USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Lehkou, Ph.D., ve věci

žalobce:   Ing. J.  S., narozený „X“,

bytem „X“,

proti

žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení,

se sídlem Křížová 1292/25, 150 00  Praha 5,

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 13. 9. 2017, č. j. „X“,

takto:

I. Žaloba  se  o d m í t á.

II.  Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou podanou prostřednictvím poštovní přepravy dne 20. 11. 2017, kterou soud obdržel dne 21. 11. 2017, domáhal přezkoumání zákonnosti a zrušení rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení ze dne 13. 9. 2017, č. j. „X“, jímž mu byl přiznán od 17. 7. 2017 invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, neboť žalobce je přesvědčen, že u něj vznikla invalidita již od 23. 11. 2012 a že je u něj dána invalidita ve vyšším stupni, než jen v prvním stupni.

Z žaloby tedy vyplývá, že žalobce se domáhá soudního přezkumu správního rozhodnutí žalované ve smyslu ust. § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).

Před vlastním projednáním věci byl soud nejprve povinen zabývat se povahou napadeného rozhodnutí v tom směru, zda se nejedná o rozhodnutí, které je z přezkumné činnosti soudu vyloučeno. K přezkoumávání správního rozhodnutí může soud v rámci správního soudnictví totiž přistoupit jen za předpokladu, že není dána překážka, která by mu bránila věcně rozhodnout. Jinak soudu nezbývá nic jiného, než podanou žalobu s odkazem na některé písmeno odst. 1 ust. § 46 s. ř. s. usnesením odmítnout.

Při vyhodnocování existence překážek bránících o žalobou napadeném rozhodnutí věcně rozhodnout soud předně vycházel z ust. § 5 s. ř. s., podle něhož platí, že pokud nestanoví tento nebo zvláštní zákon jinak, lze se ve správním soudnictví domáhat ochrany práv jen na návrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon. Soudní ochrana ve správním soudnictví tedy nastupuje teprve poté, kdy jsou vyčerpány možnosti nápravy nezákonného nebo vadného rozhodnutí prostředky správního řízení.

Obecně stanovený důvod nepřípustnosti návrhu v ust. § 5 s. ř. s. je rozveden v následujících ustanoveních s. ř. s., např. v ust. § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.

Podle ust. § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže byl návrh podán předčasně nebo opožděně.

V daném případě soud dospěl k závěru, že předmětnou žalobu je třeba odmítnout, a to s poukazem právě na ust. § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., neboť žaloba vůči rozhodnutí ze dne 13. 9. 2017 byla ze strany žalobce podána předčasně.

K tomuto závěru soud dospěl s ohledem na zjištění, že žalobou napadené rozhodnutí je toliko prvoinstančním rozhodnutím, když bylo vydáno Českou správou sociálního zabezpečení, jakožto správním orgánem v prvním stupni, a když jej bylo možné napadnout námitkami u námitkového správního orgánu, a to České správy sociálního zabezpečení. Tomuto závěru soudu ostatně odpovídají listiny předložené samotným žalobcem k žalobě (zejména námitky žalobce vůči prvostupňovému rozhodnutí žalované ze dne 13. 9. 2017), z nichž jednoznačně vyplývá, že žalobce se neztotožnil se závěrem prvostupňového rozhodnutí ze dne 13. 9. 2017, a proto jej napadl námitkami.

Pro vyhodnocení předmětné žaloby jako předčasně podané má pak význam i ověření soudu, že o prvostupňovém rozhodnutí žalované ze dne 13. 9. 2017 bylo ke dni podání žaloby vedeno stále námitkové řízení, neboť dosud v rámci námitkového řízení nebylo rozhodnuto, natož pak pravomocně, jak výslovně sdělila k dotazu soudu žalovaná v písemnosti ze dne 5. 1. 2018.

Pokud ovšem žalobce před podáním předmětné správní žaloby proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 13. 9. 20174 nevyčkal na konečné rozhodnutí o námitkách, je nutno žalobu odmítnout pro předčasnost s poukazem na ust. § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. Žalobce totiž sice vyčerpal řádný opravný prostředek – námitky, avšak nevyčkal na konečné rozhodnutí ve věci námitkového správního orgánu, a tudíž nepřípustně brojí toliko proti prvoinstančnímu rozhodnutí a nikoliv proti konečnému meritornímu rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení, které z povahy věci v daném případě je rozhodnutím ve smyslu ust. § 65 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s ust. § 5 s. ř. s. Pokud se žalobce případně nebude ztotožňovat se závěry konečného meritorního rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení, může toto rozhodnutí napadnout žalobou v rámci správního soudnictví. 

S ohledem na shora podrobně rozvedené skutečnosti, které korespondují konstantní judikatuře správních soudů v této otázce včetně Nejvyššího správního soudu (srov. např. jeho rozsudek ze dne 12. 5. 2005, č. j. 2 Afs 98/2004-65, který je publikován ve Sbírce rozhodnutí NSS pod č. 672/2005 a na www.nssoud.cz), soudu tedy nezbylo než žalobu ve výroku ad I. tohoto usnesení odmítnout. 

Z důvodu odmítnutí žaloby soud v souladu s ust. § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve výroku ad II. tohoto usnesení nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Ústí nad Labem 9. ledna 2018

JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r.

samosoudce