[OBRÁZEK]

    ČESKÁ REPUBLIKA  

ROZSUDEK

    JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou ve věci

žalobce:  S. K.

proti

žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení

sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5

o žalobě ze dne 11. 9. 2017 proti rozhodnutí žalované ze dne 12. 7. 2017, o nároku na invalidní důchod

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II.  Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobci byla zamítnuta žádost o invalidní důchod z důvodu stanovení míry poklesu pracovní schopnosti pod zákonem stanovenou hranici 35 %.

2. Žalobce se včasnou žalobou domáhal zrušení napadeného rozhodnutí, neboť měl za to, že jeho zdravotní stav nebyl objektivně zhodnocen, při posuzování zdravotního stavu nebyly k dispozici všechny odborné lékařské nálezy a popsal svůj zdravotní stav. Navrhl zrušit napadené rozhodnutí a uložit žalovanému znovu o žádosti rozhodnout.

3. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě setrvala na stanovisku zákonného rozhodnutí a navrhla provedení důkazu odborným lékařským posouzením PK MPSV. Nebude-li posudkem PK MPSV

potvrzena invalidita žalobce, navrhuje žalovaná zamítnutí žaloby, v opačném případě ponechává rozhodnutí na úvaze soudu.

4. V průběhu soudního řízení žalobce se oženil a převzal si jméno manželky K. z dřívějšího  H.

5. Krajský soud u jednání provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované, obsahem správních spisů a posudkem PK MPSV ze dne 1. 12. 2017.

6. Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z provedeného dokazování vzal krajský soud za prokázané, že žalobce podal žádost o invalidní důchod  dne  28. 11. 2017 s požadavkem přiznání invalidního důchodu od nároku.  V řízení o této žádosti byl zdravotní stav žalobce posouzen lékařem OSSZ v Opavě dne 23. 3. 2017 se závěrem, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla míra pracovní schopnosti o 30 % s hodnocením dle kapitoly V, pol. 7 písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a poté bylo vydáno rozhodnutí dne 11. 4. 2017
o zamítnutí žádosti. Žalobce proti uvedenému rozhodnutí  podal námitky a v řízení o těchto námitkách  byl  žalobce dne 21. 6. 2017 lékařem žalovaného správního orgánu posouzen shodně dle kapitoly V, položky 7,  písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. s poklesem pracovní schopnosti o 30 %. Na základě posudku ze dne 21. 6. 2017 žalovaná napadeným rozhodnutím zamítla námitky a své rozhodnutí ze dne 11. 4. 2017 potvrdila.

7. Jelikož rozhodnutí soudu v dané věci, kdy se jedná o dávku důchodového pojištění podmíněného nepříznivým zdravotním stavem žalobce a jeho dochovanou pracovní schopností, je závislé především na odborném lékařském posouzení, vyžádal krajský soud odborný lékařský posudek u posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen PK MPSV) s pracovištěm v Ostravě, která je k podání tohoto posudku povolána přímo ze zákona podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

8. Z posudku PK MPSV ze dne 1. 12. 2017 soud zjistil, že PK MPSV se usnesla na posudkovém závěru, že žalobce nebyl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., neboť pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nedosahoval míry nejméně 35 %. PK MPSV vycházela ze zdravotnické dokumentace praktické lékařky MUDr. P., z odborných lékařských nálezů z období let 2011 až 2017.  U žalobce byla konstatována lehká až středně těžká smíšená porucha osobnosti, osobnost akcentovaná, manipulativní, simplexní.  Zdravotní stav byl hodnocen jako dlouhodobě nepříznivý, jeho rozhodující příčinou k datu vydání napadeného rozhodnutí byla právě výše uvedená porucha osobnosti, s posudkovým hodnocením v kapitole V, položce 7, písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., kdy pokles pracovní schopnosti činí 30 % a tuto hodnotu snížila dle § 4 citované vyhlášky o 5 % z důvodu, že není doloženo závažné maladaptivní chování, ale chování manipulativní, účelová agravace, hospitalizační tendence, rovněž účelové suicidální proklamace, na celkový pokles pracovní schopnosti 25 %. U posuzovaného se nejedná o žádný stupeň invalidity. Posuzovaný je neschopen práce psychicky a fyzicky nadměrně náročné. Byl schopen s tímto omezením vykonávat práce v nezkráceném pracovním úvazku i ve směnném provoze. Byl schopen rekvalifikace zaučením. Byl schopen vykonávat běžné dělnické profese. PK zdůraznila, že zdravotní stav je dostatečně doložen zdravotnickou dokumentací a dovoluje dostatečně využít stávající pracovní potenciál. Nebylo prokázáno významné postižení páteře ani kloubů, není nutné nosit ortézy. PK MPSV se shoduje s posudkovými závěry v předcházejícím správním řízení, že invaliditu je nutno hodnotit dle kapitoly V, položky 7, písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., ale oproti lékaři OSSZ i lékaři ČSSZ v námitkovém řízení, ponížila stanovenou dolní hranici
30 % z možného rozpětí 30 – 45 % o 5 %.  U posuzovaného se nejedná o žádný stupeň invalidity.  Zdravotní postižení žalobce bylo posudkovou komisí zhodnoceno ve výše uvedené kapitole a položce přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. na podkladě objektivních vyšetření a posudková komise dospěla k závěru, že pokles pracovní schopnosti činí 25 %, nejedná se o žádný stupeň invalidity. Posuzovaný je schopen rekvalifikace a následně adekvátního pracovního zařazení.

