[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci

žalobce:   M. M.

zastoupený obecným zmocněncem E.M.

bytem tamtéž

proti

žalovanému:  Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

sídlem Na Poříčním právu 1/376, 128 01  Praha 2

k žalobě ze dne 12. 10. 2017 proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 8. 2017, sp. zn. SZ/MPSV-2016/274166-923, č.j. MPSV-2017/176960-923, ve věci příspěvku na péči

takto:

1. Rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 8. 2017, sp. zn. SZ/MPSV-2016/274166-923, č.j. MPSV-2017/176960-923 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

2. Žalobci se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

3. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů.

Odůvodnění:

I.

1. Žalobce se domáhá přiznání příspěvku na péči ve vyšší částce. 

2. U zdejšího soudu byla v zákonné lhůtě podána žaloba proti v záhlaví označenému rozhodnutí, kterou se žalobce v zastoupení zmocněnkyní domáhal zrušení napadeného rozhodnutí. Zpochybnil objektivní posouzení zdravotního stavu, poukázal na závažnost zdravotního stavu, který se nadále zhoršuje, když toto zhoršení trvalo již v době podání žádosti, tj. 8. 8. 2016, a proto měl být mu uznán čtvrtý stupeň závislosti na péči jinou osobou. Nesouhlasil s rozhodnutím věci bez jednání.

3. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě ze dne 14. 11. 2017 popřel oprávněnost žalobních bodů v žalobě a zrekapituloval podrobně průběh správního řízení v dané věci, když zejména odkázal na zhodnocení zdravotního stavu posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen PK MPSV). Navrhl žalobu zamítnout a vyslovil souhlas s rozhodnutím věci bez jednání.

II.

4. Žalovaný napadeným rozhodnutím podle ust. § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu napadené rozhodnutí správního orgánu I. stupně Úřadu práce České republiky – Krajské pobočky v Ostravě ze dne 22. 11. 2016, č.j. 635788/2016/OOI, kterým byl přiznán příspěvek na péči ve výši 880 Kč měsíčně od srpna 2016, změnil tak, že přiznal příspěvek na péči ve výši 880 Kč měsíčně ode dne 1. 8. 2016 a od 1. 1. 2017 tento zvýšil na 4 400 Kč měsíčně. V odůvodnění uvedl, že v řízení před úřadem práce bylo prokázáno, že se jedná o osobu závislou na pomoc jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost) a v rámci odvolacího řízení bylo posudkem posudkové komise MSPV v Ostravě ze dne 12. 4. 2017 a 3. 8. 2017 prokázáno, že od 8. 8. 2016 se jednalo o lehkou závislost (I. stupeň) a od 23. 1. 2017 se jednalo o středně těžkou závislost (II. stupeň).

III.

5. Podle ust. § 8 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., ve znění zákona č. 366/2011 Sb., osoba starší 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby v

 a) stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat tři nebo čtyři základní životní potřeby,

 b) stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat pět nebo šest základních životních potřeb,

 c) stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat sedm nebo osm základních životních potřeb,

 d) stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat devět nebo deset základních životních potřeb, a vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby.

6. Podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb., v platném znění, při posuzování stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat tyto základní životní potřeby:

 a) mobilita,

 b) orientace,

 c) komunikace,

 d) stravování,

 e) oblékání a obouvání,

 f) tělesná hygiena,

 g) výkon fyziologické potřeby,

 h) péče o zdraví,

 i) osobní aktivity,

 j) péče o domácnost.

7. Podle § 9 odst. 4 zákona č. 108/2006 Sb. při hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby se hodnotí funkční dopad dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na schopnost zvládat základní životní potřeby; přitom se nepřihlíží k pomoci, dohledu nebo péči, která nevyplývá z funkčního dopadu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

8. Podle ust. 9 odst. 5 zákona č. 108/2006 Sb. pro uznání závislosti v příslušné základní životní potřebě musí existovat příčinná souvislost mezi poruchou funkčních schopností z důvodu nepříznivého zdravotního stavu a pozbytím schopnosti zvládat základní životní potřebu v přijatelném standardu. Funkční schopnosti se hodnotí s využíváním zachovaných potenciálů a kompetencí fyzické osoby a využíváním běžně dostupných pomůcek, prostředků, předmětů denní potřeby nebo vybavení v domácnosti, veřejných prostor nebo s využitím zdravotnického prostředku.

