[OBRÁZEK]

  ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Milanem Podhrázkým ve věci

žalobce:   J. H.

bytem P., B.

proti

žalované:  Česká správa sociálního zabezpečení

sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 22. 6. 2016, č. j. X,

takto:

1. Rozhodnutí žalované ze dne 22. 6. 2016, č. j. X,
   se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, jímž žalovaná zamítla jeho námitky a potvrdila své předchozí rozhodnutí ze dne 30. 3. 2016, č. j. X. Tímto prvostupňovým rozhodnutím žalovaná zamítla žádost žalobce o změnu výše invalidního důchodu pro nesplnění podmínek dle § 39 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 155/1995 Sb.“), neboť dle posudku OSSZ Praha - západ ze dne 8. 3. 2016 je žalobce nadále invalidní pro invaliditu prvního stupně.
2. Žalobce v žalobě uvedl, že hodnocení posudkového lékaře je v rozporu s lékařskými nálezy odborných lékařů, u nichž se léčí. Žalovaná odůvodňuje své rozhodnutí tím, že dle posudkového lékaře je žalobce invalidní v prvním stupni, posudkový lékař však učinil tento závěr, aniž by podrobněji zkoumal zdravotní stav žalobce. Rozhodnutí žalované bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu, bez přihlédnutí k § 3 odst. 1 vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). Došlo tak k porušení § 39 zákona č. 155/1995 Sb. i zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu.
3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Ve vyjádření k žalobě uvedla, že se v předmětné věci jedná o dávku podmíněnou dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a v takovém případě je ve správním řízení vázána odborným lékařským posouzením. S ohledem na námitky žalobce navrhla provedení důkazu posudkem příslušné posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise“) ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“).
4. Při jednání u soudu, jehož se žalobce nezúčastnil, žalovaná setrvala na svém vyjádření.
5. Ze správního spisu v dané věci soud ověřil, že žalobce dne 11. 1. 2016 požádal o změnu výše invalidního důchodu. Žalovaná rozhodnutím ze dne 30. 3. 2016, č. j. X, žádost zamítla, vycházela přitom z posudku, který z důvodu posledního zaměstnání žalobce na OSSZ Beroun vypracovala OSSZ Praha – západ (posudek ze dne 8. 3. 2016, MUDr. V.). Podkladem pro vypracování posudku byla zdravotní dokumentace ošetřujícího lékaře žalobce (MUDr. B.) a nálezů odborných lékařů (MUDr. M., MUDr. J.,
   PhDr. Z.). Na základě těchto podkladů dospěl posudek OSSZ k závěru, že žalobce trpí středně těžkou až těžkou organickou poruchou, která je chronifikovaná, rezistentní na dosavadní léčbu, s podílem reaktivním ve smyslu kompenzační neurózy. Podle psychiatra je v popředí depresivní symptomatologie, pokles energie, únava, poruchy spánku, zpomalené psychomotorické tempo a plochá emotivita. Nález z neurologické kliniky dále potvrzuje chronické zánětlivé onemocnění centrální nervové soustavy. Žalobce dále trpí vrozenou stenózou páteřního kanálu s výhřezy plotének. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je dle posudku zdravotní postižení uvedené pod položku 1c kapitoly V přílohy vyhlášky o posuzování invalidity s poklesem pracovní schopnosti 45 % bez další změny dle § 3 a § 4 vyhlášky o posuzování invalidity.
6. Proti tomuto rozhodnutí žalované podal žalobce dne 6. 5. 2016 námitky, v nichž nesouhlasil s posouzením zdravotního stavu. V rámci řízení o námitkách pak žalovaná nechala zpracovat posudek oddělením své lékařské posudkové služby. Podle tohoto posudku (ze dne 14. 6. 2016, č. j. LPS/2016/505-NR-STC_CSSZ), jde u žalobce o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který omezuje fyzické schopnosti a má vliv na pokles jeho pracovní schopnosti. Za hlavní příčinu považuje ve shodě s posudkovou lékařkou OSSZ organickou poruchu se středně těžkým postižením, zřetelný odklon od normy při výkonu některých aktivit a rolí. Posudek potvrdil zařazení postižení žalobce pod položku 1c kapitoly V. přílohy vyhlášky o posuzování invalidity s mírou poklesu pracovní schopnosti o 45% bez další změny dle § 3 a § 4 vyhlášky. Žalovaná pak s odkazem na tento posudek rozhodnutím napadeným nyní projednávanou žalobou námitky žalobce zamítla a své prvostupňové rozhodnutí potvrdila. 
7. Krajský soud v Praze na základě včas podané a přípustné žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán. Vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu [§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)].
8. Vzhledem k tomu, že žalobcem uplatněné žalobní námitky se týkají posouzení jeho zdravotního stavu, je nutno předeslat, že posouzení toho, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav či posouzení míry poklesu pracovní schopnosti, je otázkou odbornou a soud si o ní nemůže učinit úsudek sám; tedy sám zdravotní stav žalobce nepřezkoumává, ani tak činit nemůže. Zdravotní stav a pracovní schopnost pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, které za tímto účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.). Posudková činnost předpokládá odborné lékařské znalosti a znalosti z oboru posudkového lékařství. Posudek vypracovaný posudkovou komisí je jedním z důkazů v soudním řízení a soud jej hodnotí podle § 77 odst. 2 s. ř. s. Nejsou-li namítány jiné vady řízení, správní soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení ve věci invalidity a změny jejího stupně ověřuje pouze to, zda posudek příslušné posudkové komise je úplný a přesvědčivý (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 4 Ads 13/2003-54, č. j. 6 Ads 158/2012-24, případně č. j. 6 Ads 11/2013-20). Požadavek úplnosti, přesvědčivosti a správnosti posudku spočívá v tom, že se posudková komise musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a musí své posudkové závěry náležitě odůvodnit. Z posudku musí být zřejmé, že zdravotní stav posuzovaného byl komplexně posouzen na základě úplné zdravotnické dokumentace i s přihlédnutím ke všem tvrzeným obtížím, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy. V posudku musí být dále uvedeno, zda zjištěný zdravotní stav zakládá dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, a pokud ano, které zdravotní postižení bylo vzato za jeho rozhodující příčinu v případě, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je více zdravotních potíží.
9. Soud s ohledem na výše reprodukovanou argumentaci žalobce doplnil dokazování v dané věci o posudek posudkové komise ze dne 19. 4. 2017, č. j. 2017/821-PH, která po osobním vyšetření žalobce odbornou lékařkou z oboru psychiatrie a po rozboru předložených lékařských zpráv uzavřela, že v případě žalobce jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který omezuje fyzické a psychické schopnosti a má vliv na pokles práceschopnosti. Hlavní příčinou je organická porucha s těžkým postižením, výrazný odklon od normy při výkonu většiny denních aktivit. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti posudková komise zařadila pod položku 1d kapitoly V. přílohy vyhlášky o posuzování invalidity, s mírou poklesu pracovní schopnosti 60 % bez další změny dle § 3 a § 4 vyhlášky. Oproti předchozím posudkovým zhodnocením zdravotního stavu žalobce posudková komise došla k rozdílnému hodnocení, které lépe vystihuje rozsah zdravotního postižení. Rozborem dostupné lékařské dokumentace nelze usuzovat na příznivou dlouhodobou stabilizaci zdravotního stavu žalobce (opakovaná prodloužení dočasné pracovní neschopnosti), což podporují i lékařské nálezy předložené při jednání. Z posudkově medicínského hlediska jde o postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost. Schopnost výkonu lehčích prací v malém rozsahu zůstala zachována, nevhodné jsou práce psychicky a fyzicky náročné, trvale s přetěžováním páteře a nošením břemen, práce ve vynucené poloze a v chladu. S přihlédnutím k věku žalobce nelze vyloučit schopnost rekvalifikace.
10. Vzhledem k odlišnému závěru ohledně zařazení zdravotního postižení žalobce vyzval soud k doplnění posudku o bližší odůvodnění, proč posudková komise nepovažuje hodnocení postižení žalobce v posudcích vypracovaných v řízení před žalovanou podle položky 1c) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity za přiléhavé. V doplňujícím posudku ze dne 20. 9. 2017, č. j. 2017/3009-PH, posudková komise ve vztahu k svému předchozímu posudku uvedla, že hodnotila zdravotní stav a pracovní schopnosti žalobce za účasti odborného lékaře z oboru psychiatrie, tedy se specializací odpovídající rozhodujícímu zdravotnímu postižení. Posudek byl vypracován po studiu a vyhodnocení veškeré zdravotní dokumentace, včetně té, kterou předložil žalobce. Posudková komise tak hodnotila i nálezy, které neměl lékař ČSSZ při vypracování posudku k dispozici. Po jejich vyhodnocení shodně se závěry lékaře ČSSZ a OSSZ dospěla k závěru, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je postižení dle položky kapitoly V. (duševní poruchy a poruchy chování, organické duševní poruchy). Jde o stav, kdy se tělesné onemocnění kombinuje s psychickou poruchou. Při posudkovém hodnocení nezáleží tolik na příčině vzniklého stavu, ale na jeho formě a hloubce, podle čehož je hodnocena tíže zdravotního postižení. Ze zjištěných skutečností vyplývá, že dlouhodobé změny psychiky vyřazují postiženého z rodinného, společenského a pracovního života. Povahové změny a změny osobnosti zasahují nepříznivě do všech oblastí života.
11. S ohledem na uvedené závěry posudkové komise (včetně závěrů plynoucích z doplňujícího posudku), v nichž soud neshledal žádné zjevné vady (naopak hodnotí posudky ve svém úhrnu jako přesvědčivé, logické a vycházející z úplných podkladů), je nutno uzavřít, že napadené rozhodnutí je nezákonné, neboť vychází z nesprávně zjištěného skutkového stavu. Žalovaná v napadeném rozhodnutí nedostatečně zohlednila rozsah projevů zdravotního postižení, které je příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce a vliv zdravotního postižení na jeho rodinný, společenský a rodinný stav. Proto soud napadené rozhodnutí zrušil jako nezákonné (§ 78 odst. 1 s. ř. s.).
12. V navazujícím řízení, v němž je žalovaná vázána právním názorem vysloveným v tomto zrušujícím rozsudku (§ 78 odst. 5 s. ř. s.), bude žalovaná povinna mezi podklady svého rozhodnutí přihlédnout i k citovaným posudkům posudkové komise ze dne 19. 4. 2017 a 20. 9. 2017 (§ 78 odst. 6 s. ř. s.).
13. náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměla úspěch. Žalobci, který byl ve věci úspěšný, žádné náklady v řízení nevznikly. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 31. ledna 2018

JUDr. Milan Podhrázký v. r.

samosoudce