9. V souladu s § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.) soud při přezkoumávání napadeného rozhodnutí žalované vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného správního orgánu, přičemž dospěl k závěru, že žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí dne 12. 7. 2017 nebyl invalidní. Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle § 39 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se
o invaliditu prvního stupně; jestliže poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se
o invaliditu druhého stupně a pokud poklesla nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. Pracovní schopností se podle § 39 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb. rozumí schopnost vykonávat výdělečnou činnost odpovídající tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

10. Krajský soud opakuje, že PK MPSV v souzené věci je příslušná k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění (viz uvedené v odst. 7 tohoto rozsudku), a proto posudek této komise považuje soud za stěžejní důkaz. Posudková komise podala posudek v řádném složení, stanoveném v ust. § 16b zákona č. 582/1992 Sb., neboť v komisi vedle posudkového lékaře byl další odborný lékař. Posudek byl vypracován s náležitostmi uvedenými v ust. § 7 vyhl. č. 359/2009 Sb. na základě zdravotní dokumentace žalobce. Posudková komise vyhodnotila míru poklesu pracovní schopnosti žalobce zcela shodně s lékařem žalované i OSSZ dle kapitoly V (duševní poruchy a poruchy chování), položky 7 (poruchy osobnosti), písm. b/ (středně těžké postižení, stavy s podstatným narušením pracovního a společenského fungování, závažné maladaptivní chování, opakované situační dekompenzace) dle přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. Dle uvedeného toto zdravotní postižení  je ohodnoceno mírou poklesu pracovní schopnosti o 30 - 45 % a PK MPSV ve shodě s předcházejícími posudkovými lékaři stanovila dolní hranici 30 % a navíc tuto ještě ponížila o 5 %,  z důvodu uvedeném v odstavci 8 tohoto rozsudku dle § 4 cit. vyhlášky. Jak již výše uvedeno, posudková komise byla řádně odborně obsazena, a soud proto nemá důvod zpochybňovat erudici tohoto posudkového orgánu. Závěr posudku koresponduje s výsledky odborných lékařských vyšetření, na které posudková komise odkázala. Posudková komise hodnotila zdravotní stav žalobce na základě zdravotní dokumentace, kterou si pro své jednání vyžádala a také se ve svém posudku vypořádala s námitkami žalobce uvedenými v žalobě.   Subjektivní potíže nejsou relevantní k posouzení invalidity, neboť při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření. Soud v této souvislosti zdůrazňuje, že PK vycházela z odborných lékařských nálezů vydaných přede dnem vydání napadeného rozhodnutí, tj. přede dnem 12. 7. 2017. Jakékoliv další odborné lékařské nálezy vyhotovené po dni napadeného rozhodnutí může žalobce uplatnit v novém řízení, např. plánované vyšetření u MUDr. H., na které žalobce několikrát u jednání soudu poukázal.

11. Jelikož žalobce k datu 12. 7. 2017 nenaplňoval zákonné podmínky stanovené § 39 odst. 1, 2 zákona č. 155/1995 Sb. pro invaliditu alespoň prvního stupně, byla-li  míra poklesu jeho pracovní schopnosti stanovena 25 %, žalovaná zamítla-li žádost o invalidní důchod,  nijak nepochybila. Na základě výše uvedeného krajský soud v souladu s § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu jako nedůvodnou zamítl.

12. Žádnému z účastníků řízení nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v řízení nebyl procesně úspěšný a žalovaná nemá na jejich náhradu ze zákona nárok (ust. § 60 odst. 2 s.ř.s. a § 118d zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Ostrava dne 7. února 2018

JUDr. Jana Záviská

samosoudkyně