USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců Mgr. Jana Čížka a Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., ve věci

žalobce: nprap. Z. P.,

bytem K., PSČ X,

zastoupen advokátem JUDr. Josefem Kopřivou,

se sídlem Vodičkova 709/33, 110 00 Praha 1,

proti

žalované: Policie České republiky, Policejní prezidium,

se sídlem Strojnická 27, 170 89 Praha 7,

o žalobě proti rozhodnutí policejního prezidenta ze dne 27. 12. 2017, č. j. X,

takto:

1.                              Žaloba se odmítá.
2.                           Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou, doručenou Krajskému soudu v Praze dne 7. 2. 2018, podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, jímž žalovaná zrušila rozhodnutí ředitele Krajského ředitelství policie Středočeského kraje ze dne 26. 9. 2017, č. j. X, a věc mu vrátila k dalšímu řízení. Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobce podle § 25 odst. 1 písm. a) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších přepisů (dále jen „zákon o služebním poměru“) odvolán ze služebního místa vrchního inspektora školního policejního střediska Krajského ředitelství policie Středočeského kraje a ke dni 1. 10. 2017 ustanoven podle § 20 odst. 1 písm. a) zákon o služebním poměru na služební místo vrchního inspektora obvodního oddělení Kladno-Kročehlavy, územního odboru Kladno, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje.

Krajský soud v Praze se prvotně zabýval přípustností žaloby.

Podle § 68 písm. e) s. ř. s. je žaloba nepřípustná, domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo podle zvláštního zákona vyloučeno. Podle § 70 písm. a) s. ř. s. je ze soudního přezkoumání vyloučen úkon správního orgánu, který není rozhodnutím, a to rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s.

K podání žaloby je podle § 65 odst. 1 s. ř. s. oprávněn pouze ten, kdo byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti. Judikatura správních soudů přitom rozhodnutí správních orgánů druhého stupně, kterým bylo zrušeno rozhodnutí správního orgánu prvního stupně a kterým byla věc vrácena k novému projednání, tradičně za rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. nepovažuje. (viz např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2005, č. j. X; ze dne 16. 6. 2011, č. j. X, a další). Jak vyslovil Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 8. 10. 2015, č. j. X, „[…] za rozhodnutí správního orgánu ve smyslu tohoto ustanovení (pozn. soudu: § 65 odst. 1 s. ř. s.) je třeba považovat takový úkon správního orgánu, který se dotýká práv a povinností žalobce. Rozhodnutí správního orgánu druhého stupně musí vykazovat zmiňované materiální znaky, pouhá skutečnost, že má takový úkon formu rozhodnutí, k naplnění uvedené definice nepostačuje.“

S ohledem na shora uvedené Krajský soud v Praze žalobu podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 70 písm. a) a § 68 písm. e) s. ř. s. odmítl.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 7. března 2018

Mgr. Jitka Zavřelová v. r.

předsedkyně senátu