Jednací číslo: 52 Af 38/2017-53

 

 

 

 

USNESENÍ

 

 

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Dvořáka a soudců JUDr. Aleše Korejtka a Mgr. et Mgr. Jaroslava Vávry ve věci

 

žalobce:  Občanské sdružení – U. T. z.s.,

 zastoupen advokátem Mgr. Zdeňkem Tomášem

 sídlem Třída Míru 92, 530 02 Pardubice  

proti

žalovanému:  Statutární město Pardubice, IČ 00274046
sídlem Pernštýnské nám. 1, 530 02 Pardubice

 

o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného

 

takto:

 

  1. Žaloba se zamítá.

 

  1. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

  1. Žalobci se vrací soudní poplatek ve výši 2.000 Kč.

 

Odůvodnění:

 

  1. Žalobce dne 2. 5. 2017 podal žalobu (zapsána u zdejšího soudu pod sp. zn. 52 Af 25/2017), kterou se ve správním soudnictví domáhal přezkumu rozhodnutí Krajského úřadu Pardubického kraje ze dne 1. 3. 2017, čj. KrÚ 17773/2017, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Statutárního města Pardubice ze dne 7. 11. 2016, čj. MmP 71518/2016 OSKS. Statutární město Pardubice tímto rozhodnutím (platebním výměrem) vyměřilo žalobci odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši 573.000 Kč. Rozhodnutí souviselo s vyúčtováním poskytnutých dotací. Jako žalovaný orgán byl v žalobě odpovídajícím způsobem označen Krajský úřad Pardubického kraje (viz § 69 s.ř.s.).

 

  1. Ve shora popsané žalobě žalobce rovněž uvedl, že ve vztahu k němu došlo k neoprávněnému zásahu tím, že byly zamítnuty jeho žádosti o dotace pro rok 2017. Poukazuje na přípis Statutárního města Pardubice ze dne 25. 4. 2017, ve kterém je mu sděleno, že dotace pro rok 2017 nebyla schválena. V petitu žaloby se výslovně pod bodem II. domáhá toho, aby žalovanému bylo zakázáno, aby pokračoval v porušování práv žalobce (formulace odpovídá § 87 odst. 2 s.ř.s. – pozn. soudu).

 

  1. Soud usnesením ze dne 24. 7. 2017, čj. 52 Af 25/2017-52 žalobní návrh na ochranu před nezákonným zásahem vyloučil k samostatnému projednání dle § 39 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“), a to především proto, že každý ze dvou požadavků žalobce musí být a fakticky je směřován proti jinému žalovanému (v řízení pod spisovou značkou 52 Af 25/2017 bude rozhodnuto o žalobě proti rozhodnutí Krajského úřadu Pardubického kraje ze dne 1. 3. 2017, čj. KrÚ 17773/2017). Žalobní žádání proti nezákonnému zásahu je evidentně směřováno proti Statutárnímu městu Pardubice, které nenárokové dotace poskytuje a žadatele následně o výsledku dotačního řízení informuje. Žalobce na písemnou výzvu soudu své požadavky blíže neobjasnil.

 

  1. Z textu žaloby je tak patrné (závěr bodu VIII. žaloby a petit ad II.), že žalobce v otázce neposkytnutí dotací brojí proti následkům ve své sféře, které pro něho má sdělení Statutárního města Pardubice ze dne 25. 4. 2017. V tomto sdělení je uvedeno, že dle § 10a  odst. 4 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů žádostem o poskytnutí dotace nebylo vyhověno. Jako důvod je uvedeno to, že Rada města neschválila dotaci z důvodu zjištění vážných nedostatků při kontrole vyúčtování dříve přidělených dotací, a to v souladu s Pravidly pro poskytování dotací z Programu podpory kultury pro rok 2017.  

 

  1. Podle § 65 odst. 1 s.ř.s. kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, (dále jen "rozhodnutí"), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.

 

  1. Podle § 82 s.ř.s. každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen "zásah") správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.

