[OBRÁZEK]

    ČESKÁ REPUBLIKA  

ROZSUDEK

    JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou ve věci

žalobce:  Ing. J. Š.

proti

žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení

sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5

o žalobě ze dne 16. 10. 2017 proti rozhodnutí žalované ze dne 16. 8. 2017, o výši invalidního důchodu

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II.  Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobci byla zamítnuta žádost o změnu výše invalidního důchodu, neboť nebyl shledán vyšší stupeň invalidity.

2. Žalobce se včasnou žalobou domáhal zrušení napadeného rozhodnutí, neboť měl za to, že jeho zdravotní stav nebyl objektivně zhodnocen a popsal svůj zdravotní stav, zejména poukázal na problémy související s postižením páteře. Navrhl zrušit napadené rozhodnutí a uložit žalovanému znovu o žádosti rozhodnout.

3. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě ze dne 30. 10. 2017 setrvala na stanovisku zákonného rozhodnutí a navrhla provedení důkazu odborným lékařským posouzením posudkovou komisí
 

MPSV (dále jen PK MPSV). Nebude-li posudkem PK MPSV potvrzena invalidita třetího stupně,  navrhla  zamítnutí žaloby.

4. Krajský soud u jednání provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované, obsahem správních spisů a posudkem PK MPSV s pracovištěm v Ostravě ze dne 19. 12. 2017.

5. Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z provedeného dokazování vzal krajský soud za prokázané, že žalobce podal žádost o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu  na předepsaném tiskopise dne 23. 12. 2016.  V řízení o této žádosti byl zdravotní stav žalobce posouzen lékařem OSSZ v Opavě dne 24. 4. 2017 se závěrem, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla míra pracovní schopnosti o 40 % s hodnocením dle kapitoly VI, pol. 9 písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. s navýšením o dalších 10 %, na celkových 50 % a poté bylo vydáno rozhodnutí dne 15. 5.  2017
o zamítnutí žádosti. Žalobce proti uvedenému rozhodnutí  podal námitky dne 14. 6. 2017, ve kterých vyslovil nesouhlas s rozhodnutím ze dne 15. 5. 2017 a domáhal se zpětného přiznání invalidního důchodu ode dne snížení na druhý stupeň. V řízení o těchto námitkách  byl  žalobce dne 10. 8. 2017 lékařem žalovaného správního orgánu posouzen dle kapitoly XIII, odd. E, položky 1,  písm. c) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. s poklesem pracovní schopnosti o 40 % a s navýšením o dalších 10% na celkových 50 %. Na základě posudku ze dne 10. 8. 2017 žalovaná napadeným rozhodnutím zamítla námitky a své rozhodnutí ze dne 15. 5.  2017 potvrdila. Původně byl žalobce k žádosti ze dne 22. 11. 2011 uznán invalidním třetího stupně ode dne 20. 9. 2011 a v rámci KLP ze dne 12. 4. 2013 došlo ke snížení stupně invalidity ze třetího na druhý ode dne 12. 4. 2013; invalidní důchod ze třetího stupně na invalidní důchod druhého stupně  byl snížen od 8. 6. 2013 rozhodnutím žalované ze dne 3. 5. 2013 a toto rozhodnutí b ylo potvrzeno v námitkovém řízení rozhodnutím ze dne 4. 9. 2013. Žalobce nepodal proti uvedenému rozhodnutí žalobu.

6. U jednání soudu účastníci řízení setrvali na svých procesních návrzích.

7. Jelikož rozhodnutí soudu v dané věci, kdy se jedná o dávku důchodového pojištění podmíněného nepříznivým zdravotním stavem žalobce a jeho dochovanou pracovní schopností, je závislé především na odborném lékařském posouzení, vyžádal krajský soud odborný lékařský posudek u posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen PK MPSV) s pracovištěm v Ostravě, která je k podání tohoto posudku povolána přímo ze zákona podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

8. Z posudku PK MPSV ze dne 19. 12.  2017 soud zjistil, že PK MPSV se usnesla na posudkovém závěru, že u žalobce  k datu vydání napadeného rozhodnutí nešlo o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb.  ve znění zákona č. 306/2008 Sb., zákon o důchodovém pojištění (dále jen zdp), šlo o invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zdp,  neboť pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nedosahoval míry více než 69 %, avšak dosahoval nejméně 50 %. PK MPSV vycházela ze zdravotnické dokumentace praktické lékařky MUDr. Š., z odborných lékařských nálezů z období let 2011 až 2017, zejména z nálezů neurochirurgických, neurologických.  U žalobce byl konstatován dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav daný chronickým vert. algickým syndromem, těžkými degenerativními změnami  krční a lumbosacrální páteře se stenózou, stavem po opakovaných operacích páteře, cervikobrachiálním syndromem vlevo, lumboischiadickým syndromem vlevo, lehkou polyneuropathií dolních končetin, divertikulosou sigmoidea a organickou depresivní poruchou. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu k datu vydání napadeného rozhodnutí byl právě chronický vertebrogenní polytopní algický
 

