č. j. 15 A 177/2017-49

 

 

U S N E S E N Í

 

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D., a soudců JUDr. Petra Černého, Ph.D., a Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse ve věci

 

žalobkyně:  Mgr. S. W., narozena „X“, bytem „X“, zastoupené JUDr. Janem Walterem, advokátem se sídlem Volyňských Čechů 837, 438 01 Žatec,

proti

žalovanému:  Oblastnímu inspektorátu práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj, se sídlem SNP 2720/21, 400 11 Ústí nad Labem,

 

v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu,

                                   

      takto:       

 

I.  Řízení se  z a s t a v u j e.

II.  Žádný z účastníků  n e m á  právo na náhradu nákladů řízení.

III.  Žalobkyni  se  v r a c í   zaplacený soudní poplatek v částce 1.000,- Kč. Částka 1.000,-Kč bude žalobkyni vrácena z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.

 

O d ů v o d n ě n í :

 

Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce podala včasnou žalobu na ochranu proti nečinnosti žalovaného ve smyslu ust. § 79 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), kterou se žalobkyně domáhala, aby soud rozsudkem vyslovil, že žalovaný je povinen vydat rozhodnutí ve věci její žádosti o poskytnutí informací, kterou podala dne 21. 2. 2017, a to do patnácti dnů od právní moci rozsudku soudu. Současně se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost uhradit jí náhradu nákladů za uskutečněné soudní řízení.

Následně žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vzala výslovně předmětnou žalobu zpět s odůvodněním, že po podání předmětné žaloby žalovaný vydal rozhodnutí, kterým byla stížnost žalobkyně zamítnuta, čímž došlo k vyřízení její žádosti a odpadnutí předmětu řízení o žalobě. Zároveň právní zástupce žalobkyně opětovně vznesl požadavek, aby soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni náklady za předmětné soudní řízení.

Protože projev vůle žalobkyně, jímž došlo ke zpětvzetí předmětné žaloby, je zcela jednoznačný a nevzbuzuje pochybnosti o tom, že jím žalobkyně zamýšlela ukončení dotyčného soudního řízení jeho zastavením, soud v souladu s ust. § 47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), ve výroku ad I. usnesení řízení o předmětné žalobě zastavil.

Z důvodu zastavení řízení současně v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 věty první s.ř.s. ve výroku ad II. usnesení soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť neshledal důvody pro postup podle věty druhé citovaného odstavce, ačkoliv žalobkyně náhradu nákladů řízení požadovala. Sama žalobkyně ve svém zpětvzetí žaloby uvedla, že důvodem tohoto úkonu je vydání rozhodnutí Státním úřadem inspekce práce ze dne 11.9.2017, č.j. 2713/1.30/17-12, který je ovšem správním orgánem odlišným od žalovaného. V daném případě je nutno odlišovat nečinnost žalovaného a jeho nadřízeného správního orgánu. Vzhledem k tomu, že žaloba směřovala proti žalovanému, nikoliv Státnímu úřadu inspekce práce, dospěl soud k závěru, že ke zpětvzetí žaloby nedošlo z důvodu pozdějšího chování žalovaného.

Jelikož řízení skončilo jeho zastavením před prvním jednáním, soud podle ust. § 10 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), rozhodl výrokem ad III. usnesení o vrácení soudního poplatku, jenž byl soudu uhrazen ve výši 2.000,-Kč, toliko ve výši 1.000,-Kč, když podle citovaného ustanovení mj. platí, že soud vrátí z účtu zaplacený poplatek za řízení snížený o 20%, nejméně však o 1.000,-Kč, pokud bylo řízení zastaveno před prvním jednáním. V souladu s tímto ustanovením soud rovněž rozhodl o tom, že snížený soudní poplatek bude žalobkyni vrácen z účtu krajského soudu dle ust. § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve lhůtě třiceti dnů dne právní moci tohoto usnesení.

 

Poučení:

 

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

 

 

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

 

Ústí nad Labem dne 13. února 2018

 

 

 

JUDr. Markéta Lehká, Ph.D., v.r.

předsedkyně senátu

 

Shodu s prvopisem potvrzuje I. T.