[OBRÁZEK]
Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudců JUDr. Hany Pipkové a JUDr. Marcely Rouskové v právní věci žalobce: L.J., se sídlem B., zastoupen JUDr. Radkem Foralem, advokátem se sídlem Napajedla, Masarykovo náměstí 220, proti žalovanému: Generální finanční ředitelství, se sídlem Praha 1, Lazarská 15/7, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 24. 7. 2013, č. j.:24617/13/7001-11101-011368
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení rozhodnutí Generálního finančního ředitelství ze dne 24. 7. 2013, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství č. j.: 8034/13/5000-14102-7021767 ze dne 13. 3. 2013, tímto rozhodnutím bylo dle ust. § 27 odst. 1 písm. h) zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, zamítnuto odvolání proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně, kterým bylo zastaveno řízení o podané žádosti o povolení mimořádného opravného prostředku.
Žalobce podal 13. 2. 2013 odvolání proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně ze dne 11. 10. 2010, kterým bylo z důvodu nepřípustnosti zastaveno řízení o podané žádosti o povolení obnovy řízení. Odvolací finanční ředitelství svým rozhodnutím ze dne 13. 3. 2013 odvolání zamítlo a zastavilo odvolací řízení, poté se žalobce opět dne 9. 4. 2013 odvolal. O posledním odvolání rozhodoval žalovaný, který dne 24. 7. 2013 zamítl odvolání žalobce, čímž potvrdil rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství.
Proti tomuto rozhodnutí směřovala žaloba, ve které žalobce vytýkal žalovanému skutečnost, že odvolání ze dne 13. 2. 2013 bylo posouzeno jako opožděné s odkazem na doručení zástupci žalobce, ačkoli žalovaný zastoupení posuzoval na základě neplatné plné moci, kterou žalobce uzavřel se společností Contaduria s. r. o.. Zbývající obsah žaloby tvořila argumentace týkající se neplatnosti plné moci.
Žalovaný ve vyjádření k žalobě odmítl žalobní námitky s tím, že trvá na zákonnosti a věcné správnosti svého žalobou napadeného rozhodnutí a v plném rozsahu odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí.
Městský soud věc posoudil takto:
Soud především odmítl námitku, která rozporovala opožděnost podaného odvolání. Žalobce namítal skutečnost, že mu bylo nesprávně doručeno rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně ze dne 11. 10. 2010 a to na základě neplatné plné moci uzavřené se společností Contaduria s. r. o. a právě z tohoto důvodu nemohl žalobce včas podat odvolání. Žalobce nerozporuje skutečnost, že generální plnou moc se společností Contaduria s. r. o. uzavřel, ale namítal, že tato plná moc vykazovala zásadní nedostatky, pro které se na ni mělo nahlížet jako na neplatnou, na základě této skutečnosti bylo výše zmíněné rozhodnutí doručeno subjektu, který žalobce nezastupoval.
Zásadní nedostatky žalobce spatřoval zejména ve skutečnosti, že plná moc nebyla datována, dále v tom, že bylo v plné moci uvedeno, že zmocněncem žalobce je shora uvedená právnická osoba, zastoupená jednatelem E. S. a že jménem zmocněnce je pověřena jednat Ing. A. B. Plná moc za společnost Contaduria s. r. o. ovšem podle tvrzení žalobce nebyla podepsána, byla pouze oražena razítkem, a to bez podpisu E. S. Na plné moci byla sice podepsána Ing. A. B., ale ze zápisu v obchodním rejstříku nevyplývalo, že by tato mohla bez dalšího za společnost jednat. Podle žalobce tím, že plná moc nebyla podepsána E. S., nebyla uvedenou společností akceptována, a proto byla neplatná.
Soud po prozkoumání správního spisu dospěl k závěru, že odvolání nebylo podáno včas, zejména proto, že se doručovalo správnému zástupci žalobce. Z písemných podkladů je zřejmé, že rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně bylo doručeno dne 12. 10. 2010 společnosti Contaduria s. r. o. datovou schránkou, odvolání mohlo být podáno do právní moci rozhodnutí tedy do 11. 11. 2010. Contaduria s. r. o. byla zplnomocněna generální plnou mocí, která byla správci daně (Finančnímu úřadu v Luhačovicích) doručena dne 27. 7. 2010. Veškeré plné moci uplatněné u správce daně před datem 27. 7. 2010 byly touto generální plnou mocí zrušeny. Ze správního spisu vyplývá, že žalobce dne 18. 11. 2010 na způsob doručení rozhodnutí reagoval písemností č. j.: 16245, v níž rozporoval správnost doručení rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně, které mu obratem v písemnosti důvody pro doručení s. r. o. Contadurii srozumitelným způsobem vysvětlilo. Žalobce následně zaslal dne 24. 11. 2010 správci daně písemnost označenou „podání vysvětlení“, kde pro zastupování ve věci za r. 2001,2002, 2003, 2004 byla udělena plná moc JUDr. Radku Foralovi. Z této korespondence, je patrné, že žalobce o vydání rozhodnutí věděl. Není žádných pochyb, že v období od 27. 7. 2010 do 24. 11. 2010 byla Contaduria s. r. o. jediným zástupcem žalobce, z čehož vyplývá, že rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně bylo doručeno řádně. Lhůta pro podání odvolání uplynula 11. 11. 2010, z tohoto důvodu bylo odvolání, které žalobce podal 13. 2. 2013, po právu zamítnuto jako opožděné.