syndrom, zejména krčního a bederního úseku při uved. degenerativních změnách, se stp. opak nch. operacích. Trvá statodynamická dysfunkce, projevy cervikobrachiálního syndromu vlevo a iritačního syndromu S1 – postižení je středně těžké. Míru poklesu pracovní schopnosti hodnotili PK MPSV dle kapitoly XIII, odd. E, pol. 1c) – vzhledem k vícečetnému postižení páteře a opak operacím – z daného % rozmezí 30-40 % v horní procent. taxi, tj. 40 %. Tato hranice navýšena s ohledem na další chorobné stavy v anamnéze – zejména organickou depresivní poruchu –
o 10% na celkových 50 %. Jedná se invaliditu II. stupně nadále. Nelze hodnotit dle položky 1d) apod. neb není prokázáno závažné postižení nervů, paretické postižení končetin, porucha trvalá a závažná svěračů atd. PK MPSV nehodnotí odlišně od lékaře LPS ČSSZ v rámci námitkového řízení: tento posudkový závěr potvrzuje posudková komise MPSV plně. Odlišně pak hodnotí jen v rámci uvedené kapitoly, odd. a pol. od lékaře LPS OSSZ, zde se však taktéž celkový posudkový procentuální závěr nemění (za prvotní je však PK MPSV považována vertebrogenní složka postižená se sekundárními funkčními residui, v posudku LPS OSSZ zmíněna polyneuropathie je lehkého stupně). Žalobce je schopen pracovního zařazení s vyloučením trvalé středně těžké až těžké fyzické práce, např. i s dlouhým stáním, chůzí, v trvale nepříznivých klimatických podmínkách, např. práce venku, v chladu, v předklonu apod. Též je pro žalobce nevhodné nadměrné stresové prostředí, hrozí mu riziko úrazu – vzhledem k analgetizaci. Dosavadního zaměstnání programátora schopen za uvedených podmínek, případně v kratším úvazku. Ev. dále je žalobce schopen další práce administrativního typu s využitím svého SŠ a VŠ vzdělání, s využitím svých schopností a znalostí. Schopen případné rekvalifikace.

9. V souladu s § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.) soud při přezkoumávání napadeného rozhodnutí žalované vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného správního orgánu, přičemž dospěl k závěru, že žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí dne 16. 8. 2017 nebyl invalidní třetího stupně. Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle § 39 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně; jestliže poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se
o invaliditu druhého stupně a pokud poklesla nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. Pracovní schopností se podle § 39 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb. rozumí schopnost vykonávat výdělečnou činnost odpovídající tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

10. Krajský soud opakuje, že PK MPSV v souzené věci je příslušná k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění (viz uvedené v odst. 7 tohoto rozsudku), a proto posudek této komise považuje soud za stěžejní důkaz. Posudková komise podala posudek v řádném složení, stanoveném v ust. § 16b zákona č. 582/1992 Sb., neboť v komisi vedle posudkového lékaře byl další odborný lékař. Posudek byl vypracován s náležitostmi uvedenými v ust. § 7 vyhl. č. 359/2009 Sb. na základě zdravotní dokumentace žalobce. Posudková komise vyhodnotila míru poklesu pracovní schopnosti žalobce zcela shodně s lékařem žalované  dle kapitoly XIII (postižení svalové a kosterní soustavy), odd. E (dorzopatie a spondylopatie), položky 1 (bolestivý syndrom páteře včetně stavů po operaci páteře nebo po úrazech páteře, degenerativní změny páteře, výhřezy meziobratlových plotének), písm. c/ (se středně těžkým funkčním  postižením – závažné postižení jednoho nebo více úseků páteře, se závažnou poruchou statiky a dynamiky páteře,
 

insuficiencí svalového korzetu, s často recidivujícími projevy kořenového dráždění, s funkčně významným neurologickým nálezem, s poškozením nervu, popř. symptomatologie neurogenního močového měchýře, se závažným snížením celkové výkonnosti při běžném zatížení, některé denní aktivity omezeny)  přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. Dle uvedeného toto zdravotní postižení  je ohodnoceno mírou poklesu pracovní schopnosti o 30 - 40 % a PK MPSV ve shodě
s posudkovým lékařem žalované stanovila horní hranici 40 % a navíc tuto ještě zvýšila
o maximálně možných 10 % dle § 3 cit. vyhlášky,  z důvodu dalších chorobných stavů, zejména organickou depresivní poruchu.  Jak již výše uvedeno, posudková komise byla řádně odborně obsazena, a soud proto nemá důvod zpochybňovat erudici tohoto posudkového orgánu. Závěr posudku koresponduje s výsledky odborných lékařských vyšetření, na které posudková komise odkázala. Posudková komise hodnotila zdravotní stav žalobce na základě zdravotní dokumentace, kterou si pro své jednání vyžádala a také na základě vlastního vyšetření u jednání přítomnou neuroložkou.   Subjektivní potíže nejsou relevantní k posouzení invalidity, neboť při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření. Soud v této souvislosti zdůrazňuje, že PK vycházela z odborných lékařských nálezů vydaných přede dnem vydání napadeného rozhodnutí, tj. přede dnem 16. 8. 2017.  Jakékoliv další odborné lékařské nálezy vyhotovené po dni napadeného rozhodnutí může žalobce uplatnit v novém řízení.

11. Jelikož žalobce k datu 16. 8.  2017 nenaplňoval zákonné podmínky stanovené § 39 odst.  2, písm. c) zdp. pro invaliditu třetího stupně, byla-li  míra poklesu jeho pracovní schopnosti stanovena 50 %, žalovaná zamítla-li žádost o změnu výše invalidní důchodu,  nijak nepochybila. Na základě výše uvedeného krajský soud v souladu s § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu jako nedůvodnou zamítl.

12. Žádnému z účastníků řízení nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v řízení nebyl procesně úspěšný a žalovaná nemá na jejich náhradu ze zákona nárok (ust. § 60 odst. 2 s.ř.s. a § 118d zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Ostrava dne 7. února 2018

JUDr. Jana Záviská

samosoudkyně