USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Hany Veberové a soudců JUDr. Jitky Hroudové a Mgr. Marka Bedřicha v právní věci žalobce: G. P., nar. x, bytem x, v řízení zastoupeného Mgr. Václavem Voříškem, advokátem se sídlem Praha 8, Černého 517/13 proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Praha 1, Mariánské náměstí 2, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného

t a k t o :

I. Žaloba   s e   o d m í t á .

II.       Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci se vrací soudní poplatek ve výši 2.000,- Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Městského soudu v Praze do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám zástupce žalobce Mgr. Václava Voříška, advokáta.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze dne 11.5.2017 a dne 17.5.2017 domáhá ochrany proti nečinnosti žalovaného správního orgánu, neboť řádně a včas podal odpor proti příkazu o uložení pokuty, avšak žalovaný v řízení nepokračoval a ke dni podání žaloby nevydal meritorní rozhodnutí. Žalobce žádá, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat ve lhůtě 15 dnů rozhodnutí v řízení vedeném pod sp. zn. S-MHMP 279504/2016/Hoc.

 V prvé řadě se Městský soud v Praze zabýval posouzením otázky, zda jsou splněny zákonem stanovené podmínky pro to, aby mohl rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení) a přitom dospěl k závěru, že tomu tak není.

 Podle ustanovení § 79 odstavec 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“), se ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení.

Podle názoru soudu v nyní posuzované věci žalobce nevyčerpal bezvýsledně prostředky, když se před podáním žaloby nedomáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného u nadřízeného správního orgánu podle § 80 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu.

Žalobce sice v žalobě podané dne 17.5.2017 tvrdí, že dne 11.5.2017 podal žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti, avšak ze správního spisu není patrné, že by žalobce opatření proti nečinnosti u nadřízeného správního orgánu dle ustanovení § 80 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb. správního řádu uplatnil.

S přihlédnutím k tvrzení žalobce v žalobě podané dne 17.5.2017 a proto aby soud mohl posoudit, zda je tato podmínka pro podání žaloby splněna, vyzval žalobce k doložení, že opatření proti nečinnosti před podáním žaloby u správního orgánu uplatnil. Na výzvu soudu žalobce předložil listinu nazvanou „Žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti“, která je adresovaná Městskému soudu v Praze a obsahově se shoduje s  žalobou podanou dne 11.5.2017 před jejím doplněním advokátem.

Tuto listinu nazvanou „Žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti“ nelze považovat za žádost o provedení opatření proti nečinnosti správním orgánem, tak, jak je upraveno ve zmíněném ustanovení § 80 správního řádu. Nejen že tato žádost není adresována příslušnému orgánu  nýbrž Městskému soudu v Praze, ale zejména to platí proto, že žalobce výslovně navrhuje, aby Městský soud v Praze přikázal Magistrátu hlavního města Prahy vydat rozhodnutí. Svým obsahem jde tedy zcela nepochybně o žalobu na ochranu proti nečinnosti. Soud proto neměl žádný důvod, považovat podání žalobce podané dne 11.5.2017 za jiný úkon než za takovouto žalobu, kterou je soud – při splnění zákonem stanovených podmínek – oprávněn posoudit a rozhodnout o její důvodnosti či nedůvodnosti.

Z výše uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žalobce nesplnil podmínku danou v ustanovení § 79 s.ř.s. pro podání žaloby na ochranu proti nečinnosti, neboť opatření proti nečinnosti neuplatnil před podáním žaloby řádně u příslušného správního orgánu, tedy u orgánu nadřízeného žalovanému. Tato skutečnost vyplývá i z žalobcem předloženého podacího lístku, podle kterého byla předmětná zásilka podána na poště dne 11.5.2017 a jako adresát je zde označen Městský soud v Praze.

Nejsou tak splněny podmínky řízení pro to, aby o žalobě mohl soud rozhodnout, neboť žalobce před podáním žaloby nevyčerpal řádné prostředky, které mu správní řád stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu. Jde přitom o neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, proto soud rozhodl o odmítnutí žaloby podle § 46 odst. 1 písm. a) s.ř.s., podle něhož soud žalobu odmítne, jestliže nejsou splněny podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný.

Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odstavec 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

O vrácení zaplaceného soudního poplatku z podané žaloby v částce 2.000,- Kč rozhodl soud podle ustanovení § 10 odstavec 3 věta třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož soud vrátí poplatek z účtu soudu tomu, kdo jej zaplatil, jestliže byla žaloba odmítnuta. Vzhledem k tomu, že zákonem stanovené podmínky pro vrácení soudního poplatku byly splněny, rozhodl soud o vrácení zaplaceného soudního poplatku žalobci k rukám jeho právního zástupce v třicetidenní lhůtě ode dne nabytí právní moci tohoto usnesení.

P o u č e n í  :

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v ustanovení § 103 odst.1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 26. února 2018

JUDr. Hana V e b e r o v á  v. r.

                 předsedkyně senátu