9. Posuzování schopnosti zvládat základní životní potřeby je vymezeno v příloze č. 1 k vyhl. č. 505/2006 Sb. následovně:

a) Mobilita:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna zvládat vstávání a usedání, stoj, zaujímat polohy, pohybovat se chůzí krok za krokem, popřípadě i s přerušováním zastávkami, v dosahu alespoň 200 m, a to i po nerovném povrchu, chůzi po schodech v rozsahu jednoho patra směrem nahoru i dolů, používat dopravní prostředky včetně bariérových.

b) Orientace:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna poznávat a rozeznávat zrakem a sluchem, mít přiměřené duševní kompetence, orientovat se časem, místem a osobou, orientovat se v obvyklém prostředí a situacích a přiměřeně v nich reagovat. 

c) Komunikace:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna dorozumět se a porozumět, a to mluvenou srozumitelnou řečí a psanou zprávou, porozumět všeobecně používaným základním obrazovým symbolům nebo zvukovým signálům, používat běžné komunikační prostředky. 

d) Stravování:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vybrat si ke konzumaci hotový nápoj a potraviny, nápoj nalít, stravu naporcovat, naservírovat, najíst se a napít, dodržovat stanovený dietní režim. 

e) Oblékání a obouvání:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vybrat si oblečení a obutí přiměřené okolnostem, oblékat se a obouvat se, svlékat se a zouvat se, manipulovat s oblečením v souvislosti s denním režimem.

f) Tělesná hygiena:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna použít hygienické zařízení, mýt si a osušovat si jednotlivé části těla, provádět celkovou hygienu, česat se, provádět ústní hygienu, holit se.

g) Výkon fyziologické potřeby:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna včas používat WC, vyprázdnit se, provést očistu, používat hygienické pomůcky.

h) Péče o zdraví:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna dodržovat stanovený léčebný režim, provádět stanovená léčebná a ošetřovatelská opatření a používat k tomu potřebné léky, pomůcky.

i) Osobní aktivity:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vstupovat do vztahů s jinými osobami, stanovit si a dodržet denní program, vykonávat aktivity obvyklé věku a prostředí jako např. vzdělávání, zaměstnání, volnočasové aktivity, vyřizovat své záležitosti. 

j) Péče o domácnost:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna nakládat s penězi v rámci osobních příjmů a domácnosti, manipulovat s předměty denní potřeby, obstarat si běžný nákup, ovládat běžné domácí spotřebiče, uvařit si teplé jídlo a nápoj, vykonávat běžné domácí práce, obsluhovat topení a udržovat pořádek.

10.  Podle ust. § 1 odst. 4 vyhl. č. 505/2006 Sb. za neschopnost zvládání základní životní potřeby se považuje stav, kdy porucha funkčních schopností dosahuje úrovně úplné poruchy nebo poruchy těžké, kdy i přes využívání zachovaných potenciálů a kompetencí fyzické osoby a využívání běžně dostupných pomůcek, prostředků, předmětů denní potřeby nebo vybavení domácnosti, veřejných prostor nebo s využitím zdravotnického prostředku nelze zvládnout životní potřebu v přijatelném standardu. Za neschopnost zvládání základní životní potřeby se považuje rovněž stav, kdy režim nařízený odborným lékařem poskytujícím specializované zdravotnické služby neumožňuje provádění základní životní potřeby v přijatelném standardu.

IV.

