č. j. 20 Ad 51/2015 - 62
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci
žalobce: Z. G.
zastoupený JUDr. Petrem Kocurem, advokátem
sídlem Osvobození 829, Orlová-Lutyně
proti
žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí
sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01 Praha 2
k žalobě ze dne 16.8.2015 proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9.7.2015, č.j. 2015/25579-421/1, ve věci podpory v nezaměstnanosti,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
1. Žalobci nebyla přiznána podpora v nezaměstnanosti z důvodu, že nebyl v posledních dvou letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání účasten na důchodovém pojištění alespoň 12 měsíců, nýbrž pouze 10 měsíců a 22 dní a dále, že po uplynutí podpůrčí doby získal pouze 4 měsíce a 8 dní důchodového pojištění místo nutných 6 měsíců dle § 49 odst. 1 zákona o zaměstnanosti.
2. V zákonné lhůtě u zdejšího soudu byla podána žaloba proti v záhlaví uvedenému správnímu rozhodnutí, ve které žalobce tvrdil, že splňuje podmínky pro přiznání podpory v nezaměstnanosti. Své tvrzení splnění doby důchodového pojištění v potřebném rozsahu v rozhodném období opřel o potvrzení Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) Karviná ze dne 31.7.2015, které přiložil k žalobě. Navrhl zrušit napadené rozhodnutí a věc vrátit k dalšímu řízení.
3. Žalovaný ve svém vyjádření dne 8.10.2015 popřel důvodnost žaloby, zdůraznil, že z doložených dokladů nebylo důvodu se domnívat, že by žalobce po 31.1.2015 získal výkonem samostatné výdělečné činnosti další doby důchodového pojištění. Žalobce teprve v žalobě nově namítá získání dob důchodového pojištění od 1.2.2015 do 29.3.2015, které dokládá potvrzením ze dne 31.7.2015; toto však nemohlo být zohledněno, neboť rozhodnutí o nepřiznání podpory v nezaměstnanosti bylo vydáno 13.4.2015 a rozhodnutí o odvolání 9.7.2015. Žalobce požádal o podporu v nezaměstnanosti dne 30.3.2015 a k tomuto datu nesporně podmínku doby důchodového pojištění nezbytnou pro přiznání podpory v nezaměstnanosti nesplňoval, jak vyplývá z potvrzení OSSZ ze dne 23.4.2015. V dané věci se jedná o řízení o žádosti, v němž primárně leží důkazní břemeno na žadateli a navíc dle ust. § 42 odst. 2 zákona o zaměstnanosti je povinen skutečnosti rozhodné pro přiznání a poskytování podpory v nezaměstnanosti doložit uchazeč o zaměstnání. Vzhledem k tomu, že žalobce sám před správními orgány uvedl, že v období, za které uplatňuje získání doby důchodového pojištění, žádnou výdělečnou činnost nevykonával, je možno aplikovat rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 4 Ads 123/2008. Pokud žalobce sám uvedl, že v období od 1.2. do 29.3.2015 žádnou výdělečnou činnost nevykonával, pak následně doplacené důchodové pojištění ani nemůže splňovat nároky na toto pojištění uvedené v ust. § 39 odst. 1 písm. a) zákona o zaměstnanosti, jak Nejvyšší správní soud v citovaném rozsudku vyložil. Dále odkázal na usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 26.8.2008, č.j. 7 Afs 54/2007-62, kde rozšířený senát upozornil, že žalobce zajisté nemůže účinně zpochybňovat zákonnost postupu žalovaného správního orgánu a vytýkat mu jako procesní vadu, že se nevypořádal se skutečnostmi či právními námitkami, které ve správním řízení neuvedl. Žalobce tak nemůže úspěšně namítat nezákonnost rozhodnutí z důvodu, že při rozhodování o nároku na podporu v nezaměstnanosti nezohlednil doby důchodového pojištění, které nebyly před vydáním rozhodnutí o odvolání nijak doloženy ani zmíněny a naopak byly písemným prohlášením žalobce ze dne 3.4.2015 de facto popřeny. Navrhl žalobu zamítnout.
4. Napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání a potvrdil rozhodnutí Úřadu práce ČR – Krajská pobočka v Ostravě č.j. KAD-900/2015-MLOT1 ze dne 3.4.2015. V odůvodnění uvedl, že v žádosti o podporu v nezaměstnanosti jako poslední ukončené zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost v posledních dvou letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání žadatel uvedl soustavnou výdělečnou činnost v době od 17.6.2013 do 29.12.2013 a od 23.9.2014 do 31.1.2015. Předložil vyrozumění o zápisu do živnostenského rejstříku ze dne 30.3.2015 osvědčující přerušení provozování jeho živnosti od 30.3.2015 do 30.3.2016, potvrzení OSSZ Karviná ze dne 1.4.2015 osvědčující jeho vedení v evidenci osob samostatně výdělečně činných v posledních dvou letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání v době od 17.6.2013 do 29.12.2013 a od 23.9.2014 do 31.1.2015 s účastí na důchodovém pojištění, tedy s dobou, za kterou uhradil pojistné od 17.6.2013 do 29.12.2013 a od 23.9.2014 do 31.12.2014 a dále z období, za které uhradil zálohy na důchodové pojištění od 1.2.2015 do 31.1.2015. Dne 3.4.2015 písemně prohlásil, že v době od 1.2. do 29.3.2015 nevykonával samostatnou výdělečnou činnost. V rámci odvolání uvedl, že nastala chyba v účetnictví a na sociálním pojištění byl do 31.3.2015, k čemuž doloží do 24.4.2015 doklady. Dne 24.4.2015 doložil potvrzení vystavené OSSZ dne 23.4.2015, v němž je uvedena doba evidence OSVČ v posledních dvou letech před zařazením do evidence uchazeče o zaměstnání, v době od 17.6.2013 do 29.12.2013 a od 23.9.2014 do 29.3.2015. Správní orgán tak došel k závěru, že odvolatel byl do evidence uchazečů zařazen od 30.3.2015, rozhodným obdobím je v jeho případě doba od 30.3.2013 do 29.3.2015. V rozhodném období doložil dobu důchodového pojištění od 17.6. do 29.12.2013 a od 23.9.2014 do 31.1.2015, tj. celkem 10 měsíců a 22 dní, žádnou jinou dobu důchodového pojištění získanou zaměstnáním, výkonem samostatné výdělečné činnosti nebo některou z náhradních dob zaměstnání v rozhodném období nedoložil. Pokud byl v evidenci OSVČ bez hrazení pojistného či záloh na pojistné, nebyl důchodově pojištěn.
5. Krajský soud rozhodl o žalobě dne 29. června 2016 pod č.j. 20 Ad 51/2015-28 tak, že napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Soud vyšel z údajů obsahující správní spis, konkrétně, že žalobce dne 30.3.2015 podal žádost o zprostředkování zaměstnání, ve které uvedl, že pracoval jako OSVČ a tuto činnost skončil 29.3.2015. Předložil potvrzení o době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání ze dne 3.4.2015 o obsahu, že je veden v evidenci od 30.3.2015, potvrzení OSSZ Karviná ze dne 23.4.2015, že nemá evidovanou žádnou pracovní neschopnost v rozhodném období, dále, že byl v evidenci jako OSVČ v době od 23.9.2014 do 29.3.2015, od 17.6.2013 do 29.12.2013, od 21.3.2012 do 31.10.2012 a od 2.4.2007 do 29.8.2007, dále doba důchodového pojištění, za které OSVČ uhradila pojistné v posledních 3 letech předcházejících kalendářnímu roku vydání tohoto potvrzení: od 21.3.2012 do 31.10.2012, od 17.6.2013 do 29.12.2013 a od 23.9.2014 do 31.12.2014, dále, že OSVČ je přihlášena k důchodovému pojištění v kalendářním roce, ve kterém je vydáno toto potvrzení s uhrazením záloh na důchodové pojištění od 1.1.2015 do 31.1.2015. Poslední vyměřovací rok, který je dobou pojištění a spadá do rozhodného období činí 178 469 Kč a počet měsíců účasti na důchodovém pojištění čtyři. Soud vyšel i z dokladů datovaných po vydání napadeného rozhodnutí, a to vyrozumění o zápisu do živnostenského rejstříku vydaného Městským úřadem Orlová dne 28.8.2015 o obsahu, že na základě oznámení ze dne 28.8.2015 o pokračování v provozování živnosti se pokračuje dnem 2.9.2015, vyrozumění o zápisu do živnostenského rejstříku vydaného Městským úřadem Orlová dne 2.9.2015 o obsahu, že provozování živnosti přerušeno od 2.9.2015 do 2.9.2016, potvrzení OSSZ Karviná ze dne 23.9.2015, že byl v evidenci jako osoba samostatně výdělečně činná v době od 23.9.2014 do 29.3.2015, dále, že doby důchodového pojištění, za které uhradil pojistné, je období od 21.3.2012 do 31.10.2012, od 17.6.2013 do 29.12.2013 a od 23.9.2014 do 31.12.2014. Dále krajský soud posoudil věc i na základě zpráv, které si sám vyžádal, a to ze zpráv Okresní správy sociálního zabezpečení v Karviné ze dnů 26.4.2016, 14.6.2016 a 16.6.2016, dle kterých žalobce měnil data ukončení samostatné výdělečné činnosti, naposledy dne 23.4.2015, kdy uvedl, že datum ukončení samostatné výdělečné činnosti je 29.3.2015; zálohy na pojistné zaplatil za měsíc únor a březen 2015 dne 13.4.2015, když platba se zobrazila dne 15.4.2015. Dle OSSZ došlo k omylu, jestliže v potvrzení ze dne 23.4.2015 nebylo uvedeno, že zálohy za únor a březen 2015 již byly zaplaceny dne 13.4.2015 a doba důchodového pojištění v roce 2015 je tak od 1.1.2015 do 29.3.2015.