Stran námitky neplatnosti plné moci má soud za to, že právní úprava zastoupení obsažená v zákoně č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, kterým se Finanční ředitelství v Brně řídilo při posuzování plné moci, nevyžaduje, aby akceptace zmocněncem byla v plné moci výslovně vyjádřena. Pokud by tedy platilo, že předmětná plná moc nebyla podepsána a byla pouze oražena razítkem, a dále že podpis Ing. A.B. nebyl dostačující, bylo by to ve vztahu k posouzení platnosti této plné moci irelevantní. Ze správního spisu, který obsahuje originál předmětné plné moci, je však zřejmé, že plná moc byla nejen datována, ale také podepsána E. S.. Zkoumat pravost podpisu E.S., kterou žalobce rozporuje teprve v replice k vyjádření žalovaného v řízení před soudem, je ze shora uvedených důvodů nadbytečné. Soud zde poukazuje na skutečnost, že udělení plné moci je jednostranný právní úkon, který iniciuje zmocnitel, v tomto případě žalobce, který na plné moci podepsán byl. Plná moc je úkonem zmocnitele, kterým zmocnitel potvrzuje a zmocněnec prokazuje existenci smluvního zastoupení.
Soud má za to, že s ohledem na skutečnost, že žalobce v rámci žalobních důvodů nově rozporuje skutečnosti, které doposud nerozporoval (neplatnost plné moci), lze jeho námitky považovat za nedůvodné a naprosto účelové. Nelze tu totiž odhlédnout od skutečnosti, že žalobce nyní zpochybňuje vlastní úkon, který však v době, kdy jej učinil, nepochybně zamýšlel vážně: obtížně si lze představit, že by žalobce v červenci 2010 předložil správci daně generální plnou moc pro svého zástupce v daňovém řízení (společnost Contaduria s.r.o.), aniž by ji však sám považoval za řádnou a za vážně míněnou. Pokud by však tomu tak skutečně bylo, a předmětná plná moc pro společnost Contaduria s.r.o. byla žalobcem zamýšlena nikoliv vážně, ale například jen jako žert anebo snaha uvést správce daně v omyl, pak má soud za to, že takové jednání žalobce, odporující dobrým mravům, by nebylo možno vykládat v jeho prospěch.
V tomto smyslu je třeba odmítnout i žalobcem dodatečně vyjádřenou pochybnost o pravosti podpisu paní E. S. na plné moci, založené ve spise u Finančního úřadu v Luhačovicích. Pokud totiž tuto plnou moc předložil finančnímu úřadu právě žalobce, pak odpovědnost za případnou nepravost podpisu této osoby nese právě on, a nemůže se dovolávat takové vady ve svůj prospěch. Navíc i v případě, pokud by jím předložená plná moc neobsahovala vůbec žádný podpis paní E. S., jde taková skutečnost opět k tíži žalobce, protože bylo na něm, aby tato plná moc byla vyhotovena v náležité kvalitě. Ze svých vlastních pochybení či nedopatření pak nemůže mít žalobce prospěch.
Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí podle ustanovení § 75 soudního řádu správního a to v mezích žalobcem uplatněných žalobních námitek, jakož i řízení, které mu předcházelo, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
Městský soud v Praze ze shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že žalovaný správní orgán ani správní orgán prvního stupně při svém rozhodování neporušili zákonem stanovené povinnosti, žalovaný se s námitkami žalobce dostatečně vypořádal. Z těchto důvodů proto soud podané žalobě nevyhověl a podle § 78 odst. 7 soudního řádu správního ji zamítl tak, jak je ve výroku tohoto rozsudku uvedeno.
Soud rozhodl o žalobě bez nařízení jednání za podmínek ust. § 51 odst. 1 soudního řádu správního.
Výrok o náhradě nákladů řízení soud opřel o ust. § 60 odst. 1 soudního řádu správního a contrario, neboť žalobce neměl ve věci úspěch a žalovanému správnímu orgánu náklady nevznikly.
P o u č e n í :
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 15. listopadu 2016
JUDr. Slavomír Novák, v.r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení:
Sylvie Kosková