11. Z obsahu správního spisu žalovaného a správního orgánu 1. stupně  soud zjistil, že

• žalobce dne 8. 8. 2016 podal žádost o příspěvek na péči. Z důvodu hospitalizace žadatele v nemocnici od 15. 8. 2016 bylo řízení usnesením ze dne 29. 8. 2016 sp. zn.  UP/50842/2016/SS, č.j. 470915/2016/OOI přerušeno. V následném pokračujícím řízení bylo provedeno sociální šetření v domácnosti žalobce dne 13. 9. 2016 o obsahu, že je orientovaný v čase a prostředí, odpovídal souvislou větou, chůzi po bytě zvládal s pomocí vycházkové hole, sám nikde nechodí, jen v doprovodu druhé osoby. Sejde pár schodů, pokud se přidržuje zábradlí a vycházkové hole. Manželka mu pomáhá při celkové koupeli, doma má sprchový kout a v něm stoličku, dále mu pomáhá s mytím vlasů, stříháním nehtů. WC používá bez pomoci. Jídlo připravuje manželka, nají se sám, zvládne si přenést hrníček z jednoho místa na druhé, sám si obleče nachystané oblečení, ale jen horní část, se spodní mu pomáhá manželka. Léky mu dávkuje manželka. Zapne si televizi, umí manipulovat s mobilním telefonem. Přes den odpočívá, poslouchá televizi, luští křížovky;
• dle posudkového lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Ostravě (posudek ze dne 17. 10. 2016) posuzovaná osoba nezvládá 4 základní životní potřeby (dále jen ZŽP): a) mobilitu, e) oblékání a obouvání, f) tělesnou hygienu a j) péči o domácnost, a to ode dne 8. 8. 2016;
• rozhodnutím Úřadu práce – Krajská pobočka v Ostravě, kontaktní pracoviště Ostrava,  ze dne 22. 11. 2016 sp. zn. UP/50842/2016/SS, č.j. 635788/2016/OOI byl příspěvek na péči ve výši 880 Kč měsíčně od srpna 2016 přiznán;
• v odvolání ze dne 5. 12. 2016 žalobce vyslovil nesouhlas s posouzením zdravotního stavu, se zdůrazněním, že třikrát týdně jej manželka vozí synovým autem na dialýzu, po které je velmi vyčerpaný, slabý. Zdravotní stav se zhoršil, má výpadky paměti, je dezorientovaný, musí dodržovat dietu;
• v rámci odvolacího řízení bylo vyžádáno nové posouzení stupně závislosti u posudkové komise MPSV ČR v Ostravě a tato dne 12. 4. 2017 posoudila stupeň závislosti tak, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav – daný progredující glomerulonefritidou asociovanou s hepatopatií ve stádiu preurémie s podílem hypertenzní nefrosklerózy – dialýza, dále alkoholickou cirhózou jater Child B, varixy jícnu s „cherry. Red. spots“, portální hypertenzí, sekundární anemií z nedostatku vitamínu B12 bez projevů anemického syndromu, divertikulózou sigmatu, polypem sómatu, poruchou osobnosti, organickou psychosou, esenciální hypertenzí III. stupně, erysipelem v anamnéze a stavem po úrazu pravé dolní končetiny v anamnéze – traumatické exkoriace. PK MPSV uvedla, že souhlasí s plným nezvládáním uvedených 4 ZŽP, a to mobility, oblékání – obouvání, tělesné hygieny a péče o domácnost. Nelze již však ze zdravotně posudkových důvodů zohlednit další neuznané ZŽP. V doplňujícím posudku ze dne 3. 8. 2017 na základě nově předložených lékařských nálezů shledala důvod pro změnu předcházejícího posudku v tom, že od 23. 1. 2017 je již v lékařských nálezech konstatováno zhoršení zdravotního stavu, a to zejména v rovině orientace, proto vysloven závěr, že za nezvládané nutno uznat pět ZŽP, a to mobilitu, orientaci, oblékání, tělesnou hygienu a péči o domácnost.