6. Na základě uvedeného v odstavci 5 tohoto rozsudku soud dospěl k závěru, že doplatil-li žalobce zálohy na sociální pojistné v průběhu správního řízení, ač po vydání prvostupňového rozhodnutí, žalovaný byl povinen k této skutečnosti přihlédnout v rámci odvolacího řízení a s touto skutečností se vypořádat. Jestliže žalovaný rozhodoval na základě neúplně zjištěných podkladů, nemůže pochybení na straně správních orgánů jít k tíži žalobce. Proti rozhodnutí zdejšího soudu ze dne 29.6.2016, č.j. 20 Ad 51/2015-28 žalovaný správní orgán podal včasnou kasační stížnost, na základě které Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 19.9.2017, č.j. 9 Ads 204/2016-20 rozsudek Krajského soudu v Ostravě zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Nejvyšší správní soud se neztotožnil s názorem krajského soudu, že není možné klást žalobci k tíži chybu OSSZ za situace, kdy OSSZ a žalovaný v tomto řízení jsou odlišné správní orgány se zdůrazněním, že řízení o podporu v nezaměstnanosti je řízením o žádosti a jeho průběh je zcela v dispozici žadatele. I když potvrzení OSSZ ze dne 23.4.2015 bylo nesprávné, nelze bez dalšího přičítat pochybení jednoho k tíži druhému. Naopak byl to žalobce, který měl poukázat na chybu a požadovat po OSSZ nápravu a v řízení o podporu v nezaměstnanosti měl tuto situaci řešit návrhem na přerušení řízení s tím, že potřebné potvrzení dodá po provedené opravě OSSZ. Žalovaný správní orgán tak nebyl povinen přihlédnout v průběhu správního řízení ke skutečnosti, že žalobce uhradil zálohy za důchodové pojištění za únor a březen roku 2015, neboť mu tato skutečnost nebyla ze strany žalobce žádným způsobem prokázána.
7. Shora uvedeným právním názorem Nejvyššího správního soudu, že žalovaný správní orgán nebyl povinen přihlédnout v průběhu správního řízení ke skutečnosti, že žalobce uhradil zálohy na důchodové pojištění za únor a březen roku 2015, neboť mu tato skutečnost nebyla ze strany žalobce žádným způsobem prokázána, je krajský soud vázán. Protože žalobce ve správním řízení neprokázal, že byl v posledních dvou letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání účasten na důchodovém pojištění alespoň 12 měsíců (prokázal pouze 10 měsíců a 22 dní) a dále neprokázal, že byl po uplynutí podpůrčí doby alespoň 6 měsíců důchodově pojištěn (byl jen 4 měsíce a 8 dní), soud žalobu jako nedůvodnou ve smyslu ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.
8. Výrok o náhradě nákladů řízení žalobce je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s, neboť žalobce byl v řízení neúspěšný.
9. Výrok o náhradě nákladů řízené žalovaného je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., neboť žalovaný se náhrady nákladů vzdal.
P o u č e n í :
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Ostrava 28. února 2018
JUDr. Jana Záviská
samosoudkyně
Shodu s prvopisem potvrzuje