[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců Mgr. Jany Jurečkové a JUDr. PhDr. Štěpána Výborného, Ph. D., v právní věci žalobkyně: K. M., nar. X., bytem P., zast. Mgr. Petrem Václavkem, advokátem, se sídlem Praha 1, Opletalova 25, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Žalobkyně se žalobou podanou Městskému soudu v Praze dne 15. 8. 2017 domáhá ochrany proti nečinnosti žalovaného v řízení o žádosti o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k přechodnému pobytu; řízení je vedeno pod č.j. OAM-55019/MC-2017.
Žalobkyně dne 5. 3. 2017 podala žádost o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k přechodnému pobytu. Jelikož žalovaný nevydal rozhodnutí o její žádosti ve lhůtě stanovené ust. § 71 správního řádu, podala návrh na provedení opatření proti nečinnosti. Dne 8. 6. 2017 vydala Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců Opatření proti nečinnosti č.j. MV-66413-3/SO-2017, kterým žalovanému přikázala vydat do 30 dnů ode dne doručení tohoto opatření proti nečinnosti rozhodnutí ve věci. Přikázaná lhůta ke dni podání žaloby marně uplynula, žalovaný rozhodnutí ve věci žádosti žalobkyně nevydal, a proto je žalovaný nečinný.
Žalovaný ve svém vyjádření popřel oprávněnost podané žaloby, když dále uvedl, že žádost žalobkyně o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k přechodnému pobytu projednal a dne 13. 9. 2017 vydal usnesení č.j. OAM-55019-12/MC-2017, kterým řízení o žádosti zastavil ve smyslu ust. § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu. Podaná žaloba se proto jeví jako bezpředmětná, neboť ve věci žalobkyně bylo již rozhodnuto.
Žalobkyně v replice setrvala na podané žalobě. Dle jejího názoru došlo k záměně dvou různých účastníků řízení a smíchání dvou různých spisů různých spisových značek. Téhož dne, kdy podala žalobkyně svou žádost, podala tutéž žádost i její sestra K. M., nar. X. a její žádosti byla přidělena spisová značka OAM-55028-2/MC-2017. V usnesení ze dne 13. 9. 2017, č.j. OAM-55019-12/MC-2017, je jako žadatelka uvedena starší sestra K., nikoliv žalobkyně. Ve věci žádosti žalobkyně stále nebyl učiněn jediný úkon.
Žalovaný v duplice uvedl, že v průběhu správního řízení zjistil zjevnou nesprávnost v usnesení o zastavení řízení ze dne 13. 9. 2017, č.j. OAM-55019-12/MC-2017, spočívající v chybném označení žadatelky. Tuto zjevnou nesprávnost žalovaný následně opravil usnesením ze dne 9. 10. 2017, č.j. OAM-55019-16/MC-2017. Žalovaný zopakoval, že ve věci není nečinný, neboť ve věci žalobkyně bylo již rozhodnuto.
Žalobkyně v triplice i nadále setrvala na své žalobě. Proti usnesení o opravě zjevné nesprávnosti ze dne 9. 10. 2017, č.j. OAM-55019-16/MC-2017, podala žalobkyně odvolání, o němž nebylo rozhodnuto. Zároveň žalobkyně čeká na vyřízení její žádosti o ukončení přechodného pobytu dle ust. § 87f odst. 1 zákona o pobytu cizinců, kterou podala dne 17. 10. 2017, aby mohla požádat o povolení k trvalému pobytu. K usnesení o opravě zjevné nesprávnosti dále žalobkyně namítla, že jej nelze považovat za relevantní správní akt vydaný v její věci, neboť bylo vydáno nezákonně, žalobkyně proti němu podala odvolání a věří, že bude toto usnesení zrušeno. V daném usnesení se nejedná o opravu zřejmých nesprávností dle ust. § 70 správního řádu. Vydáním „opravného“ usnesení správní orgán de facto vydal usnesení, kterým zastavil řízení o žádosti žalobkyně podle ust. § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu. Žalobkyně však nikdy neobdržela usnesení, kterým by bylo řízení o její žádosti zastaveno dle ust. § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu, a je jí tak znemožněno se proti tomuto postupu bránit. Pro postup dle ust. § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu nebyly splněny podmínky, neboť žalobkyně ode dne podání její žádosti nebyla zaslána jediná výzva k odstranění vad jejího podání.