12. V posudkovém spise PK MPSV v Ostravě založeno písemné podání manželky žalobce ze dne 22. 6. 2017, označené jako urgentní žádost a přiloženy dvě propouštěcí zprávy Městské nemocnice v Ostravě, a to z interny ze dne 26. 5. 2017 a geriatrie a interny ze dne 16. 6. 2017 a usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne  14. 6. 2017, č.j. 0 L 1179/2017-5 o zahájení řízení o vyslovení souhlasu s převzetím umístěného člověka ve zdravotním ústavu, kdy výrokem II. byla manželka žalobce pro uvedené řízení jmenována opatrovníkem umístěného člověka. Dále založeno podání manželky žalobce ze dne 28. 4. 2017 adresované MPSV, ve kterém uvedeno, že zdravotní stav manžela se zhoršil, ujde jen pár kroků a musí si sednout do invalidního vozíku, demence postoupila tak, že již kromě ní nikoho nepozná, sám se nenapije, nenají, neboť v rukou nic neudrží, musí mu dávat pleny, obléct ho, neví ani který je den. Z důvodu demence není schopen dodržovat dietu; současně k tomuto podání jsou přiloženy lékařské zprávy z nefrologické ambulance ze dne 28. 4. 2017 a 23. 1. 2017, z interního oddělení z hospitalizace od 7. 4. do 19. 4. 2017, interny – gastroenterologie z hospitalizace od 24. 3. do 30. 3. 2017 hospitalizace od 23. 1. do 7. 2. 2017. V lékařské zprávě z geriatrie a interny Městské nemocnice Ostrava z hospitalizace 23. 1. až 7. 2. 2017 mimo jiné uvedeno, že na oddělení opakovaně zmatený, zklidněn, imobilní, inkontinence močová, omezený kontakt. V propouštěcí zprávě z interny Městské nemocnice v Ostravě ze dne 19. 4. 2017 mimo jiné uvedeno tč. imobilní na lůžku, sommolentní – otevřené oči, nereaguje, reaguje jen na algic. podněr grimasou, spontánně zvedá ruce, během hospitalizace postupné zlepšování stavu vědomí, t.č. plně orientovaný, komunikující. Ve zprávě z interny MNO z hospitalizace od 21. 5. do 26. 5. 2017 pacient při vědomí, komunikuje velmi omezeně, jednoslovná odpověď, t.č. imobilní na lůžku a při propuštění klinicky zlepšen, orientovaný na své maximum i přes přetrvávající zvýšení amoniaku v laboratoři. Dále v lékařské zprávě z geriatrie a interny MNO z hospitalizace od 9. 6. do 16. 6. 2017 uvedeno, že při přijetí při vědomí, nekomunikuje, chvíli sleduje očima, orientace nelze, nespolupracující, klid. eupnoe, leží v lůžku, neklidný, dále že dne 15. 6. 2017 provedeno psychiatrické konzilium, pro neklid nutná kurtace, osobou orientován i místem, časem ne, anamnestická data nespolehlivá, nezvládá početní manipulace, proti vyšetření před rokem další deteriorace osobnosti s projevy rozvojem demence. Pacient neschopen samostatné existence, při dimisi vyžaduje komplexní 24 hodinovou ošetřovatelskou péči, neorientovaný, riziko pádu. Většinu dne tráví v lůžku, do sedu s dopomocí, v sedu stabilní, s dopomocí druhé osoby schopen chůze na kratší vzdálenost, nají a napije se sám – nutný dohled a nutno nachystat, inkontinence moči i stolice, pacient neschopen samostatné existence.

V.

13. Krajský soud hodnotil nejen napadené rozhodnutí, ale i zákonnost správního řízení, které předcházelo vydání napadených rozhodnutí, dle skutkového a právního stavu k datu vydání napadeného rozhodnutí (§ 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen s.ř.s.) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

14. Žalobou je rozporováno hodnocení ZŽP jen pro stupeň II, když dle názoru žalobce jsou splněny podmínky pro uznání závislosti ve stupni IV. Žalobci je uznáno nezvládání ZŽP a) mobilita, b) orientace, e) oblékání a obouvání, f) tělesná hygiena a j) péče o domácnost.

15. Především soud nemůže přehlédnout skutečnost, že posudkové orgány posuzovaly schopnost zvládat ZŽP žalobce, aniž by provedly vlastní vyšetření žalobce. V této souvislosti soud poukazuje na dosud v judikatuře zastávaný názor, že vyšetření posuzované osoby v řízení o příspěvku na péči lékařem okresní správy sociálního zabezpečení a posudkovou komisí MPSV by mělo být pravidlem, jež však neplatí bezvýjimečně a vždy musí být náležitě zohledněny konkrétní okolnosti projednávaného případu (srov. například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 9. 2011, č. j. 4 Ads 82/2011-44, dostupné na www.nssoud.cz). Taková okolnost případu, která vyžaduje přímé vyšetření žalobce posudkovými orgány, by bezesporu byla v odlišnosti posouzení schopnosti žalobce zvládat základní životní potřeby. Tyto odlišnosti mohou být vyjádřeny v rozdílném hodnocení sociální pracovnici oproti názoru posudkového orgánu nebo rozdíly popsané odbornými lékařskými nálezy. Soud srovnával schopnosti zvládat základní životní potřeby popsané sociální pracovnicí versus posudkové orgány, které vycházely z odborných lékařských nálezů, s přihlédnutím k délce správního řízení a dospěl k závěru, že právě v posuzované věci vzhledem k rozporu mezi zjištěním sociální pracovnicí a následnými lékařskými zprávami z opakujících se hospitalizací na interním oddělením MNO, dle kterých docházelo ke zhoršování zdravotního stavu, nastala právě ta situace, kdy PK MPSV měla buď sama provést posouzení za přítomnosti žalobce, nebo alespoň ve spolupráci s žalovaným si vyžádat nové sociální šetření.

