USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D., a soudců Mgr. Václava Trajera a JUDr. Petra Černého, Ph.D., ve věci

žalobce: O. M., narozený dne „X“,

bytem „X“,

zastoupený Mgr. Konstantinem Kankavou, advokátem,

sídlem Československých legií 845/20, 415 01  Teplice,

proti

žalovanému:  Ministerstvo vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21  Praha 4,

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 11. 2017, č. j. MV-114492-4/SO-2017

takto:

1. Řízení se zastavuje.

2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Krajskému soudu v Ústí nad Labem byla podána žaloba, jíž se žalobce prostřednictvím svého právního zástupce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 11. 2017, č. j. MV-114492-4/SO-2017, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, ze dne 8. 8. 2017, č. j. OAM-1483-16/ZR-2017, jímž bylo žalobci dle ust. § 165 písm. r) ve spojení s § 77 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zrušeno povolení k trvalému pobytu a stanovena lhůta k vycestování z území České republiky v délce 30 dnů od právní moci rozhodnutí. Současně žalobce navrhoval, aby soud zrušil i dotyčné rozhodnutí prvoinstančního správního orgánu a aby soud žalobě přiznal odkladný účinek.

Podle ust. § 2 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění platném ke dni podání žaloby (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), je poplatníkem soudního poplatku ve věcech správního soudnictví ten, kdo podal žalobu nebo jiný návrh, kterým se zahajuje řízení, a podle § 4 odst. 1 písm. a) téhož zákona vzniká poplatková povinnost za toto řízení podáním žaloby. Poplatek ve výši 3 000 Kč za podání předmětné žaloby [položka 18 bod 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků] a poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku ve správním soudnictví ve výši 1 000 Kč [položka 20 sazebníku soudních poplatků] byly přitom splatné podle ust. § 7 odst. 1 věty první zákona o soudních poplatcích vznikem poplatkové povinnosti.

Žalobce ani jednu z poplatkových povinností při podání žaloby obsahující návrh na přiznání odkladného účinku nesplnil, tudíž jej soud prostřednictvím jeho právního zástupce dvěma samostatnými usneseními ze dne 15. 12. 2017, č. j. 15 A 321/2017-9 (poplatek za žalobu) a č. j. 15 A 321/2017-10 (poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku), vyzval k zaplacení soudních poplatků a současně jej poučil, že řízení bude zastaveno, pokud poplatky nebudou ve lhůtě 15 dnů od doručení výzev zaplaceny. Obě výzvy k zaplacení soudních poplatků ve výši 3 000 Kč a 1 000 Kč byly právnímu zástupci žalobce řádně doručeny do datové schránky dne 15. 12. 2017, jak vyplývá z potvrzení o dodání a doručení do datové schránky založeného v soudním spise, a také byly odlišeny i v identifikaci doručovaných písemností, s tím, že pro platbu soudního poplatku za žalobu má být užit specifický symbol 001 a pro platbu soudního poplatku za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě má být použit specifický symbol 002.

Žalobce dne 20. 12. 2017 uhradil na soudní poplatek pouze 1 000 Kč, a to vylepením kolkové známky na usnesení soudu ze dne 15. 12. 2017, č. j. 15 A 321/2017-10, jímž byl vyzván k zaplacení soudního poplatku za návrh na přiznání odkladného účinku.

Soud v daném případě upozorňuje, že dle ust. § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích platí, že po marném uplynutí lhůty ke splnění poplatkové povinnosti soud řízení zastaví. Dle věty poslední citovaného ustanovení se k zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty nepřihlíží. Zákon o soudních poplatcích nepočítá s další výzvou k úhradě zbytku soudního poplatku ani s posečkáním úhrady zbytku soudního poplatku. Ve lhůtě soudem stanovené je nutno poplatkovou povinnost uhradit celou, jinak se má za to, že tato povinnost nebyla splněna (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 1. 2000, sp. zn. 6 A 63/99, publikované v Soudní judikatuře č. 1/2000). Dále soud upozorňuje, že v rámci správního soudnictví je možno vést řízení o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě výlučně v rámci řízení o žalobě, a nikoliv samostatně, a to s ohledem na podstatu institutu odkladného účinku, který je upraven v ust. § 73 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Proto žalobcem provedená úhrada poplatkové povinnosti výhradně za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě ztrácí na relevanci.

V daném případě tak došlo k marnému uplynutí lhůty pro zaplacení soudního poplatku za žalobu ve výši 3 000 Kč, neboť žalobce ve stanovené lhůtě, když poslední dnem lhůty bylo úterý dne 2. 1. 2018, tento poplatek nezaplatil. Žalobce sice doručil na podatelnu soudu dne 9. 1. 2018 usnesení soudu ze dne 15. 12. 2017, č. j. 15 A 321/2017-9, s vylepenými kolkovými známkami v hodnotě 3 000 Kč, k tomuto kroku však přistoupil až po marném uplynutí 15 denní lhůty, a proto k této úhradě soudního poplatku nemohlo být ze strany soudu v souladu s poslední větou § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích přihlédnuto.

Na základě výše uvedených skutečností soud podle ust. § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s ust. § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve výroku usnesení ad I. řízení o žalobě obsahující i návrh na přiznání odkladného účinku zastavil.

Vzhledem k tomu, že řízení bylo zastaveno, soud současně ve výroku usnesení ad II. nepřiznal v souladu s ust. § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

O vypořádání úhrad učiněných ze strany žalobce v souvislosti s poplatkovou povinností bude rozhodnuto samostatně.

Poučení:

 Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Ústí nad Labem 6. února 2018

JUDr. Markéta Lehká, Ph.D., v. r.

předsedkyně senátu