[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kábrtovou ve věci

žalobce  D. J. A. A., nar. X, státní příslušnost Irácká republika,

 toho času X,

proti

žalovanému  Ministerstvu vnitra České Republiky

 se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/OAM,

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 12. 2017, čj. OAM-1012/ZA-ZA12-ZA17-2017

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1.            Vymezení věci

1. Správní orgán rozhodl dne 12. 12. 2017 o zastavení řízení o udělení mezinárodní ochrany podle § 25 písm. a) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve svém rozhodnutí přitom odkázal na skutečnost, že tak postupoval z toho důvodu, že žadatel – žalobce vzal písemným prohlášením ze dne 12. 12. 2017 svoji žádost o udělení mezinárodní ochrany zpět.

2.         Shrnutí žalobní argumentace

2. Ve včasné žalobě se žalobce domáhal zrušení napadeného rozhodnutí žalovaného, uvedl, že své prohlášení učinil proto, že v zemi původu onemocněl jeho otec, kterému chtěl být nablízku. Stav otce se však zlepšil, žádá proto o zrušení vydaného rozhodnutí ve věci. Uvedl, že v případě vycestování mu hrozí vážná újma ze strany znepřátelené rodiny a státní orgány lidem neposkytují ochranu. Poukázal na situaci v Iráku, kde došlo k zesílení útoků na severoirácké město Kirkúk, které je v rukou kurdských milicí, boje si vyžádaly mnoho mrtvých a odkázal na dvě internetové zprávy o těchto faktech, kvůli konfliktu již opustilo své domovy 180 000 civilistů. Město Kirkúk leží v oblasti těžby ropy a boje o toto území znamenaly odchod 79.000 obyvatel.

3.       Vyjádření žalovaného

3. Z písemného vyjádření žalovaného ze dne 17. 1. 2018 vyplývá nesouhlas žalovaného s návrhem žalobce, odkazuje na obsah správního spisu, žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany a vydané rozhodnutí. Žalovaný je přesvědčen, že ve věci žalobce neporušil žádné ustanovení zákona o azylu, správního řádu, Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod či Listiny základních práv a svobod. Žalobce nepopírá, že vzal svoji žádost zpět a správní orgán tedy nemohl postupovat jinak, než řízení o ní zastavit. Navrhuje proto zamítnutí žaloby.

4.      Posouzení věci krajským soudem

4. Ze správního spisu plyne, že žadatel podal žalovanému údaje k žádosti o mezinárodní ochranu dne 7. 12. 2017, uvedl, že je státním příslušníkem Iráku, kurdské národnosti, muslimského vyznání – sunnita, nikdy nebyl politicky organizován. Je svobodný, pobýval ve městě Erbil. V Iráku pobýval naposledy dne 10. 5. 2017. Do ČR přibyl téhož dne letecky z Istanbulu. Z České republiky odjel do Německa, kde požádal o azyl, též pobýval asi měsíc ve Francii, byl i v Holandsku, Lucembursku, Lichtenštejnsku, hodně cestoval, myslí, že byl i v Polsku. Uvedl, že je zdráv a důvody své žádosti sdělí při pohovoru. Dne 12. 12. 2017 pak v rámci pohovoru žalobce sdělil, že jeho otec je nemocen, rozhodl se proto vrátit do vlasti – chce repatriaci. Problémy, pro které žádal o azyl, se týkají situace v Kurdistánu, byl tam zamilován do jedné dívky, její otec byl vysoce postavený muž kurdské vlády. Žalobci bylo 17 let, byl dvakrát požádat o její ruku, ale nedali mu ji. Pak je chytli spolu a byl zbit, její bratranec mu vyhrožoval, i její otec. Bydleli blízko sebe. Zkusil si sehnat české vízum, toto sehnal přes cestovku, docestoval do SRN, ale zase mu telefonem vyhrožovali. Na letišti v SRN potkal bratrance, ten mu pomohl. Cestovali po Evropě, pak byl v SRN 7 měsíců, ale poslali ho sem. Objížděl rodinu, navštívil všechny příbuzné. Má 6 bratrů a 4 sestry. Otec je nemocný, chce ho vidět. Téhož dne žalobce vlastnoručně podepsal formulář žádosti o zpětvzetí své žádosti o udělení mezinárodní ochrany.
5. Zákon o azylu upravuje zastavení řízení v § 25 písm. a) v případě, kdy žadatel o udělení mezinárodní ochrany vzal svoji žádost zpět.
6. Všechny výše uvedené skutečnosti soud hodnotil jednotlivě i v jejich souhrnu (§ 77 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní - s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žalovaný aplikoval v daném případě ust. § 25 písm. a) zákona o azylu jako jediné možné řešení dané situace, kdy žalobce vlastnoručně podepsaným prohlášením, i výslovným prohlášením do protokolu v rámci pohovoru uvedl, že žádá o repatriaci, bere svoji žádost o udělení mezinárodní ochrany zpět. Zde soud poukazuje i na dřívější rozhodnutí Nejvyššího správního soudu v Brně, např. čj. 3 Azs 388/2004 ze dne 7. 9. 2005, či 6 Azs 483/2004 ze dne 15. 9. 2005, z nichž jasně plyne, že v případě zpětvzetí žádosti o udělení mezinárodní ochrany jsou splněny podmínky pro zastavení řízení dle § 25 písm. a) zákona o azylu a správní orgán nezkoumá, jaké pohnutky žadatele k takovému kroku vedly. Jedná se o jeho svobodný projev vůle, kdy pouze následuje aplikace cit. ustanovení zákona o azylu ze strany žalovaného.
7. Žalobu nelze hodnotit jako důvodnou a byla proto soudem v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítnuta. Soud věc rozhodoval bez nařízení jednání, v souladu s ust. § 51 odst. 1 s.ř.s.

5.         Náklady řízení

8. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., když žalobce nebyl ve věci úspěšný, ostatně žádné náklady řízení nevyčíslil, žalovaný náhradu nákladů řízení neúčtoval.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Hradec Králové 1. března 2018

JUDr. Jana Kábrtová v. r.

samosoudkyně