 

  1. Podle § 83 věta před středníkem s.ř.s. žalovaným je správní orgán, který podle žalobního tvrzení provedl zásah.

 

  1. Podle § 85 s.ř.s. platí, že žaloba (myšleno žaloba na základě § 82 s.ř.s. – pozn. soudu) je nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky; to neplatí v případě, domáhá-li se žalobce pouze určení, že zásah byl nezákonný.

 

  1. Podle § 46 odst. 1, písm. d) s.ř.s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný.

 

  1.            Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 8. 2010, čj. 2 As 52/2010-59 (publikováno na http://www.nsssoud.cz stejně tak jako další citovaná rozhodnutí) se podává (zejména bod 45.), že akt žalovaného ve formě sdělení o neposkytnutí dotace dle § 10a odst. 4 zákona č. 250/2000 Sb. naplňuje svým obsahem pojem rozhodnutí, které může být předmětem přezkumu soudem. Není rozhodující, jak správní orgán svůj akt označil. 

 

  1.            Zásahovou žalobu má soud proto v dané situaci za nepřípustnou. Princip subsidiarity žalob na ochranu před nezákonným zásahem pokynem nebo donucením správního orgánu (§ 82 a násl. s. ř. s.) nebyl dotčen novelou soudního řádu správního provedenou zákonem č. 303/2011 Sb. a nadále platí i u žalob, jimiž se žalobce domáhá určení nezákonnosti zásahu (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 12. 2015, č. j. 8 Azs 144/2015–30, či rozsudek téhož soudu ze dne 24. 3. 2016, č. j. 7 Afs 302/2015–80)

 

  1.            Legislativní zkratka zásah je v § 82 s. ř. s. vymezena relativně obecně a široce; přesná definice není ani možná, neboť pod pojem zásah lze podřadit velké množství faktických úkonů, k jejichž provádění mají správní orgány zákonné zmocnění. Jde o úkony neformální, pro které nemusí být stanovena konkrétní pravidla, například faktické pokyny (typicky v dopravě), bezprostřední zásahy (při ohrožení, při demonstraci, příkazy ke zjednání nápravy), zajišťovací úkony atd. Pod legislativní zkratku zásah spadá i neformální donucení, pokud není pokyn či příkaz respektován (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 6. 2004, č.j. 2 Afs 17/2003-54).

 

  1.            Neformálnost a fakticita úkonů správních orgánů, které lze podřadit pod legislativní zkratku zásah, je v § 82 s. ř. s. vyjádřena tak, že zásah správního orgánu není rozhodnutím. Rozhodnutím se v obecné rovině rozumí do určité míry formalizovaný projev vůle správního orgánu, který obsahuje zákonem stanovené náležitosti, a který bude zpravidla vydán v písemné podobě.

 

  1.            Aby žaloba na ochranu před nezákonným zásahem dostála požadavkům uvedeným v § 82 s. ř. s. a mohla být věcně projednána, musí být z žalobních tvrzení zcela zřejmé, že žaloba směřuje proti zásahu správního orgánu, který není rozhodnutím (shodně srov. bod 21 odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 12. 2015, č. j. 8 Azs 144/2015–30). Je pojmově vyloučeno, aby soud v řízení o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu podle § 82 a násl. s. ř. s. meritorně rozhodoval o situaci, se kterou procesní předpis výslovně počítá a kterou vyhrazuje správnímu rozhodnutí.

 

  1.            Podle shora citovaného ust. § 85 s.ř.s. tak soud uzavírá tak, že žaloba na ochranu před tvrzeným nezákonným zásahem spočívajícím ve sdělení o nevyhovění žádosti o dotaci je nepřípustná, neboť žalobce měl možnost se ochrany svých tvrzených práv domáhat jinak, a to včetně případného následného přezkumu podle § 65 soudního řádu správního. Žalobu proto nezbylo soudu než podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. odmítnout.

 

  1.            O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud dle ust. § 60 odst. 3 s.ř.s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

 

  1.            Soudní poplatek se vrací v souladu s ust. § 10 odst. 3 věta poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.

 

Poučení:

 

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

 

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

 

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

 

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

 

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

 

Pardubice, 30. ledna 2018

 

 

 

JUDr. Jan Dvořák v. r.

předseda senátu

 

 

 

Za správnost vyhotovení: