č. j. 55 Ad 3/2018 - 20

 

 

 

 

 

U S N E S E N Í

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Milana Podhrázkého, Ph.D., a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka  a Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., ve věci

žalobce: R. M.

bytem k., B.

zastoupený advokátem Mgr. Janem Novákem

sídlem Havlíčkovo náměstí 512, 284 01  Kutná Hora

proti

žalovanému: Ministerstvo obrany

sídlem Tychonova 1, 160 01  Praha 6

v řízení o žalobě proti rozhodnutí ministryně obrany ze dne 22. 1. 2018,
č. j. X,

                                                               t a k t o :

Věc se postupuje Městskému soudu v Praze.

Odůvodnění:

  1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) odeslanou dne 21. 3. 2018 domáhal zrušení rozhodnutí ministryně obrany ze dne 22. 1. 2018, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“). Napadeným rozhodnutím ministryně obrany zamítla odvolání žalobce a potvrdila usnesení náčelníka Generálního štábu Armády České republiky ze dne 9. 10. 2017, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), jímž byla podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) odložena žádost žalobce o náhradu nemajetkové újmy ve výši 2,7 milionu Kč, neboť k jejímu vyřízení není věcně příslušný žádný správní orgán.
  2. Byť je v žalobě za žalovaného označena přímo ministryně obrany, soud postupoval v souladu s ustanovením § 69 s. ř. s., které určuje osobu žalovaného bez ohledu na to, koho za žalovaného považuje žalobce. Za žalovaného tak soud považoval Ministerstvo obrany, neboť žádný právní předpis nestanoví, že by ministr byl správním orgánem (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 11. 2013, č. j. X).
  3. Podle ustanovení § 7 odst. 5 věty první s. ř. s., není-li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému.  
  4. Podle ustanovení § 7 odst. 2 s. ř. s., nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti.
  5. Generální štáb Armády České republiky, resp. žalovaný, jehož je Generální štáb součástí (viz § 7 odst. 3 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů), sídlí v Praze. Jeho působnost je přitom celostátní, a nelze tedy říci, že by sídlil mimo obvod své působnosti. Je proto namístě aplikovat ustanovení § 7 odst. 2 věty prvé s. ř. s.
  6. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů v obvodu hlavního města Prahy vykonává působnost krajského soudu Městský soud v Praze.
  7. Proto byla věc v souladu s ustanovením § 7 odst. 5 s. ř. s. jako věcně a místně příslušnému soudu postoupena Městskému soudu v Praze.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Praha 4. dubna 2018

JUDr. Milan Podhrázký, PhD. v. r.

předseda senátu

 

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje A. S.