Ze správního spisu vyplývají následující pro rozhodnutí soudu podstatné skutečnosti:
Žalobkyně dne 5. 3. 2017 podala žádost o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k přechodnému pobytu; řízení vedeno pod č.j. OAM-55019/MC-2017.
Dne 8. 6. 2017 vydala Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců Opatření proti nečinnosti č.j. MV-66413-3/SO-2017, kterým žalovanému přikázala vydat do 30 dnů ode dne doručení tohoto opatření proti nečinnosti rozhodnutí ve věci.
Dne 13. 9. 2017 vydal žalovaný usnesení č.j. OAM-55019-12/MC-2017, kterým zastavil ve smyslu ust. § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu řízení vedené pod č.j. OAM-55019/MC-2017, o žádosti, kterou podala paní K. M., nar. ...
Dne 9. 10. 2017 vydal žalovaný usnesení č.j. OAM-55019-16/MC-2017, kterým opravil usnesení o zastavení řízení ze dne 13. 9. 2017, vydané pod č.j. OAM-55019-12/MC-2017, v rozsahu následujících zřejmých nesprávností:
- v záhlaví usnesení se označení žadatelky paní M. K., nar. X., nahrazuje správným označením paní M. K., nar. X.,
- ve výrokové části usnesení se označení žadatelky paní M. K., nar. X., nahrazuje správným označením paní M. K., nar. X..
Soud nařídil na den 31. 1. 2018 ústní jednání. Žalovaný v podání doručeném soudu 29.1.2018 odkázal na svá vyjádření k žalobě a uvedl, že s ohledem na to, že žalobkyně dne 17. 10. 2017 požádala o ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie dle ust. § 87f odst. 1 zákona o pobytu cizinců, omlouvá žalovaný svou účast na jednání. K podání přiložil kopii žádosti. V rámci jednání právní zástupkyně žalobkyně uvedla, že na žalobě trvá, neboť žalovaný je nadále nečinný. Soudu k důkazu předložila rozhodnutí Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců ze dne 31.1.2018, čj. MV-1759-6/SO-2018, jímž bylo zrušeno rozhodnutí žalovaného ze dne 13.9.2017 č.j. OAM-55019-12/MC-2017, jakož i opravné usnesení ze dne 9. 10. 2017, č.j. OAM-55019-16/MC-2017.
Městský soud v Praze věc posoudil takto:
Podle ust. § 79 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s.ř.s.), ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení.
Podle ust. § 81 odst. 1 s.ř.s. soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí.
Podle odstavce 2 citovaného ustanovení je-li návrh důvodný, soud uloží rozsudkem správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, ne však delší, než kterou určuje zvláštní zákon.
Podle odstavce 3 citovaného ustanovení soud zamítne žalobu, není-li důvodná.
Žalobkyně uplatnila právní argumentaci, v níž se vymezila proti závěru žalovaného, že bylo vydáno rozhodnutí o žádosti, jestliže je rozhodnutí ze dne 13.9.2017, adresováno sestře žalobkyně a nesouhlasí s možností opravit takovou nezákonnost opravným usnesení (zde usnesením ze dne 9.10.2017).