16. S ohledem na obsah odborných lékařských nálezů z pravidelné každoměsíční hospitalizace na interním oddělení MNO docházelo ke zhoršování zdravotního stavu. Ještě dle sociálního šetření ze dne 13. 9. 2016 byl žalobce orientovaný v čase a prostředí, odpovídal souvislou větou, chůzi po bytě zvládal s pomocí vycházkové hole, ven chodil, byť v doprovodu druhé osoby a s přidržováním se zábradlí a vycházkové hole při chůzi ze schodů. Manželka mu pomáhala při celkové koupeli a s mytím vlasů a stříháním nehtů. WC používal bez pomoci. Najedl se sám, zvládl přenesení hrníčku, manželka jídlo připravovala. Také si sám oblékl nachystané oblečení, ale jen horní část, se spodní mu pomáhala manželka. Léky mu dávkovala manželka. Zapnul si televizi a uměl manipulovat s mobilním telefonem, poslouchal televizi, kterou si zapnul, luštil křížovky. Z lékařských nálezů předkládaných postupně ve správním řízení, resp. v odvolací fázi správního řízení, však, jak je uvedeno v odstavci 12 tohoto rozsudku, docházelo ke zhoršování zdravotního stavu, což konec konců se odrazilo i v posledním hodnocení zvládání schopnosti ZŽP posudkovou komisí MPSV dne 3. 8. 2017, když žalobce byl uznán od 23. 1. 2017 ve II. stupni závislosti při nezvládání pěti ZŽP. Z uvedeného tedy vyplývá, že další úkon byl posudkovou komisí MPSV hodnocen oproti předcházejícímu období odlišně, a to konkrétně orientace. Nicméně nelze přehlédnout, že lékařský nález z interny MNO z hospitalizace od 23. 1. až 7. 2. 2017 již obsahuje uvedení močové inkontinence a z hospitalizace od 9. 6. až 16. 6. 2017 již uvedena inkontinence moči i stolice. S touto informací se posudková komise ve svém posudku při hodnocení zvládání ZŽP g) výkon fyziologické potřeby vůbec nevypořádala. Dále v uvedeném nálezu z hospitalizace v červnu 2017 uvedeno, že se nají a napije sám, avšak nutný dohled a nutno nachystat. Ve vymezení schopnosti zvládat ZŽP stravování se předpokládá, že pokud si nápoj posuzovaná osoba nenalije sama, stravu si nenaporcuje sama a ani si sama jídlo nenachystá, pak tuto ZŽP nezvládá. Stejně tak s ohledem na obsah lékařských zpráv je nepřesvědčivé i posouzení schopnosti dalších ZŽP, přinejmenším péče o zdraví. Stejně tak i vzhledem k tomu, co uváděla manželka žalobce ve svých písemných podáních uvedených v odst. 12 tohoto rozsudku, je zřejmé, že zdravotní stav se zhoršoval.

17. Žalovaný převzal pro své rozhodnutí bezezbytku závěr posudkové komise MPSV. Jestliže tento byl v rámci soudního řízení vyhodnocen jako nepřesvědčivý a neúplný, pak vzhledem k uvedenému v odst. 15 a 16 je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.

18.  Soud vyhověl žalobě a napadené rozhodnutí žalovaného zrušil pro vady řízení dle ust. § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s.ř.s.). Žalovaný v dalším řízení odstraní vady řízení spočívající v nepřesvědčivosti posudku posudkové komise MPSV ČR s pracovištěm v Ostravě z důvodu uvedených v odst. 15 a 16 tohoto rozsudku.

19.  O náhradě nákladů řízení (výrok II. rozsudku) bylo rozhodnuto dle ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. věta první, podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Strana žalobce se výslovně náhrady nákladů vzdala, proto jí žádné náklady řízení nebyly přiznány a neúspěšný žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Ostrava dne 14. března 2018

JUDr. Jana Záviská

samosoudkyně