věcech obdobně, aby neporušoval zákaz diskriminace (srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 23. 3. 2005, sp. zn. 6 A 25/2002, č. 906/2006 Sb. NSS, ve věci státního občanství; rozsudky ze dne 27. č. 2006, čj. 4 Aps 3/2005-35, č. 905/2006 Sb. NSS, a ze dne 21. 5. 2008, čj. 4 Ans 9/2007-197, ve věci jmenování do funkce soudce; volněji též rozsudek ze dne 17. 12. 2009, čj. 9 As 1/2009-141, ve věci průběhu a výsledku státní souborné zkoušky); soudní přezkum se pak omezuje právě na dodržení těchto obecných pravidel.
11. [18] Všechna citovaná rozhodnutí, i když se zabývala věcně rozdílnými oblastmi a ne vždy šlo o správní řízení v běžném slova smyslu, mají ale společné něco, čím je lze od projednávané věci odlišit. Soud může přezkoumat, zda je postup správního orgánu řádný a nediskriminační, jen tehdy, má-li tento postup vůbec nějaká navenek seznatelná pravidla – ať už obsažená v právních či vnitřních předpisech, vytvořená dlouhodobou ustálenou praxí, která zakládá legitimní očekávání, či založená individuálním příslibem správního orgánu. Postup služebního orgánu podle § 28 odst. 4 zákona o státní službě (tj. „v druhém kole“ výběrového řízení) se však neřídí žádnými pravidly, jejichž dodržení (či míru jejichž dodržení) by bylo možné přezkoumat v řízení před správním soudem. Judikatura přitom zdůrazňuje, že aby mohl určitý akt podléhat soudní kontrole, musí na něj zákon klást i určité formální či obsahové požadavky, jejichž dodržení pak soud zkoumá (srov. bod [58] citovaného rozhodnutí rozšířeného senátu č. 3579/2017 Sb. NSS). V této věci ovšem zákon o státní službě nestanoví (a ani z celkové koncepce výběrového řízení nelze dovodit) nejen žádné požadavky na strukturu a obsah aktu (z nějž se uchazeč dozvídá, že nebyl vybrán), ale vůbec nepočítá s tím, že tu bude jakýkoli formální akt vydán.“
12. Nejvyšší správní soud tedy dospěl k závěru, že postup služebního orgánu při výběru uchazeče se neřídí žádnými pravidly, jejichž dodržení (či jejichž míru dodržení) by bylo možné přezkoumat v řízení před správním soudem. Z dalších úvah Nejvyššího správního soudu pak plyne, že pokud by služební orgán porušoval základní práva uchazečů o služební místo tím, že by postupoval diskriminačně, náleží uchazečům ochrana před diskriminací podle § 16 a § 17 zákoníku práce, užitých obdobně na základě § 98 zákona o státní službě.
13. Soud tedy ve shodě s názorem Nejvyššího správního soudu uzavírá, že vyrozuměním žalobce o tom, že bylo zrušeno výběrové řízení na služební místo, nebylo založeno, změněno ani zrušeno, resp. závazně konstatováno žádné žalobcovo veřejné subjektivní právo. Žalobce nebyl zařazen na předmětné služební místo, na což ani s ohledem na § 23 odst. 2 zákona o státní službě neměl nárok a vydáním a doručením napadeného vyrozumění se na tom ničeho nezměnilo. Vzhledem k tomu, že ke zrušení výběrového řízení nedošlo v rámci správního řízení, nemohlo být zasaženo ani do žádného žalobcova procesního práva.
14. Soud proto žalobu podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 70 písm. a) a § 68 písm. e) s. ř. s. odmítl.
15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
16. Vzhledem k tomu, že žaloba byla odmítnuta, soud ve smyslu ustanovení § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů vrátil žalobci zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč. Soudní poplatek bude žalobci vrácen do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Praha 22. ledna 2018
Mgr. Jitka Zavřelová v. r.
předsedkyně senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje A. S.