Žaloba na ochranu před nečinností správního orgánu se nevztahuje k přezkoumání již vydaného úkonu či učiněného zásahu správního orgánu, nýbrž slouží k poskytnutí ochrany proti nezákonné nečinnosti správního orgánu ve vymezených případech. Ochrana proti nečinnosti správního orgánu, která je podle ust. § 79 a násl. s.ř.s. ze strany soudů působících ve správním soudnictví uplatňována, má své limity. Nevztahuje se vůči veškeré možné nečinnosti veřejné správy a správních orgánů. Žalobce se může žalobou domáhat pouze toho, aby soud uložil nečinnému správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo povinnost vydat osvědčení. Pojem „rozhodnutí ve věci samé“ navazuje na legislativní zkratku „rozhodnutí“ podle ust. § 65 odst. 1 s.ř.s., a tudíž se musí se tedy jednat o nečinnost při vydání rozhodnutí, jímž má být založeno, změněno, zrušeno nebo závazně určeno právo nebo povinnost účastníka řízení (žalobce), a které je současně způsobilé zkrátit účastníka řízení (žalobce) na právech. Žaloba tedy bude nedůvodná tehdy, vydal-li žalovaný v zákonné lhůtě takto chápané rozhodnutí, nebo pokud tak učinil alespoň do dne rozhodnutí soudu (k tomu srovnej např. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 30. 1. 2007, sp.zn. 9 Ca 71/2006, publikován pod č.j. 1426/2008 Sb.NSS).
Soud nezkoumal, zdali obě rozhodnutí splňují charakter rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. s.ř.s. , a to v důsledku nové skutečnosti, o jejíž existenci informovala soud až právní zástupkyně, tj. že obě rozhodnutí, na základě kterých žalovaný popíral svou nečinnost, byla zrušena. Městský soud v Praze dospěl k závěru, že nečinnost žalovaného nadále trvá, neboť přestože dne 9. 10. 2017 žalovaný vydal vůči žalobkyni opravné usnesení č.j. OAM-55019-16/MC-2017, toto rozhodnutí stejně jako usnesení o zastavení řízení ze dne 13. 9. 2017, č.j. OAM-55019-12/MC-2017, bylo Komisí pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců dne 31.1.2018, čj. MV-1759-6/SO-2018, zrušeno. Důvodem zrušení byla skutečnost, že ministerstvo nejednalo v řízení o žádosti žalobkyně s žalobkyní ale s její sestrou (výzvy k odstranění vad žádosti byly adresovány sestře) proto Komise obě specifikovaná rozhodnutí pro vady řízení zrušila. V okamžiku rozhodování soudu o žalobě proti nečinnosti tedy neexistovala tato rozhodnutí, proto lze konstatovat, že o žádosti žalobkyně o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k přechodnému pobytu, nebylo rozhodnuto a nečinnost trvá.
S ohledem na uvedené skutečnosti soud dospěl k závěru, že by žaloba byla podána důvodně, neboť žalovaný nedodržel zákonem stanovenou lhůtu k vydání rozhodnutí a ve věci nebyly konány žádné další úkony, neboli nebyly konány vůči žalobkyni ale byly adresovány její sestře. Nejen od data podání žádosti, ale i od uplynutí lhůty k vydání rozhodnutí stanovené nadřízeným správním orgánem, tak byla zákonná lhůta překročena několikanásobně.
Soud proto podané žalobě vyhověl, žalovanému uložil povinnost vydat rozhodnutí a stanovil mu k tomu přiměřenou lhůtu.
Žalobkyně měla se svojí žalobou úspěch, náleží jí proto náhrada důvodně vynaložených a prokázaných nákladů řízení podle ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. Tyto náklady spočívají v nákladech souvisejících se zastoupením advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů za 4 úkony právní služby po 3.100,-Kč (za převzetí věci, sepis žaloby, repliku k vyjádření žalovaného a účast u jednání), a 4 režijní paušály po 300,-Kč. Celkem tedy činí náklady na právní zastoupení 13.600.-Kč. K tomu se připočítává daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, jíž je žalobcův advokát plátcem, ve výši 2.856,-Kč. Další náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2.000,-Kč. Proto soud přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení ve výši 18.456,-Kč.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 31. ledna 2018
JUDr. Ing. Viera Horčicová, v.r.
předsedkyně senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje L. H.